Ústavní soud nefunguje jako chytrá horákyně i když se o to snaží
Milan Knížák
Ústavní soud sice zastavil žalobu pro velezradu (kterou podali proti Václavu Klausovi levicoví senátoři) z důvodu, že funkční období prezidenta už skončilo. To je špatně. Ústavní soud se ukázal jako nehodný svého jména.
Je zcela jasné, že Václav Klaus se žádné velezrady nedopustil a že všechno byly jen politické machinace za které by měli být příslušní senátoři, v jejichž čele stojí mocichtivý Jiří Dienstbier, voláni k zodpovědnosti.
Již jednou jsem napsal, že považuji ty, co podepsali žalobu na Václava Klause za duchovní lůzu, která poškozuje jméno naší republiky. Na jejich stranu se teď postavil i Ústavní soud, který svým rozhodnutím pouze konstatuje, že žaloba byla podaná pozdě a nepoukazuje na její nesmyslnost a zlovůli. Je to další potvrzení toho, že Ústavní soud je čím dál víc politickým orgánem podléhajícím levicové části politického spektra. Obávám se, že noví členové, kteří do něho budou současným prezidentem jmenováni a z nichž někteří jsou bývalými komunisty, jen stvrdí tuto nastoupenou cestu.
Senátorský klub ODS podpoří zákony vedoucí ke zlepšení právního prostředí ČR
Jaroslav Kubera, Miloš Vystrčil, Miroslav Škaloud a Tomáš Kladívko, členové předsednictva klubu
Senátoři ODS dlouhodobě intenzivně vnímají zvýšenou snahu vlády, Parlamentu ČR, státních orgánů, podnikatelů, nezávislých iniciativ, jednotlivců a dalších subjektů přispět k omezení korupce a kvalitnějšímu fungování všech institucí v naší zemi. Senátorský klub ODS je připraven podpořit zákony, které přispějí ke zlepšení právního prostředí v ČR, a které budou v souladu s Ústavou a se slibem zákonodárců, ale nikoliv však pouze na základě zjednodušených otázek typu ANO - NE. Senátorský klub ODS zdůrazňuje, že bude i do budoucna v duchu Ústavy České republiky prosazovat úctu k právům a svobodám občana jako základní podmínku pro fungování demokracie.
Když veřejné je tajné aneb Hlasování a la Senát
Petr Štěpánek
Co je to veřejné hlasování? Selský rozum napovídá, že je to takové hlasování, při kterém víme, jak kdo hlasoval. V parlamentní praxi to pak znamená, že poslanci či senátoři veřejně zvedají ruku pro, proti či zdržel se a že o hlasování existuje veřejně přístupný protokol. Podvariantou veřejného hlasování je hlasování po jménech, kdy hlasující jeden po druhém sdělují, zda jsou pro či proti věci, o níž se hlasuje. I o tomto hlasování se samozřejmě pořizuje veřejně přístupný protokol.Žaloba na prezidenta republiky pro velezradu je setsakra vážná věc. Hlasovat o velezradě hlavy státu není jako hlasovat o tom, jestli si senátoři třeba udělají pauzu. Protokol o tom druhém je ovšem veřejně přístupný dokument, zatímco o tom prvním tajný. Něco tu nehraje. První na tu věc na svém blogu upozornil právník Pavel Hasenkopf (ZDE). Podle jeho názoru je hlasování Senátu o žalobě na prezidenta pro velezradu neplatné, neboť v rozporu se zákonem proběhlo utajeně. Dle zákona totiž jednání o návrhu ústavní žaloby pro velezradu probíhá jako neveřejné, leč samotné hlasování má být dle zákona veřejné. A tady jsme u kardinální otázky. Je hlasování, které je sice formálně veřejné, neb probíhá dokonce po jménech, leč které je ve skutečnosti utajené, neb probíhá na uzavřeném zasedání a žádný oficiální protokol o výsledcích hlasování (ve smyslu jak kdo hlasoval) není k dispozici, skutečně veřejné, myslím veřejné v tom selským rozumem chápaném významu? Samozřejmě, po internetu koluje jakýsi seznam, jak který ze senátorů hlasoval, který vynesl některý z účastníků jednání. Nejspíš bude dokonce správný, nicméně žádný oficiální dokument to není. Aby mi bylo správně rozuměno. Jsem ten úplně poslední, kdo by si přál, aby Ústavní soud už podanou žalobu na prezidenta republiky věcně neprojednal, třeba právě kvůli tomuto formálnímu rozporu při hlasování. Považuji tu žalobu pro velezradu za tak nebetyčnou hloupost, že Nicméně... Na mých rozpacích, že veřejné je v podání našeho Senátu ve skutečnosti tajné, nota bene u tak kardinální věci jako je žaloba na prezidenta republiky pro velezradu, to nemění vůbec nic.>>>
Politické a novinářské chátře nejde o spravedlnost, ale úkol doby: zničení Václava Klause
Zdeněk Jemelík
Amnestie byly a jsou součástí justiční politiky nejen v naší minulosti. V Německu a Rakousku se v dlouholeté tradici každoročně vyhlašují předvánoční amnestie, při nichž se předčasně propouštějí na svobodu stovky odsouzených, jimž nezbývá mnoho do úplného vykonání uloženého trestu. K odpouštění dochází pravidelně a v únosných dávkách, zatímco u nás je výjimečnou záležitostí, připomínající živelní pohromu. Miloši Zemanovi ovšem leží v žaludku hlavně abolice. Všichni ostatní kritici křižují Václava Klause kvůli tomu, že prominul jimi očekávané tresty pachatelům v několika málo kauzách závažných hospodářských trestných činů. Ale nastupující prezident ji vykládá jako odpuštění státním zástupců a soudcům, nezvládajícím svou práci. Nic ale nenasvědčuje tomu, že právě toto bylo Klausovým záměrem, a Miloš Zeman nepodal žádné další vysvětlení cesty, která ho přivedla k nesmyslnému názoru. Je to přece právě naopak. Nevím, zda to měl Václav Klaus v úmyslu, ale díky skandalizaci abolice se veřejnost dověděla o závažném problému našich orgánů činných v trestním řízení: nezpůsobilosti zaručit občanům uplatnění ústavně zaručeného práva na vyřízení věci v únosném čase (týká se jak obviněných, tak poškozených) a poradit si se složitou hospodářskou kriminalitou na přiměřené odborné úrovni. Racionální jádro Zemanova pohledu spočívá pouze v tom, že na rozdíl od ostatních Klausových kritiků správně rozpoznal, že Dostal se tak blíže než ostatní k pochopení nutnosti daný stav dále netrpět, ale nedopracoval se až Mohu dosvědčit, že takové žádosti skutečně v posledních třech letech dostával, a to jak ze strany občanských iniciativ, tak od ministerstva spravedlnosti. Zmínil také poučení, které čerpal z žádostí o milost: jeho hodnotu postavil nad čtyřleté studium na právnické fakultě. Také v tomto směru s ním souhlasím, že mnohé z žádostí jsou svědectvím o nezměrných lidských tragédiích, jiné obžalobou neodpovědného rozhodování orgánů činných v trestním řízení. Nakonec Václav Klaus konstatoval, že v jeho kanceláři se nahromadily dva tisíce žádostí, které nelze ve zbývajícím čase zpracovat. Rozhodl se proto, že už žádné milosti neudělí. Toto je neblahá změna dřívějšího rozhodnutí.
Advokát Sokol beze strachu o Klausově amnestii: Všechno je jinak
Libuše Frantová
Návrh na zrušení celé novoroční amnestie prezidenta Václava Klause, který podal pražský městský soudce Kamil Kydalka, Ústavní soud odmítl. Ale ve hře je stále dříve doručený návrh skupiny senátorů na zrušení části amnestie, která zastavila dlouhá trestní stíhání včetně závažných hospodářských kauz. Na názor, zda má tento návrh šanci na úspěch, se ParlamentníListy.cz zeptaly známého advokáta Tomáše Sokola. Ten se v rozhovoru rovněž nebál "plout proti proudu" v mnoha věcech týkajících se všeobecně kritizované amnestie.
Myslíte si, že návrh senátorů, aby byla zrušena část amnestie prezidenta a mohly se došetřit závažné ekonomické kauzy, u Ústavního soudu uspěje?
Myslím, že ne. Nebyl bych rád, kdybych se mýlil.
Proč?
Vadí mi, že není dodržován princip presumpce neviny. I když jsou ti lidé až do vynesení rozsudku soudu nevinní, v médiích se o nich už mluví jako o pachatelích. A to já jako právník nemůžu akceptovat, to nás vrací někam, ani nechci uvažovat kam. Já si můžu myslet, co chci, ale dokud ti lidé nebyli odsouzeni, pro mě jsou nevinní. Mluvit o amnestovaných jako o pachatelích jen proto, aby se politici zavděčili části voličů, by mohlo být do budoucna nebezpečné.
Ale jsou případy jako H-systém, kde už byli pachatelé pravomocně odsouzeni. Soud už rozhodl, že jsou vinni.
Advokát Tomáš Sokol odchází od soudu (Autor: Zbyněk Pecák)
Ano, ale pak to bylo zrušeno. Tady se jeví, že když někdo byl odsouzen a dovolací soud to zrušil, například proto, že se mu zdá ten trest nepřiměřený, že žalovaní budou znovu odsouzeni. Ale co já vím, jestli se tam neobjeví nějaké nové důkazy? Prostě ti lidé nebyli pravomocně odsouzeni. A teď je ještě do toho pytle hozena celá řada případů, o kterých nevíme vůbec nic. Takže my řekneme: na tyhle lidi, na které dopadá amnestie, na ty se presumpce neviny nevztahuje, protože my už dopředu říkáme, že jsou vinni. Ale i kdyby měli být odsouzeni a díky amnestii se tomu vyhnuli, no a co, vždyť to je princip amnestie. Nerozumím tomu, amnestie je tady přesně proto, aby ti lidé, kteří by mohli být odsouzeni, odsouzeni nebyli, protože dostanou milost. Takže co se v tom spatřuje za porušení řádu světa, jestliže došlo přesně k tomu, co se v tom zákoně předpokládá? Ať tedy do budoucna zruší amnestii, nic proti tomu, to je jiná záležitost, ale tady jde skutečně o politické hrátky, o kupování si voličů způsobem, který se může, a možná přesně těm voličům, vymstít.>>>
Zákonodárci přijdou ve vězení o plat
Jiří Sochor
Pravomocně odsouzení zákonodárci zřejmě přijdou po dobu výkonu trestu o plat. Na přelomu roku to navrhli poslanci za ODS, dnes prošel návrh zákona do druhého čtení. „Ještě nedávno jsme si neuměli představit, že může nastat situace, kdy Poslanecká sněmovna vyplácí plat pravomocně odsouzenému zákonodárci ve výkonu trestu. Přesto se sněmovna vinou například Romana Pekárka v této situaci ocitla. Bezodkladně jsme proto za klub ODS předložili návrh změny zákona o platech, která zabrání tomu, aby pravomocně odsouzení poslanci či senátoři pobírali po dobu výkonu trestu plat. Není to jen správný, ale hlavně samozřejmý krok, kterým chceme díru v legislativě vyřešit,“ shrnul účel změny předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Nová právní úprava se dotkne všech zákonodárců, kteří se v budoucnu ocitnou před soudem a skončí ve výkonu trestu. „Například vazebně stíhaného Davida Ratha se dotkne v okamžiku, kdy by mu soud prokázal pravomocným rozhodnutím vinu,“ doplnil Marek Benda. Kromě toho budou poslanci řešit také návrh změny Ústavy, která umožní odejmout pravomocně odsouzenému poslanci či senátorovi jeho mandát. Na rozdíl od zákona o platech by ale tato úprava týkající se odnětí mandátu vzhledem k danému ústavnímu pořádku České republiky vstoupila v účinnost až v příštím volebním období.
Amnestie se může stát nápravným prostředkem tvrdosti práva
kardinál Dominik Duka
Málokdo asi popře, že nalézání práva a s:15 hiodpravedlnosti je záležitost navýsost obtížná. Důkazy, odborné posudky často si protiřečící, zapomínající svědkové a mnohé další okolnosti, včetně paragrafů kroucených na obě strany, způsobují, že rozsudky jsou znovu a znovu zpochybňovány. Odvolávají se odsouzení i státní zástupci, soudy vyšších instancí rozsudky ruší a vracejí. Za těchto okolností více než jindy nesouhlasím s tvrzením, že milost nebo amnestie je středověkým přežitkem.
Ano, bývala to kdysi výsada panovníka, který udělil amnestii při svém nástupu na trůn. Jistě proto, že nechtěl na své vládě vláčet zátěž vládce předchozího. V Bibli, ve Starém zákoně se setkáváme s pojmem „milostivé léto“, kdy se jednou za sedm let a pak za sedmkrát sedm let ve větší míře vracelo vše pokud možno do původního stavu. Odpouštěly se dluhy, vracely se zástavy, dokonce se nechávala ladem ležet půda, aby si odpočinula od lidského využívání. Středověk skutečně znal jakousi amnestii dlužníků, kdy se zemědělcům odpouštěly dosavadní dluhy, aby mohli začít nanovo. I dnešní milost následuje, na rozdíl od amnestie, teprve po vyjádření lítosti pachatele, proto je mi bližší.
Amnestie, tedy hromadně udílená zapomenutí, se tak mohou stát vhodným nápravným prostředkem tvrdosti práva. Jak píše Lenka Marečková, jde o „ohnisko lidství v trestním právu“. I toto lidství musí hledět nejen na prospěch odsouzených, ale i na důsledky pro oběti zločinů. O amnestované a omilostněné je třeba následně pečovat, aby vhodně využili nezaslouženého odpuštění nebo zapomenutí svých zlých skutků a s vděčností dále žili řádným životem. Krásným příkladem je jižní Španělsko, kde už po téměř 300 let rok co rok omilostňují na Velikonoce jednoho těžkého zločince. Je pečlivě vybírán kajícím bratrstvem, které mu po propuštění najde ubytování a práci, přijme jej mezi sebe, aby se tak za rok stal jedním z těch, kdo rozhodují o propuštění dalšího vězně. Kéž bychom dokázali podobně odpovědně přistupovat k institutu milosti a amnestie.>>>
Veřejnoprávní telvizní bulvár a amnestie
Zdeněk Jemelík
Od pádu totality patří k dobrému tónu občas se přihlásit ke křesťanským kořenům naší civilizace. Dalo by se proto očekávat, že v přístupu k novoroční amnestii prezidenta republiky převládne porozumění, odpovídající moudré lidskosti kardinála Dominika Duky, pro něhož je amnestie kouzelné slovo (zde a zde). Ve skutečnosti ale neutichají projevy nevole profesionálních žvanilů, neskromně se považujících za velké politiky, a jiných nepřátel Václava Klause, jako novinářské chátry či advokátů poškozených účastníků zastavených trestních řízení. Na udržování nepřetržitého toku nenávistných projevů mají zásadní vliv média. Jejich působení na veřejné mínění je vyhraněně jednosměrné, prosazující do povědomí veřejnosti obraz amnestie jako velké nepřístojnosti, snad až zločinu Václava Klause. Veřejnoprávní televize by se měla chovat úplně jinak: měla by přinášet nestranné, vyvážené a věcně přesné informace jak o kladných stránkách páně prezidentova rozhodnutí, tak o potížích, způsobených amnestií občanům... Dalším příkladem z téhož dne je způsob, jímž v odpoledním zpravodajství veřejnoprávní bulvár pojednal návštěvu zvoleného prezidenta Miloše Zemana u Václava Klause. Nejdříve nechal odeznít jeho jalové chlubení při příchodu, že po nástupu na Hrad nechá prověřit, kdo připravil Václavu Klausovi text amnestie, jež mu umožnila propustit šest tisíc vězňů. Při odchodu z návštěvy se pozornost zaměřila na sborník „Spor o amnestii“, vydaný Institutem Václava Klause, který si Miloš Zeman nesl. Mluvící hlava televizního bulváru Barbora Kroužková k tomu poznamenala, že pan prezident daroval svému nástupci brožuru o své „kontroverzní“ amnestii. Tím vybočila z mezí chování pracovnice veřejnoprávní televize, neboť vynesla hodnotový soud o povaze prezidentova rozhodnutí. Příslušelo jí pouze podat věcnou, nestrannou, obsahově správnou zprávu o tom, co se stalo. Slovo „kontroverzní“ bylo nadbytečné. K hodnocení páně prezidentova rozhodnutí ji přivedla pouze drzá sebejistota hvězdičky televizního bulváru. Zvolený prezident jí pak možná nevědomě dal lekci z uvážlivého zacházení s informacemi: odmítl se dále vyjadřovat k amnestii, dokud si nepřečte darovaný sborník. Tím mě příjemně překvapil. Tendenční zpravodajství o amnestii není odchylkou od obvyklého přístupu České televize k politicky citlivým událostem. Je to ale nežádoucí jev, jímž by se měla zabývat Rada české televize. >>>
Poloprezident II.
Jan Zeman
Protože se s panem Hasenkopfem, právníkem prezidentské kanceláře na jeho podnět přeme, zda má prezident právo jen podle svého uvážení odvolat předsedu vlády, či nikoliv, dovolím si k této otázce po svém předchozím článku po jeho vzoru i druhý díl. Předchozí texty pana Hasenkopfa k tématu naleznete zde a zde a ten můj zde. Pan Hasenkopf na můj nesouhlas s tvrzením, že prezident smí čistě svévolně a kdykoli jen podle svého uvážení odvolat předsedu vlády, poznamenal toto: "Prostě to v Ústavě je černé na bílém. Proč by to tam jinak bylo?" Pokusím se tedy na tuto otázku odpovědět.
Abychom vůbec věděli o čem je řeč: Pan Hasenkopf to ve svém posledním článku vypíchnul takto: "Bavíme se o odvolání premiéra, nikoli o odvolání vlády, to je přece rozdíl - článek 62 tyto dvě věci rozlišuje." Na to je třeba odvětit, že čl. 62 Ústavy sám o sobě je možná rozlišuje, nicméně v širším kontextu naší Ústavy prakticky pokud odvoláte premiéra, zaniká de-jure celá vláda - a to z důvodu ustanovení čl. 67/2: "Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů." Vzhledem k tomu, že se zde v případě tohoto ustanovení jedná hned o druhý odstavec ve vůbec prvním článku z oddílu Vláda v Hlavě třetí Moc výkonná naší Ústavy - tedy v oddílu definujícím ústavní orgán Vláda, je celkem naprosto jasné, že toto úvodní definiční ustanovení nemluví o sestavování vlády "skládáním" jako puzzle z jednotlivých pánů a dam - kterým se svěří řízení toho či onoho ministerstva - ale je obecnou definicí ústavní instituce vlády jako takové - že je to určitý sbor [osob], které představují určité ústavní instituce nazývané předseda vlády, místopředseda vlády a ministr, dohromady a v příslušném minimálním počtu tvořící útvar, ústavní instituci, která se nazývá vláda. "Vláda bez premiéra tedy není de-jure podle Ústavy tím, čím se podle ní rozumí vláda.>>>
Ještě k amnestii: já o voze, Neff o koze
petr Štěpánek
Ještě nikdy mi na žádný článek nepřišlo tolik pozitivních, často doslova nadšených ohlasů jako na ten o Klausovi a amnestii Klaus opět o kolo napřed aneb O amnestii trochu jinak. Nevyvozuji z toho, že můj názor je jediný správný, nýbrž že mezi lidmi je neuvěřitelný hlad po alternativních názorech, které jim hlavní proud české žurnalistiky (dlouhodobě) vůbec nenabízí. Amnestijní a schwarzenberské mediální vymývání mozků jsou jen posledními plody z tohoto nemocného stromu. To je největší důvod k zamyšlení! Dvacet čtyři let po sametu jsou naše média opět názorově unifikovaná, jen trochu jinak než kdysi. Na Ondřeji Neffovi jsem si vždycky vážil toho, že jeho Neviditelný pes, do téhle kategorie nepatří. Přesto musím napsat, že způsob a tón jeho polemiky s mým článkem mne zarazil. Vytrhnout z celého textu jednu půlvětu a na polemice s nadsázkou o „profackování justice“ vystavět demagogii, že „to není v ústavě“, to je opravdu hodně laciné. Navíc ten osobní osten. No... dost se tím u mě Aston shodil. Chtěl jsem na to původně reagovat, ale někteří čtenáři tak v diskusi učinili za mě: Z. Švrček: Astone, Astone! Petr Štěpánek vám musí ležet v žaludku, jako ostatně mnohým dalším, když používáte takovouhle „protidemagogii“. Jasně, že Klaus justici profackoval a ani to v ústavě být nemusí!... M. Zikmund: Demokratický přístup ke spravedlnosti má nejen starost o to, aby neutekl viník, ale i o to, aby nebyl poškozován nevinný. Pokud prezident svou amnestií „profackoval“ justici za příliš dlouhé řízení (a tím i poškozování řady nevinných), pak média zase využila amnestie k „profackování“ Klause (amnestie přitom byla jen záminka, klacek). Totalitní a demokratický přístup ke spravedlnosti má společný rys - chce potrestat viníky. Demokratický se od totalitního ale odlišuje a má to daleko obtížnější tím, že myslí i na nevinné - než odsoudit nevinného, raději nepotrestat viníka... M. Moravcová: Píšete blbiny, Astone! Tak Klaus za 10 let nic neudělal? On neodvolal Brožovou? On neupozorňoval na hrozící soudcokracii?... P. Pokroný: Pane Neffe, než začnete někoho kritizovat, zjistěte fakta: Víte, náš milý pane Neffe, kdo to zaplatí? Justice? Nikoliv. My, co zde žijeme. A ani jeden soudce nebyl potrestaný za děsivá rozhodnutí. Šok? Ne, fakta z naší vlasti. Pan prezident Václav Klaus chtěl odvolat naprosto neschopnou, neviditelnou nejvyšší soudkyni Ivu Brožovou za totální nečinnost. Víte, co se stalo? Rychetský, Wagnerová a spol. mu to zablokovali. Prý, i když bude po mozkové mrtvici, nikdo ji nesmí odvolat. NIKDO! Jeden soudce dá podmínku, druhý šest let. To je rozptyl, co? A baba Brožová mlčí! 15 - 17 let staré soudní procesy. A nic se neděje. Amnestie otevřela lidem oči.... V. Mlich: Oni se Klause bojí! Amnestie byla samozřejmě správná a pěkně profackovala justici, přesně jak píše pan Štěpánek. Ráno jsem si všimnul billboardu asi 3 x 5 metrů „Amnestie po Česku“. Kdo asi má tolik peněz navíc a co si od takové investice slibuje, že si takhle kopne do člověka, co za měsíc odchází z úřadu
Klaus opět o kolo napřed aneb O amnestii trochu jinak
Petr Štěpánek
Jen dvě profesní odvětví u nás fungují ještě hůř než politika. Justice a média! Dříve jsem to říkával jako bonmot, posledních pár roků už to říkám smrtelně vážně. A do toho přijde Klaus s amnestií. Jak tohle může dopadnout? Vidíme to v přímém přenosu. Namísto seriozní diskuse šíří zpovykaná média zvrácenou propagandu hlavních viníků zdejšího justičního marasmu: soudců, státních zástupců a... politiků. Ale co když je všechno jinak? Jaké je hlavní poselství amnestie? Profackoval všechny ty namyšlené alibistické rozumbrady v talárech a samolibé a často i umanuté státní zástupce, co si s lidmi pohrávají jak s volejbalovým míčem a přepinkávají si je sem a tam, nahoru a dolů, a zároveň si za peníze nás daňových poplatníků hoví ve svých (v porovnání s ostatními profesemi) královsky placených křeslech, ba dokonce pro sebe v době všeobecného šetření vyžadují úplně jiná platová pravidla, než mají obyčejní smrtelníci. Suma sumárum: Dennodenně jsme zaplavováni lavinou nářků, jak nebýt amnestie, všichni, proti kterým bylo zastaveno trestní stíhání, by byli nepochybně obratem odsouzeni a poškození by se dozajista domohli náhrady škody. Nic není vzdálenějšího realitě. Kupříkladu H-Systém. Jak to, že advokátka poškozených Hana Marvanová svým klientům nevymohla pořádnou náhradu, když všude slyšíme, že stačí ptáčka strčit do klece a pak se ukradené peníze zřejmě jen posypou?V celé diskusi o amnestii je v evidentním střetu zájmů. Bojuje za věc, nebo za svoje palmáre? Nebo snad za svoji příští politickou kariéru? Někteří senátoři dokonce chtějí prezidenta žalovat pro velezradu. Myslím, že oni sami by měli být superarbitrování pro veleblbost. Pitomosti typu, že Klaus zametá za devadesátými léty či že amnestoval své přátele, komentovat nebudu. Kdo těmhle zhovadilostem věří, tomu stejně není pomoci. Ručník, který Klaus hodil do ringu, potřebuje ponejvíce sama naše justice. Jaké jiné prostředky, jak opravdu důrazně poukázat na zoufalou praxi zdejší justiční soustavy, má prezident k dispozici?
Mike Wharton, Vancouver, Canada
Šerif Joe Arpaio vytvořil „stanovou věznici” proto, aby pomohl ušetřit státu Arizona miliony dolarů výdajů, které by jinak stál jakýkoliv jiný vězeňský komplex. Na vězeňské jídlo vydává o 20 centů méně na porci a nechává si za něj od vězňů platit. Ve věznici zakázal vězňům kouřit a číst pornografické magazíny, vyházel kulturistické nářadí a zatrhl všechny filmy s výjimkou filmů typu „G”. Vyhodil vězňům kabelovou televizi. Šerif říká: „Jsou ve vězení proto, aby splatili dluh společnosti a ne proto, aby si pěstovali svaly proto, aby pak napadali nevinné lidi, jen co vyjdou z vězení. Tohle není Carlton, nebo Ritz, jestli se vám tady nelíbí, tak už se sem víckrát nevracejte. Kriminálníci mají být potrestáni za svůj zločin – a ne žít v luxusu do doby, než budou podmíněně propuštěni, aby vylezli ven a znovu páchali další zločiny, takže se vrátí zpátky a budou tu žít za peníze daňových poplatníků a budou si užívat věcí, kterých si mnozí poplatníci nemůžou dovolit.” Zavedl „skupinové řetězy“ pro vězně, kteří zadarmo pracují na veřejně prospěšných pracích ve městě a v celém okrese a šetří tak peníze daňových poplatníků. Proč je 95% vězňů v jeho vězení prvotrestaných a vrací se jen 5% vězňů.
P.S. Šerif Joe Arpaio byl v r.2007 znovu zvolen šerifem okresu Maricopa, Arizona!
Soudcova hořká pilulka
Martin Stín
Amnestii prezidenta republiky lze chápat také jako odezvu na výsledky dosavadní trestní politiky státu, mezi něž patří více než dvojnásobek vězňů ve věznicích ve srovnání se sousedními státy, vysoká recidiva, neúnosně dlouhá trestní řízení a navzdory tuhému odporu příslušných orgánů občas prokázání neviny po letech věznění. K úplnosti obrazu patří i pouhých 6% cizinců ve vězeňské populaci, zatímco v Rakousku to je téměř polovina a i ve věznicích jiných evropských států mají silné zastoupení. Újma na právech poškozených, způsobená neúnosně dlouhými procesy, kterou prezidentovi kritici nejspíš záměrně zamlčují. Průtahy řízení přece poskytují pachatelům časový prostor pro „odklonění“ majetku z dosahu poškozených. Ostatně tvrzení prezidentových kritiků, že zastavením trestního stíhání zanikají pohledávky poškozených, je úmyslným klamáním veřejnosti. Pohledávek se amnestie vůbec netýká. Základní cestou vymáhání odškodnění je navzdory protiklausovským žvanilům civilní řízení. Příčinami bezútěšného stavu trestního řízení jsou posedlost trestáním, na toleranci k pokleskům státních zástupců a soudců, na lhostejnost k lidským osudům či na neumětelství. Zatím představitelé státního zastupitelství a justice dávají najevo nespokojenost s prezidentovým hrábnutím do jejich mraveniště, ale vůbec se nešíří o tom, co udělají, aby jim za dalších patnáct let nemusel příští prezident uštědřit podobnou lekci jako Václav Klaus.>>>
Obr Klaus mezi trpaslíky
Petr Štěpánek
Kdyby neexistovala amnestie, řada bývalých politických vězňů, dnes členů Konfederace politických vězňů, by v komunistických kriminálech hnila o řadu let déle. Někteří z nich by to nepřežili. Zaplať Pánbůh, že právní institut amnestie existuje. Zaplať Pánbůh, že ho ve svém právním řádu má většina zemí světa. Zaplať Pánbůh, že ho navzdory všem historickým a společenským turbulencím mají i různé režimy. Amnestie je akt milosrdenství, akt dobré vůle. To se ovšem mezi prostým lidem moc nenosí. Lidé spíše milují nejrůznější exekuce. Kdyby existovaly veřejné popravy, dozajista by bylo plno. Václav Klaus není žádný hlupák. Musel dopředu vědět, jak se k jeho nepopulárnímu, leč racionálnímu kroku postaví zpovykaná česká média i zdejší plebejská, tak snadno zmanipulovatelná veřejnost. Přesto jej neváhal učinit a jít proti proudu. Odvahu chodit proti proudu obvykle mají pouze velcí státníci. Političtí trpaslíci naopak nastaví větru záda a nechají se nést. Vážím si ministra spravedlnosti Pavla Blažka, že se nikde neschovává a prezidentskou amnestii statečně obhajuje. I on jistě ví, že tím ztrácí. Krátkodobě. Nepřekvapuje mě naopak, že jsem v posledních dnech nikde nespatřil tvář spolupodepsaného předsedy vlády Petra Nečase. Absolutním vrcholem hulvátství pak je podsouvat hlavě státu, že chce „pomoci“ svým kamarádům. Proboha, kterým? Že by snad kancléři Weiglovi, jehož dceru bude – amnestie, neamnestie – nadosmrti v duši strašit, že v autě, které řídila, zahynula její kamarádka? To snad nikdo nemůže myslet vážně!?To, jak se k milosrdnému kroku hlavy státu postavila zdejší média a naprostá většina novinářů, je odporné. Antiklausovská „mediálně-kulturní fronta“ vycítila poslední příležitost. Jsme svědky učebnicového příkladu davové manipulace. Přitom největšími morálními viníky téhle kauzy nejsou Hálek a spol., nýbrž Kocáb s Kratochvílem. Oni na své „důvěryhodné“ tváře nalákali tisíce lidí a pak „svůj“ fond výhodně střelili. Všem, kteří mají v odsudku amnestie jasno, doporučuji, aby si přečetli či zopakovali Čapkovy Povídky z jedné i druhé kapsy a pak chvíli přemýšleli o spravedlnosti lidské i Boží. Leč obávám se, že mnoha zdejším rychlopalným moralizátorům asi není dáno, aby cokoli z Čapka – a nejen z něho – pochopili. Z důvodu vyššího principu mravního prohlašuji, že s amnestií souhlasím. S tou Havlovou z devadesátého roku stejně jako s tou Klausovou letošní.>>>
Amnestie jako nespravedlnost
Martin Stín
Konečně jsme se dočkali amnestie prezidenta republiky. Páně prezidentovo rozhodnutí z 1. ledna 2013 je jedním z nejužitečnějších, jež během svého působení v roli hlavy státu učinil. Na počest 20. výročí vzniku samostatného českého státu prokázal dobrodiní tisícům pachatelů drobných trestných činů a jejich blízkým a současně vyřešil přeplněnost věznic, která se přiblížila ke kritické hranici. Žádné jiné schůdné opatření ke snížení počtu vězňů nebylo na obzoru. Kromě toho ušetřil vězeňství, vládou finančně tradičně škrcenému, přibližně šest milionů Kč denně. Myslím si dokonce, že pan prezident mohl být ještě velkorysejší zvýhodněním odsouzených, na nichž jsou obživou a výchovou závislé malé děti.K příznačným projevům české národní povahy patří závistivost a pomstychtivost. Nepřekvapuje proto, že ohlasy na vyhlášení amnestie nejsou zdaleka jednoznačné a už vůbec ne výlučně pochvalné. Nespokojenost kritiků vyvolalo rozhodnutí zastavit trestní stíhání obžalovaných, jejichž případ nedospěl za osm let od zahájení k pravomocnému rozsudku. Mohou uniknout spravedlnosti pachatelé složitých případů hospodářské trestné činnosti s velkou způsobenou škodou, z nichž některé jsou před dokončením. Kritika má ale slabá místa. Především je jisté pouze tolik, že další pokračování dlouhých procesů zatíží justici pracovně i finančně, aniž by byla záruka, že nakonec skutečně dojde k odsouzení obžalovaných. Doplňování dokazování je u tak starých případů nesmírně obtížné, pracné, často až nemožné. Prostředky, jež by vázalo možná marné úsilí o završení mnohaletých procesů rozsudkem, lze efektivněji využít na čerstvější případy, u nichž je vyhlídka na zdárné završení nadějnější. Judikáty Evropského soudu pro lidská práva stanoví hranici únosnosti na šest let. Souhlasím s názorem pana Ladislava Jakla, tajemníka pana prezidenta, že každá milost je nespravedlností svého druhu. Vztahuji jej i na amnestii. Komentáře politiků a novinářů k amnestii odhalují zvláštní úlohu prezidenta republiky v české společnosti: hromosvodu, sloužícího k siláckému vybíjení potřeby předvádět svou vlastní skvělost beztrestným haněním prezidenta, jemuž jeho postavení nedovoluje účinně se bránit. Všechny projevy nevole padají výlučně na něho, ačkoli amnestii kontrasignoval předseda vlády Petr Nečas a je za ni tedy spoluodpovědný. Na něj ale nikdo neútočí. Klausovi nenávistníci budou po vypršení jeho mandátu zaskočeni prázdnotou na místě oblíbeného terče, za který budou jen obtížně hledat rovnocennou náhradu.>>>
Když neví pravice, co dělá levice
Martin Stín
V době působení Jiřího Pospíšila ve funkci ministra spravedlnosti se podařilo „protlačit“ Parlamentem ČR nový trestní zákoník, jímž se proti „starému“ zákonu u některých kvalifikací trestných činů změnily sazby výkonu trestu odnětí svobody a také některá pravidla jeho výkonu. V téže době přeplněnost věznic překročila hranici únosnosti, ale růst počtu vězněných osob pokračoval. Vážným problémem se stalo financování vězeňství. Začaly se bezvýsledně zkoumat příčiny stálého zvyšování poměru počtu vězňů k počtu obyvatel, v němž jsme se dostali na ostudnou špičku pomyslného pelotonu evropských států. Nikdo nechtěl raději mluvit o tom, jak by vězeňství zvládlo náhlé pokání až sedmi tisíc odsouzených, dosud se vyhýbajících nástupu trestu, kdyby najednou zaklepali na vrata věznic. Spása vězeňství se začala hledat v zavedení trestu domácího vězení, pro jehož použitelnost ovšem Jiří Pospíšil nezajistil technické podmínky. Viditelný průlom nastal bezprostředně po jeho odvolání. Kromě toho začali legislativci připravovat různé úpravy zákona, jež by usnadnily propouštění odsouzených za lehčí trestné činy z výkonu trestu před jeho úplným odpykáním. Za těchto okolností soudci trestních senátů začali ukládat za některé trestné činy vyšší tresty než dříve, neboť je k tomu vedl nový trestní zákoník, současně se začalo žádat po soudcích okresních soudů v sídlech věznic, aby byli vstřícnější při projednávání žádostí odsouzených o podmíněné předčasné propouštění. Některým soudcům začala tato situace připadat schizofrenní: vyšší tvrdost nových trestních sazeb je protikladem k usnadňování předčasného návratu na svobodu. K čemu tedy tyto změny jsou, když se vzájemně vyrušují?>>>
Rudí prokurátoři II
Zdeněk Jemelík
Když jsem 3. listopadu 2012 komentoval (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012110301) články, útočící na bývalého vojenského prokurátora a člena KSČ Igora Stříže, dnes 1. náměstka nejvyššího státního zástupce, netušil jsem, že mediální zájem o něj bude mít další pokračování. Od 7. listopadu 2012 ale visí na internetovém vydání Parlamentních listů anonymní článek Rudá smrt z Olomouce (http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Ruda-smrt-z-Olomouce-Vime-kdo-a-jak-trpel-pod-Igorem-Strizem-252824), jehož sugestivní název má patrně vyvolat dojem, že zlý prokurátor Stříž posílal nebohé vojáčky na šibenici. Nikdo mě nemůže podezírat z toho, že by se mi líbila přítomnost předlistopadových prokurátorů a soudců a zvláště těch vojenských, a zejména bývalých komunistů, v naší justici a státním zastupitelství. Můj názor na tuto věc dokonce ocitoval Ústavní soud ČR na str.12 známého ústavním nálezu z 15.října 2010 č.j. I ÚS 517/10, jímž uznal nárok občanů na informace o předlistopadové stranické příslušnosti soudců. Dodávám, že dle mého laického názoru je držení většiny vedoucích funkcí ve státním zastupitelství bývalými prokurátory příčinou jeho častého selhávání. Musím však především upozornit, že žádný prokurátor v dobách těsně předlistopadových neměl moc rozhodnout o vině a trestu. Bylo to stejné jako dnes: za mříže posílal nebo neposílal soud. Z běžných Střížových kauz vybočují případy odpíračů vojenské služby, motivovaných nábožensky. Dnes je stejně horlivý ve službách zase jiného chlebodárce. Pokud si dnes občané naříkají, že si v listopadových dnech r. 1989 klíči nic nevycinkali, dost se mýlí, ale ve státním zastupitelství a justici to do značné míry platí. Minulost činí bývalé prokurátory vydíratelnými a měli by se stáhnout z vedoucích funkcí a postupně opustit úřad úplně. Platí to i přesto, že někteří z nich jsou dobrými právníky. Zrovna v případě Igora Stříže bych si nedovolil o jeho právnických kvalitách pochybovat. , která teprve umožní změnu stylu práce. Lidé jako Igor Stříž a jemu podobní by ji měli umožnit dobrovolným stažením do postavení řadových státních zástupců.>>>
Aktuální situace kolem volby prezidenta České republiky
Jan Kubice, ministr vnitra
Začátkem příštího roku čekají Českou republiku první přímé volby prezidenta republiky. Jde bezesporu o významný milník v naší novodobé historii, který se těší širokému zájmu veřejnosti i médií. Jako u všeho, co je nové a realizuje se poprvé, také v tomto případě se objevují pochyby a spekulace o způsobu přípravy. Je to pochopitelné a nevidím na tom nic špatného. Ministerstvo vnitra přistoupilo k přípravě přímé volby zodpovědně a se vší vážností. Řadu organizačních kroků máme v tuto chvíli za sebou a řadu před sebou. V tolik diskutovaném prováděcím zákonu k přímé volbě prezidenta je přesně definován postup a lhůty, kterým se tyto přípravy řídí. Mohu prohlásit pouze jediné – a to, že Ministerstvo vnitra bude postupovat standardně podle zákona tak, aby první historicky přímá volba prezidenta České republiky proběhla ve stanoveném termínu. Aktuálně je Ministerstvo vnitra kritizováno a osočováno za to, že použilo nesprávný či na první pohled nelogický výpočet při kontrole platnosti hlasů na peticích. Samozřejmě chápu, že mohou existovat i jiné výklady zákona ohledně výpočtu platných hlasů, než zvolili ministerští úředníci, nicméně varianta, kterou použili, byla veřejně deklarovaná již od samého počátku přípravy zákona. Domnívám se, že je lepší zachovat v takovýchto případech výkladovou kontinuitu, než způsoby výpočtu nahodile a za pochodu měnit. Další postup před 14. prosincem 2012, kdy budou vylosována čísla registrovaných kandidátů, je tedy následující. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra nemůže zpětně přepočítávat hlasy či měnit metodiku jejich přepočítávání, jedinou institucí, která podle zákona může rozhodnout, zda zvolená a tolik diskutovaná metoda byla použita správně, či nikoliv, je soud. Teď je tedy na Nejvyšším správním soudu, aby rozhodl, zda se přiklání k našemu výkladu zákona, nebo zda preferuje výklad jiný. Až soud rozhodne, budeme se jeho rozhodnutím řídit.
Prezident podepsal zákon o vyvlastňování v souvislosti s budováním dopravní infrastruktury
Spolek Šalamoun vypracoval návrh na opatření k zavedení účiného dohledu nad čiností české justice a státního zastupitelství. Stojí rozhodně za přečtení: zz SalVsem170912GIJ_R
Při odhalení trestné činnosti osob bylo efektivních 76,8 % odposlechů
Pavel Novák, ředitel odboru tisku a PR MV
Téměř polovina odposlechů v loňském roce (42,2 %) souvisela se šetřením trestné činnosti týkající se toxikománie. Policie ČR provedla dle trestního řádu za rok 2011 celkem 5 776 odposlechů osob . Vyplývá to z Analýzy odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za loňský rok, se kterou seznámil vládu ve středu 19. září 2012 ministr vnitra Jan Kubice. Policie odposlouchávala v loňském roce 2 992 osob, což představovalo celkem 5 766 odposlouchávaných linek. Od roku 2010 naznačuje křivka počtu odposlechů po tříletém předchozím poklesu mírný vzestup. Zatímco v roce 2010 činil nárůst 435 úkonů (tj. 9,5 %), v loňském roce představoval 760 úkonů (tj. 15,2 %). Efektivita byla kriminalisty vyhodnocena ve více než 62 % úkonů v přímém podílu pro trestní řízení. Z hlediska stanovených základních kategorií efektivity vyplývá, že ze 76,8 % lze úkony označit jako efektivní, přičemž 64,7 % úkonů byl přirazen pouze přímý podíl pro trestní řízení, 0,1 % pouze nepřímý podíl a u 11,9 % došlo k souběhu obojího. V 12,4 % byly úkony neaktivní nebo nebyly realizovány, a v 10,9 % získané informace nebyly v trestním řízení využity.>>>
Seznamte se! Špidla a Fischer, političtí zločinci
Petr Štěpánek
Přišel mi úřední dopis od předsedy vlády. Řízení o mém (a mých kolegů) odvolání z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) z roku 2003 se zastavuje. Neexistuje proti tomu již žádný opravný prostředek. Černé na bílém tak nyní máme definitivně potvrzeno, že de jure jsme nikdy nebyli odvoláni. Po deseti letech krátká zprávička, která už nikoho nezajímá. V roce 2003 to ovšem bylo jinak. Odvolání RRTV v Poslanecké sněmovně tehdy vysílala Česká televize v přímém přenosu jako jednu z nejdůležitějších politických událostí roku. Špidlova vláda (koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) potřebovala veřejnosti předhodit nějakého viníka prohrané arbitráže v kauze TV Nova. A Rada pro vysílání byla nepochybně skvělý obětní beránek. Nota bene, když jím Špidlova vláda maskovala vlastní zavinění a neschopnost snoubící se s úmyslem neprohratelnou arbitráž prohrát. Co na tom, že všechna následná šetření jakékoli zavinění Rady pro vysílání vyloučila! Městský soud v Praze ale následně v květnu 2007 naše odvolání zrušil a věc vrátil předsedovi vlády Topolánkovi, který tehdy rozhodl, že už nepodnikne nic a s náhradou škody nás odkázal na soud. Následovala politická prasárna číslo dvě: Jejím hlavním aktérem byl Jan Fischer. Namísto civilizovaného vyřešení náhrady škody nám během soudního jednání nechal krátkou cestou rozdat odvolání číslo dvěa v roce 2009 nás opětovně odvolal z funkcí, ve kterých už jsme nebyli šest let. Řízení o náhradě škody muselo být ale proto přerušeno. Až nyní toto nesmyslné odvolání zastavil soud. Kdo porušuje zákony, páchá zlo a škodí lidem, je zločinec. S plnou odpovědností proto konstatuji, že Vladimír Špidla a Jan Fischer jsou političtí zločinci. Považuji za absolutní výsměch a neuvěřitelnou drzost, že tenhle právní nihilista se nyní chce stát prezidentem.>>
Sláva státu Nečasov hvězd se dotýká
Martin Stín
Mezinárodní proslulost státu Nečasov se stále zvyšuje. Bohužel budíme pozornost světové veřejnosti díky jevům, o které není co stát. Indexem vnímání korupce se propadáme mezi vyspělými státy až ke dnu, úspěšně soutěžíce s nejzaostalejšími zeměmi Afriky. Jsme národ kriminálníků: zatímco u nás připadá na 100 tis. obyvatel přibližně 223 vězňů, Španělsko si vystačí se 147, Rakousko se 110 a Spolková republika Německo s pouhými 86. A co hůře: na národní ostudu si stačíme sami bez pomoci imigrantů: pouze necelých 6% mezi našimi vězni jsou cizinci, zatímco všude jinde je jejich podíl vyšší než 25%, v Rakousku dokonce 46%. Nyní jsme se nově proslavili výbuchem otrav pijáků metanolem, jímž na denní světlo vyhřezl rozsáhlý trh s nezákonně vyrobeným alkoholem. Celý případ připomíná aféru lehkých topných olejů: také tehdy díky netečnosti státu mohly obchody dlouhou dobu probíhat beztrestně. Výše zmíněné jevy kromě jiného ukazují na neúspěšnost trestní politiky státu. Jak „kauza metanol“, tak situace v potírání korupce a závažné hospodářské kriminality vyvolávají podezření, že bezzubost orgánů vymáhání práva vyhovuje politickým špičkám, které buď z bezprávného stavu přímo samy tyjí, nebo jsou kariérně závislé na velkých parazitech na státním rozpočtu. V skrytu za tím vším v tichosti probíhá oklešťování rozpočtu policie a dělá se vše pro další snižování stavu policistů. Ministr vnitra Jan Kubice, který kdysi posloužil ODS vydáním tzv. Kubiceho zprávy, provedl s tušeným souhlasem předsedy vlády puč ve vedení PČR. Dokázal tím, že mantra o politické nezávislosti policejního prezidenta je pouhá bajka pro malé děti. Zjevnou osobní sabotáží předsedy vlády Petra Nečase je brzdění přijetí nového zákona o státním zastupitelství. Zákon měl nabýt účinnost k 1. lednu 2013. Exministr Jiří Pospíšil předložil jeho věcný záměr vládě ke schválení v únoru r. 2012. Projednala jej pak a schválila jak Legislativní rada vlády, tak protikorupční výbor vlády. Za normálních okolností by proběhlo projednání věcného záměru ve vládě, po něm vypracování paragrafového znění a jeho vpuštění do legislativního procesu. Kdyby se do cesty nepostavil předseda vlády, nejspíš by zákon začal platit v první třetině r.2013. Petr Nečas ale jeho projednání nadále odkládá...>>>
Vláda schválila novelu zákona o obecní policii
Pavel Novák
Odstranění nedostatků vycházejících z praxe, zpřesnění okruhu přestupků, které je oprávněn strážník obecní policie projednávat v blokovém řízení, či zpřesnění a zpřísnění podmínek vzniku pracovního poměru strážníka. To řeší novela zákona o obecní policii z dílny Ministerstva vnitra, kterou dnes 22. srpna 2012 schválila na svém zasedání vláda. "Cílem navrhované novely je odstranit ze současného znění zákona nedostatky či nejasnosti, které strážníkům mnohdy komplikují jejich práci, v žádném případě nejde o posilování kompetencí městských a obecních policií na úkor Policie ČR," vysvětlil první náměstek ministra vnitra Jaroslav Huška. Připomněl, že novela zákona vychází z Analýzy možného zefektivnění systému ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti na místní úrovni a vzájemného vztahu Policie České republiky a místních samospráv. Právě ta popsala hlavní nedostatky stávajícího znění zákona o obecní policii. Návrh zákona například upravuje rozsah některých stávajících oprávnění obecní policie s ohledem na nutnost efektivního zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku.>>>
Čím více přibývá úspěchů policie, tím více je vrcholnými politiky kritizována. Proč?
Ivana Haslingerová
Není tajemstvím, že napětí mezi policejním prezidentem Petrem Lessym a premiérem Petrem Nečasem přetrvává již od Lessyho zvolení, kdy premiér nemohl strávit skutečnost, že významné silové místo policejního prezidenta vyklouzlo z rukou ODS do rukou VV, a nazval tehdy policejní ředitelství dokonce kočkopsem. K překvapení veřejnosti tento kočkopes ale začal pracovat a odhalovat nepravosti kolem veřejných zakázek vrcholící zatčením mocného hejtmana Ratha a obviněním místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové. Přestože Nečasova vláda měla kromě šetření jako další zásadní cíl boj s korupcí a udělání pořádku ve veřejných zakázkách, tak se k překvapení veřejnosti místo pochvaly policie pan premiér rozčílil a konstatoval, že policejním plukovníkům a podplukovníkům nemá být dovoleno, aby rozhodovali o složení vlády, Petra Lessyho nařkl dokonce z politického aktivismu. Je ironií, že čím více přibývá úspěchů policie v odhalování a stíhání trestné činnosti, tím více je vrcholovými politiky kritizována. Je smutné, že v právním státě tyto politické tlaky na policii vůbec nastaly a vyvodit z protizákonného chování politiků, kteří je konali, postih. Petr Lessy se postavil politickým tlakům jako statečný chlap na svém místě. Tím, že se pan premiér alespoň neomluvil za hulvátské chování místopředsedy své vlády, když už se ho bojí propustit, a označil místo toho pana Lessyho jako politického aktivistu, u veřejnosti ztratil velice mnoho. Škoda.>>>
Evropská komise obnoví proplácení prostředků ze strukturálních fondů pro ČR
Premiér Petr Nečas
Dne 23. července 2012 jsem telefonicky hovořil s komisařem pro regionální politiku Evropské unie Johannesem Hahnem. Ten mě informoval, že Evropská komise obnoví v nejbližších dnech proplácení prostředků v sedmi operačních programech České republiky. V těchto fondech bylo proplácení pozastaveno Evropskou komisí v průběhu letošního jara na základě zjištění systémových pochybení při řízení a provádění kohezní politiky ČR. Vláda ve spolupráci s Evropskou komisí připravila harmonogram kroků a opatření nezbytných pro odstranění nedostatků a pro obnovu plateb pro Českou republiku, tzv. Akční plán. Evropská komise ho nyní vyhodnotila jako splněný a komisař Hahn výslovně ocenil spolupráci české vlády s Evropskou komisí. Nic tak nebrání tomu, aby proplácení prostředků bylo obnoveno. Formálně k němu dojde poté, co Evropská komise sdělí své rozhodnutí české straně dopisem koncem července.
Současně pokračuje úzká spolupráce mezi českou vládou a Evropskou komisí na odstranění zbylých dílčích nesrovnalostí v sedmi operačních programech, ve kterých bylo proplácení pozastaveno kvůli dílčím nesrovnatelnostem. Jde o operační programy OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Podnikání pro inovace, ROP Střední Čechy, OP Přeshraniční spolupráce ČR-PL. U těchto operačních programů je cílem nalézt během letních měsíců shodu na nápravných opatřeních tak, aby v průběhu podzimu mohlo být proplácení prostředků obnoveno i zde a aby nedošlo ke ztrátám z celkové alokace ze strukturálních fondů pro Českou republiku.
Hasičům nutně chybí peníze. Novela zákona jim výrazně pomůže
Vítězslav Jonáš, senátor
Senátu se podařilo schválit novelu zákona, která má zajistit vícezdrojové financování jak profesionálních tak dobrovolných hasičů. Díky ní dostanou hasiči na svůj provoz od nového roku přes miliardu korun. Peníze půjdou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tento způsob financování funguje v Rakousku, Německu i v USA. Pokud úpravu schválí sněmovna, zákon začne platit od ledna příštího roku. Podle schválené právní úpravy by každá pojišťovna podnikající na území České republiky odvedla 6 % z vybraného pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na speciálně zřízený účet vedený Ministerstvem vnitra. Při celkové částce vybrané v roce 2009, tedy 23.815.909.000,- Kč, by se jednalo o částku kolem 1,4 mld Kč, která by byla následně přerozdělena jednotlivým jednotkám požární ochrany. Od roku 2009 se stav moc nezměnil. V roce 2010 bylo celkově pojišťovnami vybráno 24.367.313.000,- Kč, což je prakticky srovnatelné číslo jako v roce 2009. Navrhovaný 6% odvod by představoval částku 1.462.038.000,- Kč. Lze předpokládat, že vybraná výše pojistného by se v následujících letech neměla nijak dramaticky měnit a lze tedy konstatovat, že by se na výše uvedené účely každoročně přerozdělovala přes jednu miliardu korun. Pro přerozdělování musíme nastavit jasná pravidla. Tři pětiny peněz by přerozdělilo ministerstvo vnitra krajským hasičům a dvě pětiny by poslalo krajům, které by tyto peníze přerozdělily obcím zřizujícím jednotky dobrovolných hasičů.
Pokusy o ovlivňování trestního řízení považuji za naprosto nepřípustné
Jan Kubice, ministr vnitra
Dne 13. července 2012 odpoledne po skončení schůze Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsem do datové schránky obdržel odpověď policejního prezidenta plk. Petra Lessy na můj dotaz ze dne 29. června 2012, zda v případu vyšetřování nákupu transportních letadel CASA pro Armádu ČR došlo k nátlaku na vyšetřovatele či k ovlivňování trestního řízení. Ve své odpovědi policejní prezident konstatuje, že toto vyšetřování probíhá v souladu s trestními předpisy pod pravidelným dozorem Vrchního státního zastupitelství Praha, které je o aktuálním stavu vyšetřování průběžně informováno a bez výhrad s ním souhlasí. Přestože z odpovědi policejního prezidenta usuzuji, že k ovlivňování výše zmíněného vyšetřování nedochází, obrátil jsem se dnes dopisem na nejvyššího státního zástupce stojícího v čele soustavy státních zastupitelství, která ve vyšetřování sehrává zásadní roli, s podnětem, zda nedochází k nezákonnému ovlivňování průběhu trestních řízení, zejména v kauze CASA, případně i v jiných probíhajících trestních řízeních. Vážím si práce všech poctivých policistů a jakékoliv pokusy o ovlivňování trestního řízení bych samozřejmě považoval za naprosto nepřípustné a v rozporu s podstatou právního státu. Pokud existuje podezření o ovlivňování trestního řízení, musí o něm ale přijít relevantní informace od orgánů činných v trestním řízení a nelze o něm usuzovat na základě mediálních spekulací a politických proklamací.
Jak se dělá špína
Zdeněk Jemelík
Vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze nevznikly jen z potřeby racionálního uspořádání organizace řízení soudnictví a státního zastupitelství, ale částečně jako ústupek soudcům a státním zástupcům rušených nejvyšších republikových orgánů. Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze pro ně byly vítaným útočištěm. Státní zastupitelství nese stopy svého spříznění s komunistickou prokuraturou uplatňováním zavedených postupů a zvykového práva, jejichž nositeli jsou bývalí prokurátoři a vojenští prokurátoři, většinou bývalí členové KSČ, jichž je stále ve státním zastupitelství přibližně třetina. Podíl „starých osvědčených soudruhů“ na obsazení vedoucích funkcí je ještě vyšší. Z tohoto hlediska by bylo výhodné přejít při reformě zpět k prokuratuře, protože pohrobci normalizace by neměli automatický nárok na zaměstnání v nové organizaci. Byla by to příležitost, jak se jich zbavit a uvolnit cestu k odborné kariéře státním zástupcům, kteří dosáhli vzdělání až v polistopadové době. Čsl. prokuratura získala hanebnou pověst nikoli proto, že byla zásadně vadným systémem, ale proto, že ji ovládla komunistická strana, která ji zneužila jako nástroje uplatnění „třídního“ přístupu k právu. Není důvod se domnívat, že by v době komunismu státní zastupitelství bylo schopné klást větší odpor politickému tlaku než prokuratura.Nápad na zrušení vrchních státních zastupitelství není proto novým, překvapujícím výmyslem z dílny bývalého vojenského prokurátora a později náměstka nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové Jaroslava Fenyka a s ním spolupracujících Lenky Bradáčové, Igora Stříže a dalších. Ta myšlenka vznikla jen s malým zpožděním po zřízení vrchních státních zastupitelství a postupně zrála.>>>
Money bank zneužila státní symbol ke své soukromé propagaci
Jaroslav Kronus
Dnešního dne 13.7.2012 při procházení kolem pobočky Money bank v Kolíně jsem nestačil věřit vlastním očím. Běžela zde promo akce na Zlatou kreditní kartu a propagace spočívala kromě jiného v tom, že hostesky nabízející či spíše jemně vnucující kávu měly na sobě uvázánu státní vlajku způsobem, jakým se nosí klubové fotbalové vlajku skupin typu rowdies!!!! Optal jsem se vedoucího promo akce, asi třicetiletého samolibého frajírka s IN ousměvem, jemně gelovanou hlavou a zřejmě i jemně intelektuálně poddimenzovanou, zda považuje nošení vlajek tímto způsobem na normální. Odpověděl mi s asertivním šklebem, že je to OK a v ten moment jsem zjistil, že se dále s ním bavit je asi tak účinné jako se svým psem pouze s tím rozdílem, že pes mne vnímá. Pokusil jsem se kontaktovat vedení Money bank, ale zde jsem narazil na tvrdošíjnou recepční, která měla pocit, že to stačí řešit pouze s ní jsem po třech upozorněních, že opravdu nikoliv, raději zavěsil. Podávám podnět ČBA k prošetření, zda nebyl porušen etický kodex ČBA. Dle šetření ČBA zvážím i další správní kroky k dotyčnému kreativnímu fešákovi - viz výše. Doporučuji tomuto "kreativci ", aby příště hostesky byly celé nahé. Komerční úspěch bude určitě zaručen. Nezaručuji ale douhodobé trvání akce v tomto provedení, protože i zatvrzelé policejní složky by tento mentální mejdan určitě velice rychle ukončily. Zda si Money bank později vyvodí závěry i ve směru ke svému etickému kodexu je pro mne irelevantní. Resume: státní vlajka ani její analogie tj. prapor nejsou ani toaletním papírem, onucí či slipy striptera. Vlajka se vztyčuje při státních svátcích, svěšuje při dnech státního smutku, je součástí státních pohřbů lidí, kteří se zasloužili o ČR a nebo v ní je zahalena rakev hrdiny či občana ČR, který položil život při plnění svých povinností. Jsou samozřejmě i vyjímky, ale jakékoliv nadužívání jako ve výše podobném případě je nepřípustné. V mnou kritizovaném případě se jedná dokonce i o zneužití státního symbolu k privátním propagačním činnostem.
Vazba je novodobá psychická tortura
Martin Stín
Rathův formálně brilantní projev v Poslanecké sněmovně dne 5. června 2012, protkaný zrnky znepokojivých informací, polopravd a demagogie, zcela určitě zapůsobil na city části posluchačů. Čím méně měli vlastních znalostí o zákulisí trestního řízení a o poměrech ve vězeňství, tím spíše mohli podlehnout kouzlu řečníka. Každé státní zastupitelství je ale ze zákona místem, které má povinnost přijímat trestní oznámení, a to bez ohledu na svou místní příslušnost. A na každém musí být stále k disposici státní zástupce, který sepíše s oznamovatelem příslušný protokol. Zjistí-li státní zastupitelství, že není příslušné k řešení přijatého trestního oznámení, předá je tam, kam patří. Zlověstný smysl probývalé stranické kolegy má Rathovo rozhodné tvrzení, že nevzal úplatek, a na ně navazující výrok „ v tomto nekompletním torzu spisu …najdete spoustu vět a slov o tom, že peníze na volby, financování voleb“. Po tomto projevu mi proto prodlužování jeho pobytu ve vazbě připadá nadbytečné, není-li motivováno obavami o osobní bezpečnost obviněného. Výrok „vazba je novodobá tortura“ je hodně nadnesený, nicméně David Rath se v tomto případě dotkl skutečně velké skvrny na obrazu České republiky jako civilizované země, na kterou řadu let opakovaně upozorňuje spolek Šalamoun i někteří jiní občanští aktivisté. Vazebně stíhaní obvinění jsou z hlediska práva stále ještě nevinní a podle toho se s nimi má nakládat. To se ale neděje, i když do mučení mají strázně života ve vazbě přece jen hodně daleko. Je nemilou skutečností, že s výjimkou sociálně vyloučených znamená uvalení vazby pro naprostou většinu obviněných otřesné snížení hygienického a ubytovacího komfortu a úrovně stravování proti tomu, na co byli zvyklí na svobodě.V souhrnu je vazebně stíhaní snášejí podstatně hůře než vězeňské nepohodlí a citliví jedinci je mohou vnímat jako psychické mučení. Zřejmě je mimo momentální finanční možnosti státu postavit nové vazební věznice. Ale zachování ponižujících hygienických a stravovacích podmínek vazebně stíhaných je neomluvitelné.>>>
Poučení z krizového vývoje v kauze Romana Smetany
Zdeněk Jemelík
Nejvyšší soud ČR přerušil po 33 dnech výkon trestu Romanu Smetanovi, odsouzenému za pomalování volebních plakátů ODS k trestu 100 hodin obecně prospěšných prací, později přeměněnému na 100 dní odnětí svobody. Vyhověl tím přání ministra nespravedlnosti Jiřího Pospíšila, jenž je vyjádřil ve stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ve prospěch odsouzeného. Přerušením výkonu trestu se soud sice nezavázal k zrušení výchozího rozsudku, nicméně nepochybně naznačil, že o něm uvažuje. Nemám mnoho co dodat k dříve uveřejněným komentářům k této kauze, (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012050501, http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012050901) která se sice zdá být povahou souzené činnosti i nízkým trestem nezajímavá, přesto má až historický, zlomový význam. Její důsledky se dotknou nejen justice, ale také politické kultury. Připomínám, že neobhajuji výchozí rozsudek jako jedině možný . Nehodnotím jej, protože nevím, proč žalobce a po něm samosoudkyně ocenili společenskou škodlivost jednání Romana Smetany daným způsobem, když mnohým laikům se zdá, že šlo o pouhou klukovinu. Nicméně postup pana ministra nespravedlnosti i soudu mě znepokojují, protože zpochybňují některé ustálené hodnoty a zvyklosti. Bude-li Nejvyšší soud ČR pokračovat naznačeným směrem, buď Romana Smetanu po vlastním dokazování přímo zprostí obžaloby, nebo – což je pravděpodobnější – vrátí věc k novému projednání nalézacímu soudu, který bude vázán právním názorem, vyjádřeným v zrušujícím usnesení a k původnímu rozsudku se nevrátí. Ať řízení vyústí v beztrestnost Romana Smetany tak či onak, budeme mít potvrzeno ministrem a soudem, že vandalství jako způsob vyjádření politického názoru není protiprávním jednáním. Musíme počítat s tím, že příklad Romana Smetany potáhne následovníky.>>>
Trestní oznámení na Kalouska, Tluchoře a Kočí podáno!
David Štěpán
Suverenita Jany Bobošíkové podala trestní oznámení Službě pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR na ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09, poslance Petra Tluchoře z ODS, poslankyni Kristýnu Kočí a další osoby. Podezřívá je z podplácení, přijímání úplatků a krácení daně. Trestní oznámení vycházelo z rozsudku nad poslanci Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou, který vynesl soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott v pátek 13. 4. 2012. Soudce při zdůvodnění rozsudku doložil přípravu zaplaceného puče ve vládní straně Věci Veřejné z tzv. „protikorupční“ koalice Petra Nečase. Ze soudem uznaných nahrávek, které byly soudem uznány jako relevantní důkazy, vyplývá, že puč ve VV mohl být zvenčí objednán u poslankyně Kočí ministrem Kalouskem z TOP 09 a poslancem Tluchořem z ODS a že za provedení puče byla slíbena odměna ve výši stovek milionů korun. Fakta, zveřejněná u soudu, podle Bobošíkové vyvolávají obavy z ohrožení demokracie v ČR. Zavdávají důvod si myslet, že politický systém je u nás budován na korupci a zločinech, nikoliv na volné soutěži politických stran, respektujících základní demokratické principy. Pokud by se takové skutečnosti prokázaly, je na místě uvažovat o zrušení současných koaličních politických stran. Obsah nahrávky vyvolává jasnou představu o tom, že aféry kolem Věcí veřejných, vyvolané K. Kočí a J. Škárkou, se nezrodily v hlavách jen těchto dvou aktérů. Skandalizace VV jim nemohla jakkoli posloužit, ale posloužila by právě nejvíce „kmotrům“ z ODS a TOP09 při případném pokusu o změnu politického rozložení sil. Jako logické vysvětlení se tak nabízí to, o kterém poslankyně Kočí hovoří ve své nahrávce a které se různě skloňuje v rámci celého skandálu – a totiž to, že K. Kočí se nechala nalákat na nabídku nebo slib úplatku či přímo na poskytnutý úplatek. Sama pak jako „nabízející“ identifikovala ministra financí a poslance za TOP09 Ing. Miroslava Kalouska a poslance za ODS Petra Tluchoře.>>>
Policie ČR šetří Kalouska, Tluchoře a Kočí
David Štěpán
V souvislosti s námi podaným trestním oznámením ze dne 16. dubna obdržela dnes Suverenita oficiální informaci z Policie ČR, útvaru pro vyšetřování kriminality SKPV, že je prováděno komplexní vyhodnocení aktuální skutečnosti související s již proběhlým trestním řízením poslanců Bárty a Škárky. „Informaci z Policie ČR vítáme. Nevíme, zda je odezvou našeho trestního oznámení nebo zda policie jedná v důsledku zveřejněných materiálů iniciativně sama. Každopádně fakt, že se skandální informace, naznačující stomilionovou korupci, prošetřují, považujeme za náznak obratu k lepšímu,“ řekla Jana Bobošíková. „Věřím, že se policie i justicie nebudou bát jednat podle hesla padni komu padni a postupně očistí veřejnou správu od všech korupčníků, pučistů a jiných zločinců, kteří, jak se ukazuje, jsou prakticky ve všech současných parlamentních stranách. A také věřím, že to občanům pomůže správně se rozhodovat při výběru politických stran v nadcházejících krajských a senátních volbách,“ dodala Jana Volfová.
Vězeňství a bezmoc ministra
Zdeněk Jemelík
Ministr nespravedlnosti Jiří Pospíšil vysvětloval v nedělní Partii televize Prima látku, kterou bude projednávat na středečním zasedání vlády: požadavek na navýšení rozpočtu ministerstva o jednu miliardu na zabezpečení potřeb vězeňství. Podle jeho sdělení Vězeňská služba ČR vystačí s penězi pouze do konce srpna. Je zřejmé, že je v nelehké situaci. Ministr financí se předběžně vyjádřil k jeho požadavkům záporně, své stanovisko bude jistě hájit a klíče od státní kasy má přece jen on. Potřeby vězeňství jsou ale objektivně dány a jeho podfinancování není novinkou.Dvojnásobný počet vězňů v poměru k počtu obyvatel ve srovnání s jinými státy srovnatelné kulturní úrovně, přeplněnost věznic a pokračující nárůst počtu jejich chovanců, navíc při současném výskytu několika tisíc „vyhýbačů“, jsou nepříjemnou nezpochybnitelnou skutečností. Nicméně, pokud vláda požadavku Jiřího Pospíšila nevyhoví, nebude možné 31. srpna zastavit provoz věznic a vězně vypustit na svobodu. Ministr v takovém případě bude mít možnost na protest odstoupit, ale to zejména a právě od něj nelze bohužel očekávat. Bude si tedy muset nějak poradit. O tom, co se v případě záporného rozhodnutí vlády bude dít po 1.září, nepadlo v pořadu ani slovo, ač ministr by měl již dnes mít připraven odpovídající „plán B“ a veřejnost by měl na jeho možné dopady připravit .>>>
Privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platnými zákony
David Štěpán
Dne 9. května 2012 podalo občanské sdružení Poškození ve spolupráci s politickou stranou Suverenita - Blok Jany Bobošíkové SBB k městskému soudu v Praze žalobu na zrušení rozhodnutí ministra hospodářství ČSFR Vladimíra Dlouhého č. 208/1990, kterým byl zrušen státní podnik OKD s.p. a jeho majetek byl vložen do akciové společnosti OKD a.s. Nájemníci někdejších bytů OKD, sdružení v o.s. Poškození, dlouhodobě poukazují na rozpory a nedostatky, které zpochybňují regulérnost privatizace někdejšího státního podniku OKD a jeho bytového fondu. Jejich dlouholeté úsilí podporuje Ing. Jana Bobošíková, kandidátka na prezidentku ČR a předsedkyně Suverenity SBB, už od doby své práce poslankyně Evropského parlamentu. V nedávné době získalo o.s. Poškození nezvratné důkazy o tom, že privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platnými zákony. Tyto důkazy byly nyní předloženy soudu. „Vzhledem ke skutečnosti, že i laikovi je z našich důkazů na první pohled jasná nezákonnost privatizace OKD, s napětím očekáváme, jak se k této skutečnosti postaví nezávislá justice právního státu ČR. Myslíme, že v této chvíli nejsme ani schopni docenit rozsah důsledků, které by úspěch naší žaloby znamenal. Bylo by to zemětřesení v nejvyšších vlastnických a mocenských kruzích a prázdné státní kase by to prospělo,“ řekl Zdeněk Pavlíček člen o.s. Poškození a místopředseda Suverenity SBB, a dodal: „Máme také důkazy o tom, že současný vlastník bytů OKD, Bakalova RPG Byty sro, dlouhodobě vědomě účtovala nájemníkům některé poplatky v rozporu se zákonem, a tedy se dá říci, že nájemníky okrádala.“ „Celou kauzu pochybné privatizace bytů OKD a kritickou situaci nájemníků těchto bytů sleduji již mnoho let a jako europoslankyně jsem dvakrát interpelovala v EP v této záležitosti. Snažím se lidem z bytů OKD pomáhat a podporuji jakoukoli snahu, která by mohla napravit nespravedlnost, ke které došlo při privatizaci OKD a zvláště 42 000 bytů OKD,“ řekla Jana Bobošíková, která nedávno poskytla nájemníkům nemalý finanční dar, aby k Evropskému soudnímu dvoru mohli podat žalobu v kauze bytů OKD. „Kauza bytů OKD a celé privatizace OKD je vedle komand ČEZu dalším velkým tématem, kterým se v Suverenitě intenzivně zabýváme. Takových záležitostí je ale za 22 let modrých i oranžových vlád mnoho. Záleží jen na voličích, jestli se v naší zemi něco změní,“ poznamenal JUDr. Jan Rytíř za žalující.>>>
Stížnost na postup policie
Danuše Herpe Jungmannová,Erfurt, 6. 5. 2012
Jako občan Evropské unie a občan České republiky žijící v zahraničí, jako předsedkyně občanského sdružení SOS for PETS a aktivista Tierschutz-Gerecht, Tierhilfe, OI SOS pro PES a mnoho dalších, podávám tímto výše uvedenou stížnost. EU vydala již v roce 2011 závazné směrnice na ochranu zvířat, ale jak vidno, je toto policistům MP Pardubice, sloužících dne 25. 4. zcela lhostejné, přestože ochrana živých tvorů vychází z podstaty bytí člověka a morálních pravidel, který by měl každý slušný člověk v sobě nosit. Dne 25. 4. 2012 cca v 15 hod. dostala aktivistka našeho sdružení (Karolína Valentová, byt. Pod Čimickým hájem 200/2, Praha 8 Bohnice) hlášku, že je u Labe u kůlu na Závodu Míru v Pardubicích přivázaný pes, který je tam již min. od 10té hod. dopolední. Policisté z Městské policie Pardubice ( Pernerova 443 , 530 01 Pradubice – Zelené Předměstí, E-mail: operacni@mppardubice.cz) byli na uvedeném místě údajně dvakrát, psa nafotili, ale nechali ho tam bez pomoci přivázaného, aniž by zvířeti jakkoliv pomohli Když naše aktivistka dorazila se další aktivistkou (Pavlína Málková, byt. Benešovo náměstí 2507, Pardubice) na uvedené místo, potkala tam muže s dítětem, který ji sdělil, že psovi přinesl krmení, protože je tam již od rána. Jak je v našich kruzích zvykem, paní Valentová psa odvázala, aby ho odvezla do pardubického městského útulku, aby se zjistilo, zda je pes čipovaný kvůli dohledání majitele. Čtečka v útulku byla ovšem nefunkční, tak se paní Valentová rozhodla zajet se psem na služebnu MP Pardubice.Na služebně ji k jejímu údivu nekompetentně přivítal službukonající policista Pavel Antoš a začal naší aktivistce vyhrožovat trestním oznámení pro krádež, byl nepříjemný a evidentně otrávený situací, že ho někdo otravuje, aniž by se zajímal o zdravotní stav nalezeného psa. >>>
Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání
Proč se ministerstvo zemědělství brání připomínkám z praxe
Milan Kaucký
V současné době jde v poslanecké sněmovně v programu 38. schůze druhé čtení novely zákona č.246/1992 Sb. Novela přináší řadu pozitivních změn pro ochranu zvířat. Bohužel ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) odmítlo v připomínkovém řízení řadu návrhů změn, vycházejících ze znalosti z praxe. I později kategoricky odmítalo jakékoli kompromisní návrhy. Z odůvodnění MZe k zamítajícímu stanovisku ale jednoznačně vyplívá, že jejich pracovníci, včetně ministra Bendla, nemají v řadě věcí naprosto žádné povědomí o realitě skutečného života. Ministr Bendl odmítl rezolutně i jakoukoli schůzku s Komorou veterinárních lékařů ČR (dále jen KVL) a zástupci dobrovolných organizací na ochranu zvířat, kde by bylo možné vysvětlení vzájemných stanovisek a doložení skutečné situace v praxi. První z požadovaných změn zákona je zařazení definice útulku pro opuštěná zvířata do § 3 ve znění. bb) Útulkem je každé zařízení, které pečuje o zvířata a nabízí je k fyzické či virtuální adopci, anebo hradí svůj provoz, nebo jeho část, ze sponzorských darů. Důvodem je, že nikde v zákonech není specifikováno, co se útulkem přesně rozumí. Veterinární správa se na tuto skutečnost odvolává a zařízení, které nemá provedenu jako útulek přímo kolaudaci stavebním úřadem, zásadně považuje za zájmový chov. V takových zařízeních pak kontroluje pouze očkování proti vzteklině, s odůvodněním, že nic jiného jim zákon neumožňuje. Toho zneužívají různé právní subjekty a o zvířata se řádně nestarají, nevedou evidenci a zařízení jim často slouží za zdroj obživy, kde doslova parazitují na darech určených pro zvířata. Zvířata hromadí a odmítají dávat do fyzické adopce. Přitom se o zvířata velmi často ani řádně nestarají. Proto pokládáme za nutné, aby do pojmu, který bude v zákoně specifikován jako „Útulek“, patřila veškerá zařízení, která fakticky tuto činnost provozují a aby v nich bylo možno provádět řádné kontroly.>>>
Stydím se za zamítnutí časového omezení imunity ústavních činitelů
Miroslav Antl, předseda Ústavně-právního výboru Senátu PČR
Jako občan jsem silně znechucen včerejším zamítnutím časového omezení imunity ústavních činitelů (tedy senátorů, poslanců a soudců Ústavního soudu ČR), jako senátor jsem zklamán obsahem vystoupení většiny svých kolegů v průbehu včerejší rozpravy - a jako předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR od včerejška hledám možnou a rychlou nápravu. Ta je reálná okamžitým předložením komplexního návrhu změn Ústavy ČR, který by mj. řešil i širší omezení imunity "zákonodárců" než tomu bylo v zamítnutém poslaneckém návrhu. Svolávám schůzi "svého" výboru na středu 16.5.2012, na níž chceme společně s paní senátorkou Soňou Paukrtovou (a příp. dalšími) tento návrh projednat. Věřím, že nový návrh získá podporu většiny členů ÚPV. A to i proto, že náš výbor schválil jednoznačně i včera ostatními senátory zamítnutý návrh poslanecký. Osobně se za to stydím - a všem doporučuji, aby se podívali, kdo a jak ze senátorů na schůzi vystoupil a zejména, jak hlasoval... Celý klub KDU hlasoval pro novelu (pozn. redakce)
Proces jako vystřižený z dějin StB
Ivana Haslingerová
S odstupem přes půl století si člověk již neumí představit, jak mohl zfanatizovaný dav požadovat v padesátých letech století minulého co nejpřísnější tresty pro "nepřátele socialismu". Člověk si naivně myslel, co těm komunistům muselo dát práce a zastrašování, aby evidentně lživá obvinění lidé přijali za pravdivá a dychtili doslova po krvi nevinně obviněných. Aby kolegyně z divadel požadovaly smrt pro své kamarádky... A najednou jsme v přímém televizním přenosu svědky, jak snadno se dá podobná věc zorganizovat i ve 21. století. JUDr. Šott musel předhodit vládou tolik nenáviděného Víta Bártu na pranýř politikům, davu dychtícímu po krvi boháčů a především novinářům. Ti ho přece tak krásně v přímém přenosu zviditelnili, že tolik místa nedostane v médiích snad ani prezident. A samozřejmě po tomto soustu média ihned skočila a sledovanost televizí a náklady novin rostly jako z vody. Příkladem za všechny může být právě oceněný "nejlepší Týtý komentátor" Václav Moravec. Ještě nikdy jsem ho v OVM neviděla v tak podujatém vystoupení, jak to předvedl vůči Vítu Bártovi. To si snad nedovolil ani na pana prezidenta a že to už je co říci! Sice si ani tentokrát nenechal ujít možnost, aby hlavu státu neurazil, ale to, jak se pustil do poslance parlamentu Bárty, to byla opravdu symfonie podpásového jednání.>>>
Šerifská hvězda pro soudce Šotta?
Dušica Zimová
Šestáková kovbojka na pokračování v celostátním "solidním" deníku. Nade vší pochybnosti se ukázalo, že ona dvě individua o nichž píše vylákala od Víta Bárty půjčku za účelem jeho kompromitace jako údajného úplatkáře. Podmínečný, nikoli osvobozující rozsudek pro Bártu je, alibistická úlitba veřejnosti naštvané na všechny politiky a pokud je někdo z nich boháč, tím hůř. A vypadá i jako úlitba médiím, za kterou si od nich soudce Šotvysloužil onu šerifskou hnězdu. Novinářská pilná práce se přece musí zúročit. Musím se totiž nutně pozastavit nad zdůvodněním udělené podmínky. Že se prý poslanec Bárta provinil poskytnutím půjčky ve vztahu ke konktrétnímu zákonu a jeho znovuprojednávání, kterému chtěl zabránit zavázáním si poslancům, kterým půjčky poskytl. Poslanec Vacek u soudu vypověděl: "Bárta řekl, že kdyby některého z poslanců (VV) snížení platů zaskočilo, na přechodné období nám půjčí."Protože hlasovali a nevěděli o čem. Každý, kdo si půjčuje od soukromé osoby je samozřejmě ve smyslu lidském věřiteli zavázán. Že by měl být půjčkou zavázán politicky, to je jen domněnka. Její pravdivost může posoudit pouze Bůh a právě proto, že ví vše, nemůže soudit. Soudce bohužel devalvuje svůj rozsudek nad poslancem Škárkou a vyjádření se k počínání slečně Kočí alibistickou úlitbou ve formě podmínky pro Víta Bártu. Kus flákoty tak předhodil davu, dychtícího po krvi zdivočelých politiků a bohatých lidí a samozřejmě i novinářům.
Soud jako pranýř
Zdeněk Jemelík,
Rozčilování nad prvostupňovým rozsudkem je zbytečným plýtváním sil. Do konečného výsledku procesu může být dost daleko a konečný verdikt může být úplně jiný. Platí to i o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 nad poslanci Vítek Bártou a Jaroslavem Škárkou, který dnes tichým hlasem oddrmolil soudce Jan Šott. Oba odsouzení se odvolali a žalobkyně si vzala lhůtu na rozmyšlenou. Z důkazní situace vystupují podstatně odlišné obrazy výše zmíněných osob, než ty, které od začátku trestního řízení maloval bulvár. Vít Bárta se zde projevuje jako víceméně slušný člověk, který v honbě za dosažením politického cíle lehce překročil hranici zákona, zatímco Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí jsou za padouchy. „Živý“ Vít Bárta nemluví vysokým, skřípavým hlasem, jenž obvykle zaznívá z televize nebo rádia a v jeho zjevu není nic napoleonského. Za zmínku stojí jeho kultivovaný mluvní projev a skvělá argumentace. Stále dobře se bavící Jaroslav Škárka, zřejmě si nepřipouštějící, že by ho tento soud mohl nějak zaskočit, mi připomíná postavu Gluma z filmové adaptace Pána prstenů. A vrozená zdvořilost mi nedovoluje komentovat vystupování a zjev mediální hvězdy Kristýny Kočí.>>>
Avízo soudního jednání Reflex kontra Jan Kopal
V pondělí od 8: 30 hod.u Městského soudu v Praze (místnost č. 9, vchod z Karlova náměstí) pokračuje spor na ochranu osobnosti mezi Mgr. Bc. Janem Kopalem a společností Ringier a. s. (vydavatel týdeníku Reflex) ohledně insinuančního článku Jiřího X. Doležala nazvaného "Nácek za katedrou". Předpokládá se, že během tohoto jednání bude také vynesen rozsudek.
Vyšetřování tzv. "Mačetového útoku" v Novém boru.
Namísto pokroků ve vyšetřování tohoto nodporého trestného činu se podle sdělení advokátky Kláry Samkové justice zcela soustředí na to, aby obviněné nemohla zastupovat jimi zvolená advokátka, tedy ona. "Okresní soud v Liberci posoudil ještě před tím, než došlo na hlavní líčení, výpovědi obviněných, z nichž někeří pro nedůvěru v Policii ČR a vyšetřovatele, kerý vyšetřování vede, vypovídat odmítli a usoudili, že mezi těmito výpovědmi jsou takové rozpory, že zde je rozpor zájmů mezi jednotlivými obviněnými. Z TOHOTO DŮVODU JSEM BYLA VYLOUČENA Z OBHAJOBY VŠECH OBVINĚNÝCH," uvedla na tiskové konferenci paní advokátka. Pod záminkou "dodržování práva" tak došlo podle ní k faktickému odebrání právního zastoupení obviněným advkátem, kterému všichni důvěřují. Tento krok je zásadním zásahem do práva na obhajobu, který, pokud bude stvrzen i odvolacím soudem, nastolí zcela nové poměry v české trestní justici. (red.)
Rasový motiv – Soudit a trestat se mají činy, nikoliv názory
Lukáš Kubec
Rasový motiv je především motiv, důsledek nějakého názoru, stejně jako jakýkoliv jiný motiv. Trestáme-li jej přísněji, nežli ostatní činy, trestáme názor, nikoliv čin. Může být ale někdo trestán za to, že si něco myslí? Dle mého má každý právo si myslet co chce. Je věcí každého jedince, čemu věří, jaké myšlenky hlásá a co si myslí. Komunista má právo věřit svým myšlenkám, stejně jako já mám právo si o jeho názorech myslet, že jsou zcela mylné. Stejně tak i rasista má na svůj názor, pohled na svět, absolutní právo - stejně, jako já si o něm mohu myslet, že je to primitiv. Na vraždu jako takovou nemá totiž právo nikdo. Pokud půjdu do vězení na 20 let za vraždu dítěte, přičemž ve chvíli, kdy je vražda provedena na základě rasového motivu, „dostanu“ 25 let, dostali jsme se do situace, kdy za čin - za vraždu - dostanu 20 let a zbylých 5 let dostanu jako trest za můj názor, za mé přesvědčení. Děláme z nich oběti.>>>
Soud místo šibenice
Zdeněk Jemelík
Veřejnost oprávněně projevuje rostoucí nespokojenost podřizování politiky a ovlivňování státní správy soukromými zájmy velkého byznysu prostřednictvím zástupů vlivných lobbistů. V daných poměrech myšlenka založení pragmatické, neideologické strany, usilující o správný výkon státní správy a její ochranu před korupčními vlivy, zní lákavě a byla příčinou proniknutí strany Věci veřejné do Poslanecké sněmovny. Naděje strany na přežití se ale stále zmenšují. Strana je opakovaně vystavována skandalizačním nájezdům proti její důvěryhodnosti. Novinkou obecného významu je použití vyprovokovaného trestního řízení proti obžalovaným Vítu Bártovi a Jaroslavu Škárkovi jako základny pro mediální lynčování strany.Rozsudek bude vynesen za týden. Není důležité, zda soud vyhoví obžalobě či zda obžalované zprostí. Proces se ale přelomovým, dá-li žalobkyni za pravdu v názoru, že stát má právo nástroji trestního práva zasahovat do vnitřního života politických stran. Trestní stíhání proti Vítu Bártovi vypuklo na základě provokace, jejíž nositelé přijali jeho soukromé peníze a oznámili je jako úplatek. Hlavním námětem bylo ale obnažení poměrů ve straně Věci veřejné a údajné nepřístojnosti Víta Bárty. Vedlejším produktem bylo odkrytí způsobu, jakým vládne ODS. Skutkově žádný důkaz o poskytnutí úplatku nepřinášejí. Ve skutečnosti jsou odposlechy pouze důkazem pokleslosti provokatérů a lidí jim blízkých, kteří stranou pouze prošli a nyní se snaží ji zničit. A to je zejména varující při vzpomínce na vykonstruované procesy v padesátých letech! pozn. redakce)>>>
ČTK uveřejnila „kachnu“ nebo se PČR dopustila nezákonného jednání
Zdeněk Jemelík
Zpráva o zahájení trestního stíhání kladenského soudce Vlastimila Matuly, šířená ČTK a Českou televizí, je podezřelá. Trestní stíhání soudce je možné pouze se souhlasem prezidenta republiky. V tomto případě PČR o vydání pana soudce pana prezidenta nepožádala, tudíž nemohl být k trestnímu stíhání vydán. Buď ČTK uveřejnila „kachnu“, nebo se PČR dopustila nezákonného jednání. Věřím, že jak ČTK, tak ministr vnitra tento faux pas vysvětlí. Na věci je zvláštní i to, že zpráva o stíhání soudce byla uvedena s plným jménem, zatímco jeho „komplic“ - bývalý úředník ministerstva spravedlnosti, zůstal v anonymitě.
Exekuce – epidemie která může zasáhnout kdekoho
Petr Hannig
V posledních dnech díky mediálně přitažlivé záležitosti jako je dění kolem Holešovské výzvy a ztrapnění jejího představitele v Hyde parku, jaksi zanikla zpráva, že několikanásobně narostly exekuce. A to opět nemyslím mediálně vyzdvihnutou zprávu o exekuci za mobilní telefon Vítkovské rodiny, kterážto nakonec byla prominuta, ale takové exekuce, které postihují řadové občany, o kterých se nepíše a jejichž výdělky nedostačují na pokrytí běžných výdajů na domácnost a výchovu dětí a na ty jejichž důchod nestačí na zaplacení nájmu, léků... Samozřejmě, že dluhy se mají platit. Naše společnost je konfrontována s faktem že se dějí exekuce na majetek, jehož hodnota několikanásobně převyšuje výši vymáhané pohledávky. Jak je to možné? Poslanci, kteří v dané chvíli sedí v parlamentu se považují za někoho, koho se trápení občana netýká a tak svým hlasováním spíše přitakávají těm, se kterým právě absolvovali chutný oběd. A to je největší kámen úrazu. Měli by si uvědomit, že se za několik let mohou ocitnout i oni v roli někoho, na kterého dosáhl bič špatného zákona. Měli by si uvědomit, že i ve svém budoucím zájmu mají schvalovat takové zákony, které jsou v souladu se zdravým rozumem a neschvalovat zákony, které odporují zdravému rozumu. A pokud vědí, že některý stávající zákon takovým je, mají se snažit takový zákon změnit.>>>
Zneužitá moc soudní: Soudce Šott a žalobkyně Vrbová se stali politickými aktivisty
Zdeněk Jemelík
Nezávislost moci soudní na jakýchkoli vnějších mocenských vlivech patří k základním podmínkám fungování demokratického právního státu. Mezi politikou a mocí soudní by měla být oboustranně neprůchodná tlustá zeď.Zkušenost z přímého sledování projednávání desítek trestních případů v soudní síni mě poučila, že shoda mezi skutečností a jejím mediálním obrazem není nikdy dokonalá. Sledování jednání s Vítem Bártou je toho dokladem, neboť takovou politicko-justiční harakiri jsme dosud neviděli. Převážná část poznatků z tohoto řízení směřuje k vytvoření velmi nepříznivého obrazu strany Věci veřejné, která se tak stává neformálním hlavním obžalovaným. Zpolitizování procesu je dokonalé a nepopíratelné. Jeho politický charakter je ostatně zřejmý i z chování médií. Média se ani nesnažila zastírat, že „jdou po krku“ straně Věci veřejné a přinášela zprávy ze soudní síně krok za krokem, takřka minutu za minutou, až to připomínalo sledování příprav kosmické lodi ke startu. Kristýna Kočí ve snaze škodit šla až do zveřejňování pikanterií ze soukromí poslanců, čímž v žádném případě nepřispěla k objasnění základní otázky, kterou soud řeší. Žalobkyně se pokusila rozšířit prostor odkrývání záporných poznatků přes rámec strany VV až do poměrů ve firmě ABL (svědek, který se jí vzepřel, byl pokutován). Soud se zapojil do politického boje a soudce Jan Šott a žalobkyně Hana Vrbová se stali politickými aktivisty. Do takového postavení se politicky nezávislé orgány neměly nechat zatáhnout.>>>
Václav Klaus: "Proces s Bártou je nesmírně riskantní a ničivý prvek vůči politickému systému ČR."
Ivana HAslingerová
V naší zemi probíhalo po listopadové revoluci mnoho absurdních soudních sporů a procesů s vrcholovými politiky, takže veřejnost je již ani nevnímá. Přesto ten poslední s Vítem Bártou je snad nejabsurdnější. Vždy jsem si myslela, že půjčit peníze mohu komukoliv a je jen moje riziko, zda mi je vrátí a jak se mám jistit. Naopak jsem spíše obdivovala, když mi jeden, dnes již velmi bohatý a úspěšný podnikatel z Moravy vyprávěl, jak potřeboval pro rozjezd firmy přístroj, a když zjistil, že stojí milion korun, vracel se z města smutně zpět bez něho. Kamarád ve vlaku se ho ptal, co ho trápí, on mu to řekl a tento mu ten milion půjčil bez mrknutí oka. Rozhodně ho tehdy nenapadlo, že by ho za to mohl jeho přítel žalovat pro uplácení, kdyby náhodou byl ve stejné straně s ním. Tomu, co se děje nyní u soudu, se říká "Pro dobrotu na žebrotu". I když jsem nikdy nepatřila k velkým obdivovatelům Věcí veřejných pro jejich roztříštěnost a bezideovost, tak mi bylo upřímně líto pana Bárty, na něhož exhibicionistka Kristýna Kočí kydala vše možné, jen aby posílila Topolánkovce v ODS. A jak tak o tom mluvím s okolím, zjišťuji, že nejsem sama. Dokonce i pan prezident k tomuto ostudnému "procesu" říká: "O soudu s Vítem Bártou čtu jen nadpisy. Celé stránky mne nezajímají. Je to neštasná věc, reality show v přímém přenosu, kde pletou vše dohromady. K soudu se přece nevztahuje výrok poslankyně Kočí, že všechna referenda mají být regulovaná. Celý ten proces je ničivý prvek vůči politickému systému ČR, nesmírně riskantní věc, která nás všechny nesmírně poškozuje." Že se k tomu propůjčí poslankyně Kočí, která kromě nejrůznějších skandálů není schopna cokoliv v politice vyprodukovat, to chápu. Ta by snad po vzoru císaře Nera zapálila i Prahu, jen aby její blonďaté vlasy bylo vidět v televizi, ale že prokurátor vůbec takovou frašku posoudí jako trestný čin, to opravdu nechápu. Co si pak mají občané myslet o státních žalobcích?!
Milost není aktem spravedlnosti, ale odpuštění
Martin Stín
Ani vzrušující zprávy o skandálním chování Vlastimila Rampuly, rozvracejícího státní zastupitelství v nejlepším případě kvůli svému nadměrně zbytnělému egu neodvedly notorické baviče a skandalisty mezi politikáři a novináři od oblíbené hry, zvané „kopni si do svého prezidenta“. Záminkou jim bylo zejména udělení milosti paní Anně Benešové, zakladatelce a ředitelce Metropolitní univerzity Praha, pravomocně odsouzené Městským soudem v Praze k podmíněnému trestu za porušování povinnosti při správě cizího majetku, jímž měla univerzitě způsobit škodu promíjením školného ve výši 6.166.000,- Kč. Rozlehl se povyk, zahrnující podezírání pana prezidenta z korupčního a klientelistického jednání a staronovou písničku o nutnosti oklestit prezidentovu pravomoc kontrasignací. Pozornosti unikla zmínka, že univerzita se nepřipojila k trestnímu řízení , čili že zmíněné peníze jako ztrátu nepociťuje, a téměř polovina ztráty šla ve prospěch desítek tělesně postižených, studujících v rámci programu „Škola bez bariér“.Sama odsouzená se na úkor univerzity neobohatila. Na pozadí současného boje studentů státních vysokých škol proti zavedení školného je rozsudek svým způsobem absurdní. Na jedné straně bezplatné studium ve státních školách za peníze daňových poplatníků je pravidlem, na druhé straně promíjení školného soukromoprávním subjektem, který prominuté peníze nepostrádá, je trestné a stát se patrně cítí poškozen za nepoškozeného, který o jeho péči nežádal.>>>
Vláda posuzuje možnost pozastavení činnosti KSČM
Vladimír Řepka
Vláda ČR považuje za nutné se i nadále věnovat možné Kabinet Petra Nečase proto na svém středečním zasedání 29. února 2012 schválil materiál Ministerstva vnitra, který„Plně si uvědomuji nebezpečí, které komunistická ideologie může přinést pro náš demokratický systém. Z tohoto důvodu se domnívám, že se vláda nesmí vzdát své odpovědnosti a musí jednoznačně deklarovat, že je připravena uskutečnit konkrétní kroky a přijmout taková opatření, která mají za cíl na tato nebezpečí upozorňovat a s tímto fenoménem bojovat,“ uvedl po projednání materiálu ministr vnitra Jan Kubice. Ministerstvo vnitra proto ve svém materiálu ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti konstatuje, že i když v současné době není dán prostor pro právní kroky směřující vůči KSČM, nelze tuto problematiku podceňovat. Z tohoto důvodu ministerstva vládě předložila aktualizovaný seznam dalších možných opatření. Resorty tak budou posuzovat, zda není možné v souvislosti s touto problematikou použít nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Ministerstvo spravedlnosti se bude zabývat vzděláváním zaměstnanců justice týkajícím se postihu levicového extremismu, včetně specifik Problematika levicového extremismu pak nezůstane upozaděna ani ve školách, kdy bude úkolem Ministerstva školství vzdělávat pedagogy a žáky v problematice objektivního pohledu na komunistickou éru a nebezpečí, která může v současné době přinášet.>>> - pozn. redakce
Kauza MS v lyžování v Liberci nekončí! – Obraz mediální mafie v akci!
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D., advokátka
V pondělí dne 20. února 2012 od 9 hodin pokračovalo u Městského soudu v Praze soudní přelíčení mého klientka novináře Pavla Skramlíka, působícího nyní v agentuře Mediafax, který je žalován žalobou na ochranu osobnosti majitelem mediální agentury Médea a časopisů Týden, Instinkt a další, Jaromírem Soukupem. Pavel Skramlík je žalován za to, že v září roku 2007 označil v časopise Totalsport a na jeho webu totalsport.cz tehdejšího náměstka ministryně školství mládeže a tělovýchovy Jaromíra Soukupa za člověka s nadstandardními vztahy k tehdejší ministryni tohoto rezortu Daně Kuchtové (za Stranu zelených) se sexuálním podtextem, čili že byli milenci. Toto se pana Jaromíra Soukupa dotklo, tvrdí, že je bezúhonný člověk a o tom, že milencem Kuchtové nebyl. Faktem je, že osobní vztah Jaromíra Soukupa a Dany Kuchtové vedl nejen ke škodlivému ovlivnění situace kolem mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009, k výměně tehdejšího šéfa organizačního výboru MS 2009 Romana Kumpošta za Kateřinu Neumannovou, ale následně i ke značným komplikacím ohledně čerpání částky ve výši 130 milard korun z evropských fondů pro české školství v oblasti výzkumu na univerzitách. MS 2009 skončilo finančním fiaskem a čerpání peněz z fondů Evropské unie pro výzkum na vysokých školách není dodnes vyřešeno. Situace vedla k rezignaci Kuchtové a odvolání pana Soukupa.
Nezávislost žalobců podle Radka Johna
Martin Stín
Strana Věci veřejné je skutečně cizorodým prvkem v novodobé „národní frontě“ politických pletichářů z tradičních politických stran. Často se chová nepředvídatelně, některé její kroky nedávají z hlediska nezasvěcence smysl: například vyklizení takřka „krvavě vybojovaného“ ministerstva vnitra Radkem Johnem nebo výpad proti církevním restitucím a po něm jeho rychlé, zřejmě ničím „neodměněné“ stažení.V oblasti trestní politiky se strana tváří jako neúprosná zastánkyně nezávislosti orgánů činných v trestním řízení. Při uvádění této zásady do života ale občas překvapí chováním, jímž ji hrubě zpochybňuje. Zvykli jsme si na suše racionální výstupy Karolíny Peake, která mluví bez obalu o věcech, o nichž se tímto způsobem z důvodu „politické korektnosti“ (pokryteckého uplatňování zásady „jánabráchysmu“) dříve nemluvilo, a nestydatě se domáhá, aby trestní politika státu skutkově odpovídala vyhlášenému záměru potlačovat korupci. Dráždí tím jak ministra vnitra, tak hlavně ministra nespravedlnosti, kterému opakovaně unikají mimovolné projevy nevole nad tím, že pouhá „politička“ s magisterským titulem z Právnické fakulty KÚ chce mluvit do věcí, které byly dosud výsadním hájemstvím jeho, doktora obojího práva z plzeňské fakulty.>>>
Poslanci SR stopli strieľanie psov v poľovných revíroch
Karol Sudor, BRATISLAVA
Psa bude možné usmrtiť len v prípade, ak nebude jednoznačne odlíšený obojkom alebo farebným prsným postrojom vo farbe odlišnej od farby jeho srsti.
Mačky zatúlané do priestorov poľovných revírov nebude možné od apríla legálne usmrcovať. Zmeny nastanú aj v prípade usmrcovania psov zatúlaných do poľovných revírov. Za novelu zákona o poľovníctve od poslancov Jaroslava Suju, Petra Kalista a Kamila Krnáča (všetci SaS) hlasovalo 82 poslancov zo Smeru, SDKÚ a Mosta, traja poslanci z KDH. Proti bol celý klub SNS aj štyria poslanci za Obyčajných ľudí. Súčasné znenie zákona povoľuje poľovnej stráži usmrtiť psa aj mačku vo vzdialenosti väčšej ako 200 metrov od trvalo obytného domu. V zákone však nie sú jasne stanovené podmienky, za akých môže člen poľovníckej stráže toto právo využiť. Novela je tak podľa autorov reakciou na intenzívnu spoločenskú požiadavku občanov Slovenskej republiky, aby došlo ku konkrétnym zmenám. Poslanec Peter Kalist: Zachránime tisícky zvierat!
Iveta Haulíková, aktivistka, která burcovala slovenské občany k podpisu petice za změnu dosavadního krutého zákona, v jehož důsledku bylo ročně zabito před 20 000 psů a koček
Když jsme výše uvedený článek dnes dostali od Danuše Herpe Jungmannové (Allgemeiner Tierhilfsdienst e. V., Horb, Německo, OI SOS pro PES, Česko) s poznámkou "Že by se přeci jen na Slovensku hnuly ledy?", byli jsme velmi překvapeni a příznám se, že nadšeni. Není sice tímto zákonem vše na Slovensku pro zvířata vyřešeno, ale je to již velký úspěch, protože se nalezli poslanci, kteří se začali o osudy týraných a zbytečně vražděných zvířat zabývat. Začínáme věřit, že nezůstane jen při tomto zákonu, ale vyřeší se i otázka rasoven a útulků a zvíře přestane být věcí podobně jako ve vyspělých zemích. (redakce)
Finančně lukrativní množírny psů a koček by měly být omezeny přísným zákonem
Ivana Haslingerová
Státy jako např. Slovensko, které zavedly rasovny (pardon, říkají jim noblesně karanténní stanice), kde zabíjejí toulavé psy a kočky ve velkém – na Slovensku nejpozději do sedmi dnů po odchytu – se brání, že tak musí činit neb se jim psi a kočky přemnožují. A zde se ptáme: "Proč tedy povolují tyto státy bezohledným "podnikatelům" provozovat množírny psů a koček ve velkém? Proč namísto zavádění středověkých zákonů o antoušcích raději nesníží počet těchto množíren? Je jasné, že pokud státní pravomoc nezaujme k problematice přebytečných množíren psů a koček, sloužících pouze pro pro zisk majitelů, seriózní postoj, bude týrání přemnožených psů a koček pouze nabírat větší a větší obrátky, společnost bude nadále traumatizovaná nezvadatelnými psy ve špatných rukou či toulavými vyhladovělými kočkami a my všichni utratíme ze svých peněz mnoho za následnou korekci neustále se zhoršujícího stavu. Nejedná se o to zamezit majitelům připustit své pejsky a postarat se o prodej jejich štěňat vhodným majitelům, ale o stanice, kde majitelé množí zvířata ve velkém pouze pro zisk (cený štěňat jdou do desítek tisíc) a ta co se jim nepodaří prodat naprosto bezohledně a bezcitně vypustí do ulic, pohodí u dálnic či do lesů. >>>
Neseriózní Podebal
Zdeněk Jemelík
Je snadné být statečný, když nehrozí nebezpečí.
Je snadné hodit kamenem po člověku, který se vypořádal s nástrahami vzdálené doby jinak, než by měl dle mínění metače kamenů, jenž nebyl nikdy podobným nástrahám vystaven a nezná okolnosti, jež ovlivnily v kritické době rozhodování jeho terče. Je však strašně obtížné smazat pohanu, způsobenou ze msty nebo z neodpovědnosti při vyhodnocení informací. Trvá to dlouho, postiženému to odčerpá mnoho sil a pohana bohužel zasahuje i blízké postiženého, kteří nic nezavinili. To vše neuznávají členové umělecké skupiny Podebal, známí jako pořadatelé výstav Malik Urvi, kteří v těchto dnech házejí kamením bez rozmyslu. Hrubě ostouzejí předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka se zjevným úmyslem zmařit schválení Senátem jeho kandidatury na funkci soudce Ústavního soudu ČR, do které ho chce jmenovat pan prezident. Dodatečně jej zařadili do galerie soudců a státních zástupců, kteří se aktivně podíleli na pronásledování odpůrců protiprávního režimu a vysloužili si tím pranýřování na výstavách Malík Urvi. Vyvěsili na venkovní zdi kulturního střediska DOX obří billboard s jeho karikaturou. Podle zprávy ČTK, která se odvolává na představitele skupiny Petra Motyčku, tvrdí o postiženém, že Jan Sváček měl jako místopředseda obvodního soudu postihovat odpůrce totalitního režimu za jejich účast na protirežimních demonstracích nebo na šíření nezávislé literatury.Jejich útokem nabyla nenávistná kampaň proti ustavení Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu ČR monstrózních rozměrů. Takovým neomaleným způsobem Podebal dosud nenapadl nikoho ze soudců a státních zástupců, pranýřovaných na výstavách Malík Urvi. Vyvolává tím dojem, že předseda Městského soudu v Praze je pokleslostí předčí.>>>
Napadený má právo na jakoukoliv obranu
Petr Hannig
Nerad se vyjadřuji k horkým událostem. Proto až teď reaguji na letošní incident silvestrovské noci v Tanvaldu. A proto s chladnou hlavou je třeba volit takové postupy, které vytvoří předpoklady pro budoucí eliminaci, nebo alespoň zmírnění násilí. Už při založení Strany zdravého rozumu (nyní Suverenita – Strana zdravého rozumu) v roce 2002 bylo jedním z jejích hlavních programových hesel obsažených v Desateru zdravého rozumu: NAPADENÝ MÁ PRÁVO NA JAKOUKOLIV OBRANU, včetně té nejkrajnější. Co tedy dělat? Vraťme se k onomu incidentu. Vyšetřující prokurátorka zcela jasně sdělila, že onen střílející 63 letý muž byl napaden (snad noži) a že střílel ze země. To znamená, že byl nějakým způsobem sražen na zem a mohlo mu být usilováno o život. V tomto případě ovšem padla kosa na kámen. Onen muž byl totiž legálně ozbrojen. Použil tedy zbraň v sebeobraně, neboť byl vystaven přesile daleko mladších útočníků. Chápu, že státní zástupce nemá jinou možnost, než toto zvažovat. Není to jeho chybou, ale chybou naprosto špatné legislativy. Nechali jsme si naordinovat zákony, které nás ve své podstatě mohou zničit. Politická korektnost je zhoubná hlavně pro střední třídu. Střední třída je skomírající plamínek na ostrůvcích slušnosti v moři hrubosti a zlodějny všeho druhu. Zlodějna je navíc chráněná zákony, které si představitelé všeho schopných dokázali vyrobit ke své ochraně před spravedlností. Dnes vládne právo, které je na hony vzdáleno od spravedlnosti, tak, jak ji chápou lidé, kteří ještě neztratili zdravý rozum.>>>
EU vydala v roce 2011 závazné směrnice na ochranu zvířat, co s nimi dělá sloveská inspekce SZ?!
Danuše Herpe Jungmannová, Erfurt, německo
Článek Že tě hanba nefackuje, Slovensko! vyvolal velké emoce a odezvy, zvláště pak u inspektorky slovenské Slobody zvierat (SZ). Krátce po uveřejnění mi paní Sliacká osobě telefonovala vzteky bez sebe a s přeskakujícím hlasem zjišťovala, kdo že mi dává informace, a co jsem si to vůbec dovolila, což velmi připomínalo praktiky StB. Na mě však bolševické zastrašování neplatí. A také nepatřím k lidem, kteří šíří neověřené pomluvy. To co uveřejňuji, jsou podložená fakta, která nejsou namířená proti slovenským ochráncům se srdcem na správném místě, kteří den co den dělají nemožné a zázraky do tří dnů, ale proti všem, kteří si na ně jen hrají a ještě jsou za to placeni z peněz daňových poplatníků. Inspektor SZ je funkce, ve které je dotyčný funkcionář v podstatě zvířecí ombudsman a Vy, paní Sliacká jste byla, jste a já doufám, že už dlouho nebudete poslední naděje týraného, nechtěného nebo opuštěného zvířete, která rozhodovala o bolesti a hladu, zda bude zvíře bito nebo jinak týráno, rozhodovala jste o bytí a nebytí nebohé živé bytosti.>>>
ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA TRESTANCE PETRUSE?
Petr paulczynski
Ve věznici na plzeňských Borech sedí muž, který tvrdí, že zná pozadí dvou nejzáhadnějších vražd uplynulé doby: zabití kmotra podsvětí Františka Mrázka a vraždy majitele bezpečnostní agentury Lenia Jiřího Kubína. Tento muž se jmenuje Vladimír Petrus a odpykává si patnáctiletý trest právě za objednání smrti Kubína. Podle něho prý Mrázek zemřel na přání politiků. Petrus tvrdí, že obě vraždy jsou vzájemně propojené a že v nich jde o jedno: o kompromitující materiály na politiky, které pořídil Kubín a prodal je Mrázkovi. Podivné je, že se dosud Petrusovým svědectvím nikdo nezabývá, ačkoliv MF Dnes tvrdí, že policie to ví již od května 2010, kdy detektivové Petruse navštívili přímo ve věznici. A jak je v Čechách zvykem, nějaká dobrá víla vynesla materiály a kopii výslechu Petruse má redakce k dispozici. Investigativec ze všech nejinvestigativnější Jaroslav Kmenta který o kauze Mrázek napsal nejednu knihu a který nikdy neprozradil své zdroje náhle svůj zdroj zveřejní. Tak babo raď. Je to náhodná neopatrnost nebo něco jiného? Je-li pravdou, že Mrázek od Kubína koupil kompromitující CD na politiky z tehdy vládní ČSSD, protože potřeboval zatlačit ve sporu o podnik Setuza a tyto materiály stále ještě někde jsou, může být ještě veselo. Jako třešinka na dortu je také tvrzení Marka Dalíka, který z vraždy Mrázka obvinil Andreje Babiše. Inu počkejme, co se bude dít na Borech. >>>
Kapitán Kortan maří převzetí obhajoby mojí kanceláří a jedná obstrukčně s ostatními advokáty
Klára Alžběta SAMKOVÁ, advokátka
Zasílám informaci o prvním jednání s PČR Liberec, kde se vyšetřuje tzv. "Mačetový útok". V úterý, dne 24. 1. 2012 jsem se dostavila na KŘP Libereckého kraje. Asi deset minut poté přišla skupina asi pěti mužů, jedním z nich byl vrchní komisař, kpt. Kortan. Poté, co se se všemi přátelsky rozloučil, mne odvedl do podatelny, kde formálně převzal plné moci k zastupování mých klientů. Následně ve své pracovně mi sdělil, že se výslech nekoná, protože se svědkovi nepodařilo doručit, dále, že dotyční muži, se kterými přišel na vrátnici, byli advokáti ex offo mých klientů a dále, že mi nedovolí nahlédnout do spisu, protože nemá čas. Také mi sdělil, že se mne snažil kontaktovat, že výslech nebude, ale telefon v mojí kanceláři nikdo nebral. K průběhu tohoto našeho setkání považuji za nutné učinit několik poznámek tak, abychom si hned od začátku stanovili jistá pravidla v naší komunikaci. Tedy: Na vrátnici jsem byla jediný člověk, který tam čekal a kapitán o mně dobře věděl. Já jsem nikoho s advokátů osobně neznala, nevěděla jsem tedy, kdo to je a nemohla jsem se k nim hlásit. I za situace, kdy jsem v našem telefonickém hovoru sdělila kapitánovi, že mám plné moci pro všechny obviněné, nepovažoval za nutné upozornit advokáty na moji přítomnost tak, aby bylo možno eventuálně hned na místě vyřídit veškeré formality a domluvit předávání spisů. Jeho jednání hodnotím jako mařící převzetí obhajoby mojí kanceláří a jako obstrukční ve směru k ostatním advokátům.>>>
Holocaust je živý odkaz, svět se možnosti podobného zla dosud nezbavil
Petr Kostka, poradce 1.místopředsedy Senátu PČR
V pátek 27. ledna se v sídle Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Nad slavností převzal záštitu Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR, záštitu poskytla rovněž předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. „Když došlo 27. ledna 1945 k osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim a neodvratně se blížil konec hitlerovského režimu, optimisté byli přesvědčeni, že se lidstvo ze svých chyb poučí. Bohužel tento druh společenského optimismu stále nevychází a aktuální hrozba podobných osudů žije, bohužel, s nemenší naléhavostí dál. To se týká antisemitismu, který dostává stále nové podoby a nové ochránce či pasivní diváky, to se týká všech projevů nenávisti, xenofobie a netolerance,“ uvedl Přemysl Sobotka. Slavnostního setkání se účastnili představitelé diplomatického sboru v Praze, zástupci organizací, sdružujících bývalé vězně koncentračních táborů, oběti nacismu a také arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka a vrchní zemský rabín Karol Sidon a další významné osobnosti kulturního, politického a náboženského života.
ČAK nepřípustným způsobem zasáhla do obhajoby mých klienů
Klára Alžběta Samková
Dopis předsedovi České advokátní komory (ČAK) JUDr. Martinu Vychopeňovi ve věci žádosti o objasnění postupu ČAK a ohledně zastavení mediální kampaně ve věci vyjádření ČAK ke způsobu mé obhajoby tzv. "mačetového útoku":
Vážený pane předsedo, když jsem Vám zhruba před týdnem nechávala ve Vašem sekretariátu svou čerstvě vyšlou knížku „Romská otázka – psychologické důvody sociálního vyloučení Romů“, netušila jsem, že budu mít vbrzku co do činění s průnikem těchto dvou témat, totiž s Romy a právě Českou advokátní komorou. Předesílám, že v konotacích níže uvedeného mi to je skutečně líto. Dne 17. 1. 2012 jsem převzala jednu z nejnevděčnějších obhajob, které v současné době v České republice probíhají, totiž obhajobu pěti osob, které se měly dopustit činu, který je mediálně nám jako „mačetový útok v Novém Boru“. Protože tato kauza má velmi široké mediální krytí, které – dle mého nezvratného názoru, podloženého i důkazy – má na vyšetřování přímý i nepřímý vliv a která svým charakterem naprosto přesahuje rámec běžného trestního případu, oznámila jsem veřejnosti, že přebírám toto právní zastupováníZároveň jsem veřejnost požádala, kdo by mi chtěl s obhajobou pomoci, nechť se přihlásí. Tento svůj postup považuji za zcela legitimní, neboť trestný čin, jehož dějiště navštívil i předseda vlády a který má soustavné mediální krytí, není možno považovat pouze za klasický případ trestního práva, ale za případ, na kterém spočívá veřejný zájem. >>>
Sekání mačetou do hlav očima advokátky Samkové prý není pokus o vraždu
Petr Paulczynski
Až do dnešního dne jsem považoval doktorku Kláru Samkovou za sice svéráznou, nicméně erudovanou právničku, které nominace do ústavního soudu utekla jen o fous. Proč ode dneška moje hodnocení dostalo trhlinu? Paní doktorka se totiž rozhodla vzít obhajobu romských mačetových útočníků z Nového Boru. Doktorka Klára Samková je právnička s osobní negativní zkušeností s romským etnikem a autorka knihy Romská otázka. V ní se pokusila hledat kořeny problémů soužití s Romy. Tvrdí v ní, že Romové nemají kriminalitu vrozenou v krvi. Přesto dospěla k závěru, že chování Romů je v mnoha směrech patologické. V jednom z rozhovorů pro Parlamentní listy doslova říká: „Prostě když někdo vezme mačetu a jde někoho seknout do nějakého baru, tak to není normální jednání ." O to nepochopitelnější je proto čerstvé rozhodnutí paní doktorky převzít obhajobu novoborských mačetářů. Takže suma sumárum Vaše rozhodnutí, paní doktorko, převzít obhajobu zločinců a udělat z nich oběť systému, Romům jako celku u většinové společnosti ani trošku nepomůže. Vám určitě ke zviditelnění ano, ale to si budete muset srovnat sama se sebou.>>>
Lenka Herufková, Velké Británie a Danuše Herpe, Německo
Každý ochránce zvířat má v prvé řadě na mysli dobro zvířete. Tento morální aspekt by měl být také prvořadým pro útulky, depozita i státní veterinární orgány. V 80 % tomu tak i je. Ale najdou se i takové útulky a organizace, které kašlou na, a je jim zjevně zcela lhostejné, co se s živými týranými bytostmi děje. Ignorují hlášení, snahy, dotazy a žádosti jiných ochránců nejen ze Slovenska ale i ze zahraničí a dělají tak celosvětovou ostudu své zemi. Vůbec neberou vážně, že právě Slovensko je jako členská země EU pod zorným úhlem ochránců z celého světa. Exemlárním případem ignorace je slovenský Útulek Lučenec, v čele s mgr. Katarínou Ferenczovou, která dodala již podruhé místnínmu sadistovi a Dankovi psa přestože byla upozorněna na jeho kruté zacházení se zvířaty. Ochránci z Londýna i Německa v >>>
Zvířata v nouzi prosí o pomoc ministra Pospíšila
Otevřený dopis SOS – ZVÍŘATA V NOUZI O.S. ministru spravedlnosti k otázce zvířat v novém občanském zákoníku.Milan Kaucký
Vážený pane ministře, nemohu nereagovat na Vaše vystoupení na 25. schůzi poslanecké sněmovny parlamentu ČR, které jste měl jako úvod ke druhému čtení vládního návrhu občanského zákoníku. Ano v některých poměrně nepodstatných bodech jsme našli shodu i se zástupci ministerstva spravedlnosti. Větu: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor“ považujeme ale pouze za jakousi „úlitbu“ nespokojeným ochráncům zvířat, aby se mohlo tvrdit, že jim bylo vyhověno. Zásadní námitky nebyly přijaty a zapracovány v žádném případě. V zákoně nebyla přijata nadřazenost života zvířete nad zničeným majetkem. Převážně týká záchrany zvířete ze zaparkovaného přehřátého auta a hlavně psů… Po protestech odstraněno ustanovení, že si může poškozený ponechat zvíře jako zástavu po dobu osmi dní, ale místo omezené doby na osm dní je dokonce neomezená! Jsme opravdu zvědavi, kdo pak ponese zodpovědnost, pokud zadržované zvíře v přirozené reakci zaútočí a těžce zraní či dokonce zabije svého věznitele.Ať se uvádějí pro délku lhůty jakékoli důvody, vždy jde pouze o peníze. Města se snaží ušetřit zkrácením lhůty na dva měsíce a tvůrci návrhu zákona je v tom podporují. Ano, útulky jsou přeplněné a stav začíná být přímo zoufalý. Musíme si ale uvědomit, že stanovení lhůty v občanském zákoníku v žádném případě neřeší příčiny tohoto neutěšeného stavu. Proč nikdo nezakročí proti množírnám psů a koček? Proč se systematicky nedělají kastrační programy pro toulavé kočky? Zdravá a regulovaně přikrmovaná kastrovaná populace koček dokáže udržovat v mezích množství hlodavců.
Ani v ČR není postavení zvířat v OZ v pořádku
Milan Kaucký
Na konci loňského roku poslanecká sněmovna projednala a schválila návrh nového občanského zákoníku (OZ). Projednávání v PS předcházelo na jaře připomínkové řízení a po celý rok bylo mnoho ustanovení kritizováno od právníků z praxe i mnoha zájmových skupin. Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí bylo i postavení zvířat v OZ. Bohužel zpracovatelé zákoníku ani poslanci nevyslyšeli podstatné připomínky a jako „úlitbu“ ochranářům pouze doplnili definici zvířete v § 487. Lze bohužel konstatovat, že . Vůbec nejhorší úprava, která vznikla, až při projednávání v PS, je současné znění § 1052. Tento paragraf ustanovuje lhůty ochrany vlastnického práva původního majitele ke zvířeti. Není to žádná ochrana zvířete, jak se velice často uvádí. Současná lhůta, která chrání vlastnické právo, je 6 měsíců. Po té době může obec s nálezem volně nakládat. Po tuto ochranou dobu je obec povinna zabezpečit nález. V případě zvířete to samozřejmě znamená náklady na ustájení, krmení a i případné veterinární ošetření. Z toho důvodu silná lobby svazu obcí a měst prosadila do návrhu zkrácení této lhůty na pouhé 2 měsíce, s odůvodněním, že náklady na opuštěná a ztracená zvířata neustále stoupají. V paragrafu jsou dva odstavce a změna na lhůty ze dvou na čtyři měsíce byla z iniciativy JUDr. Parkanové bohužel provedena pouze v druhém odstavci. Takže podle současného znění platí dvě ochranné lhůty vlastnictví a z toho se odvíjející povinnosti se o nalezené zvíře postarat. Bohužel změna byla provedena tak nešťastně, že přímo umožňuje a dává návod obcím, jak snížit náklady na úkor zvířat.>>>
JUDr.Klára Slámová proti slovenské legislativě umožňující svévolné vyhlazování zvířat
Ochrana zvířat je podle Slámové zabezpečována předpisy EU a nehumánní slovenské zákony v ní nemají místo!
Ivana Haslingerová
Blýská se odsouzencům na smrt ve slovenských rasovnách na lepší časy? Možná ano. Známá a velmi úspěšná česká advokátka JUDr. Klára Slámová, si nejen se zděšením přečetla materiály týkající se slovenských karanténních stanic lidmi běžně přezdívanými psí koncentráky a bezcitného přístupu jejich pracovníků ke zvířatům čekajících v nich v nelidských podmínkách do týdne na smrt. Jako brilantní advokátka se seznámila s předpisy Slovenské republiky týkajícími se "ochrany" zvířat. Slovo "ochrana" je v uvozovkách záměrně, neboť slovenské předpisy ochranu zvířatům neposkytují. Naopak na ně poštvou antoušky (viz článek Na Slovensku vládne středověk! Vláda zaměstnáva jako ve středověku!). Konkrétně - zákon č. 123/2008 Z.z. - "o ochrane spoločenských zvierat a o karanténních staniciach" v § 9 upravuje činnost karanténních stanic - kdy dle tohoto zákona , k čemuž má "oprávnění" ve smyslu zákona č. 39/2007 Z.z. - "o veterinárnej starostlivosti". V ustanovení § 22, odst. 4, písm. f) se uvádí, že "Primeraným dôvodom na usmrtenie zvieraťa je usmrtenie nechcených zvierat, ak pre ne nie je možné zabezpečiť náhradnú starostlivosť." Jako občanka Evropské unie a sousední země (České republiky), podala advokátka Klára Samková důrazný protest proti legislativě, která umožňuje takřka svévolné vyhlazování živých tvorů, jejichž ochrana je zabezpečována nejen předpisy EU, ale vychází i z podstaty bytí člověka na zemi a morálních pravidel, která v sobě většina z nás nosí, resp. měla by nosit. Uveřejňujeme její dopis poslankyni NR SR PhDr. Tatianě Rosové, v němž ji vyzývá k iniciaci změny tohoto zákona připomínajícího zákony některých asijských států a ne evropského státu 21. století:>>>
Děkujeme paní advokátce Slámové a budeme informovat o dalších krocích o zrušení tohoto bestiálního slovenského zákona.
Ministrovo šálení
Zdeněk Jemelík
Nejpopulárnější ministr nepopulární vlády, ministr nespravedlnosti Jiří Pospíšil neopomene žádnou příležitost, aby přitáhl pozornost novinářů a případně předvedl svou skvělost před televizními kamerami. V posledních dnech se jeho mediálně podchytitelné výroky se vztahem k problematice trestního řízení točí zejména kolem situace ve státním zastupitelství obecně a zejména kolem tzv. „ kauzy Mostecké uhelné společnosti“. Shrnutím jeho názorů z posledních dnů jsou odpovědi na otázky čtenářů serveru Aktuálně.cz, uveřejněné 13. ledna 2012 (http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=728612). Dovoluji si tvrdit, že v některých bodech jsou jeho odpovědi zavádějící. Myšlenka, že novým zákonem o státním zastupitelství se upevní nezávislost vedoucích státních zástupců na politicích, se prolíná jeho vystoupeními již od doby předvolební kampaně v r.2012. K dosažení požadovaného účinku má přispět zejména uzákonění neodvolatelnosti nejvyššího státního zástupce vládou bez rozhodnutí soudu, zavedení spoluúčasti při jeho jmenování další instituce kromě vlády, pevné funkční období vedoucích státních zástupců aj. novinky.>>>
Babylon v justici
Martin Stín
K nectnostem moderního právního řízení patří téměř úplná nesrozumitelnost práva pro laiky a jeho stále obtížnější srozumitelnost dokonce i pro příslušníky právnických profesí. Způsobuje ji nejen stále pokračující bobtnání souboru právních předpisů, ale i desítky novelizací během životnosti právních předpisů, u nás mnohonásobně častější než např. v sousedním Rakousku nebo Německu.Tak např. ještě před pár lety trestní zákon obsahoval jeden jediný paragraf pro trestný čin podvodu se čtyřmi odstavci a s jeho použitím se soudily podvody všeho druhu. Od něho se postupně odvinuly speciální paragrafy pro jednotlivé typy podvodů, takže v současně platném trestním zákoníku jsou pro ně čtyři paragrafy s dvaceti sedmi odstavci. Zmatek zvyšuje nejednotnost právních názorů na významné prvky právního řádu. Například v rámci současné fáze „války žalobců“ bývalý vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula napadl nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana návrhem ministrovi nespravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, aby na něj podal kárnou žalobu, protože „v rozporu se zákonem“ nechal podepsat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR proti zprošťujícímu rozsudku Vrchního soudu v Praze svým 1. náměstkem Igorem Střížem a zavinil tím jeho neúspěšnost. Nejvyšší soud ČR totiž dovolání odmítl bez meritorního projednání jako podané neoprávněnou osobou.>>>
Útěk vpřed
Zdeněk Jemelík
Nabuzena článkem „Policie jako bojiště“ (zde: http://www.politikon.cz/index.php/sloupek-politikonu/9/4671-martin-stin-policie-jako-bojiste) napsala mi čtenářka, která "o tom přece jen trochu ví", že bojištěm politiků je nejen policie, ale i státní zastupitelství. Podle jejích poznatků v něm zuří válka, „která je totální až do úplného srovnání protivníka s jiným názorem se zemí“, takže „za chvíli nebude proti komu bojovat, neboť válečníci se nakonec povraždí navzájem“. Odmyslím-li si pisatelčinu nadsázku, v podstatě nepřišla s ničím novým, protože „válka žalobců“ vypukla již v červnu r. 2007 po předání trestní věci bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka k zastavení jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi. Ta dosud zcela neodezněla, jen kyvadlo „válečného štěstí“ se nakonec zhouplo na druhou stranu. Mezi událostmi z června r.2007 a současným dramatickým děním ve státním zastupitelství je příčinná souvislost, byť skandál kvůli netečnosti státu k švýcarské pobídce k připojení k tamnímu trestnímu stíhání vnesl do děje prvky navíc. Čtenářka dala nepřímo najevo, že rozhodnutí o kárných žalobách a postavení mimo službu „hříšných“ vedoucích činitelů Vrchního státního zastupitelství v Praze Vlastimila Rampuly, Libora Grygárka, Ladislava Letka a Marcely Kratochvílové, údajně odpovědných za průtahy v „kauze Mostecké uhelné společnosti“, považuje za nespravedlivé.>>>
Ať každý ví, co nás čeká! Jak dlouho budeme ještě ustupovat cikánské komunitě?!
Jaroslav Doubrava, senátor Parlamentu ČR
Ve čtvrtek vynesl odvolací Vrchní soud v Praze rozsudek, podle kterého sedmnáctiletý cikán z Krupky nepůjde do žaláře na 10, ale jenom na 5let do vězení. Nebyl uznán vinným za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění, vydírání a loupež, jak to stanovil Krajský soud v Ústí nad Labem. Dopustil prý se "jenom" vydírání a znásilnění. Neboli loupež a pokus o vraždu prominauta. Přeposílám téměř doslovný přepis výroku předneseného předsedkyní trestního senátu ústeckého krajského soudu: "... text uvnitř článku..." On totiž vrchní soud za takovou "maličkost" nebude přece cikánského vraha soudit jako vraha. Přitom sedmnáctiletý cikánský útočník ještě s jedním mladším cikánskýcm klukem málem ukopali k smrti dvanáctiletého chlapce jen proto, že ho náhodně potkali a proto, že "byl bílej". Jen shodou štěstěny chlapec přežil. Jenom IQ 111 mu pomohlo, že se zorientoval a došel si pro pomoc. Chlapec byl mlácen, kopán, sexuálně zneužit, okraden. Bohužel, vrchnost v Praze má jasno. Když obětí není cikán, ale je naopak útočníkem, raději případ posuzovat opatrněji, aby se o vrchnosti neřeklo, že je proticikánsky zaměřena a nelétali potom na koštěti kolem vrchního soudu aktivisté za všelijaká práva s bičem v barvách EU. Dvanáctiletý chlapec měl tu "smůlu", že do něho oba útočníci nebodali. Protože v takovém případě se lépe prokazuje, že bylo jen shodou
náhody, že rána nožem nešla kousek vedle - a přišla by smrt. Když "pouze" do něho velmi dlouho kopou a mlátí ho, raději mávne soudní vrchnost rukou a smete pokus vraždy ze stolu? Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti a zemřel by na vnitřní krvácení, to by asi rómskému útočníkovi trest příliš nesnížili... Naskýtá se závažná otázka. Tak totiž hodnotí rozhodnutí vrchního soudu mnoho občanů na severu Čech. A já také. >>>
Vojtěch Filip a Kim Čong-il aneb trestní oznámení a stejný metr
František Matějka
Vojtěch Filip provedl něco, co je podle mě ve svých důsledcích pro miliony žijících lidí horší, než když máte na zdi svého obýváku svastiku nebo sbíráte nacistické odznaky. Je čas zjistit, jak to vidí tento stát. U nás platí paragrafy §403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a §404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, které se staly již mnohokrát prostředkem perzekuce názorů občanů České republiky. Stačí sdílet muziku na Facebooku nebo mít doma knihy nebo obrázky, které už zase nejsou povolené a jste trestně stíhán. Jsem odpůrcem podobných zákonných norem, protože šlapou po svobodě projevu a v rámci presumpce viny postihují plošně všechny, aniž by byla někomu konkrétnímu způsobena skutečná újma a ten se sám cítil být postižen na svých právech a bránil se u soudu. Když už tu ovšem takové zákonné normy máme, je načase využít je také v obráceném gardu a zjistit, jak si náš stát poradí s aplikací stejného metru. Vojtěch Filip vyslovuje ve svém kondolenčním textu přesvědčení, že "Korejská strana práce, které byl Kim Čong-il hlavním představitelem, překoná nynější smutek a nadále povede hrdinný boj korejského lidu za obranu socialismu." Těmito slovy se dle mého názoru dopustil projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu podle § 404. Jestliže jsou dnes lidé perzekvováni a zavíráni na pouhý projev sympatií - a to jsou, nevidím jediný důvod, proč by se měl stejný metr vyhnout Vojtěchu Filipovi. >>
Udání na Národní myšlenku neúspěšné
Jan Maloušek
V srpnu tohoto roku učinil pan Tomáš Jarolím, místopředseda vládní strany Věci veřejné, denunciaci ministru vnitra, která směřovala ke zrušení občanského sdružení Národní myšlenka a k zákazu stejnojmenného periodika. V právně, historicky, politologicky a kulturně fundované denunciaci pana Jarolíma ze dne 22. srpna 2011 stojí za povšimnouti zejména kouzelné formulace v samém závěru udání (vizte 1-Jarolimovo-udani.pdf), v nichž autor nikomu neupírá právo na vlastní názory, ale pokud jsou odlišné od těch jeho, pak by se jejich hlásání mělo zakázat. Vskutku demokrat evropského střihu! Započal boj za očistu demokracie. Výsledky však nejsou pro jmenovaného udavače příliš povzbudivé. Ministerstvo vnitra Jarolímovo udání oslyšelo a po posouzení celé věci neshledalo důvody pro zahájení řízení s občanským sdružením Národní myšlenka. Ve věci možného postupu vůči stejnojmennému časopisu byl udavač odkázán na Ministerstvo kultury (Dokument vizte zde: 2-odpovedMV.pdf.) Z níže uvedeného vyjádření Ministerstva kultury však kupodivu vyplývá, že pan Jarolím se na něj již s žádným podnětem proti časopisu Národní myšlenka neobrátil (dokument je dostupný zde: 3-odpovedMK.pdf.) Že by konečně nazřel hloupost svého konání? Nebo že by pro něj již tato věc po té, kdy se mediálně zviditelnil a zavděčil jako bojovník proti nesprávným myšlenkám, nebyla nadále zajímavá? Ať tak či tak, skutečností je, že pravda a láska, kterou má pan Jarolím ve svém mottu, v této bitvě neuspěla. Prohrála s rozumem, právem a spravedlností. Divná to společnost, kde jsou tyto pojmy ve vzájemné opozici.
Kterak nasadit psí hlavu šéfovi žalobců
Zdeněk Jemelík
Je dost lidí, které nepotěšilo odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně, ani jmenování Pavla Zemana na její místo, natož některé jeho následné kroky. Také odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce rozjitřilo nevoli Zemanových odpůrců. Za těchto okolností je dobrý každý způsob, kterak šéfovi žalobců „nasadit psí hlavu“. Sofistikovaným nástrojem tohoto málo ušlechtilého úsilí je článek Jana Hrbáčka „Absence bez bližších podrobností“, který vyšel s podtitulky „Šéf žalobců Pavel Zeman špatným postupem zhatil řádné dokončení soudního procesu“ a „Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana tvrdě pokáral Nejvyšší soud“ 6.listopadu 2011 v 45.čísle týdeníku Euro. Zadavatel si dobře vybral obratného a v provozování podobných taškařic zkušeného autora, který dokáže využít neinformovanosti čtenářů a z polopravd hbitě ušít požadovanou masku psí hlavy. Shrňme, čeho se článek Jana Hrbáčka týká. Městský soud v Praze odsoudil obžalovaného za podvod, kterého se měl dopustit uplatněním nároku, uznaného soudem v konkursním řízení. Policie pohrdla pravomocným soudním rozhodnutím a zmrazila na účtě peníze, které měly být obžalovanému vyplaceny.>>>
Zemětřesení ve státním zastupitelství
Zdeněk Jemelík
Časy se mění. Když exministryně Daniela Kovářová oznámila záměr zrušit detašovaná pracoviště Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, aby vrchní státní zástupkyně měla všechny pracovníky svého malého úřadu denně na očích, nekompetentní předseda úřednické vlády Jan Fischer ji kvůli tomu hulvátsky napadl. Jiří Pospíšil jde nyní dále než jeho předchůdkyně: jak oznámila média, rovnou zruší obě vrchní státní zastupitelství a současně zřídí specializované státní zastupitelství pro boj s korupcí. Zatím jej nikdo kvůli tomu nenapadá. Příslušný zákon ještě ale není v paragrafovém znění, takže jej čeká dlouhá a trnitá cesta legislativním procesem. Účelnější by bylo státní zastupitelství rozpustit a vedle něj založit „na zelené louce“ prokuraturu. Sám záměr je ale chvályhodný. Nechce se mi vůbec věřit, že s ním Jiří Pospíšil skutečně přišel a neskrývám, že jsem tentokrát s vývojem jeho myšlení spokojen. Současné státní zastupitelství považujeme za nejdokonaleji zachovaný skanzen zbytků výkonné moci totalitního režimu. Nevěříme, že jeho osazenstvo, tvořené z více než z jedné třetiny bývalými prokurátory protiprávního režimu, držícími převážnou část vedoucích míst, se zakořeněnými pracovními zlozvyky, přinesenými zčásti z předlistopadové minulosti, zčásti vypěstovanými v uplynulém dvacetiletí nízkých nároků na výkonnost a kázeň, s prokorupčními vazbami na zbytky „starých struktur“, rozptýlené v advokacii a leckde jinde, po organizační změně provede bleskový obrat v chování o 180°. >>>
Ve stínu mediálního humbuku
Martin Stín
Za hlukem mediálního humbuku někdy zanikají podrobnosti, jež by neměly uniknout pozornosti veřejnosti. Děje se tak i ve věci promeškání příležitosti České republiky k přistoupení k švýcarskému trestnímu stíhání manažerů Mostecké uhelné společnosti. Nezdůrazňuje se zjevná skutečnost, že zcela selhala koordinace ústředních orgánů, do jejichž rozdělené kompetence záležitost spadá. Případ je svou povahou ojedinělý, proto asi nejsou nastavena pravidla součinnosti v podobných situacích a cestou k překonání tohoto stavu by byla pouze osobní iniciativa někoho z odpovědných představitelů státní moci, kdo by včas zareagoval na rozhořívající se požár. Na řadě byli ministr spravedlnosti, ministr financí a vrchní státní zástupce v Praze. Každý z nich měl v rozhodné době jiné starosti a dnes omlouvá svůj nezájem nečinností těch dalších. Výsledek známe. Alarmující je rozdílnost pohledu na věc mezi našimi a švýcarskými orgány. U nás vyšetřování probíhá asi 10 let a podle vyjádření bývalého vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly není zatím jisté, zda v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti došlo k trestnému činu, a pokud by tomu tak přesto bylo, nejspíš by již byl promlčen. Naproti tomu švýcarské orgány ženou podezřelé před trestní senát, čili švýcarská prokuratura nemá o spáchání trestného činu pochybnost. Rozdíl ve výsledcích vyšetřování je tak nápadný, že naše orgány si měly příčinu jeho vzniku dávno ověřit ve vlastním profesionálním zájmu jako zpětnou vazbu pohledu na svůj postup v této věci. Švýcarsko je za humny, získat informace nemohlo být nákladné ani časové náročné, ale přesto je naše orgány nemají. Proč asi ?>>>
Politická korektnost vyvolává násilí
Petr Hannig
Zatímco se v Poslanecké sněmovně ve velkém promrhávají peníze daňových poplatníků a obstrukcemi se oddaluje to, co se stejně odhlasuje, na severu a už nejen tam probublává něco, co hrozí přerůst v pěknou šlamastyku. Naši poslanci by se měli, místo trapného divadla, zaměřit na inventuru zákonů. Provozovateli malé drogerie, soustavně někdo kradl z regálu zboží. Nakonec policie zloděje dopadla, ovšem vzhledem k nesmyslným zákonům, ho musela propustit. Takže se v drogerii ztrácejí věci dál. Bohužel jsou u nás chráněni zloději před poctivými. Zákon na ochranu osobnosti funguje naprosto nesmyslně. Před kamerou plánují romští mladíci nezákonnou akci, a pak brutálně napadají zákazníka v prodejně. TV musela zaretušovat obličeje násilníků, neboť se jedná o mladistvé. Lidé by měli znát před kým si dát pozor i když je mladistvý. Za brutální útok trest, za krádež (za jakoukoliv krádež!) trest, i mladistvým. Vlivem různých mezinárodních úmluv jsme museli přijmout takové zákony, které v praxi činí policii naprosto bezzubou, dávají agresorům, zlodějům a všemu negativnímu přednost před těmi, kteří se řídí zákony. Zapomeňme na politickou korektnost vyvolávající násilí a řiďme se zdravým rozumem.
Václav Klaus: "Nejvyšší soud musí především obnovit důvěru veřejnosti."
Ivana Haslingerová
Nejvyšší soud má nového místopředsedu. Prezident Václav Klaus jím jmenoval soudce Romana Fialu. Ten nahradil Pavla Kučeru, který rezignoval na funkci soudce kvůli kárnému řízení, souvisejícímu s kauzou Jiřího Čunka. Prezident Václav Klaus po jmenování řekl, že "Nejvyšší soud musí především obnovit důvěru veřejnosti. Je potřeba, aby byl Nejvyšší soud vidět, aby výrazně přispíval ke svému hlavnímu úkolu, což je sjednocování judikatury, a aby pro potenciální viníky bylo rozhodování soudu po celé České republice co nejvíce předvídatelné.“ Roman Fiala pracuje na Nejvyšším soudu osmým rokem, jeho cílem je ve shodě s panem prezidentem obnovit důvěru veřejnosti v jeho činnost. Přestože šéfka soudu Iva Brožová navrhovala do funkce jiná jména, prezidentovo rozhodnutí respektuje. Ono jí také nic jiného nezbývá protože jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu je výlučná kompetence ústavně daná prezidentu republiky, který za tento výběr nese odpovědnost.
Ředitel BIS generál Lang je trestněprávně odpovědný za zneužití pravomoci veřejného činitele
Pavlina Hájková
Senátor Jaromír Štětina dnes obvinil ředitele Bezpečností informační služby generála Jiřího Langa ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle senátora Štětiny BIS protiprávně dlouhá léta účelově kriminalizovala někdejšího disidenta a důstojníka BIS Vladimíra Hučína. Senátor Štětina to dnes sdělil dopisem předsedovi Komise pro kontrolu činnosti BIS PS PČR Richardu Dolejšovi. Důkazy o podílu BIS na organizaci kriminalizace Vladimíra Hučína senátor Jaromír Štětina již komisi pro kontrolu BIS předal. „Případ Vladimíra Hučína je krystalickým příkladem toho, jak mohou státní úředníci beztrestně ničit občany“, zdůrazňuje senátor Jaromír Štětina.
Ústavní práva v „Pološeru“
Martin Stín
Ústavní práva na ochranu zdraví a života, soukromí a na pokojné užívání majetku patří k obecně uznávaným základům právních jistot občanů demokratického právního státu. Ale-jak praví klasik- šedá je teorie a zelený strom života: proto způsob nakládání s nimi v pološeru českého trestního řízení se někdy spíše blíží jejich hodnocení jako „buržoasního předsudku“, jak tomu bývalo v dobách novodobého temna. Někdy mi připadá, že v tomto ohledu myšlení významné části soudců a žalobců je poplatné duchu předlistopadového práva. Nevztahuje se to výlučně na tu více než třetinu příslušníků obou zmíněných komunit, kteří uvědoměle sloužili normalizačnímu režimu: jako vzory a často i nadřízení svých mladších kolegů šíří svůj způsob vidění světa jako kapénkovou nákazu.>>>
Meze pravomoci státních zástupců
Zdeněk Jemelík
Advokát Tomáš Richter rozvinul na svém bloggu úvahy o vztahu nezávislosti státních zástupců a šíře jejich pravomocí. Popudem mu byl vládní záměr soustředit stíhání závažných případů korupce do rukou specializovaného útvaru státního zastupitelství. Poukazuje na to, že vybavení státních zástupců pravomocí zastavit trestní řízení před podáním obžaloby jim umožnilo, aby poskytli ochranu VIP obviněným, přestože původně byl tento instrument míněn jako ochrana nevinných občanů před svévolí policie a proti zahlcování soudů nedůvodnými obžalobami.Institut zastavení trestního stíhání usnesením státního zástupce před podáním obžaloby dokonce považuje za „snad nejošklivější vřed na tváři polistopadové justice“. Soudí, že státní zastupitelství nemůže splnit úspěšně svůj úkol v oblasti této trestné činnosti, nebude-li specializovaným státním zástupcům odebrána tato pravomoc. Dožaduje se také, aby „protikorupční“ státní zástupci nesměli sjednávat dohody o vině a trestu, pokud bude tento – dle mého názoru nepotřebný a nesmyslný nástroj- zahrnut do trestního práva. Přeje si, aby v trestních věcech korupčního jednání přešla pravomoc zastavení trestního stíhání přímo na trestní soud. Oprávněně poukazuje na to, že soudní řízení je odolnější proti korupčním úskokům, neboť probíhá před očima veřejnosti a podléhá přezkumu v odvolacím řízení.>>>
Děkuji ministru Pospíšilovi za předložení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR
Senát PČR na své 13. schůzi schválil návrh zákona o zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Již nebudeme muset v Radě Evropy vysvětlovat, proč odmítáme mezinárodní spolupráci v takových oblastech, jako je boj proti obchodu s lidmi či boj proti korupci. Podpořila jsem návrh zákona a jsem velice ráda, že byl nakonec po dlouhých letech přijat. Konečně se zařadíme k mezinárodnímu společenství, které není ochotno tolerovat praní špinavých peněz, korupci, obchod s lidmi či sexuální zneužívání dětí. Česká republika doposud nemohla přistoupit k mnoha mezinárodním úmluvám, právě díky chybějícímu institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Mezi tyto mezinárodní dokumenty patří hlavně Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi z roku 2005 a Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu včetně Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi z roku 2000 či Úmluvy boje proti korupci. Děkuji ministru spravedlnosti ČR Jiřímu Pospíšilovi za předložení zákona a zároveň na něj apeluji jako členka stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, aby po přijetí a nabytí účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Česká republika přistoupila k výše zmíněným mezinárodním dokumentům. Návrh zákona není dokonalý. Praxe ale ukáže jeho skutečnou uplatnitelnost a tu bychom měli sledovat.
Ústavněprávní výbor navrhne sněmovně dílčí změny v občanském zákoníku
Marek Benda, místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda ústavně právního výboru PS PČR
Občanský zákoník je zásadní právní normou, kterou se bude Poslanecká sněmovna zabývat na právě začínající schůzi. Je to zároveň nejdůležitější právnický úkol celého volebního období. Jeho návrhem z dílny ministerstva spravedlnosti se proto v posledních měsících intenzivně zabývali také poslanci ústavněprávního výboru, kteří navrhli v původní verzi několik změn. V mnoha případech jsou tyto změny technického charakteru, některé však drobně mění původní pasáže a reagují na připomínky poslanců i odborné veřejnosti. Přestože se s ohledem na celkový rozsah kodexu jedná o změny dílčí, dovolím si krátký sumář návrhů změn, které pomohli prosadit i poslanci ODS. Změny každopádně nemění nic na podstatě nového občanskoprávního kodexu. Jde o apolitickou a precizně připravenou právní normu, na níž v posledních letech pod vedením ministerstva spravedlnosti pracovaly desítky uznávaných právníků. Jsem proto přesvědčen, že pro občanský zákoník zvednou ruce nejen koaliční poslanci, ale podpoří ho také všichni zodpovědní poslanci sociální demokracie.>>>
Trestní odpovědnost právnických osob zlepší vymahatelnost práva
Pavel König
Česká republika je soustavně na půdě Rady Evropy kritizována pro svůj benevolentní postoj vůči nelidským praktikám, jako je obchodování s lidmi. Senát PČR bude ve středu 26.října projednávat na své 13. schůzi návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Přijetí tohoto zákona je průlomové pro český právní řád, protože umožní kriminalizaci závažných činů, která doposud nebylo možno postihovat. „Česká republika má v této oblasti velký dluh a tím je přistoupení k Úmluvě proti obchodování s lidmi,“ říká místopředsedkyně Senátu PČR A. Gajdůšková. Přitom obchod s lidmi, který často vede až k novodobému otroctví, je celosvětově rozšířený fenomén. Česká republika se stala nejen tranzitní zemí v obchodování s lidmi ale také zemí cílovou, protože pokus o potlačení obchodu je díky vágní legislativě málo účinný. Schválení zákona totiž umožní ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o zamezení obchodování s lidmi z roku 2005 a napomůže i ke splnění kritérií pro přijetí mnoha dalších dokumentů mezinárodních organizací. „Z hlediska boje s organizovaným zločinem, a ochranou lidských práv, je přijetí tohoto zákona klíčové a posune Českou republiku o něco blíže k zlepšení vymahatelnosti práva.“, uvedla Alena Gajdůšková.
Svědci dosvědčí protiprávní postup proti V. Hučínovi
Jaromír Štětina, senátor
Dne 5. října 2011 jsem požádal poslance Richarda Dolejše, předsedu Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS PS PČR, aby při vyšetřování protiprávního postupu BIS byli vyslechnuti tito svědci: Paní Zdeňka Mašínová, která působila jako důvěrnice u soudu po celou dobu neveřejného procesu s Vladimírem Hučínem, pan Ing. plk. Petr Částečka, bývalý ředitel teritoriálního odboru BIS Olomouc, nadřízený Vladimíra Hučína a pan Vladimír Hučín. Uvedení svědci předloží komisi nové skutečnosti, svědčící o protiprávním postupu BIS vůči Vladimíru Hučínovi.
Senátor Štětina žádá předsedkyni PS PČR, aby byl vyslechnut ve věci BIS
Pavla Hájková
Senátor Jaromír Štětina upozornil 4.října dopisem předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Miroslavu Němcovou, že se Bezpečnostní informační služba snaží paralyzovat činnost parlamentní komise pro kontrolu BIS, čímž zásadně ohrožuje demokracii v ČR. Prostřednictvím bývalého pracovníka BIS a člena komise pro kontrolu BIS Františka Bublana se snaží, aby komise neprojednávala důkazy o protiprávním postupům svých důstojníků, které komisi předložil senátor Štětina. „Není přípustné“, zdůrazňuje senátor Štětina, „aby tajná služba používala poslance jako vlivové osoby“. Senátor Štětina požádal proto předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby byl v Poslanecké sněmovně vyslechnut a mohl důkazy o protiprávních postupech důstojníků BIS představit.
Tajné služby prorůstají do parlamentu
Jaromír Štětina, senátor
František Bublan, který byl v roce 2000 ředitelem operativních odborů BIS, je členem parlamentní komise pro kontrolu BIS. Vytváří tak nebezpečný střet zájmů.František Bublan v roce 2000 osobně zastavil vyšetřování bombových útoků na Přerovsku. Učinil tak poté, co kapitán BIS Vladimír Hučín odhalil spojení mezi bombovými útoky a KSČM. FrantišekBublan zahájil kriminalizaci Hučína ze strany BIS a inicioval jeho uvěznění. Spolu s ředitelem BIS Jiřím Langem nesou podstatnou vinu za štvanici, kterou policisté a důstojníci BIS podnikli v rámci Hučínovy kauzy proti MUDr. Janovi Chmelařovi. Nesou tak zásadní část viny za jeho smrt. František Bublan a Jiří Lang se nyní snaží paralyzovat činnost parlamentní komise pro kontrolu BIS, aby nevyšlo najevo, že se oba podíleli na přípravě brutálního politického procesu s Vladimírem Hučínem.
Šluknovské nepokoje jsou důsledkem nespravedlivého státu a liberální politiky
Konzervativní platforma Koruny České
Konzervativní platforma Koruny České se plně staví za vyjádření senátora Jiřího Čunka k sociálně vyhrocené situaci ve Varnsdorfu. Situace, jak ji popsal 22. září při vystoupení na zasedání městského zastupitelstva, celospolečensky reflektuje reálný stav. Souhlasíme s jeho míněním, že problém nemůže vyřešit město samo, ani vládní Agentura pro sociální začleňování. Na jedné straně vláda zcela v duchu EU realizuje kontraproduktivní politiku sociálních dávek, která nejenže umožňuje příživnický způsob života, ale počet lidí, kteří parazitují na ostatních občanech, ještě rozšiřuje, a na druhé straně vkládá další nemalé prostředky do činnosti nejrůznějších agentur, včetně té vlastní. Touto multikulturní politikou vláda likviduje u svých klientů zbytky respektu k většinové společnosti a v důsledku je utvrzuje v přesvědčení, že parazitní způsob života je oprávněný. Přezkoumejme sociální politiku státu velmi štědrou na dávky a pomáhejme pouze těm, kteří z objektivních důvodů nemohou pracovat. Přestaňme užívat politický korektní newspeak, který převážně obviňuje z rasismu ty nepravé.
Pozn. redakce: Největším neštěstím pro eskalaci rasového napětí ve společnosti bylo přijetí nespravedlivého zákona o pozivní diskriminaci proti němuž varoval prezident republiky Václav Klaus. Poslanci jej neuposlechli a prosadili ho i bez jeho podpisu a nyní se jim toto jejich chybné rozhodnutí vrací i s úroky. Díky tomuto zákonu se bojí zaměstnavatelé zaměstnat Romy, protože kdyby je jakkoliv napomenuli jako to činí běžným zaměstnancům, okamžitě jsou hnáni před soud za rasovou nesnášenlivost. Stoupá pak nezaměstnanost a rozevírají se nůžky mezi Romy a většinovou společností. Agresivnější Romové tohoto zákona navíc zneužívají k páchání trestné činnosti neboť vědí, že jsou prakticky beztrestní, že si nikdo netroufá na ně vznést trestní oznámení za rozmlácení baru či za přepadení neb by se vše obrátilo proti němu jako rasistovi. Občané se v důsledku toho všech Romů začínají bát a zlobí se na vládu, že tímto zákonem toto chování chrání. Ochranářská opatření zákona o potzitivní diskriminaci ubližují tak ve svém důsledku nejvíce Romům samotným. Naši občané jsou po dlouhých letech života v totalitárním socialismu na jakékoliv nadřazování velmi citliví a proto nenávidí tento zákon, který vnesl do společnosti nespravedlnost. Dokud bude platit nespravedlivý zákon o pozitivní diskriminaci, situace se nenapraví.
Odměna 500 000 Kč za nalezení sochy Panny Marie v Bohdanči
Michal Třeštík
Dnes 18. září 2011 v nočních hodinách byla ukradena bronzová socha zvěstování Panny Marie, která byla umístěna v obci Bohdaneč u Zbraslavic. Zloději sochu násilně vytrhli z podstavce a odvezli. Majitel sochy, společnost LESS & FOREST s.r.o., vypisuje odměnu ve výši 500 000 Kč za nalezení odcizené sochy a dopadení pachatele. Prosíme o šíření této zprávy, aby se podařilo sochu zachránit a zabránit podobným činům. Informace, které nám pomohou k nalezení, volejte na tel.: 733 755 521. Předem děkujeme všem, kteří se do našeho pátrání aktivně zapojí.
Odsouzený John Bok
Zdeněk Jemelík
Zatímco šluknovský výběžek vře nenávistí k „nepřizpůsobivým“, v téže době Obvodní soud pro Prahu 8 odsoudil dne 15. září 2011 předsedu spolku Šalamoun Johna Boka, bývalého disidenta, osobního přítele Václava Havla a trojnásobného nominanta Václava Klause na funkci veřejného ochránce práv za způsob, jakým se zastal čtyř z nich proti městským strážníkům. Obžaloba je dostupná na webu spolku Šalamoun (zde: http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2011032101). Nepředložil ji řadový státní zástupce, ale přímo náměstkyně obvodního státního zástupce. Johnu Bokovi se tak dostalo náležité péče. K souzené události došlo v pátek 28.května 2010 odpoledne. Motorizovaná hlídka městské policie zpozorovala auto, které zaparkovalo v ulici se zákazem vjezdu. Při kontrole dokladů a vozidla došlo k výměně nevhodných výroků mezi osádkou vozidla a strážníky. Jedna z žen označila strážníky za rasisty, naproti tomu jeden z nich ji vybídl k odstěhovaní do Anglie. Následně strážníci bez udání důvodů perlustrovali celou osádku a jeden z nich pohrozil ženě zadržením a předvedením na služebnu. V té době se kolem místa střetu procházel John Bok se dvěma psy na vodítku, doprovázen pětiletým vnoučkem, pojíždějícím kolem něj na koloběžce. Zaslechl vyhrožování. Rozčílilo jej to natolik, že se na strážníky rozkřikl. Nepředstavil se jim, ani neprokázal dokladem. Při hádce používal hrubých výrazů, z nichž bezpečně prokázáno je slovo „idiot“. Když mu jeden ze strážníků začal tykat a vyzval jej k odchodu, rozčílil se ještě více. Odmítl odejít a odmítl předložit občanský průkaz. >>>
Premiér podporuje plně využít léčebný potenciál konopí
Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor
Pod záštitou předsedy vlády vzniká pracovní skupina, která připraví novelu zákona směřující k léčebnému využití konopí. „Mám pověření od pana premiéra, abych skupině poskytl nezbytnou podporu. Skupinu sestaví a povede děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pan Tomáš Zima,“ říká Jindřich Vobořil. Společným cílem bude co nejdříve předložit ministru zdravotnictví a vládě konsenzuální návrh nutných změn zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a případně dalších zákonů tak, aby se mohl plně využít léčebný potenciál konopí v ČR. Zároveň by mělo dojít k jasnému odlišení prospěšného využití konopí jako léku od jeho zneužívání jako drogy. „Věřím, že skupina bude dostatečně reprezentativní a zúčastní se jí všechny relevantní instituce a odborníci, se kterými jsem už jednal nebo kteří budou v nejbližších dnech k práci ve skupině teprve přizváni. Jsem přesvědčen, že činnost skupiny bude mít podporu jak předsedkyně Poslanecké sněmovny, tak klíčových ministrů včetně pana ministra zdravotnictví a paní předsedkyně Legislativní rady vlády,“ dodává Jindřich Vobořil.
BIS kontroluje parlament, který ji má pod kontrolou
Jaromír Štětina
De 13. září 2011 jes moslovil dopisem předsedu Stálé komise pro kontrolu BIS Richarda Dolejše. Žádám v něm, abych byl komisí vyslechnut a Náš stát potřebuje dobře fungující a zákon dodržující tajné služby. Potřebujeme také fungující kontrolu tajných služeb, které mají jako všechny tajné služby světa tendenci využívat svoji utajenou moc a používat utajovacích metod ke krytí vlastních chyb. Tato kontrola nefunguje, spíš mám pocit, že je to Bezpečnostní informační služba, která kontroluje parlament a nikoliv parlament, který má BIS pod kontrolou. Proto se domnívám, že by omise měla porušování zákona ze strany důstojníků BIS podrobně prověřit
Premiér Petr Nečas: "Můj názor na ekozakázku se nemění"
Zveřejněné ceny mé námitky a pochybnosti posílily. Informace o výši cen beru na vědomí. Vláda bude o tendru jednat zřejmě v průběhu října. Můj názor na tuto zakázku se nemění. Měl jsem a nadále mám u této zakázky celou řádu námitek a pochybností. Zveřejněné ceny tyto námitky a pochybnosti nejen nerozptýlily, ale posílily.
BIS se mne snaží zastrašovat
senátora Jaromír Štětina
V září 2008 jsem podal trestní oznámení na BIS. Utajené dokumenty, které jsem získal ve funkci senátora svědčí o tom, že vysocí důstojníci BIS protiprávně spolupracovali s orgány činnými v trestním řízení. Příslušný státní zástupce na základě posudku inspekce BIS (sic!) věc odložil. Mám k těmto dokumentům stále přístup, což příslušní pracovníci BIS vědí a snaží se mne zastrašit organizováním kampaně, která má dokazovat, že jsem spolupracoval v době normalizace s StB. Podle zdrojů blízkých BIS k tomu používají (i zneužívají) své vlivové osoby a agenty. Patří k nim i aktivista Tomáš Pecina, bývalý pracovník BIS Jan Schneider a novinář Jan Rejžek. Byl jsem v době normalizace v souvislosti se svou protirežimní činností StB čtyřikrát zatčen. Nikdy jsem vázací akt s StB nepodepsal a nikdy jsem s StB nespolupracoval. Byl jsem v sedmdesátých letech veden jako PO (prověřovaná osoba), od roku 1984 jako NO (nepřátelská osoba), což jsou kategorie vylučující jakoukoliv spolupráci. V posledních týdnech zesílily psané, telefonické i fyzické útoky. Poslední z nich se udál dnes dopoledne na Pankráci, kdy se auto, které jsem řídil, snažil agresivně vytlačit ze silnice muž v černé Octavii Škoda.
Exnáměstek policejního prezidia v podezření z plagiátorství
Bývalý náměstek policejního prezidia pro kriminální službu čelí podezření z plagiátorství, o které se postaral současný doktorand Právnické fakulty University Karlovy v Praze Josef Nejedlý.Plukovník, docent Jan Chmelík sice podle informací policejního prezidia odešel před několika lety nejen z funkce zástupce ředitele kriminální služby policejního prezidia, ale ze služebního poměru vůbec. Nicméně nyní působí na neméně významné pozici jako vedoucí oddělení Katedry trestního práva, kriminalistiky a forenzních disciplín university v Karlových Varech. Více na ParlamentníchListech.cz http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/205540.aspx .
Nikdo z nás není nad zákonem a útočníci musí být spravedlivě potrestáni
Monika Šimůnková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
S hlubokým znepokojením sleduji napjatou situaci v Novém Boru po týden starém incidentu. Brutalita útoku, spáchaného za bílého dne, je šokující a v České republice nevídaná. Jako zmocněnkyně pro lidská práva upozorňuji, že všichni, bez ohledu na barvu pleti, jsme občané České republiky. Nikdo z nás není nad zákonem. A nikdo z nás také nemůže brát zákon do vlastních rukou. Pevně věřím, že Policie České republiky případ vyšetří a že útočníci budou spravedlivě potrestáni. Zároveň prosím občany Nového Boru, aby své znepokojení nad situací ve městě vyjadřovali pokojně a aby nenechali problém zneužít extremisty k vyvolávání rasistických nálad. Situace v Novém Boru není lehká, ale musí se řešit v rámci zákona a ku prospěchu všech občanů města.
Žalobce rebelant
Martin Stín
V okurkové sezóně je každá senzace dobrá, proto se média vrátila k ohrané písničce o odhodlání nepravomocně odvolaného pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly vzepřít se proti ministrovu rozhodnutí a případně se hájit až u správního soudu. Většinová část veřejnosti má jen mlhavou představu o tom, k čemu je státní zastupitelství dobré, proto je zpráva nezneklidňuje. Avšak těm, kteří dovedou ocenit význam jeho bezchybného fungování jak pro ochranu společnosti před zločinem, tak pro předcházení justičním přehmatům, naskakuje z té zprávy husí kůže. Vnitřní řídící struktura státního zastupitelství je svérázná a dává vrchnímu státnímu zástupci obrovskou moc, kterou může libovolně paralyzovat nebo podporovat jak snažení svého přímého nadřízeného – nejvyššího státního zástupce - tak ministra. Nejvyšší séf žalobců má v některých evropských zemích velmi silné postavení – např. v Polsku jsou funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora spojeny, ve Španělsku má nejvyšší státní zástupce postavení ministra. U nás velí jen zhruba padesáti státním zástupcům Nejvyššího státního zastupitelství ČR a dvěma vrchním státním zástupcům. Naproti tomu Rampulův úřad má poněkud početnější osazenstvo a zejména vrchní státní zástupci jsou přímými nadřízenými krajských státních zástupců, jichž je v obvodu pražského vrchního státního zastupitelství šest. Přímý vliv vrchního státního zástupce v Praze na trestní řízení je mnohem silnější a bezprostřednější než působení jeho nadřízeného. Za těchto okolností narušení vztahů mezi nejvyšším státním zástupcem a ministrem na straně jedné a vrchním státním zástupcem na straně druhé může vyvolat poruchy v chodu úřadu. Rampulovo vzdorování otřásá autoritou jich obou. Ale současně se on sám dostává do postavení „muže určeného na odstřel“, což snižuje jeho váhu v očích podřízených.
Breivik měl předchůdce Timothy J. McVeighta
Břetislav Olšer
Anders Behring Breivik, dvaatřicetiletý pravicový radikál, obvinil vládní Norskou stranu práce z "masového importu muslimů" do země a prohlásil, že strana musela zaplatit za zradu. Chtěl jí prý přivodit co možná největší ztráty a zabránit jí, aby do svých řad přijímala nové členy. Muslimové podle něj chtěli kolonizovat Norsko a on svým činem zachraňoval svou zemi i Evropu od "kulturního marxismu". Je synem bývalého norského diplomata Jense Breivika a zdravotní sestry Wenche Behringové. Když mu byl jeden rok, rodiče se rozešli; otec chtěl syna vychovávat v Paříži se svou novou ženou, ale soud svěřil Anderse do péče matky. Podle iDnes, nesouhlasil s matčinou super-liberální, matriarchální výchovou. 
Naprostý nedostatek disciplíny přispěl k tomu, že ho do jisté míry poženštila. Matku označil za umírněnou feministku. Určitě mu ťeď ve své "opičí" lásce dělá výstřižky z novin, které dostaly "dárek" k okurkové sezoně. Otčím, bývalý major irské armády, se v Thajsku, kde užívá důchodu, chlubí nevěstkám, jakého má šíleného nevlastního syna. Média se můžou přetrhnout, dokonce encyklopedie, včetně Wikipedie, jej okamžitě zařadily do svých análů nesmrtelnosti. Stejně jako jeho "parťáka" ve zbrani. Jedním z jeho idolů byl Timothy McVeigh, který obdivoval nacionální socialismus, vstřebával myšlenky Adolfa Hitlera a z ideologických důvodů nenáviděl černochy a Židy. Devatenáctého dubna 1995 zajel s vypůjčeným nákladním vozem s 24000 kilogramy výbušniny k jejíž výrobě použil průmyslového hnojiva k budově, v níž v Oklahoma City sídlily nejen federální úřady, ale i mateřská školka a nálož odpálil. Výbuch zabil 169 osob, dalších více než 500 bylo zraněno. Zděšení z útoku bylo ještě větší, když se ukázalo, že mnohými oběťmi se staly děti ve školce
Memento v podobě Dvojčat láká neoteroristy...Foto: B. Olšer
Breivik měl tedy svého předchůdce v Timothym McVeighovi, který byl 11. června 2001 jako jeden z nejnenáviděnějších mužů Spojených států popraven. Škoda, že si podobnou zprávu nemůžou přečíst Norové v souvislosti s nenáviděným vrahem Andersem Behringem Breivikem. Inu, když dva lumpové dělají totéž, nemusí to být vždycky to samé, ale může to mít stejné nedozírné následk.>>>
Nepřekvapující překvapení
Martin Stín
Minulé dny přinesly hned tři překvapení ve vývoji zkrachované loterijní společnosti Sazka, která ale zas tak výrazně překvapivá nejsou.Jako první přišla zpráva, že z kanceláří Sazky zmizely velmi důležité záznamy z jednání představenstva z letošního roku. Následovalo stažení Hušákova odvolání proti vyhlášení konkursu, jehož účinky završil Vrchní soud v Praze odmítnutím souběžných odvolání společností Gladiolus a E-invest. Posléze došlo kvůli procesním překážkám, nejspíš umně naorganizovaným, k odročení již jednou odročené valné hromady akcionářů z 19. července na 22. srpna. Důsledkem je odsunutí ohlášeného pokusu o odvolání Aleše Hušáka z funkce předsedy představenstva o pět týdnů, ale možná také do zapomnění (může někdo předvídat, co vymyslí Aleš Hušák do 22. srpna, aby se udržel v sedle?). Novináři líčí události jako zápas mezi dvěma skupinami zájemců o ovládnutí Sazky, mezi nimiž „bruslí“ Aleš Hušák s cílem udržet si své postavení v čele společnosti. Úkony, jimiž rozhodnutí o konkursu nabylo právní moc, dle zasvěcených komentátorů zajistilo tandemu skupin PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka vítězství nad společenstvím Penty a E-Investu. Zmizení písemností z kanceláří Sazky ale komentátory příliš neupoutalo. Také díky tomu se asi dočkáme opakování. Vcelku se zdá, že se vlastně nic zvláštního nestalo: Sazce začaly znova stoupat tržby a zatím ji neohrozil ani nástup nových loterií. Byznys pojede dál, jen se v klidu změní vlastnická struktura společnosti, což se sázejících vlastně ani netýká. Není vlastně důvod vzrušovat se kvůli probíhajícímu konkursu.>>>
74 % odposlechů bylo efektivních při odhalování nebezpečné trestné činnosti
Markéta Matlochová
Materiál „Analýza odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za rok 2010“ byl vypracován v souladu s ustanovením § 98 odst. 3 zákona o Policii ČR. Obsahem analýzy je nejen statistické vyhodnocení předmětných úkonů za loňský rok, ale také základní informace o právní a interní úpravě v oblasti využívání odposlechu a sledování osob a věcí, popis kontrolních mechanismů a ochrany a bezpečnosti informací, a to nejen u Policie ČR, ale i Inspekce Policie ČR. Charakterizuje a vyhodnocuje se také postup sběru dat pro analýzu, který v rámci Policie ČR a Inspekce Policie ČR zajišťuje informační systém zhotovený pro tento účel. Uvedené úkony trestního řádu jsou důležitým nástrojem a nedílnou součástí boje proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, jako jsou například organizovaný zločin, drogová kriminalita nebo korupce. Na druhé straně je nasazování těchto úkonů velmi zásadním prolomením ústavně i mezinárodně chráněných základních práv a svobod občanů. Z těchto důvodů je nutné přistupovat k nasazování úkonů uvážlivě a nastavit procesy kontroly tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužití a byla zajištěna ochrana soukromí a osobních údajů občanů. Pachatelé trestné činnosti se stávají specializovanějšími, což se projevuje především v boji s organizovaným zločinem. Prvek organizovanosti se stále promítá do všech druhů trestné činnosti, zejména do oblasti násilné trestné činnosti, toxikománie, korupce, hospodářské kriminality a krádeží motorových vozidel. Za účelem odhalování pachatelů této společensky vysoce nebezpečné trestné činnosti Policie ČR využívá všech zákonných prostředků, odposlech a záznamy telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí nevyjímaje. Jasné zákonné limity pro postup Policie ČR jsou dány především Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, zákonem o Policii ČR, trestním zákoníkem a trestním řádem. V rámci policie existuje řada mechanismů, které by měly zabránit překračování těchto mantinelů a případně odhalit porušení zákona. Pokud se tak stane, musí ti, kteří zákon poruší, nést za svoje jednání odpovědnost se všemi důsledky z toho vyplývajícími.>>>
Zavedení novotvarů s předponou od-
Martin Stín
K „novému politickému stylu“ Petra Nečase a jeho vládních souputníků kromě veřejného skoropohlavkování nepodřídivých „véčkařů“ patří i zavedení novotvarů s předponou od-: odněmcování, odněmcovat, odabelizace, odabelizovat. Nový styl přivedl vládní koalici několikrát na hranici, po jejímž překročení by se zřítila do propasti. Protože špatné příklady táhnou, její nástupci by pak asi začali používat další novotvary jako „odnečasovat, odkalouskovat, odpospíšilovat“.Jazykovou ohavnost, kterou si mohou dovolit politici, smí použít i „drzý grafoman“, pasovaný do této třídy již v r.2004 moudrými psavci Bohumilem Doležalem a Radko Kubíčkem. Přemýšleje nad nežádoucím společenským jevem, jímž je mimořádně vysoký podíl vězňů na populaci a s tím související přeplněnost věznic, přišel jsem na to, co je třeba udělat: odkriminalizovat.Přeplněnost věznic je vážná věc, vyžadující řešení, protože spěje ke kritickému stavu, kdy buď bude zastaven příjem vězňů (což už se jednou stalo) a nepřijatí odsouzení se připojí k těm šesti až sedmi tisícům „vyhýbačů“, kteří se mezi námi potloukají v současnosti, nebo začnou vězni reagovat na zhoršující se životní podmínky vzpourami. Domnívám se, že věci by velmi prospělo uplatnění diferencovaného přístupu k odsouzeným podle typu trestné činnosti, jež by spočívalo v zavedení odlišných hranic přípustnosti podmíněného odkladu výkonu trestu. Připadá mi totiž protismyslné ukládání nepodmíněných trestů odsouzeným za nenásilnou trestnou činnost, jimž soud uložil jako vedlejší trest povinnost uhradit způsobenou škodu, dále též odsouzeným s vyživovací povinností k dětem. Trest obecně prospěšných prací a domácího vězení lze uložit pouze za přečiny, tedy za trestné činy s horní hranicí trestu pěti let, což považuji za dosti velkorysý přístup zákonodárce k odsouzeným. Ale nepovažuji za nezbytné držet horní hranici pro povolování podmíněného odkladu výkonu trestu na třech letech: domnívám se, že zvýšení hranice rovněž na pět let u nenásilných trestných činů, u nichž byla uložena povinost úhrady škody, by zlepšilo naděje poškozených na odškodnění, ulevilo by rodinám odsouzených a citelně by odlehčilo přeplněným věznicím.>>>
Ministerstvo vnitra zahájilo pořizování biometrických údajů v průkazech k pobytu pro cizince
Markéta Matlochová
Ministerstvo vnitra informuje, že 4. července 2011 došlo na pracovištích odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra k zahájení vydávání biometrických údajů do průkazů k pobytu cizinců ze třetích zemí. Nové průkazy mají podobu ID karty s nosičem biometrických údajů. Povinnost, aby průkaz o povolení k pobytu obsahoval biometrické identifikátory, se týká pouze občanů třetích států s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem, popř. cizinců, kterým byla udělena jedna z forem mezinárodní ochrany – biometrické údaje se netýkají občanů EU ani jejich rodinných příslušníků, prozatím se netýkají ani občanů třetích států pobývajících v ČR na základě víza. Snímání biometrických údajů slouží k ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti držitele během jeho pobytu na území. Vzhledem k nutnosti sejmout biometrické údaje cizince při předání rozhodnutí o povolení k pobytu a následné nutnosti jejich verifikace a ověření funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji při převzetí samotného průkazu k pobytu je v obou případech nutná osobní přítomnost cizince. Biometrické údaje nelze snímat při podání žádosti.
Chudák Lakatošová. Ani krást už nesmí. Taková dyskrymynácija!
Petr Paulczynski
Matka sedmi dětí, kapsářka a lupička Blanka Lakatošová se ocitla před odvolacím senátem Krajského soudu. Za to, že loni shodila ze schodů u brněnského vlakového nádraží matku s dítětem a ženě válející se i s dítětem na zemi ukradla z batůžku peněženku (v uloupené peněžence bylo 20 tisíckorun a platební karty) dostala před třemi měsíci čtyři roky natvrdo. Maximální trestní sazba činila až 10 let. Přitom ve čtyřletém trestu byly započítány i předchozí rozsudky, kterými ji potrestal za týrání svěřené osoby a ohrožování výchovy dítěte. Přesto se odvolala se s tím, že to udělala nějaká Kačena z Prostějova, která je jí podobná. Po výpovědi obžalovaná soud požádala, aby dostala tlumočníka do olaštiny. „Když jí předseda senátu nevyhověl, přestala komunikovat. Nereagovala ani na pokyny a výzvy senátu,“ dodala mluvčí soudu. Teprve po vynesení rozsudku začala Lakatošová na soud hlasitě pokřikovat. Chudák nevinná Lakatošová byla podle jejího obhájce diskriminovaná tím, že nedostala tlumočníka. „Česky téměř neumí,“ podotkl advokát, podle kterého je Lakatošová psychicky nemocná a bere drogy. „Je závislá na heroinu. Evidentně si jej vzala i před líčením u městského soudu, kde skoro spala,“ tvrdil její advokát. Upozornil, že heroin v sobě měla zřejmě i v den loupeže a byla v podobném stavu jako při líčení u městského soudu. Měl to dokázat i znalecký posudek, který nechal při původním líčení vypracovat. Krajský soud poté líčení odročil, protože si chce vyžádat spis o posledním potrestání Lakatošové. Nechci od Romů ani nijakou zvláštní asimilaci, nemám nic proti jejich jazyku, zvykům, tradicím. Chci pouze aby nebyli agresivní a chovali se v souladu se zákony. Chci, aby těm co se tak nechovají, soudy naložily trest v horní hranici sazby aby bylo vidět, že nemají žádná privilegia.A také chci, aby obvyklí halasní obhájci práv Romů hodně hlasitě takové chování jako předvedla Blanka Lakatošová odsoudili. Možná by potom i ubylo pochodů holohlavých fašizujících pomatenců končících vrháním zápalných lahví. Milí obhájci práv menšin. Hic Rhodos, hic salta.>>>
Netrestatelní
Martin Stín
Soudci mají být sice přísní, ale současně moudří a spravedliví. Žalobci mají být při pronásledování zločinu důrazní a neoblomní, ale také nestranní a současně mají chránit obviněné před nadměrnou horlivostí policistů. Policisté mají být nesmiřitelní vůči narušitelům zákona, ale sami se s ním nikdy nesmí dostat do rozporu, ani kdyby se domnívali, že to je v zájmu spravedlnosti. Někdy je ale na soudci téměř od vstupu do soudní síně vidět, že v opojení vlastní mocí má ve všem jasno a obžalovaný je předem odsouzený. Také se může stát, že žalobce nachází uspokojení v tom, že vyráží obhajobě z ruky zbraně jednu za druhou a tlačí obviněného za mříže bez ohledu na vinu. Ani policisté nejsou andělé: někdy posílí obžalobu splněním nezákonného příkazu, aby měli klid, a nestarají se o to, že tím komusi jim neznámému uškodili. Sejdou-li se v jednom trestním řízení všechny tři typy ničemných jedinců, jeho výstupem může být justiční zločin. I kdyby se nakonec podařilo zvrátit zločinný rozsudek cestou opravných prostředků, pachatelé jsou v podstatě netrestatelní, nebudou voláni k odpovědnosti, a příště to zkusí znova. Ukázkový příklad proběhl nedávno u soudu v X, kde byl souzen mladý muž, jehož nařkla čtrnáctiletá dívka, že se ji pokusil násilím přimět k orálnímu sexu.>>>
Válka žalobců neskončila
mARTIN sTÍN
„Válka žalobců“, která vypukla po zásahu státních zástupců k záchraně tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka před soudním projednáním jeho trestní věci, byla neobyčejným příkladem následků svedení orgánu veřejné moci mimo prostor ústavnosti politickou korupcí, jenž nemá obdobu v naší historii od vzniku samostatného státu, ani jinde v Evropě. Navodila nedýchatelné prostředí uvnitř soustavy státního zastupitelství, provázené příznaky úpadku služební kázně. Hluboce otřásla důvěrou veřejnosti v morální úroveň, odolnost proti korupčním tlakům, nestrannost a profesionalitu státních zástupců. Její účinky poškodily prestiž i těch státních zástupců, kteří zůstali stranou sporů a hleděli si své práce. Její stín padl i na soudnictví. Pokusy o utlumení napětí mezi státními zástupci mocenskými prostředky během prvního ministerského mandátu Jiřího Pospíšila byly neúspěšné. Provázely je křivdy, způsobené některým odpůrcům zásahu odvoláním z funkcí. Dosud nebyly zcela odčiněny. Námět „kauza Čunek“ se trvale vracel v médiích a na politické scéně, provázen částečně nespravedlivým voláním veřejnosti laické i odborné po odchodu bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké jako viditelného symbolu spáchaných nepravostí. Za působení ministryně Daniely Kovářové se bouře poněkud utišila. Bylo zjevné, že ve státním zastupitelství nemůže dojít k zásadním změnám, na která neměle Fischerova dočasná vláda dostatečný mandát. Mimo to naštěstí nepřišly nové impulzy, jež by znova zvýšily napětí. Úspěšnou stížností pro porušení zákona proti počátečním právním úkonům trestního řízení proti Jiřímu Čunkovi se paní exministryni podařilo vyvolat klamavou iluzi zákonnosti uskutečněné manipulace, což vedlo k ochabnutí zájmu veřejnosti.>>>
Hrabovský zase hrabe, na obzoru nové Promopro…?
bŘETISLAV oLŠER
Jednoho červnového dne 2011 se ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) sešel se šéfem agentury Ewing PR Jiřím Hrabovským a požádal ho, aby pro ministerstvo vymyslel rafinovanou profesionální kampaň, jež by veřejnosti srozumitelně sdělila, že reformy jsou bomba. Tedy hlavně důchodová a sociální. Důchodová reforma by měla umožnit převést část odvodů do vlastního spoření u fondů. Člověk by tedy do státního systému posílal o něco méně, pak by také dostal menší státní důchod. Podle odpůrců návrhu by ale chyběly peníze na nynější důchody. Sociální reforma zas počítá třeba se změnami ve vyplácení dávek i podpor pro postižené. Pan Hrabovský tak už bude zase hrabat sotva skončil s fiaskem jednu kampaň? Omlouvám se, pokud se mýlím a dotýkám se cti vzácného člověka. To si však jednoho květnového dne minulého roku dal odborový předák Martin Engel, momentálně odborářský boss – šéf Lékařského odborového klubu (LOK), tenkrát radiolog bez práce, schůzku se šéfem agentury Ewing PR Jiřím Hrabovským a požádal ho, aby pro lékaře vymyslel rafinovanou profesionální kampaň, jež by veřejnosti srozumitelně sdělila, jak jsou nemocniční lékaři v bezvýchodné finanční situaci. Podobnost vůbec ne náhodná. Mediální agentura tak za půl roku připravila kampaň lékařů „Děkujeme, odejdeme“. Tato akce byla lež jako věž od svého počátku. A nic než vydírání nás všech.Začali s geniálním nápadem; sanitní vůz přebarvili napůl na pohřební, na který napsali: „Náš exodus, váš exitus?“ V duchu Hrabovského rétoriky “kdo s námi nesouhlasí, podporuje zlodějnu”, která jakoby odpovídala jeho socialistické praxi v ČST. Třeba teď vymyslí: „Naše reformy, vaše bída enormní?“ V Bundesagentur Für Arbeit, budově Drážďanského úřadu práce, se lze dozvědět, že jen v Sasku je skoro sedmdesát čtyři volných míst nemocničních lékařů, a že od 1 prosince do 10 února 2011 vyřídil tento úřad v Sasku pouze dvě pracovní povolení pro české lékaře, celkově v rámci SRN 7 lékařů. V nemocnici Dresden Friedrichstadt s jedenácti volnými místy pro nové lékaře pracuje jeden jediný český pan doktor. Bylo to jen bohapusté blafování. Z 3800 českých lékařů mělo záměr opravdu do ciziny odejít jen pár desítek. Drábkova audiovizuální kampaň se rovněž podobá akci jeho kolegy Alexandra Vondry (ODS). Už měsíce se ministr obrany a bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti vyhýbá politické či manažerské odpovědnosti za dosud nevysvětlitelnou státní zakázku na audiovizuální služby, kterou pro české předsednictví EU v roce 2009 získala bez veřejné soutěže společnost Promopro. Během českého Vondrova předsednictví EU skutečně nebyl lakomý a vyplatil firmě Promopro 525 miliónů korun a část této sumy, 134,7 miliónu korun, šla na účet do Rakouska v deseti platbách. Dispoziční práva ke všem rakouským účtům má obchodní partner šéfa společnosti Promopro. Kam Drábka přivede Hrabovský, co se ho drápkem zachytí vůně dalších milionů, to se uvidí brzy.>>>
Nesprávně mířená střela
Zdeněk Jemelík
Občanské sdružení Veřejnost proti korupci poslalo předsedovi vlády Petrovi Nečasovi otevřený dopis, v němž ho vyzývá, aby přiměl ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila k odvolání Vlastimila Rampuly, vrchního státního zástupce v Praze. Sdílím názor tvůrců dopisu, že Vlastimil Rampula má odejít. Začal jsem jej projevovat již krátce po jeho jmenování. Důvody nacházím i jinde než v „pouhém“ selhávání Vrchního státního zastupitelství v Praze, na které poukazují autoři dopisu, a k věcným důvodům Pavla Zemana (které nebyly oficiálně zveřejněny, a proto o nich nespekuluji) bych možná přidal další. Přesto si myslím, že Veřejnost proti korupci vyslala střelu nesprávným směrem. Zemanův návrh na odvolání Vlastimila Rampuly není překvapivý. Důvody nejsou jen v zjevných závadách v činnosti a v nezdarech Vrchního státního zastupitelství v Praze a jemu podřízených útvarech státního zastupitelství, ale mají i svou vztahovou stránku. Personální změny, ke kterým došlo v soustavě státního zastupitelství po nástupu Nečasovy vlády, jsou „obrácením karty“ ve „válce žalobců“, vyprovokované zásahem státních zástupců z 4. června 2007 do trestního řízení proti bývalému místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi. Až do konce prvního ministerského mandátu Jiřího Pospíšila se odpůrcům zásahu vedlo špatně. S nástupem Nečasovy vlády se začaly karty obracet a pod Čunkovými zachránci se začaly otřásat židle. Nemravnou výjimkou je Jiří Pospíšil, který se jako staronový ministr v Nečasově vládě přerodil z capo di tutti capi pachatelů této nepřístojnosti do role byť nerozhodného, ale nakonec přece jen konajícího „popravčího“ nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a v nositele rehabilitací obětí šikanování odpůrců zásahu. Po výměně na postu nejvyššího státního zástupce se přirozeně dalo očekávat, že Renatu Veseckou budou do propadliště následovat také její souputníci. Nejde o prostou šikanu za loajalitu k Renatě Vesecké, ale o odmítnutí způsobu právního myšlení státních zástupců, který jim dovolil vyhovět politické objednávce a zvýhodnit prominentního obviněného proti běžným občanům, čili dopustit se korupčního jednání svého druhu.>>>
Děravá policie
Martin Stín
Již staří Římané věděli, že se lůze musí dostat „chleba a her (panem et circenses)“, aby se nebouřila. Žijeme v humánnější a kulturnější době, proto v rámci všeobecného vzestupu úrovně lůzu nahradili voliči. Zatímco nám naši vládci berou chléb zvyšováním daní, snižováním sociálních dávek a „škrty“ na úkor sociálně slabších vrstev obyvatelstva, stejně jako jejich římští předchůdci odvádějí pozornost od svého počínání různými legráckami. Nemusejí ani stavět kvůli tomu kolosea, neboť média to stihnou daleko účinněji. Jsou ušlechtilí, proto neházejí křesťany lvům. Nahradily je různé jiné oběti, vystavované veřejné skandalizaci a zesměšňování. Mezi nimi jsou zvlášť oblíbení „véčkaři“. Lvy nahradila novinářská šmíra.V obstarávání zábavy pro nejširší vrstvy se zvlášť osvědčila její symbioza s policií. Úniky z trestních spisů jsou chronickou chorobou policie. Její vyléčení slibovali všichni ministři vnitra a policejní prezidenti, kteří se od r.1989 vystřídali v úřadech, ale výsledek nikde žádný. Zákon o svobodném přístupu k informacím výslovně zakazuje poskytování informací z trestního řízení s výjimkou rozsudků, ale poptávce skandalistů, žijících z přežvykování špíny, mravně pokleslí jedinci mezi policisty nedokáží vzdorovat: vždy se najde někdo, kdo všelijakým rádobyinvestigativcům dodá surovinu pro jejich špinavé řemeslo. Ani policisté, ani novináři nectí presumpce neviny a nad etickými mezemi své profese nepřemýšlejí. A tak zatímco se nad republikou vznáší hrozba zaplacení deseti miliard korun s příslušenstvím firmě Diag Human jako cena, zaplacená v podstatě za několik neuvážených slov, národ jásá, neb z jiných neuvážených slov se dověděl, že policie je připravena obvinit poslance Víta Bártu za poskytnutí úplatků příslušníkům vnitrostranické páté kolony. Samozřejmě u toho nechybí Sabina Slonková, pověstná svou schopností vymámit z policistů snad i to, co sami netuší.>>>
Hledáme formu, jak spojit hlasování o důvěře vládě s reformními zákony
Petr Nečas, předseda vlády
Odmítám interpretaci některých médií, že vláda údajně nemíní spojit důvěru s reformami. Pro mne jako předsedu vlády je naopak naprosto klíčové, aby koalice prokázala, že je schopna dohodnout se na reformách a prosazovat je společně v Poslanecké sněmovně. S tím je svázána existence této vlády a na této věci se vůbec nic nemění. Hledáme pouze formu, jak spojit hlasování o důvěře vládě s reformními zákony tak, abychom vyloučili možné obstrukce opozice, která by dané situace teoreticky mohla zneužít k vyvolání politické nestability. Proto považuji za vhodné zvážit všechny možnosti, které se v této souvislosti nabízejí. Vedení koaličních stran čeká diskuse, jakým konkrétním způsobem toto provázání zajistit. Variant je více, od přímého spojení některých zákonů s podmínkou vyslovení důvěry, po například závaznou politickou deklaraci. Znovu opakuji, že prosazení klíčových reformních zákonů zůstává jasnou podmínkou pokračování současné koaliční vlády.
Účinnost pátrání po pohřešovaných dětech se přibližuje ke 100 %
Jiří Vokuš
Dnes 25. května si každoročně připomínáme Mezinárodní den pohřešovaných dětí. Symbolem tohoto dne je kvítek pomněnky. Vyjadřuje podporu ztraceným a uneseným dětem a jejich rodinám. Od spuštění Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech uplynul rok. Za tu dobu ho policie aktivovala ve 32 případech. Z toho v deseti případech bylo dítě nalezeno díky informacím veřejnosti, ve všech ostatních případech ho vypátrala policie. Zkušenosti získané přibližně ročním fungováním projektu tedy ukazují, že systém je efektivní a splňuje účel, pro který byl zřízen. „Od projektu nadále očekáváme snížení počtu trestných činů ohrožujících život a zdraví dětí, posílení citlivosti veřejnosti k problematice pohřešovaných dětí a zvýšení povědomí veřejnosti o způsobech bezpečného chování a prevence v souvislosti se zmizením dítěte,“ uvedla Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra se problematice pohřešovaných dětí věnuje již několik let. Mezinárodní ochrana dětí se stala jednou z našich priorit během předsednictví České republiky v Radě EU, tedy v první polovině roku 2009. V zájmu zvýšení rychlosti a efektivity pátrání po pohřešovaných dětech začala svůj výstražný systém budovat Česká republika pod názvem Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech. Projekt byl oficiálně spuštěn 11. května 2010, kdy podepsal minstr vnitra Ivan Langr a zástupci médií memorandum o spolupráci při zveřejňování informací o pátrání po dětech, které se ocitnou v možném ohrožení života. Jedna ze zásadních součástí projektu totiž spočívá ve vytváření systému aktivního zapojení veřejnosti do pátrání po pohřešovaných dětech prostřednictvím médií a elektronického komunikačního systému. Vedle důsledného policejního pátrání je důležitou součástí projektu také zajištění potřebné psychologické podpory rodinám pohřešovaných dětí. Základem systému je pátrací činnost Policie ČR, přičemž se na rozsáhlých pátracích akcích v terénu účastní celý integrovaný záchranný systém. V současné době probíhají jednání o rozšíření tohoto systému pomocí SMS zpráv rozesílaných v některých případech v lokalitě, kde se dítě ztratilo. Policie České republiky každoročně vyhlašuje stovky pátrání po pohřešovaných dětech. Nejčastěji jde o svěřence výchovných ústavů, často o děti, které se bály vrátit domů třeba kvůli problémům ve škole, nebo o děti, které se prostě zatoulaly. Naprostá většina těchto případů končí šťastně, účinnost pátrání se přibližuje 100 %. Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech se aktivuje v těch případech, kdy je dítě bezprostředně ohroženo na zdraví, nebo dokonce na životě. V roce 2010 bylo z celkového počtu 1506 pohřešovaných dětí 28 takových případů. „Snahou policistů je minimalizovat nebezpečí hrozící pohřešovanému dítěti, v případech, kdy takové riziko nastává. Pomoc veřejnosti je v takových situacích nenahraditelná a velmi si jí vážíme,“ shrnuje základní myšlenku celého projektu policejní prezident plk. Petr Lessy.
Novelizace obchodních zákonů přinese zásadní změny pro podnikatele
Radomíra Kotlárová, 1.místopředseda Unie MSP ČR
Nejvýraznější změnou je v s.r.o. stanovení minimální výše vkladu každého společníka na 1 Kč. Dále různost podílů spojených s různými právy, obdobně jako je dnes možné vlastnit různé druhy akcií. Doje ke sjednocení vlastnictví stavby a pozemků v jeden celek (v případě již existujících objektů předkupní právo bude mít vždy druhý vlastník) a také preference ochrany dobré víry – pokud někdo koupí od nevlastníka věc v dobré víře, stává automaticky vlastníkem a za újmu skutečného vlastníka neodpovídá, za ní odpovídá prvotní prodejce. Pro servis vozů také zákon o náhradě škody při nehodě, kdy zákazník uplatňuje stejné peněžní právo na náhradu škody při výměně starých součástek za nové. Nově podnikatelé také nesou odpovědnost za podnikatelské riziko, které se řídí pravidlem podnikatelského rozumného úsudku při rozhodování, což znamená rozumně předpokládat a konat v zájmu společnosti. Nejpřísnější formou definované odpovědnosti při podnikání je v novém návrhu odpovědnost za majetkovou i nemajetkovou újmu. Zajímavostmi těchto zákonů je i
Poslanci ODS podpořili vládní novelu loterijního zákona
Tomáš Bartovský
Sněmovní rozpočtový výbor schválil na svém zasedání 19. května 2011 vládní novelu loterijního zákona. Novela zásadním způsobem zvyšuje pravomoci obcí při regulaci hazardu. Přijetí změn nepodpořili poslanci za Věci veřejné. „ODS již v minulém volebním období prosazovala širší pravomoci pro obce, přísnější regulaci i jednotnou výši sazby pro veřejně prospěšné účely. Nechtěli jsme čekat na nový kompletní návrh zákona o loteriích, ale usilovali jsme o rychlou a účinnou změnu, která zareaguje na aktuální vývoj v oblasti loterií. Stávající podoba novely odpovídá naší dlouhodobé představě o fungování loterií v České republice. Předpokládám, že díky politické podpoře, kterou získala v rozpočtovém výboru, projde i na plénu sněmovny a v Senátu,“ uvedl předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek. Podle něj je zásadní, že zákonodárci vyslyšeli připomínky starostů a zakotvili v zákoně nové pravomoci, které dají obcím možnost regulovat na svém území v podstatě veškerý hazard.>>>
Poslanci ODS podpořili vládní novelu loterijního zákona
Tomáš Bartovský
Sněmovní rozpočtový výbor schválil na svém zasedání 19. května 2011 vládní novelu loterijního zákona. Novela zásadním způsobem zvyšuje pravomoci obcí při regulaci hazardu. Původně se výbor zabýval třemi samostatnými legislativními návrhy – vládním návrhem, návrhem ČSSD a návrhem předloženým zastupitelstvem hlavního města Prahy. Výborem nakonec prošel vládní návrh bez komplexního pozměňovacího návrhu, který zahrnoval některé změny navrhované ve zbývajících dvou předlohách. Přijetí těchto změn nepodpořili poslanci za Věci veřejné. „ODS již v minulém volebním období prosazovala širší pravomoci pro obce, přísnější regulaci i jednotnou výši sazby pro veřejně prospěšné účely. Nechtěli jsme čekat na nový kompletní návrh zákona o loteriích, ale usilovali jsme o rychlou a účinnou změnu, která zareaguje na aktuální vývoj v oblasti loterií. Stávající podoba novely odpovídá naší dlouhodobé představě o fungování loterií v České republice. Předpokládám, že díky politické podpoře, kterou získala v rozpočtovém výboru, projde i na plénu sněmovny a v Senátu,“ uvedl po hlasování předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek. Podle něj je zásadní, že zákonodárci vyslyšeli připomínky starostů a zakotvili v zákoně nové pravomoci, které dají obcím možnost regulovat na svém území v podstatě veškerý hazard.>>>
Památný den 18. května 2011
Martin Stín
Jsou dny, které se nikdy nedostanou do kalendáře jako památné, ale pro některé jedince mají nejméně stejný, ne-li větší význam než státní svátky. Důvody k jejich zapamatování mohou být rozmanité, a to, co je pro jedny významné, pro jiné může být malicherností, jež nestojí „za psí štěk“. Tak 18. květen 2011 si určitě bude pamatovat profesor Karel Eliáš a jeho spolupracovníci, protože vláda schválila k projednání v parlamentu návrh nového občanského zákoníku, který jí předložili prostřednictvím ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Začali na něm pracovat v r.2010, v době, kdy ministerstvo spravoval Otakar Motejl. Deset let je slušný kus života a vejde se do něj obrovské množství práce. Záleží nyní na dalším vývoji, zda se 18. květen stane významným i pro nás ostatní tím, že zákon projde v předkládané podobě parlamentem a začne ovlivňovat naše životy.Vyhráno ovšem není. Vzpomeneme-li na cestu nového trestního zákoníku do života, musíme počítat s možností, že ani tento kodex neprojde parlamentem hned napoprvé. Míra jeho novosti může být překážkou. Ve srovnání s nedávno přijatým trestním zákoníkem přináší daleko zásadnější změny proti staré úpravě. Významné je již samo spojení občanskoprávních pravidel do jediného uceleného kodexu. Nicméně, kdyby zákon parlamentem neprošel, rozhodný počáteční krok byl učiněn, a jednou započatý vývoj již nebude možné zastavit. Dříve nebo později se rozloučíme s nesčíslněkrát novelizovanými pozůstatky socialistické právní úpravy.>>>
Z internetových stránek justice zmizely „Pospíšilovy seznamy“ neboli seznamy soudců a státních zástupců, kteří byli členy KSČ. Proč?!
Zákaz až ročního pobytu pomůže obce chránit před chronickými potížisty
iVANA hASLINGEROVÁ
Je všeobecně známo, že současná legislativa neumožňuje efektivně postihovat lidi, kteří se opakovaně dopouštějí vážných přestupků proti klidnému občanskému soužití. Lidi, kteří znepříjemňují život všem slušným občanům. Je proto velmi příjemnou zprávou, že dlouholetá primátorka Chomutova a poslankyně za ODS Ivana Řápková předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by umožnil zavést novou sankci za páchání těchto krajně nepříjemných přestupků do právního řádu. Paní poslankyně nenavrhuje řešit to hloupě a zbaběle tak, jako například pražský magistrát Když třeba v Praze spí na lavičkách opilci, pak ouřadové prostě lavičky odejmou z veřejných prostor, čímž nadále se nebudou moci posadit ani slušní lidé. Její návrh zákona tedy nemíní do nekonečna ustupovat všem povalečům a nechutným příživníkům všecho druhu na úkor běžných pracujících občanů. Paní poslankyně vedle dosavadních sankcí, jako je napomenutí, pokuta či propadnutí věci, které jsou pro nemajetné povaleče k smíchu, navrhuje geniální věc, aby mohly obce udělit zákaz pobytu na dobu až jednoho roku osobám, které nemají na území obce trvalý pobyt. Zákaz až ročního pobytu v obci nebo její konkrétní části bude určitě správným řešením, které bude namířeno proti těm, kteří v obci nežijí, ale trvale znepříjemňují život jejich slušných občanů. >>>
Ústavní soud za všechny peníze
Petr Paulvzynski
Bez jakékoliv odpovědnosti za rozpočtový průšvih, prolongoval Ústavní soud jedno z reziduí rozptýleného socialismu u nás. Svým rozhodnutím přidal 6 miliard státních peněz těm, co si spoří na autíčka a pěkné dovolené. Nebo si vážně někdo myslí, že to co se nazývá "stavební spoření" si střádalové vyberou k deklarovaným účelům? V mém okolí nikdo. A velká většina spořilů má těchto spoření několik, protože "stavebně" spoří táta, máma, dětičky i pes. Protože tolik peněz co k normálnímu spoření erár přidává vám jinde nedají. Proto se nedivím páně Kalouskově reakci že je třeba stavebního spoření zrušt úplně. To bude jekot. Tak co teď s tím fantem. Odpovědný člověk si spoří. Nenažrané banky mu dají úrok, který je pro srandu králíkům. Je ale úlohou státu, dorovnávat nenažranost bank a lákání střadatelů? A už taky slyším kravál, který spouští stavební spořitelny, protože po zrušení státní podpory přijdou o kšeft. >>>
Mnohem lepší než zrušit stavební spoření by bylo zrušit Ústavní soud, který se chová jako třetí, pardon první komora parlamentu. pozn. redakce
Jidáš z Iškariotu a Škárka z Věcí veřejných…?
Břetislav Olšer
Velký pátek byl dnem zrady. Je to náhoda, že v české politice se toto období shoduje se zradou politiků Věcí veřejných, kteří podrazili vlastní stranu? Doslova pod ní podřezali větev. Napřed ji opěvovali, jásali a vítali její zrození s nadšením. Stejně jako Židé v Jeruzalémě, kteří vítali Ježíše, když vstupoval do Jeruzaléma. Že bychom si zaparafrázovali velikonoční události z Bible? Véčkaři volali: "Ať žije ministr dopravy Vít Bárta, náš mecenáš a donátor…" I zrádní Škárka, Kočí a Huml i ostatní loajální véčkaři byli po volbách stejně nadšením bez sebe. Farizejové Nečas, Tluchoř, Němcová, Sobotka, John, Paroubek, Vondra, Filip a další zuřili, že jim samozvaný Mesiáš Bárta ničí jejich politické kruhy. A pak nastala zrada. Spiknutí, konspirace... Škárka, dlouholetý osobní přítel Víta Bárty ho najednou práskne Respektu, že mu nabízel úplatek 170 tisíci Kč, pak to popírá, aby nakonec svoji psychopatickou úchylku přece jen potvrdil, i když mělo jít pouze o půjčku. Objal jidášsky Bártu, aby ho vydal na veřejný pranýř. Kristýna Kočí mu byla nápomocna. Je podobnost Škárky s Jidášem zrovna v tyto dny jen neuvěřitelná náhoda, nebo jen dílo metafyzična. Paralela Škárky a Kočí s Jidášem docela sedí. Jidáš měl být tím obětním beránkem, aby pak zemřel Kristus a mohlo vzniknout křesťanství. Škárka byl také obětí spiknutí tandemu Kočí-Tluchoř. Byli to však Římané, resp. Tluchořova klika, kteří Ježíše-Bártu zbičovali, dali mu na bedra těžký kříž. Inu, velký pátek je dnem zrady, ale brzy přijde vzkříšení.>>>
Komu v Česku chybí „antiharassment police“…?
Břetislav Olšer
Pořád se obáváme přeměny křesťanské Evropy v kontinent, který brzy ovládne islám. A při tom našem úporném snažení, jak tomu zabránit, si neuvědomujeme, že k nám infiltruje poměrně jiné, možná však pro svoji latentost neméně větší nebezpečí, jdoucí ruku v ruce s islámem - napadlo mě to ve chvíli, kdy jsem se na jedné z českých nejmenovaných vysokých škol setkal se snahou vytvořit tzv. Aniharassment Police. Pátá kolona islámu... Najednou totální zákaz obdivu mužů vůči ženám a naopak. Nedokážu si to představit, že student řekne své kolegyni: Ty máš krásné nohy nebo sexy tričko a bude mít problém s harassmentem. Stejně tak český vynález - kurizování a kontakt očí. Znám také mladé dívky, jejichž slovník je víc než košatý na lechtivé, mírně až úplně vulgární výrazy. Prostě rovnost, volnost, bratrství. Probůh, už snad nebude o ženách platit klišé: “Když říká ne, myslí tím ano!” Neobstojí ani Shakespearova slova z jeho slavné tragédie Romeo a Júlie: “Jen ze skromnosti dívka řekne ne, ale touží, aby chlapec uslyšel ano…” Feministky proto prohlásily Williama za sexistu a basta. Zřejmě by je neobměkčila ani má přítelkyně Jana z Toronta, která si povzdechla: “Vy Češi jste tak úžasní. Kanaďané jsou zbabělci. Tady mě nikdo neosloví, nikdo se za mnou neotočí, natož aby na mě pokřikovali, jaká jsem krásná, jaká jsem sexy… Doma jsem se cítila obletovaná a bylo mi bezva…”>>>
Jsme na začátku odhalování kostlivců
Radek John, ministr vnitra
Důrazně se ohrazuji proti tvrzením exministra vnitra Ivana Langera, která uvedl v dnešním vysílání pořadu Otázky Václava Moravce. Ostře kritizoval nejen mne, ale také Věci veřejné. „Vnitro teď hraje hlavní roli, protože ho ministr John přivedl k rozvratu. A myslím si, že bude rád, když odtamtud uteče. Kolabuje struktura veřejné správy. Za mě a pana Bublana to byl fungující úřad," sdělil Langer a dodal, že stranu Věci veřejné nepovažuje jako dceřinou firmu ABL za demokratickou stranu. Souhlasím, že vnitro hraje hlavní roli. Jednoduše proto, že se zde vyšetřují kauzy ODS. Chápu, že panu Langerovi se nelíbí, že jsem ministrem vnitra. Odhaluji totiž praktiky, které pan Langer na ministerstvu prováděl. Nechal jsem udělat forenzní audity v Zařízení služeb Ministerstva vnitra, na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru a na Policejním prezidiu. V této souvislosti jsme také podali trestní oznámení. „Platí, že policejní prezident má zatím nejslabší mandát ze všech ostatních. Výměna lidí ve vedení policie byla odměnou lidí v podobě rozdávání funkcí náměstků pro ty, co ho vybírali. A vybírali ho lidé dosazení Vítem Bártou. Nový ministr vnitra by nejspíš hned neměl měnit policejního prezidenta, ale měl by mu dát možnost dokázat, že ho neovládá Vít Bárta," sdělil Langer. Vyměnil jsem policejního prezidenta, který provedl na policejním prezidiu další personální změny. Panu Langerovi moje kroky nevyhovují, ztrácí vliv na policii. Policejní prezident byl doporučen jako nejvhodnější kandidát na tuto pozici nezávislou výběrovou komisí, složenou z odborníků na bezpečnostní problematiku. Poprvé od roku 1989. Policejní sbor potřeboval stabilizovat a udržet schopnost nejen zajistit veřejný pořádek, ale především restartovat schopnosti policie v boji s korupcí, organizovaným zločinem a závažnou finanční kriminalitou.>>>
Šest soudců čelí podezření, že dvacet let soudili bez řádného jmenování
Šest soudců z Vrchního soudu v Praze čelí podezření, že nebyli řádně jmenováni. Pokud by se podezření potvrdilo, znamenalo by to, že vůbec nesměli soudit. Trestní oznámení na soudce, kteří se dostali k případům Tomáše Pitra, exprokurátora Vaše či Jiřího Kajínka, má na stole státní zastupitelství v Praze.
Trestní oznámení podal publicista Miroslav Vodrážka pro podezření z podvodu, padělání veřejné listiny a zneužívání pravomoci. Ten v uplynulém roce nashromáždil ke jmenování šesti soudců desítky dokumentů. Dospěl k závěru, že k němu neexistují řádné doklady a že tedy soudci posledních dvacet let soudili, aniž by byli řádně jmenováni. "Nejde totiž jen o formální pochybení v ojedinělém případě, ale jde o ucelený řetěz pochybení a nedostatků, jehož ucelenost je umocněna skutečností, že jmenování ostatních soudců Vrchního soudu v Praze a i jiných soudů je v pořádku," napsal Vodrážka v trestním oznámení. "Trestní oznámení jsme obdrželi, státní zástupce je nyní studuje," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.>>>
Pane prezidente, máte u mne bod!
Petr Paulczynski
Václav Klaus omilostnil muže, který při obraně majetku vystřelil dívce oko. Karel Bašta, jenž byl odsouzen za pokus o vraždu, když střílel na zloděje, kteří se vloupali do jeho firmy. Byl odsouzen na šest let vězení za pokus o vraždu. Prezident mu trest prominul s podmínkou, že se po dobu pěti let nedopustí trestného činu. Díkybohu, prezident republiky opět použil zdravý rozum, navzdory našemu zkostnatělému právu, které neumožňuje na rozdíl třeba od USA bránit svůj majetek. Proto si gauneři a ksindlové klidně dovolují, protože jsou si vědomi právního paskvilu zvaného nutná obrana. Proto není přípustná nutná obrana v případě, kdy útok již pominul. Každý kdo se pokusí zaútočit, nebo vzít majetek někoho jiného by měl nést plnou zodpovědnost. Setrvačnost v myšlení represivních orgánů je děsivá. Právo vetřelce na jeho nedotknutelnost je silnější než vaše ústavně chráněné právo na posvátnost soukromí. Vetřelci nesmíte zkřivit ani vlásek na hlavě.
Miroslava Němcová zajistí kvalitní a transparentní legislativní proces
Ivana HAslingerová
I když se mohlo poslední dobou zdát, že se v Poslanecké sněmovně pokud jde o schvalování zákonů a o hádky poslanců nic proti minulé vládě nezměnilo, nebude to již trvat dlouho a měly by v ní nastat velmi prospěšné změny, které zabrání spoustě zdržování, lobbování a předvádění se některým poslaneckým showmanům před televizními kamerami. Sněmovna navíc bude moci opravdu pracovat a nenahrazovat nekonečné pokračování televizního seriálu o ničem. Jedním z nejdůležitějších kroků bude ustavení tzv. garančního výboru a dalším prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením zákonů.
„Jako poslankyně dobře vím, že je někdy obtížné v rychlosti posoudit dopady pozměňovacích návrhů. V praxi to může vést k tomu, že sněmovna odhlasuje nekvalitní návrhy s nečekanými důsledky. Návrh na prodloužení lhůty na projednávání zákonů sníží riziko, že sněmovna přijme legislativní paskvil. Také to pomůže otupit tlaky zájmových skupin na změnu návrhů zákonu v průběhu legislativního procesu,“ objasnila dopady návrhu prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením zákonů Miroslava Němcová.
Nová předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová totiž nezahálela, ale měla naopak plné ruce práce s touto novelou jednacího řádu. Utvořila za tím účelem speciálně ustanovený podvýbor, který úpravu jednacího řádu připravoval a v současné době mohla již s podobou chystaných změn seznámit jako jeho předsedkyně novináře. Kromě toho ušetří až 75 procet současných nákladů za tisk sněmovních tisků, protože sněmovní tisky budou v budoucnu rozesílány poslancům v elektronické podobě. Razantně tím rovněž sníží celkovou administrativu v dolní komoře Parlamentu. Všechny tyto změny povedou ke kvalitnějšímu a transparentnějšímu legislativnímu procesu.>>>
"Tak už dost" , vzkázal prezident soudcokracii
Ivana Haslingerová
Naše soudy se občas chovají při vynášení rozsudků proti zdravému rozumu. Někdy je to díky tomu, že naše zákony mají špatně nastavené mantinely za trestné činy, někdy proto, že záleží na subjektivním názoru soudců, kteří nejsou nikým kontrolováni. Za bestiální vraždu tak mnohdy dostanou provinilci méně než za loupež či dokonce sebeobranu. Nic nerozbouří hladinu veřejného mínění víc, než když se vrah či deviant ocitně na svobodě za několik měsíců či let, zatímco za sebeobranu či dokonce za to, že pomůžete někomu proti napadení zfetovalými mladíky dostanete trest vyšší. V poslední době se podobné bezpráví stalo Karlu Baštovi, který byl opětovně okrádán bandou zlodějů a když si jednoho dne dovolil konečně nenechat si to líbit a střelil po autu, kde odváželi lup, klasifikoval to soud jako pokus o vraždu a pan Bašta dostal šest let natvrdo. Z okrádaného se rozhodnutím soudu stal zločinec a ze zločinců nebohé oběti. Všichni jsme cítili to obrovské bezpráví. A bezmoc vystoupit proti vládě soudcokracie byla velmi nepříjemná. Slušná žena by v autě se zloději neseděla a nebyla by tudíž postřelena. Zločinec musí počítat s obranou postiženého a s tím, že loupež může přinést i riziko a trest. Vniknutí na cizí pozemek za účelem krádeže či dokonce přepadení by mělo bých charakterizováno jako jasný trestný čin a majiteli by měla být povolena jakákoliv obrana. Jinak převládne mezi občany pocit, že naše právo stojí na straně zlodějů a násilníku a slušní lidé se musí bezbraně dívat, jak jsou okrádáni, ne-li dokonce vražděni. >>>
Ochránce práv jako obžalovaný
Zdeněk Jemelík
V pondělí 28.března v 9:00 bude v největší soudní síni justičního paláce na Míčánkách v Praze 10 zahájeno trestní řízení, jaké se tam nedá sledovat každý den. Je neobvyklé osobou obžalovaného. Před trestním senátem stane John Bok, disident, osobní přítel Václava Havla, trojnásobný kandidát Václava Klause na funkci veřejného ochránce práv, zejména spoluzakladatel a dlouholetý předseda občanského sdružení Šalamoun-Spolek na podporu nezávislé justice v ČR, které již 16 let vede donkijotský zápas proti nepravostem v trestním řízení. Je obžalován za jednání, kterého se měl dopustit v obvodu, v němž kdysi působil jako zastupitel a ještě dříve jako bezpečnostní poradce radního. John Bok při procházce s pětiletým vnoučkem a dvěma psy na vodítku zaslechl úryvek hovoru jednoho ze strážníků s ženou, sedící ve vozidle na zadní sedačce a interpretoval jej jako vyhrožování. Obžalovaný je obecně na strážníky městské policie „vysazený“. Vyčítá jim, že v obvodu jeho bydliště si nevšímají bohatých romských drogových dealerů, ale zato pronásledují nemajetné Romy, bezdomovce a feťáky, vesměs lidi, kteří se neumí bránit, a chovají se k nim hrubě. Proto se zastal postižené, přičemž se zřejmě projevoval s temperamentem sobě vlastním, používaje „květnatého“ slovníku. Podle jeho sdělení oslovený strážník mu začal tykat. Dále mu měl dát pokyn „mazej“ a píchat jej prstem do prsou, aby jej přiměl k odstoupení, čili dělal přesně ty věci, které John Bok nesnáší. Obžalovaný mu srazil ruku a odmítl prokázat se občanským průkazem (což neměl). Posléze jej strážník natlačil na zeď domu a podle Bokovy výpovědi jej udeřil do krajiny srdeční a začal jej škrtit. Tohoto počínání zanechal, až když se hlasitě rozplakal Bokův vnouček. Prý ale nezaznamenal přítomnost dvou běsnících psů u nohy obžalovaného. Vnouček Johna Boka žaloval, že strážník škrtil dědečka a vyhrožoval zastřelením psů.>>>
FF UK se vrací do praktik padesátých let
Ivana Haslingerová
"A protože mluvení ztratilo své primární bytostné sepětí se jsoucnem, o němž je řeč, případně k němu nikdy nedospělo, nesdílí se tak, že by si toto jsoucno původním způsobem osvojovalo, nýbrž tak, že řečené omílá a šíří. Řečené jako takové opisuje stále širší kruhy a nabývá autoritativního charakteru. Věc se má tak a tak, poněvadž se to o ní říká. V takovém omílání a šíření, v němž původně beztak nepříliš pevná půda pod nohama úplně mizí, se konstituují “řeči”. A ty se neomezují jen na omílání slovem, nýbrž šíří se písmem..." Martin Heidegger
Poslední dobou se rozpoutal zvyk snažit se o odstraňování nepohodlných politických protivníků vypouštěním polopravd či mnohdy dokonce nepravd do médií a tím rozpoutat aféry které mnohdy vyústí až do demonstrací. A co je nejsmutnější, že tyto aféry, módně nazývané kauzy, končí povětšině úspěchem toho, kdo je rozpoutá a ublíží postiženým, bez ohledu na to, zda si opravdu trest a veřejnou ostudu zaslouží či nikoliv. I kdyby se v budoucnu prokázalo, že šlo o záměrné osočení, není to už napadenému nic platné. Účel splnil co potřeboval. Z místa byl vyhozen či ho nezískal. Co na tom, že nebyla ctěna presumce neviny, podle níž by měl následovat trest až po prokázání viny u soudu.Posledním případem, který se mne velice dotkl, byl čin děkana FF UK Dr. Michala Stehlíka. Vědecká rada FF UK 17. března 2011 vydala následující usnesení pod nímž je jako jediný podepsán: “Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nesouhlasí s návrhem angažování pana Ladislava Bátory do struktur vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jsme přesvědčeni, že lidé s podobnými xenofobními*) postoji by neměli zastávat žádné podobné funkce. Vyzýváme i další součásti akademické obce, aby se k tomuto našemu stanovisku připojily.” Co na tom, že doktor Bátora žádal pana děkana Stehlíka, aby mu sdělil, ve kterém jeho písemném nebo ústním projevu spatřil nebo zaslechl takovou míru xenofobie, že ho to přimělo k tomu, že nejen nesouhlasí s jeho eventuálním působením na ministerstvu školství a navíc Michal Stehlík vyzval všechny ostatní vysoké školy k jeho ostrakizaci. A to bez toho, že by byl předtím vyslechnut a bylo mu umožněno cokoli k tomu na vědecké radě říci. >>>
Ministerstvo vnitra modernizuje veřejnou správu
Pavel Novák, ředitel odboru tisku a public relations
Ministerstvo vnitra dosud schválilo přes 16,8 miliardy korun z celkových 22,6 v rámci vybraných oblastí podpory Integrovaného operačního programu (IOP) a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Příjemcůmtedy schválilo přes 70 procent z fondů EU. Cílem je v letech 2007–2013 prostřednictvím strukturálních fondů EU modernizovat informační technologie ve veřejné správě, zkvalitnit práci úředníků, zlepšit služby bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Již se realizují tyto projekty:>>>
Kam se poděl návrh správní žaloby vypracovaný senátory?
Pavlina Hájková
Senátor Jaromír Štětina oceňuje, že Ministerstvo vnitra vytvořilo tým, který se zabývá podnětem Senátu PČR a Poslanecké sněmovny PČR k prozkoumání ústavnosti KSČM. Potvrzuje to i v dnešním dopise ministrovi vnitra Radku Johnovi. V dopise vyjadřuje znepokojení, zda nově vytvořený tým má k dispozici návrh správní žaloby vypracovaný senátory ve spolupráci s advokátní kanceláří Stanislav Němec. „Jsme připraveni kdykoliv s týmem Ministerstva vnitra spolupracovat a v případě, že tým tento zásadní dokument nemá, jsme připraveni jej předat komukoliv dle dispozic Ministra vnitra,“ zdůrazňuje senátor Štětina.
Konec slibné kariéry
Martin Stín
V poslední únorový den oznámila resignaci na funkci státní zástupkyně Renata Vesecká, bývalá nejvyšší státní zástupkyně a nyní řadová státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ČR. Uzavřela tak nejvýznamnější část slibné kariéry, během které plynule stoupala od nejnižší příčky v soustavě předlistopadové prokuratury až na místo nejvyšší státní zástupkyně ČR. Na sestupnou dráhu vstoupila 4. června 2007, kdy její podřízený, tehdy ředitel trestního odboru NSZ Stanislav Potoczek, vydal osudové rozhodnutí o odebrání trestní věci bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka z rukou severomoravských žalobců a o jejím předání jejich jihomoravským kolegům. I když nejvyšší státní zástupkyně nebyla pod usnesením podepsaná a pouze jeho vydání následně horlivě obhajovala, snesla se na ni bouře nevole veřejnosti, postavila se proti ní část státních zástupců a stala se terčem kritiky mnoha příslušníků ostatních právnických profesí, z nichž někteří mají punc nezpochybnitelné právní autority. 11. června 2007 jsem ji e-mailem upozornil, že se „vrhla mezi mlýnská kola“ a „určitě ji to semele“. Netuším, zda e-mail dostala, neboť její laskaví podřízení občas odstraňovali z jejího dosahu nepříjemná podání, nicméně předpověď se splnila. Jen to trvalo o něco déle, než jsem čekal. Jiří Pospíšil nezveřejnil důvody, které ho vedly k podání návrhu na její odvolání a vláda je neodůvodnila, což zákon sice umožňuje, ale vzhledem k společenskému ohlasu skandálního zásahu státních zástupců do trestní věci Jiřího Čunka to je vůči občanům bezohledné.>>>
Václav Klaus: "Zákon o Úřadu práce ČR by posílil byrokracii"
Ivana Haslingerová
Prezident republiky Václav Klaus ve středu dne 23. února 2011 využil své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon ze dne 9. února 2011 o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. K tomu, co ho vedlo k zaujmutí tohoto postoje, nám pan prezident sdělil:
"Zákon považuji za nesystémový a nedomyšlený. Změna institucionálního uspořádání úřadů práce by měla avizovanou či připravovanou transformaci v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti ukončit, a nikoli být na jejím počátku. Bez změny politiky a tím i kompetencí není k organizačním úpravám žádný zřetelný důvod, obzvláště za situace, kdy ke struktuře úřadů práce nebyly v uplynulých letech vznášeny žádné výraznější výhrady. Problém, a to dlouhodobý, je v efektivnosti těchto úřadů a v jejich skutečném, nikoli deklarovaném přínosu.
Zákon vytváří další nový centrální úřad a tím posiluje byrokracii, s čímž se nemohu ztotožnit. Vícestupňový systém, který má vzniknout, bude složitější, nikoli účelnější a pružnější. Zvolené krajské členění postrádá jiný věcný důvod, než jen formalistický. Bezúčelové kopírování krajského uspořádání dokonce ani mezi hejtmany nenalézá zřetelnou podporu, spíše naopak. Obávám se proto, že důvody přijetí zákona jsou spíše zájmové než věcné. >>>
Kalouskových cifršpionů se všichni bojí, v něčem jsou lepší než policie
Tomáš Syrovátka a Jana Klímová
Ministr financí Miroslav Kalousek ve svém úřadu výrazně posílil Finanční analytický útvar, který odhaluje praní špinavých peněz a ve výsledku má takovou moc, že se ho bojí politická konkurence. Zpravodajci FAÚ totiž mohou sledovat jakýkoliv tok peněz mezi účty, třeba při předražování zakázek. Tak také našli 135 milionů z kauzy Promopro. Kalousek dobře ví, že pokud se tento útvar naplno "rozjede", nadělá jeho konkurentům mimořádné potíže. A dělá pro to všechno. Tak jako v případě více než půlmiliardové zakázky v rámci českého předsednictví EU, z níž více než sto milionů skončilo na rakouském účtu anonymní britské firmy. Aféra ohrožuje Kalouskova rivala, ministra obrany Alexandra Vondru (ODS), který za předsednictví zodpovídal. "Nevedeme zbytečné řeči, ale konáme. A budeme konat dál," varuje Kalousek.´"Akci FAÚ" rozjel před více než dvěma lety, kdy zastával stejný post v Topolánkově vládě. Využil toho, že z protikorupční policie tehdy znechuceně odcházeli elitní detektivové – experti na ekonomické zločiny. Mezi ně patřil i náměstek protikorupční policie Milan Cícer. Kalousek útvaru nakoupil špičkovou techniku umožňující snadno dokumentovat toky peněz. Rostoucí aktivitu útvaru potvrzují i čísla – zatímco v roce 2008 FAÚ podal na základě svých zjištění 78 trestních oznámení, loni už to bylo 296. Vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula uvedl, že tak detailně zmapovanou kauzu, jako je "předsednictví", ještě nedostali.>>>
Obnovme prvorepublikové DOMOVSKÉ PRÁVO
Ing. Jiří Jezerský, místostarosta Ostrava Mariánské Hory a Hulváky
Obnovení domovského práva by bylo přínosem nejen z hlediska trestněprávního, ale zejména sociálního.Podobný zákon platil i za první republiky a byl zrušen v červnu 1948. Od roku 1864 platil v zemích koruny České zákon, kterým se uspořádaly záležitosti domovské. Bylo uzákoněno tak zvané domovské právo, jehož obsahem byl nárok na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření. Občanovi, kterému obecní zastupitelstvo, podle zákonem daných podmínek, přiznalo domovské právo, byl vydán tzv. domovský list. Tento zákon zcela přesně a konkrétně definoval na jedné straně závazek obce vůči svému občanovi, za jakých taxativně vyjmenovaných podmínek ho do domovského svazku přijímá a na druhé straně byl nástrojem, jak se zbavit různých přivandrovalců a osob v obci nechtěných. Takovým lidem samospráva obce domovské právo neudělila a poslala takového člověka do jeho původní domovské obce postrkem a na její náklady. Moderní emigranti se snaží uniknout různým soudním rozhodnutím, exekutorům, či neplechám, které natropili v minulém působišti. Jsou přesvědčeni o tom, že jim nebude doručena soudní obsílka, nenastoupí výkon trestu, nebudou platit dluh z bývalého nájmu a podobně. Navíc se spoléhají na to, že se nad nima smiluje nějaký hodný starosta a nechá je bydlet ve svém městě, i když v místě původního bydliště byli z bytu pro neplacení nájmu soudně vystěhováni. Přínosem institutu domovského práva by bylo i omezení zbytečné korespondence mezi soudy, policii, exekutorem, Úřadem práce a hlavně mezi sociálními odbory radnic, které mají tu čest vyplácet dávky hmotné nouze i lidem, kteří nemají u nich domovské právo.>>>
Ve Vietnamu vězní katolické kněze
Klement
Vietnamskému aktivistovi za lidská práva a katolickému knězi Nguyen Van Lymu hrozí, že se i přes své křehké zdraví bude muset v půlce března vrátit do vězení. V listopadu 2009 utrpěl ve vězení mozkovou mrtvici (byl diagnostikován nádor na mozku), v důsledku níž částečně ochrnul, přičemž předtím byl zadržován na samotce. Náležité lékařské péče se mu nedostalo. A proč je zavřen? Otec Ly byl v roce 2007 odsouzen k osmi letům vězení za rozšiřování protistání "propagandy". Amnesty International ho považuje za vězně svědomí, zatčeného a odsouzeného za pokojné šíření názorů na demokracii a lidská práva. Poprvé byl kněz Ly odsouzen na konci 70. let za kritiku vládní politiky v oblasti náboženství, a za mřížemi strávil jako vězeň svědomí již 17 let kvůli tomu, že se dovolával respektování lidských práv a svobody projevu. Otci Lymu, kterému je nyní 64 let, byl 15. března 2010 jeho osmiletý trest vězení na 12 měsíců "dočasně přerušen", aby se mohl léčit poté, co mu byl diagnostikován nádor na mozku. Od svého propuštění žil pod dohledem v domově pro kněze na odpočinku v diecézi arcibiskupa z Hue ve středním Vietnamu. Během věznění byl otec Ly držen většinou na samotce, a po dobu sedmi měsíců, které předcházely mrtvici, trpěl opakovanými zdravotními problémy. Nedostalo se mu ani řádné diagnózy, ani náležité lékařské péče. Příslušné úřady ho v polovině listopadu 2009 poslaly do vězeňské nemocnice č. 198, avšak 11. prosince ho vrátily do věznice, ačkoliv byl stále částečně ochrnutý. Otec Nguyen Van Ly je jedním z více než 30 disidentů, kteří jsou ve Vietnamu vězněni v rámci snahy úřadů potlačit jakoukoli kritiku vládní politiky a porušování lidských práv. Úřady využívají nejasně vymezená ustanovení trestního zákona k potlačování a kriminalizaci svobody projevu, což je v rozporu s mezinárodními závazky, které Vietnam ratifikoval. Od října 2009 byli k dlouholetým trestům vězení odsouzeni nejméně 22 prodemokratičtí a lidskoprávní aktivisté.>>>
Vše souvisí s „kauzou Bruna-Potoczek-Vesecká“
Martin Stín
Když jsem před týdnem uvažoval nad vyhlídkami stran v závěrečné části řízení na ochranu osobnosti proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni, exprokurátorce Marii Benešové, jež pak proběhla u Vrchního soudu v Praze v úterý 8.února, dával jsem větší naději na úspěch paní žalované než žalobcům Karlu Černovskému, Pavlu Kučerovi, Pavlu Němcovi a Renatě Vesecké, kteří se žalobou ohradili proti znevažujícímu označení za „justiční mafii“ . Důvodem mého pesimismu bylo potupné, byť později zrušené rozhodnutí o kárné žalobě proti bývalému místopředsedovi Nejvyššího soudu ČR Pavlovi Kučerovi které 7. září 2010 vydal ve stejné budově kárný senát téhož soudu. >>>
Za vraždu může výhradně vrah, nikoliv zlý kapitalismus
Roman Joch
Je laciné, nechutné a hanebné, když je někdo obviňován za čin, který nespáchal. Anebo když je snižována vina toho, kdo jej spáchal. Za střelbu v Arizoně na kongresmanku Gabrielle Giffordsovou, která si již vyžádala šest mrtvých a další zranění jsou v kritickém stavu, může výhradně a jedině onen atentátník – ten, kdo střílel. Obviňovat jiné je snímáním odpovědnosti z vraha, zlehčováním jeho viny a sugerováním, že za to vlastně nemohl, je pravým opakem pravdy. Trapná, leč o to více zákeřnější je snaha obviňovat z vraždy Sarah Palinovou.A když pak nějaký kretén střílí na kongresmanku, jejíž křeslo a obvod měl v politickém volebním hledáčku někdo jiný, pak vinit ze střelby jeho či ji, a nikoli toho střílejícího kreténa, je politickým svinstvem. Onen kretén nebyl členem konzervativní pravice. Jako své oblíbené knihy uvedl "Mein Kampf" a "Komunistický manifest" a za svého nepřítele kromě státu uvedl náboženství. Americká pravice je naopak křesťanská – či přesněji řečeno židovsko-křesťansko-mormonská. A když někdo příště bude v mé přítomnosti tvrdit, že za vraždu, může nezaměstnanost, chudoba, sociální vyloučení, establishment, systém, kapitalismus, doba či okolnosti, má pěst mu vrazí do zubů a já řeknu: „Sorry, já za to nemůžu. To okolnosti.“ >>>
Níže uvedený článek Langer uzavřel Otevřenou minulost z roku 2008 připomínám proto, aby si čtenáři osvěžili jak a proč vznikl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a k čemu měl podle představ jeho tvůrců sloužit. Je to podle mne důležité si připomenout protože v průběhu dvou let se jeho chování obrovsky změnilo a dokonce nyní podporuje stíhání osob, které zveřejňují některá jím zjištěná data. Viz článek Stanislav Penc: Dosavadní fungování ÚSTRu a ABS nenaplňuje poslání zákona".
Pád tajemného muže
Martin Stín
Když se na začátku tohoto týdne vynořila zpráva, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman odvolal z funkce ředitele trestního odboru NSZ Stanislava Potoczka a na jeho místo jmenoval Romana Hájka, nevzbudilo to zvláštní zájem. Nepodnítila jej ani okolnost, že nejvyšší státní zástupce na dotazy novinářů nepřímo připustil, že odvolání souvisí s Potoczkovou úlohou v kauze „Čunek“, a naopak o výběru jeho nástupce rozhodl jeho kritický postoj k ní. Je to zvláštní, protože až dosud zmínky o manipulaci státních zástupců s tímto trestním případem rozpoutávaly vášně. Zřejmě je to tím, že za clonou zkazky o účinkování tzv. justiční mafie, vybájené bulvárem za přispění bývalé nejvyšší státní zástupkyně, exprokurátorky Marie Benešové, soudce Vojtěcha Cepla ml. a dalších, zůstalo jméno Stanislava Potoczka skryto, stejně jako jeho významná úloha v zmíněné aféře.>>>
Radek John jmenoval policejního prezidenta
Pavel Novák
Ministr vnitra Radek John dnes 24. ledna 2011 jmenoval do funkce nového policejního prezidenta plk. Petra Lessyho. Plk. Petr Lessy byl doporučen jako nejvhodnější kandidát na tuto pozici nezávislou výběrovou komisí, složenou z odborníků na bezpečnostní problematiku. „Jsem rád, že po měsících nejistoty ve věci vedení policie mohu veřejnosti a především příslušníkům policie oznámit, že jsem dnes po setkání s panem premiérem jmenoval do funkce policejního prezidenta pana plukovníka Petra Lessyho. Pan plukovník Lessy nabídku ujmout se řízení policie v této ekonomicky napjaté době přijal a převzal tak odpovědnost za tento bezpečnostní sbor ve složité atmosféře nejistoty, vyvolané významnými ekonomickými škrty, které našemu resortu naordinovala vláda rozpočtové odpovědnosti. Tato vláda je však současně vládou práva a boje proti korupci. Proto i přes složitou rozpočtovou situaci musí nový policejní prezident tento sbor stabilizovat a udržet jeho schopnost nejen zajistit veřejný pořádek, ale především restartovat schopnosti policie v boji s korupcí, organizovaným zločinem a závažnou finanční kriminalitou,“ uvedl na tiskové konferenci ministr vnitra. Plk. Petr Lessy poděkoval ministru vnitra a dodal: „Doufám, že mně i mým kolegům se podaří dobře a naplno se věnovat naší práci. Mým cílem je, aby policie byla naprosto apolitická a aby veškeré politické ambice končily u pana ministra.“ Radek John se dnes také vyjádřil ke kritické situaci ve zdravotnictví. Z pohledu Ministerstva vnitra se jedná o situaci, která by mohla ohrozit životy a zdraví občanů ČR, proto jsme nuceni poskytnout součinnosti v rozmezí kompetencí, které Ministerstvo vnitra v takovém případě má. „Protože není stanovený jednotný postup, chci sezvat zástupce Asociace krajů a Ministerstva zdravotnictví a popřípadě i Ministerstva obrany, abychom u kulatého stolu vyřešili možnosti, jak dál postupovat v zájmu občanů České republiky. Chci jim popsat možná řešení z pohledu platné legislativy. Podle analýzy, kterou jsem zadal vypracovat, nelze zatím kvůli potenciálnímu nedostatku lékařů mluvit o vyhlášení krizového stavu, o kterém se v poslední době mluví,“ dodal Radek John.
Langer uzavřel Otevřenou minulost
MICHAL HASLINGER
Ivan Langer: „Všechno je veřejné a výjimky jsou utajovány“
Ministr vnitra Ivan Langer je znám tím, že jakýkoliv projekt, který rozjede, také dotáhne do konce. A že jich už bylo! Vzpomínám, jak kdysi přišel na ideové konferenci ODS s nápadem, že se musí zejména mladí členové vzdělávat. Vzbudilo to úsměv u mnoha přítomných. Ale on vybudoval think-tank CEVRO, za nějž se nemusí nikde ve světě stydět. A nejen to. Projekt CEVRO nakonec vyústil v založení Liberálně konzervativní akademie CEVRO, které Langer sehnal representativní budovu bývalé Měšťanské besedy, v níž sídlila jistý čas televize NOVA. Po nástupu do čela resortu vnitra sliboval zase hloubkovou reorganizaci molochu policejních složek a skutečně ji provedl. A co víc. Sliboval očištění ministerstva od příslušníků StB a skutečně po jím provedené hloubkové lustraci nezbyl na vnitru již nikdo z nich. Když ale sliboval, že do roku zpřístupní svazky StB široké veřejnosti a vyhlásil projekt "Otevřená minulost", nikdo tomu nevěřil, neboť provést digitalizaci milionů karet za tak krátkou dobu byl úkol velmi nesnadný. Ale on provedl i toto a dokonce se spolu se svým náměstkem Zdeňkem Zajíčkem zasadili o vybudování Ústavu pro dokumentaci totalitních režimů, který bude mít od letošního ledna 2008 všechnu agendu kolem těchto karet na starosti. Navíc ústav umístil do representativní budovy bývalého nefunkčního Ministerstva informatiky, které ihned po příchodu na Ministerstvo vnitra rozumně zrušil. Všichni novináři pozvaní na tiskovou konferenci svolanou k ukončení projektu byli velice zvědaví na to, jak se mu to povedlo v tak krátké době uskutečnit. Sám pan ministr odpověděl našemu listu, že je to tím, že má skvělý tým spolupracovníků. Oč v projektu šlo:>>>
Za opublikování veřejné archiválie trest 10 milionů. Tomu říkám svoboda slova.
Ivana Haslingerová
Stanislav Penc, který se zabývá dlohodobě problematikou represivního a mocenského aparátu v naší zemi z důvodu angažmá v občanských iniciativách vystupujících proti totalitnímu socialistickému režimu zveřejnil databázi Evidence 770 000 zájmových osob (EZO), která byla vytvořena StB v 80. letech minulého století. Jde o nejobsáhlejší archivní pomůcku v dnešní době, která zveřejňuje velkou část našich spoluobčanů, o které StB měla z jakýchkoliv důvodů zájem s odkazem na archivní či svazkové číslo, sloužící k jednoduchému vyhledání dotyčného materiálu či informace o jeho osudu. Za tento bohulibý čin ho čeká pokuta 10 000 000 Kč!
Stanislav Penc na svém statku v Milkovicích konal deset let tradiční Kozí mejdan – osmidenní festival pod širým nebem založený na neziskovosti a nekomerčním přístupu, lidé neplatili vstupné, v areálu statku nebyla žádná ochranka. Nyní skončil. Pan Penc má jiné starosti...
Výše uvedená databáze byla dle zákona zaregistrována pod číslem 235 jako archiválie, která je součástí Národního archivního dědictví. Tedy nic přísně tajného! Navíc podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností StB se ochrana osobních údajů nevztahuje. Je proto neuvěřitelné, že právě Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který byl zřízen pro občany právě za účelem zpřístupnění materiálů StB, tedy i jejich zveřejňování, se nyní Stanislava Pence nejenže nezastává, ale dokonce ještě přilévá oleje do ohně v případě jeho soudního procesu za toto vykonstruované obvinění. Přitom je to právě ten Ústav, jemuž jsme fandili již od jeho založení, již při jeho předání do rukou jeho prvního ředitele Pavla Žáčka tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langrem v roce 2008. Ústav, který jsme od jeho založení pokládali za instituci, která umožní nejen historikům ale zejména širokému okruhu veřejnosti náhled na praktiky komunistické totalitní diktatury ( viz článek Langer uzavřel Otevřenou minulost.)>>>
Výběr policejního prezidenta neprobíhá v souladu se zákonem
Tomáš BARTOVSKÝ
Výběr nového policejního prezidenta neprobíhá v souladu se zákonem o služebním poměru a postup ministra vnitra Radka Johna budí dojem, že o obsazení místa policejního prezidenta je dopředu rozhodnuto. Na tiskové konferenci to dnes uvedli Jana Černochová a Jan Vidím, místopředsedové sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost z ODS. Poukázali zejména na fakt, že podle platného služebního zákona nelze vypsat výběrové řízení dříve, než je rozhodnuto o využití přednostního práva dosavadních náměstků policejního prezidenta požádat o převedení do funkce šéfa policie. „Jinými slovy to znamená, že bychom při výběru měli respektovat kariérní řád, který je nesmírně důležitým a významným dokumentem ve všech ozbrojených sborech,“ komentoval nesoulad postupu ministra vnitra s platným zákonem Jan Vidím: „Pokud některý z náměstků o převedení nepožádá nebo pokud žádosti není vyhověno, přichází teprve na řadu výběrové řízení. To by měl ale vypisovat policejní prezident nebo jím pověřený služební policejní funkcionář. Je tedy otázkou, zda ve chvíli, kdy policejního prezidenta nemáme, může vůbec ministr výběrové řízení vyhlašovat. Jasnou odpověď zatím právníci ministerstva vnitra nedali.“ Za problematickou označil Jan Vidím také žádost o převedení do funkce policejního prezidenta ze strany současného náměstka ministra vnitra Viktora Čecha, který v tuto chvíli není policistou, ale pouze občanským zaměstnancem.>>>
Výběr policejního prezidenta musí být transparentní
Radek John, ministr vnitra
V úterý 5. ledna jsme zveřejnili jízdní řád pro výběr nového policejního prezidenta. Je pro mě i nadále velmi zásadní to, abychom vybrali policejního prezidenta co nejrychleji a aby tento člověk splňoval veškeré relevantní předpoklady pro tuto funkci. Proto mi je líto, že se teď objevují různé překážky, které celý proces výběru nového policejního prezidenta zpochybňují. Nepřipustím, aby policisté byli bez šéfa, potřebují silného a kompetentního velitele, který bude schopný vlít celému policejnímu sboru krev do žil, bude výrazným prvkem v boji proti korupci a podaří se mu provést policii těžkým obdobím úspor. Trvám na tom, že výběr nového policejního prezidenta musí být co nejvíce transparentní a důvěryhodný. Jednoznačně odmítám jeho výběr za zavřenými dveřmi nebo případně stranickými sekretariáty. Proto jsem ustanovil poradní komisi, která mi doporučí toho nejlepšího kandidáta. Doporučení této komise budu plně respektovat. Přestože si uvědomuji, že jmenování nového policejního prezidenta je pouze a jen moje odpovědnost. Musím ale přiznat, že mě překvapuje, že právě jmenovaní František Bublan a Martin Pecina nejprve souhlasili se svojí účastí v komisi a následně statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka účast sociální demokracie v identické komisi odvolal. Toto prohlášení Bohuslava Sobotky považuji za účelové, aby opozice mohla v budoucnu napadat fungování policie a přímo policejního prezidenta. Zbytečně se tak ČSSD vzdává konstruktivní spolupráce.>>>
Amatérsky fízlovat je pod úrověň lidskou
Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie
Kauza kolem ministra Drobila mě připadá nechutná především v tom jak nikdo otevřeně neřekne, že nahrávat si své spolupracovníky, svého šéfa nebo politiky, které jdu navštívit, je absolutní svinstvo. Pro mne je takový člověk nedůvěryhodný, bezcharakterní a připadá mi odporné se s ním vůbec bavit. To jsou estébácké způsoby. Pokud mám něco proti svému spolupracovníkovi, nebo svému šéfovi, tak mu to otevřeně sdělím a pokud je to opravdu závažné, tak s tím jdu na policii, ale amatérsky fízlovat, to je pod úroveň normálního člověka. Je lhostejné jestli byla nahrávka důležitá nebo ne, odporný je fakt nahrávání. Doufám do budoucna, že pan Michálek už nikdy nesežene slušnou práci, poněvadž s člověkem, který se chová jako on, není možné spolupracovat. Naše společnost nepotřebuje neustále vyvolávané skandály, ale prostou lidskou slušnost, jasné a konkrétní diskuze, které nevedou ani k hádkám, ani k nenávisti, ale řeší meritus věci, otevřené jednání. Bohužel, otevřená jednání naše media kvalifikují jako zločin.
Vláda schválila co nejširší působnost zákona o kontrole
Pavel Novák
Ministerstvo vnitra připravilo materiál analyzující provedení kontrol a dozoru u územně samosprávných celků v letech 2006-2010 se zaměřením na legislativní přípravu nového zákona o kontrole. Vládě byly předloženy dvě varianty přístupu k vymezení působnosti nového zákona o kontrole. Vláda v této věci schválila co nejširší vymezení působnosti zákona o kontrole, zahrnující vedle tzv. vnějších kontrol, též kontrolu v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Dále kabinet schválil Analýzu zavedení přímé volby starostů. Její součástí je rozbor právních úprav voleb starostů v některých evropských zemích (např. v Polsku, v Bavorsku). Podrobněji se analýza věnuje právní úpravě volby starosty na Slovensku, neboť je považována za inspirativní pro zavedení přímé volby starostů v českém právním řádu. Další část materiálu obsahuje zejména promítnutí přímé volby do obecního zřízení. Materiál obsahuje vedle zmíněné srovnávací studie i varianty možného právního řešení, kdy upřednostňuje návrhy legislativně i ekonomicky optimální. Vláda schválila variantu, aby přímá volba starostů byla připravena u obcí, v nichž se nevolí rada, a jejich kompetence vykonává starosta osobně, což by se mohlo dotýkat až 30 % obcí (cca. 2000 obcí). Současně toto řešení odpovídá i záměru uvažovat prioritně o přímé volbě v malých obcích. Návrh bude ještě posuzován z hlediska ústavnosti a bude na něm kooperováno s Legislativní radou vlády. Další materiály Ministerstva vnitra schválené vládou: Národní schengenský plán 2011. Zpráva o převodu správních agend vykonávaných obcemi v přenesené působnosti prostřednictvím veřejnoprávních smluv. Návrh vlády Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a politických hnutí. Rozpočet účtu České televize pro užití výnosu z reklam na rok 2011. Informace o činnosti Programu podpory při potírání nelegální migrace za rok 2010.
Právní stát není v troskách a pan Michálek to totálně podělal
Tomáš Sokol
S článkem Jiřího Pehe "Kauza Drobil: Právní stát v troskách" nelze než zásadně nesouhlasit. Především nelze souhlasit s představou, že čekání na právní stát podle našeho gusta si můžeme krátit protiprávním jednáním. Vycházeje ze stejné premisy jako pan Pehe, totiž, že panu Michálkovi se věc jevila jako suspektní jednán na policii prostě jít měl. Je zcela nepodložená spekulace o nějakých nebezpečích, plynoucích panu Michálkovi z toho, že by přišel na policii. Prostě by přišel, řekl, že se kolem něj dějí jakési podivné věci a vedou divné řeči. Nic víc a nic méně, což zcela evidentně není trestné.S oznamovatelem na pozici, kterou pan Michálek měl, by jednali s respektem a brali by ho vážně. Je dost podstatný rozdíl mezi tím, co věděl pan Michálek a možná též i ministr vnitra a mezi tím, co podle medií měl vědět premiér. Premiér byl podle medií informován zprostředkovaně, snad jen že je jakýsi problém a měl by povolat BIS. To věru není dost podkladů k burcování policie. A BIS ve věci nemá co dělat. Já ale nemám premiéra za oznamovací místo a pokud on sám předpokládal, že pan Michálek je dílem dospělý a dílem na pozici, kde od něj lze očekávat samostatnou schopnost řešit problémy, rozhodně s tím souhlasím. Pokud pan Michálek odmítl podíl na čemkoliv co mu připadlo nezákonné, nepochybně se zachoval slušně. Ale jinak, řečeno lidově, všechno podělal. A když už si obstaral záznamy rozhovorů, rozhodně by se nic nestalo, kdyby je zveřejnil až poté, kdy by mohl mít za to, že policie je nečinná.>>>
Ticho není pohoda
Martin Stín
Po předvánočním výbuchu celé řady vzrušujících událostí na politickém jevišti, odpáleném zveřejněním nahrávek rozhovorů Libora Michálka s exministrem Pavlem Drobilem a jeho spolupracovníky, se mediální prostor náhle utišil. Poslanci odjeli na dlouhé prázdniny, takže veřejnost přestaly pobuřovat televizní přenosy jejich trapností. Pokud vláda vůbec vládne, nedává o sobě vědět až na ojedinělá vystoupení některých ministrů. Nejvýznamnějším mediálním námětem je vpád tvrdé zimy do celé Evropy, který ale veřejnost nepohoršuje, protože výkyvy počasí patří k přirozenému řádu věcí. Jako neskutečný přízrak plují v mediálním prostoru zprávy o děkování a odcházení téměř čtyř tisíc lékařů, jimž by měly dodávat na dramatičnosti chmurné předpovědi zhroucení našeho zdravotnictví po 1. březnu 2011. Jde ale o divadlo tak absurdní až do neuvěřitelnosti, že zajímá jen novináře, kteří nemají najednou o čem psát, a hlasatele, kteří nemají o čem mluvit. Nejzajímavější na něm je zjištění, že děkují a odcházejí lékaři-negramotové, kteří nestačí na jednoduchý právní úkon rozvázání pracovního poměru a museli proto pomoci advokátní kanceláři ke skvělému obchodu sériové výroby téměř čtyř tisíc výpovědí.>>>
Nastal ostudný den Senátu
Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu
Byl jsem vždy pyšný na své spojení se Senátem Parlamentu České republiky, protože jsem dosud právem tvrdil, že jsme my senátoři za čtrnáct let jeho obnovené existence neudělali, na rozdíl od jiných českých politických institucí a politiků, žádnou závažně ostudnou věc. Bohužel vše se někdy musí stát. Ostudný den Senátu nastal 9. prosince 2010 v den stažení zákona o 3. odboji. Ptám se proto: "Komu leží tak strašně v žaludku zákon o odpůrcích komunistické diktatury a proč?"
Všichni víme, co to byla komunistická diktatura*) a že jsme dodnes dlužníky všech těch, kteří měli odvahu se jí jakýmkoliv způsobem postavit. Bohužel již při prvním projednávání tohoto více než opožděného zákona o III. odboji jsme zde slyšeli leccos podivného – od nestydatě cynických argumentů až po názory ve stylu Járy Cimrmana, když nás někteří kolegové chtěli přesvědčit, že největšími a prakticky jedinými bojovníky s komunistickou totalitou byli ti, kteří vstoupili do komunistické strany s cílem ji zeslabovat zevnitř… Na legraci tohoto druhu však není nyní čas. Měli bychom se raději zabývat určitě a rozhodně něčím užitečnějším. Vzhledem k tomu, že tato ostuda, tj. stažení zákona záleželo na rozhodnutí senátorů ČSSD a KDU – ČSL, chci položit kolegům ze sociální demokracie několik zásadních otázek a rád bych na ně slyšel přímou a pravdivou odpověď!>>>
*) Nebyla to komunistická diktatura, ale diktatura totalitárního socialismu, protože pravý komunismus jsme u nás nikdy neměli. Není proto divu, že proti své vlastní diktatuře nebudou socialisté nyní hlasovat. (pozn. redakce)
ČR je zakládajícím členem Mezinárodní protikorupční akademie
Pavel Novák
Začátkem prosince schválila vláda „Návrh na sjednání Dohody o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace“, který předložil ministr vnitra Radek John. Dne 14. prosince 2010 podepsala tuto Dohodu za Českou republiku velvyslankyně, vedoucí Stálé mise ČR ve Vídni, Veronika Kuchyňová Šmigolová. Česká republika se tak stala jedním z jejich zakládajících členů. Protikorupční akademie vznikla na základě společné iniciativy Úřadu pro drogy a kriminalitu Organizace spojených národů, Rakouské republiky, Evropského úřadu pro boj proti podvodům a dalších. Akademie sídlí ve městě Laxenburg v Rakousku a zahájila svou činnost na prozatímní bázi na základě Memoranda z ledna letošního roku. Představuje projekt mezinárodního expertního střediska pro protikorupční výzkum, vzdělávání, odbornou přípravu a rozvoj politik a procedur k prevenci a boji proti korupci. Hlavním cílem Akademie je zlepšení vědomostí a praxe v oblasti boje proti korupci prostřednictvím vzdělávání, výcviku a výzkumu. Přínosem bude především pro všechny, kteří se ve své praxi setkávají s bojem proti korupci - zejména státní zástupci, soudci, policie i veřejná správa. Již od září 2010 Akademie nabízí první pilotní projekty v oblasti výcviku a výzkumu a její plná činnost, včetně vysokoškolských programů, bude zahájena v roce 2011.
Dle rozsudku EU musíme regulovat i to, co neexistuje
Petr Mach, ekonom a předseda Svobodných
Jak nedávno upozornil server ihned.cz, Evropská komise zažalovala Českou republiku za to, že jsme nezačlenili do našeho právního řádu směrnici 2003/41o dohledu nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (které v ČR neexistují). Evropský soudní dvůr dal komisi za pravdu a Česká republika teď musí začít regulovat instituce, které neexistují. A zaplatit náklady soudního řízení. Penzijní systém můžeme mít přitom, jaký chceme. Česká republika nemá a nechce mít penzijní systém založený na zaměstnaneckých fondech. Máme státní sociální pojištění a slevy na dani pro lidi, kteří mají penzijní připojištění u normálních penzijních fondů. Do nich mohou lidem přispívat i jejich zaměstnavatelé. Protože nemáme penzijní systém postavený na zaměstnaneckém penzijním spoření, nezačlenili jsme do našeho právního řádu ani evropskou směrnici pro regulaci zaměstnaneckých penzijních fondů. A to byla chyba. Evropská komise na ČR podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru pro neplnění směrnic. Česká republika se bránila s poukazem na to, že podle (bývalého) čl. 137, odst. 4 Smlouvy o ES (dnes čl. 153, odst. 4 Smlouvy o fungování EU) se předpisy EU v sociální oblasti "nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení a nesmějí významně ovlivňovat finanční rovnováhu tohoto systému". Jinými slovy, nechceme-li mít zaměstnanecký pilíř penzijního systému, nemusíme ho zavádět. To Evropský soudní dvůr sice uznal, přesto dal Evropské komisi ve svém rozsudku za pravdu. Česká republika musí uhradit náklady soudního řízení a naši poslanci musí v parlamentu jak šašci odhlasovat směrnici, kterou nepotřebujeme. Je to právo naruby.>>>
Jak dál ve Státním zastupitelství
John Bok
Náprava poměrů ve státním zastupitelství bude dlouhodobý proces. Navrhuji zavést právo policie, poškozených a nejvyššího státního zástupce napadnout zastavení trestního řízení podle §172 odst.1,2 trestního řádu soudní žalobou. Je žádoucí posílit postavení poškozených ve vztahu k státnímu zastupitelství. Dalším problémem k řešení je systém vnitřní kontroly a vyřizování stížností. Nehorázností je zvyk „přehodnotit“, ve skutečnosti překroutit, návrh na zahájení kárného řízení na podnět k vykonání dozoru nebo dohledu nad nižším stupněm soustavy.
Závady při vyřizování stížností a kárných návrhů nelze účinně řešit uvnitř soustavy státního zastupitelství. Považuji za nezbytné zřídit nezávislý orgán s právem vyšetřování a veřejné žaloby. Chválím Jiřího Pospíšila za podporu záměru na zavedení pevného funkčního období nejvyššího státního zástupce. V novém zákoně je třeba věnovat důkladnou pozornost vymezení vztahu základních práv státních zástupců podle Listiny základních práv a svobod ke služební kázni. Porušení zákazů a povinností, uložených v §24, zvláště v odstavcích 2 a 4 zákona č.283/1993 Sb. o státním zastupitelství, pokud by k němu došlo při hromadném vystoupení, by mělo být hodnoceno jako závažné kárné provinění.>>>
Pokrok v boji proti cizojazyčným zločineckým strukturám
Pavel Novák
Na MVČR se sešli odborníci, aby představili pokrok v boji proti zločineckým strukturám, které patří v současné době mezi nejzávažnější bezpečnostní rizika. Projekt "Zlepšení boje proti zločineckým strukturám" byl podpořen v rámci finančního mechanismu Norska. Realizuje ho odbor zločineckých struktur Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V rámci České republiky se projekt soustředí na organizované skupiny Vietnamců, Mongolů a Ukrajinců. Ti vytváří v naší zemi migrační sítě napojené na domácí organizované struktury. Konference proběhla za účasti ministra vnitra Radka Johna, ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plk. Roberta Šlachty, ředitele odboru bezpečnostní politiky Martina Linharta, norského velvyslance Jense Eikaase a vedoucího PR a mediálních aktivit Člověka v tísni Martina Kovalčíka.
S prací Michala Moroze jsem maximálně spokojen
Radek John, ministr vnitra
Chci zabránit dalším mediálním spekulacím o tom, čí nominant je náměstek pro strategie a programové řízení Michal Moroz, které vedení ministerstva zdržují od práce na klíčových úkolech. Proto prohlašuji, že využívám svého práva ministra jmenovat své náměstky a Michal Moroz, který kvalitně pracoval na ministerstvu za ministra Martina Peciny, je mým nestranickým nominantem. Michal Moroz má přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení vyhrazené. A požádal si o prověrku na stupeň tajné, aby rozptýlil pochybnosti o své bezpečnostní způsobilosti. Je odborníkem na bezpečnostní problematiku, zabýval se mj. odhalováním pojišťovacích podvodů, padělaného zboží, korupce a zaměstnanecké kriminality. Byl předsedou prestižního sdružení bezpečnostních profesionálů ASIS a jeho zkušenosti ze soukromého sektoru mohou přinést nový a neotřelý pohled na problémy, na které budu se svým týmem v čele ministerstva vnitra narážet. Navíc musím potvrdit, že za měsíc intenzivních příprav nové koncepce ministerstva vnitra i za jeho fungování na ministerstvu v pozici mnou jmenovaného náměstka jsem s jeho prací maximálně spokojen, takže nevidím v tuto chvíli žádný důvod, proč by Michal Moroz neměl působit ve vedení MV ČR. Michal Moroz před nástupem na ministerstvo vnitra odstoupil ze všech exekutivních funkcí ve svých firmách, které v tuto chvíli prodává. Změny ve veřejně přístupném obchodním rejstříku jsou zaznamenávány se zpožděním, proto některá média nesmyslně spekulují o tom, že tento krok nebyl učiněn. Toto mé rozhodnutí považuji za další krok k odpolitizování ministerstva vnitra.
Forenzní audit na MVČR probíhá zcela v souladu se zákonem
Pavel Novák
V souvislosti se zjištěnými skutečnostmi v hospodaření příspěvkové organizace Zařízení služeb Ministerstva vnitra se vedení Ministerstva vnitra rozhodlo provést forenzní audit v Zařízení služeb Ministerstva vnitra, na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru a na Policejním prezidiu. Audit provádí společnost Ernst & Young Audit, která zvítězila ve výběrovém řízení. Vedení Ministerstva vnitra informovalo vedení Policie ČR, Generálního ředitelství HZS ČR a Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra o této skutečnosti a o tom, jaké dokumenty mají být auditorům poskytnuty. Auditoři se zaměří na prověření hospodaření a nakládání s majetkem v období od 1. ledna 2008 do 30. června 2010. Po prvotní odmítavé reakci PČR a HZS ČR byly požadavky na předání informací konzultovány s Úřadem na ochranu osobních údajů. Ten ministerstvu vnitra jednoznačně potvrdil, že požadavky jsou zcela v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů č. 101/2000. Dle pokynu ministra vnitra budou předány osobní údaje zaměstnanců ve smyslu zákona 101/2000, nikoliv „citlivé údaje“, jak je definuje tento zákon.>>>
Střepiny z kauzy „Barták“
Zdeněk Jemelík
Skandalizace Martina Bartáka, náměstka ministra financí na neplacené dovolené, dříve ministra obrany ve Fischerově vládě a ještě dříve náměstka ministra obrany, některými rysy připomíná případ Jiřího Čunka. Vzbuzuje proto oprávněně obavy, zda v souvislosti s ní nedojde k nekorektním postupům orgánů činných v trestním řízení, ať již ve prospěch nebo neprospěch podezřelého. Zatím dostal Martin Barták od některých médií nálepku hlavního mága korupčních rejdů na ministerstvu obrany, ač nezpochybnitelné důkazy předloženy nebyly. Okolnost, že všechny „podezřelé“ obchody, s nimiž je spojován, svými rozhodnutími kryli nadřízení ministři a vláda jako kolektivní orgán, pro média neplatí. Uplatňují proti němu presumpci viny. Měl-li dosud pověst slušného člověka, rozpadá se pod mediálním tlakem na střepiny. Oprávněnost obvinění nelze posuzovat, neboť žádné věrohodné informace nejsou k disposici. Je ale na místě upozornit na některé mediální „podpásovky“ a jiné nesrovnalosti.>>>
Radek John zrušil financování projektu NCKP z prostředků EU
Pavel Novák
Ministr vnitra Radek John o zrušení financování projektu Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS (NCKP)z prostředků Evropské unie rozhodl v souvislosti s ekonomickou realitou rozpočtu ministerstva na další roky. Dalším důvodem pro toto rozhodnutí je fakt, že jde o velmi komplikovaný a velký projekt, u kterého by mohlo existovat riziko, že by finanční prostředky nemusely být vyčerpány v souladu s pravidly Evropské unie včas. To ale neznamená, že projekt, jehož cílem je vznik Akademie HZS ČR, nepovažuje za kvalitní a potřebný. “V tuto chvíli musíme realizovat projekty, které mají vyšší celospolečenskou prioritu a jejichž výběr je v souladu s ekonomickou realitou, ve které se momentálně nacházíme. Projekty musí být také v souladu s cíli, které máme naplňovat v dané oblasti využití prostředků Evropské unie ," řekl ministr vnitra Radek John.Česká republika tedy o plánované prostředky z Evropské unie rozhodně nepřijde. Pníze budou vynaloženy například na financování nákupu hasičské techniky, která bude využívána pro prevenci a při krizových situacích. Peníze budou dále využity na nákup lokalizačních a záznamových zařízení pro Policie ČR či na jiné typy projektů, které zefektivní činnosti všech složek Integrovaného záchranného systému. Toto rozhodnutí neznamená, že Ministerstvo vnitra na projekt vytvoření Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek Integrovaného záchranného systému zcela rezignovalo. Myšlenky na vytvoření centra, jehož součástí by měl být i výcvikový polygon pro Integrovaný záchranný systém, se ministerstvo nevzdává. Bude se snažit nalézt jiný způsob a jiné prostředky, jak tento projekt v budoucnu realizovat.
Iva Brožová opět narazila
Martin Stín
Předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová vzbudila značnou pozornost veřejnosti neústupností při veřejné obhajobě vlastních práv, když ji prezident republiky s odvoláním na ustanovení tehdy platného znění zákona o soudech a soudcích odvolal z funkce, a navíc jmenoval místopředsedou Nejvyššího soudu ČR jí nemilovaného bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Svůj osobní zájem na udržení skvělého postavení, spojeného s mnoha výhodami, povýšila na veřejný zájem na ochraně nezávislosti moci soudní na moci výkonné. Uplatňujíc svérázný výklad práva vzepřela se panu prezidentovi ústavními stížnostmi, jimž Ústavní soud ČR vyhověl. Neméně svéráznými ústavními nálezy zrušil „překážející“ části zákona o soudech a soudcích a se zpětnou účinností také rozhodnutí pana prezidenta. Ač laik, při vší úctě k Ústavnímu soudu ČR si dovoluji jeho zásahy označit za „svérázné“, protože také několik jeho soudců včetně předsedy Pavla Rychetského vyjádřilo nesouhlas s nimi veřejným vyhlášením odlišných stanovisek. „V kuloárech“ si všemi těmito úspěchy vydobyla pověst nedotknutelné osobnosti, „které všecko projde“. Tvrdě narazila, když se rozhodla opustit houževnatě bráněné postavení předsedkyně Nejvyššího soudu ČR a dobýt křeslo veřejného ochránce práv, uvolněné úmrtím Otakara Motejla. Její současný neúspěch v jednání se Soudcovskou radou NS je o to trapnější, že prohrála bitvu v žabomyší válce, nedůstojné postavení nejvýše postavené soudkyně obecných soudů ČR. >>>
Evropský soudní dvůr: Komunisté páchali genocidu stejně jako nacisté
Ivana HaslIngerová
Vojenský soud odsoudil v Norimberku po válce nacisty, protože na zločiny proti lidskosti páchané na příslušnících vybraného národa (genocidu) mohl použít trestnost podle mezinárodního práva bez ohledu na to, zda takové jednání bylo trestné podle práva panujícícho v době jejich páchání v dané zemi. Možnost použití mezinárodního práva činí totiž zločiny proti lidskosti (genpcidu) nepromlčitelnými. Protože nešlo komunistům dokázat páchání genocidy podle této tehdejší definice, vysmáli se zákonodárcům, že je nikdy nemohou dostat před mezinárodní soud jako nacisty, protože politické odpůrce si může každý vraždit jak chce, to že není vyhlazování národnostních menšin neboli genocida. EU ale rozšířila v minulém roce pojem genocidy jako zločin proti lidskosti páchaný na skupinách osob bez ohledu na jejich národnost, rasu či třídu. Evropský soud pro lidská práva uznal proto možnost universální platnosti Norimberských zákonů i na komunisty. Na základě usnesení RE byla již zřízena Komise pro výzkumy totalitních režimů, která má do konce roku 2010 podat RE hlášení o výsledcích svého bádání, aby bylo možné postavit komunisty před soud podle mezinárodního práva a vyloučit je stejně jako dříve nacisty z politického života. A námitky, že se přejmenují, nejsou na místě. Nacisté se také nepřejmenovali. Jakmile o nacistech bylo rozhodnuto mezinárodním tribunálem jako o zločincích, žádný parlament si nedovolil pustit je mezi sebe a stejně tak by tomu bylo s komunisty.>>>
Ministr vnitra nebude vstupovat do vyšetřování kauzy Barták
Ivana Haslingerová
Dnešní vydání deníku MF Dnes přineslo závažné obvinění bývalého vicepremiéra a ministra obrany, dnes náměstka ministra financí Martina Bartáka od amerického exvelvyslance Cabanisse, že prý si měl říci o úplatek za vyřešení údajného sporu mezi společnostmi Tatra Kopřivnice a Praga Hostivař. Pan Barták to kategoricky odmítá a zdůrazňuje, že nikdy s nikým o tomto tématu nehovořil. ČSSD velmi vehementně a iniciativně žádá okamžitý náměstkův konec v úřadě. Není divu, protože tím by se o kauze, do níž je namočena i její vláda, přestalo hovořit. Bartákův šéf, ministr Miroslav Kalousek, ale i přes tento tlak vyhověl jeho žádosti o neplacené volno, dokud se případ nevyšetří, se zdůvodněním, aby měl pan Barták čas zahájit razantní právní kroky proti iniciátorům pomlouvačné kampaně. Celá kauza vyvolává mnoho dohadů. Pominu-li to, že panu Cabanissovi trvalo dlouhých šest let, než si uvědomil, že pan Barták jednal protizákonně, je důležité, že vznikla za vlády socialistů. Jejich výzva, aby Barták skončil na svém současném působišti, se proto stává obsolentní, neboť by tím nalezli obětního beránka a pan Špidla by byl nadále čistý jako lilie. Navíc by zřejmě šlo vše do ztracena. Kromě toho by pomohla plnit jejich další požadavek, aby z vlády a ministerstev okamžitě odešli všichni ostatní politici spojení s armádními skandály. O motivech těch, kteří obvinění proti Bartákovi vyslovují, proto jde velmi vážně spekulovat, neboť je křišťálově jasné, abych použila pojem tak oblíbený jejich bývalým premiérem, komu tato situace nahrává. >>>
Rozruch kolem soudce Kučery
Zdeněk Jemelík
Jiří Pospíšil projevuje zvláštní nadání dodávat spád vývoji událostí, jež pak běží sice rychle, ale jinam, než si přál. Nestačilo mu, že byl místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera nepravomocně potrestán zbavením funkce soudce, a na poslední necelé dva měsíce jeho soudcovské dráhy ho dočasně zbavil výkonu funkce soudce. Prakticky to znamená, že mu vnutil mimořádnou dovolenou s polovičním platem až do konce roku. A to bez ohledu na to, že na Nejvyšším soudu ČR za něj není náhrada a jeho oběť je jediným místopředsedou soudu. Po tomto necitlivém kopanci od ministra se dal Kučera do pohybu. Po prověření stavu odvolacího řízení poslal panu prezidentovi rezignační dopis a 11. listopadu kárný senát z důvodu jeho rezignace zrušil odsuzující rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze a kárné řízení zastavil. Tím pozbylo platnost ministrovo rozhodnutí z 8. listopadu. Pikantní na tom všem je, že soudcovská dráha Pavla Kučery musí ze zákona, z důvodu dosažení věku 70 let, skončit tak jako tak za jakýchkoli okolností nejpozději 31.prosince 2010. Až jednou spadnou veřejnosti a příslušným státním orgánům z očí slupky mediálního obluzení a politické zaslepenosti, ukáže se, že neprůkazné útržky ze soukromých Kučerových rozhovorů byly bezvýznamné a jeho možnosti ovlivnit postup státních zástupců nulové. Naopak kauzu Čunek významně ovlivňoval právě Jiří Pospíšil ze svého postavení ministra spravedlnosti a je nemravné, že Kučeru a Veseckou chce trestat člověk, který by sám měl být volán k odpovědnosti.>>>
Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu zákona o pobytu cizinců
Pavel Novák
Poslaneckou sněmovnou schválený zákon, kterým se mění zákon o pobytu cizinců a další právní předpisy, by měl v účinnost vstupovat k 1. 1. 2011 (s určitými výjimkami – např. výše uvedené biometrické identifikátory by do průkazu o povolení k pobytu měly být zaváděny až k 1. 5. 2011). Novela zákona do praxe uvádí: Návrh na změnu zákona o pobytu cizinců zavádí institut tzv. modrých karet . Modrá karta bude opravňovat cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci – to znamená, že nebude potřeba zvlášť pracovní povolení. Modrá karta se bude vydávat s dobou platnosti maximálně na 2 roky s možností prodloužení. Výhodou modré karty je, že její držitel bude moci po 5 letech pobytu na území EU získat trvalý pobyt/postavení dlouhodobě pobývající residenta v Evropském společenství v ČR, přičemž podmínkou je, aby poslední dva roky pobýval jako držitel modré karty na území ČR (tj. doby pobytu na základě modré karty, byť by první tři roky měl udělenou modrou kartu např. v SRN, se sčítají). Další výhodou je sloučení rodiny, kdy v případě držitele modré karty a jeho rodinných příslušníků bude umožněno sloučení rodiny bez stanovení minimální doby předchozího pobytu na území, tedy ihned.>>>
Zákony krizový a o základních registrech schváleny
Jiří Reichl, ředitel odboru a tiskový mluvčí Ministerstva vnitra
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o základních registrech a novely krizového zákona. Základní registry jsou jedním z projektů eGovernmentu. Systém základních registrů by měl tvořit páteř komunikace mezi orgány veřejné moci a umožňovat sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy tak, aby občan (cizinec) nemusel dokládat údaje, které jsou o něm vedený v příslušném registru. Systém je přitom otevřen i využívání pro potřeby informačních systému provozovaných v soukromé sféře. Ostrý provoz základních registrů by měl být spuštěn k 1. červenci 2012. Součástí navrhovaného zákona je i novela zákona o občanských průkazech, která v návaznosti na systém základních registrů omezuje zápis některých údajů do občanského průkazu. Občanský průkaz by měl nadále sloužit k identifikaci držitele pomocí základních údajů, tedy podle jména, příjmení, data a místa narození nebo čísla dokladu. Krizový zákon vytváří právní rámec pro působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení. >>>
MV ČR bude požadovat náhradu výdajů za odvoz rumunských dělníků do vlasti
Policie ve spolupráci s plzeňským magistrátem a charitou vypravila speciální autobusy s téměř 200 Rumuny, kteří pracovali u soukromé plzeňské firmy v otrockých podmínkách a dožadovali se návratu domů. Náklady na tuto humanitární akci budou pokryty z rozpočtu Ministerstva vnitra. Každého napadne, že není správné, aby za nesprávné chování zprostředkovacích agentur a zaměstnavatelů měli nést finanční náklady daňoví poplatníci neboť Ministerstvo hospodaří s jejich prostředky. Proto jsme se otázali, zda nebude ministerstvo požadovat peníze, které vydá za tuto humanitární akci, na původcích celé skandální situace. Mgr. Pavel Novák, zástupce ředitele odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra nám k naší radosti sdělil, že "ministerstvo bude všemi prostředky požadovat úhradu nákladů od osob odpovědných za vzniklou situaci, která je v tuto chvíli předmětem šetření Policie ČR. Podobné situace by v budoucnosti měl řešit zákon o pobytu cizinců, který je v tuto chvíli ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně PČR, podle kterého by náklady za návrat cizinců, kteří v České republice přijdou o práci, měl hradit zaměstnavatel nebo zprostředkovatelská agentura."
Zákony krizový a o základních registrech schváleny
Jiří Reichl, ředitel odboru a tiskový mluvčí Ministerstva vnitra
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o základních registrech a novely krizového zákona. Základní registry jsou jedním z projektů eGovernmentu. Systém základních registrů by měl tvořit páteř komunikace mezi orgány veřejné moci a umožňovat sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy tak, aby občan (cizinec) nemusel dokládat údaje, které jsou o něm vedený v příslušném registru. Systém je přitom otevřen i využívání pro potřeby informačních systému provozovaných v soukromé sféře. Ostrý provoz základních registrů by měl být spuštěn k 1. červenci 2012. Součástí navrhovaného zákona je i novela zákona o občanských průkazech, která v návaznosti na systém základních registrů omezuje zápis některých údajů do občanského průkazu. Občanský průkaz by měl nadále sloužit k identifikaci držitele pomocí základních údajů, tedy podle jména, příjmení, data a místa narození nebo čísla dokladu. Krizový zákon vytváří právní rámec pro působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení. >>>
Vydán čtyřmiliontý Czech POINT
Vladimír Řepka
Letošní říjen se stal dalším mezníkem v historii systému – v jeho průběhu byl vydán výpis s pořadovým číslem 4 000 000! Po třech letech od zahájení pilotního provozu vydal systém Czech POINT celkem čtyři miliony výpisů. Největší zájem je o výpis z rejstříku trestů, další místa v pomyslném žebříčku patří výpisům z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a centrálního registru řidičů. Podrobnosti naleznete dále. Archiv tiskových zpráv najdete na webu Ministerstva vnitra .
Trestný čin obrana soukromí
Martin Stín
Samozřejmě, že takový trestný čin v trestním zákoně nenajdete. Ale chráníce své soukromí a majetek si můžete snadno vykoledovat odsouzení podle jiné přiléhavé trestní kvalifikace. I když jsme se již před více než dvaceti lety zřekli socialismu, nadřazujícího socialistické vlastnictví nad soukromé a kolektivismus nad úctu k soukromí, povědomí nedotknutelnosti soukromí a soukromého majetku není dosud samozřejmostí, zvláště ne pro příslušníky represivních orgánů s totalitními kořeny. Za těchto okolností občan, na jehož výsostné území pronikl vetřelec a tropí tam neplechu, stojí před obtížnou volbou způsobu ochrany svého práva. Nemůže se spolehnout na to, že přijede přivolaná policie, a když už přijede, že také zakročí. Domluvy obvykle nepomáhají a bývají vnímány jako projev slabosti. Ale použití jakéhokoli silového prostředku může pro něj mít nemilé dozvuky před trestním senátem. Nejbezpečnějším řešením je ukončení střetu s vetřelcem sklopením hlavy a vyklizení bojiště s vědomím, že ne vždy je člověk doma svým pánem.Uvedený stav je výsledkem netoliko daného způsobu vymezení nároku na ochranu soukromí a majetku v trestním právu, ale i přežívajícího socialistického pojímání práva příslušníky represivních orgánů a z toho odvozené trestněprávní praxe.>>>
K čertu s falešnou humanitou
Petr Paulczynski
Poslouchám dnes ve zprává půl dne, jak v Turecku vybuchly zase jakési bomby u ambasád. Včera zase někdo pašoval do letadel výbušniny převlečené za tiskárny. Neuplyne den, aby ve zprávách nebylo několik desítek mrtvých, kteří zemřeli zcela nevinně a je zcela jedno kde. To o čem chci psát, je fakt, že tímto dnem začal hon na strůjce tohoto zla. Řada darebáků byla pochytána a pozavírána na základně Quantanámo. Místo krátkého procesu se objevila řada pomatených humanrightistů a z vrahů a teroristů učinili objekt svého pomateného obhajování jejich "prý" práv. Bože, jaká práva pro vrahy či ty, kdo se na vraždy pod vlajkou nesnášenlivosti připravují? Místo aby byli přinejmenším zavřeni až zčernají, jsou exportováni do třetích zemí. Jak dlouho může trvat, než založí novou buňku, která bude ohrožovat vás či vaše blízké? Letěli jste někam v poslední době? Nástup do letadla se stává procedurou, při níž normální člověk je podroben ponižující tortuře, při níž vám málem seberou inzulínové pero. V aluminiu zabalený prášek v kapsičce u košile hledali jako bych pašoval atomovku. A mezitím do nákladového prostoru tiše jede bomba. Ptám se těch, co volají po lidských právech vrahů vraždících spisovatele, politiky či děti na nádražích, zda by nebylo nejlepší všechny imigranty, kteří se nechtějí podrobit zvykům zemí, které je přijaly vypakovat tam, odkud přišli. Tam ať si házejí bomby o sto šest. I když na druhé straně i tam vraždí nevinné oběti.Každý zadržený bastard co připravuje atentát (ani ho nemusí dokonat) ať je pověšen či zavřen do temnice až do svého konce. A jejich lidskoprávní ohajovatele jakbysmet.>>>
Nesmíme přijmout pštrosí politiku vůči terorismu!
Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR
Události posledních dní, které jsou spojeny s aktivitami sítě mezinárodního terorismu, opírající se v drtivé většině o extremisty z řad muslimských fundamentalistů –pokus dopravit výbušniny do USA či francouzskému prezidentovi spolu s výbuchem na švýcarském velvyslanectví v Aténách a nálezem další výbušniny na velvyslanectví Bulharska a Ruské federace – opět dokázaly, že boj se sílícím mezinárodním terorismem nelze ukončit. Kromě odsouzení teroristických aktivit bych zároveň rád odsoudil i snahy části české politické scény, která si vážnost této problematiky stále neuvědomuje a dokonce své krátkozraké názory populisticky zneužívá v ovlivňování české veřejnosti při své kritice aktivit Armády České republiky v zahraničních misích i dalších snah o obranu ohrožené euroatlantické civilizace. V zemi, která zažila mnichovský diktát v září 1938 a sovětskou okupaci v srpnu 1968, je tento druh politiky věčných ústupků a kapitulací dvojnásob škodlivý. Rád bych proto podpořil všechny snahy o realistický pohled na tuto závažnou problematiku, která si zákonitě vyžaduje místo podpory pasivity a pštrosí politiky aktivní odpor ke všemu, co ohrožuje svobodu, demokracii a elementární lidská práva.
Napadl Bok strážníka, nebo strážník škrtil Boka?
Politický aktivista a hlavní postava spolku Šalamoun John Bok, kterého prezident Václav Klaus navrhoval na funkci českého ombudsmana, byl obviněn kvůli napadení strážníka. Bok naopak tvrdí, že ho strážník škrtil a strkal do něj, protože se zastal romské rodiny. "Byl jsem obviněn z trestného činu útoku na úřední osobu a ublížení na zdraví úřední osobě," potvrdil Bok. Sám ale vidí situaci úplně opačně než policie. Podle jeho verze se před prázdninami zastal na karlínské ulici romské rodiny, kterou tam měli hrubě perlustrovat tři strážníci. " Já jsem oběť," tvrdí Bok a dodává: "Šel jsem kolem s vnukem a dvěma psy. Slyšel jsem, jak těm Romům vyhrožují a zastrašují je, tak jsem se do toho vložil. Přiznávám, že jsem byl slovně agresivní, ale nic víc. Jen jsem odstrčil strážníkovi ruku, protože do mě strkal a nakonec mě i škrtil. Vnuk byl z toho hrozně šokovaný" Strážník, který se dostal s Bokem do konfliktu, byl 40 dnů v pracovní neschopnosti. Údajně proto, že mu facka od Boka poškodila krční páteř. Podle Boka je to nesmysl vzhledem k jeho věku, kvůli tomu, že hlídal vnuka a ještě měl v ruce vodítka s dvěma psy. "Já jsem podal trestní oznámení první a dodnes nemám žádnou informaci, jak pokračuje. Na policii vyfotili stopy, které jsem po napadení měl. Zatím jsem já sám vyšetřovaný a obviněný," diví se Bok.>>>
Vesecká padla, konec „kauzy Čunek“ je však v nedohlednu
Martin Stín
Když jsem 11.června 2007 předpověděl Renatě Vesecké, že ji semelou mlýnská kola, mezi která strčila hlavu vstupem do kauzy Jiřího Čunka (přesněji do „kauzy Bruna- Potoczek-Vesecká“), netušil jsem, že její pád přijde až po více než třech letech. Ve středu 27. října 2010 ji tedy vláda konečně odvolala jednomyslným usnesením po kratičké debatě a bez udání důvodů. Úlohu „popravčího“, který její odvolání navrhl, se nestyděl vykonat ministr Jiří Pospíšil, jenž zřejmě ani v nejmenším necítí svou odpovědnost šéfa resortu za skandální události, odvíjející se od usnesení státního zástupce NSZ Stanislava Potoczka z 4. června 2007 o odnětí a přikázání věci Jiřího Čunka, přesněji za záštitu, kterou pachatelům zásahu do kauzy Jiřího Čunka poskytoval.Renata Vesecká se o svém odvolání dověděla z médií. Novináři nahradili nesdělení oficiálních důvodů spekulacemi, v nichž do rovnice za neznámou dosadili kauzu „Bruna-Potoczek-Vesecká“, zatímní neúspěch řízení na ochranu osobnosti sedmi žalobců proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni, exprokurátorce Marii Benešové, a neuspokojivý stav vyšetřování podezření na korupci při pronájmu gripenů“. Tím vtiskli veřejnosti do povědomí obraz, který bude určovat její povědomí o důvodech odvolání Renaty Vesecké, i kdyby skutečná příčina byla úplně jiná. Takto se u nás rodí fámy, jež v některých případech ničí životy nevinných lidí.>>>
Nehmatatelné ovlivňování
Zdeněk Jemelík
Dne 7. září 2010 vydal kárný senát Vrchního soudu v Praze rozhodnutí, kterým na návrh kárné žalobkyně Ivy Brožové, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, potrestal místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru odvoláním z funkce soudce za údajné ovlivňování trestního stíhání bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Znehodnotil tak na konci jeho kariéry výsledky téměř čtyřicetiletého hlídání dobré pověsti a stavovské cti jinak dosud bezúhonného sedmdesátiletého soudce. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zpřístupněno až před několika dny. Kárné řízení proti Pavlu Kučerovi je třeba hodnotit v širších souvislostech. Především stojí za povšimnutí, že postavení předsedkyně Nejvyššího soudu ČR jako žalobkyně proti svému místopředsedovi z něj činí raritu jindy a jinde nevídanou a pro českou justici ostudnou. Jak vysvětlím dále, v tomto případě zaplatil za nemravnou péči o Jiřího Čunka nejen kárně odsouzený, ale také kárná žalobkyně a soudci kárného senátu a platí celá justice dalším oslabením důvěryhodnosti. Upozorňuji, že tímto tvrzením nevyjadřuji žádný názor na vinu či nevinu Jiřího Čunka.>>>
K výši nájemného dohodou mezi majitelem a nájemníkem
Klára A. Samková
Od 1. 1. 2011 v naprosté většině měst končí navyšování nájemného ve smyslu zák. č. 107/2006 Sb. Tento fakt je vykládán jako „ukončení regulace nájemného“. Ve skutečnosti se však nájemné v těchto městech dostává do stejného právního stavu, v jakém bylo stanovování nájemného před přijetím zákona č. 107/2006 Sb. V této době nebyli majitelé domů v bytech obývaných nájemníky s regulovaným nájemným oprávněni navýšit toto nájemné ani o meziroční inflaci – fakticky tak každoročně docházelo k utužení regulace nájemného. Nyní chce vláda ČR pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj řešit vzniklou situaci tak, že na základě novely Občanského zákoníku se mají nájemník a majitel dohodnout na nájemném ve výši tak zvaně „místně obvyklého nájemného“. Vodítkem ke stanovení výše „místně obvyklého nájemného“ mají být cenové mapy, které mají být dopracovány Ministerstvem pro místní rozvoj začátkem roku 2011. Pokud k dohodě nedojde, má výši nájemného (logicky na základě žaloby majitele, který bude žádat vyšší nájemné) určit soud. Z takového postupu plynou púroblémy, a to zejména s ohledem na možný počet žalob. MMR uvádí jako počet bytů s regulovaným nájemný celkem 750.000 bytů, ovšem dle poznatků OSMD dochází k uvolňování bytů s regulovaným nájemným právě s ohledem na narovnávání cen. I v případě, že by však bylo 700.000 bytů s regulovaným nájemným a v pouze 10% nedošlo k dohodě, znamenalo by to, že navíc k zátěži soudů stoupne nápad o dalších 70.000 žalob. To je číslo, které je schopno zásadním způsobem ohrozit fungování justice.>>>
O odpovědnosti soudců
Zdeněk Jemelík
V debatě o platech soudců, vyvolané vládními úvahami o škrtech i v této oblasti, nejednou zazněl mimo jiné názor, že veřejnost by měla menší porozumění pro pokusy o jejich snížení, kdyby se opakovaně nesetkávala s různými projevy selhávání justice. Souvisí s tím problém individuální odpovědnosti soudců za kvalitu jejich práce a za vedení řízení bez zbytečných průtahů, a často vyslovované přání laické veřejnosti, aby byli soudci nějakým způsobem trestáni za zmetky stejně jako všichni ostatní. Jsou známy příklady o pokleslém chování jednotlivých soudců, kteří si ovšem nárokují stejné důstojenství, které přísluší jejich kolegům, dělajícím svou práci poctivě. Dojmy ze seznámení s podobnými případy bohužel vrhají nezasloužený stín na celý soudcovský stav. Projevy soudcovské svévole, nedbalosti nebo neznalosti zákona by neměly být chráněny beztrestností ve jménu soudcovské nezávislosti, naopak by měly být důsledně trestány a soudci, kteří se jich dopouštějí, by měli být zbavováni taláru. Je to v zájmu jak účastníků řízení, kteří mají nárok na kvalitní obsloužení, tak i ku prospěchu poctivých soudců, jejichž pověst trpí poklesky neodpovědných jedinců. Současná právní úprava represe vůči nezákonně či nemravně jednajícím soudcům je příznivá pro shovívavé zacházení s nimi. Jistota doživotního jmenování patří k základním zárukám nezávislosti soudců. Pokud je formulována tak, že se nepřipouští její zviklání ani v případě opakovaného nezvládání nároků povolání, zajišťuje sice jistoty soudce, ale jde proti zájmům společnosti. Citlivá změna právní úpravy postavení soudců by proto byla prospěšná.>>>
Vítkovští žháři mají na dvaadvacet roků klid od politiků...?
Břetislav Olšer
Seděl jsem dnes v soudní síni Krajského soudu v Ostravě a zíral. Dokonce jsem si sedl omylem na lavici obžalovaných. Zatrnulo mi. Z toho místa se šlo přímo do basy na dvacet a víc roků. A skoro jsem si dokázal představit, jak probíhaly procesy v padesátých letech; byly jedním velkým divadlem, které se natáčelo na film a vysílalo rozhlasem. V případě procesu s Miladou Horákovou ho nechápavě a s odporem sledoval celý svět, kromě Sovětského svazu a hlavního protagonisty procesů Stalina. Státní zástupkyně Brigita Bilíková pro Davida Vaculíka, Václava Cojocaru a Jaromíra Lukeše navrhla výjimečný trest od 15 do 20 let. Pro Iva Müllera navrhla trest na horní hranici základní sazby, protože se poškozeným omluvil a se soudem spolupracoval. Jak uvedla, čtveřice, která se údajně prokazatelně hlásí k neonacistickému hnutí, povýšila svůj rasově motivovaný čin na ideologický záměr a hnutí tak zviditelnit. Je mi líto, ale pokud jde o právo na spravedlivý proces, zbude tu tentokrát nepříjemná pachuť. Zástupce hradního kancléře Petr Hájek komentoval přenosy České televize z probíhajícího procesu se žháři z Vítkova, že mu připomínají informování o politických procesech v 50. letech, kdy obdobně zmanipulovaný soud obdržel už po prvních třech dnech tisíce rezolucí z továren, úřadů a obcí. Všechny volaly po přísném potrestání Horákové a dalších "zrádců národa", většina žádala trest smrti. Nakonec to bylo přes 6300 rezolucí, plných výrazů jako „zlotřilá chamraď“, „zavilí zločinci“ či „krvaví psi“…>>>
(Pozn. redakce: Pan vicekancléř má naprostou pravdu)
Všechny vnitrozemské služby policie budou podléhat jednotnému velení
Vladimír Řepka
Ministr vnitra Radek John dnes definitivně rozhodl o podobě transformace cizinecké policie. Celkem bylo ve hře pět variant. Po jejich důkladném posouzení, po zvážení všech pozitiv, negativ, legislativních a finančních dopadů, se jako nejlepší řešení jednoznačně jeví tzv. teritoriální varianta. Služba cizinecké policie bude k 1. lednu 2011 výrazně transformována. Zrušeno bude 682 a převedeno 696 tabulkových míst. Místo dosavadních sedmi oblastních ředitelství bude v rámci každého krajského ředitelství Policie ČR vytvořen odbor cizinecké policie. Ten bude zajišťovat většinu agendy, kterou nyní vykonává cizinecká policie. V redukované podobě bude zachováno také ředitelství Služby cizinecké policie, které plní úkoly související s ochranou vnějších hranic.
„Přesvědčily mne dva aspekty: úspornost a především protikorupčnost. Zvolená varianta přinese roční úsporu v personální oblasti ve výši 218,778 milionů Kč,“ řekl ministr vnitra Radek John.
Převod části správních agend z policie na ministerstvo vnitra zároveň významně přispěje k dalším významným úsporám nákladů i ke zvýšení protikorupčních standardů. Dojde také k eliminaci případů zprostředkovatelství, klientelismu a korupce, které byly zaznamenány. Přijaté rozhodnutí je dalším důkazem, že Radek John pokračuje v prosazování úspor ve svém rezortu a v boji proti korupci>>>
Soudíte Geerta Wilderse? Chci být tedy souzen také!
Petr Matějka
Sdílím názory holandského politika Geerta Wilderse na islám, islamizaci Evropy i na přistěhovalce. Skutečnou demokracii, liberalismus a svododu je podle mě nutné před tím vším chránit na každou cenu. Je skandální, že Geerta Wilderse soudí holandský soud za jeho přesvědčení, které s ním sdílí velká část nejen Holanďanů, ale i ostatních obyvatel starého kontinentu.
„Jsem trestně stíhán a spolu se mnou je trestně stíhána i svoboda projevu mnoha Nizozemců. Vyjádřil jsem své mínění ve veřejné debatě a mohu vás ujistit, že to budu dělat dál. Demokracie potřebuje otevřenou a svobodnou debatu, zvlášť o citlivých otázkách,“ řekl Wilders s tím, že na úvodní řeč mu soud poskytl jen dvě minuty. Druhý skandál.
A třetí skandál je, že ačkoli soud má být veřejný a Wilders navrhoval řadu svědků a odborníků pro veřejné slyšení, neměl by být podle agentury AFP během procesu vyslýchán žádný svědek. Tři experti, o jejichž vyjádření požádala obžaloba, tak učinili písemnou formou a tři experty na islám, kterých se dovolával Wilders, už soudce vyslechl. Ovšem nikoli veřejně, aby si veřejnost mohla udělat obrázek sama, ale za zavřenými dveřmi!>>>
EU se vrací do padesátých let minulého století
ivana HAslingerová
Policie ukončila akci STUDNA
kpt. Mgr. Martina Lídlová
Inspekce Policie České republiky ukončila akci „STUDNA“, při které byl zadržen policista Krajského ředitelství Policie České republiky Plzeňského kraje a 2 civilní osoby pro podezření z přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Vlastním operativním šetřením bylo zjištěno, že podezřelé civilní osoby od března letošního roku soustavně nakupují a následně prodávají marihuanu na území Tachovska. Dne 29.9. 2010 byly podezřelé osoby zadrženy. U jedné ze zadržených osob bylo v bytě zajištěno několik desítek gramů marihuany. Vzhledem k tomu, že se zatím nepodařil prokázat přímý podíl policisty na prodeji drog, byl ze zadržení propuštěn. Zadržené civilní osoby byly se spisovým materiálem předány Krajskému ředitelství Policie České republiky – Služba kriminální policie a vyšetřování Plzeňského kraje.
Ministrovi králíci z klobouku
Zdeněk Jemelík,
Veřejnost – politiky a novináře nevyjímaje – si plně neuvědomuje vliv státního zastupitelství na právní prostředí státu a tím na kvalitu života jeho obyvatel. Tento úřad zasahuje do života občanů různými způsoby. Jeho zásahy vždy bolí, ať již jsou oprávněné či nikoli. Ty, jimiž dochází ke křivdám, bolí stonásobně.Státní zástupci přivádějí před soud skutečné nebo domnělé narušitele práva, z nichž v současnosti 22 tisíc živoří v přeplněných věznicích. V tomto krajním případě se nedotýkají jen osudů odsouzených, ale i životů jejich rodin, které na rozdíl od svých potrestaných příslušníků většinou strádají nezaslouženě: trpí ztrátou společenského postavení, strádají hmotnou nouzí, rozpadem rodinných vztahů. Nejhůře jsou postiženy děti: špatně se vyrovnávají se zmizením rodiče ze svého života, popřípadě s důsledky následného rozpadu rodiny. Poněkud méně, ale rovněž bolestivě, pociťují výsledky činnosti státních zástupců desetitisíce odsouzených k podmíněným trestům a s nimi jejich rodiny. Žehrají na ně také oběti nepotrestaných zločinců, kteří se buď vůbec nedostali do rukou soudů, nebo byli zproštěni obžaloby, protože státní zastupitelství nezvládlo dozorování nad policejním vyšetřováním a zpracování obžaloby přiměřeně složitosti případu. Právem rozhořčeni jsou osvobození obžalovaní, kteří byli obtěžováni na základě nesmyslného obvinění a fušersky vypracované obžaloby někdy i několik let : účast na trestním řízení je v každém případě otřesným zážitkem. Odčerpává čas, energii, vystavuje účastníky psychickému napětí, zatěžuje je finančně. Zvlášť tíživá je pro účastníka v postavení obviněného. >>>
Bude nemravné, padne-li pouze hlava Renaty Vesecké
Zdeněk Jemelík
Při řeči o padlých veličinách se v přeneseném slova smyslu někdy užívá slovo „mrtvola“. Mrtvoly mají nárok na nekrolog. Soudě podle pondělního vyjádření předsedy vlády Petra Nečase se dá s vysokou pravděpodobností předpokládat, že během velmi krátké doby se takovou „mrtvolou“ stane nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Zatím ale až do poslední chvíle chodila se vztyčenou hlavou a tvářila se, že jí řeči o možném brzkém odvolání nedělají starosti. I v soukromých hovorech projevovala víru, že svou práci dokáže před vládou obhájit. Trvala také na tom, že postupu NSZ a jí osobně v kauze Jiřího Čunka nelze nic vytknout. Myslím, že upřímnost přesvědčení nepředstírala. Současně podporovala záměr ministra Jiřího Pospíšila na novelizaci zákona o státním zastupitelství, jež by odvolání nejvyššího státního zástupce v průběhu jeho funkčního období učinila nesmírně obtížným. Jak se zdá, bude mít smůlu a z dobrodiní nové právní úpravy již nebude mít prospěch, protože legislativní proces se proti řízení o jejím odvolání opozdí. Premiérovo sdělení není překvapující, spíše bych řekl, že vzhledem k řadě sebevědomých prohlášení Jiřího Pospíšila před jeho jmenováním ministrem a v prvních týdnech po návratu na ministerstvo přišlo velmi pozdě. Uvědomuji si, že odvolání nejvyššího státního zástupce je poměrně jednoduchý a rychlý proces, zatímco nalezení vhodného náhradníka je nesmírně obtížné a jeho výběr má dlouhodobé následky. Skutečnost, že v čele soustavy státního zastupitelství stojí od 5. června 2007 osoba, zpochybňovaná velkou částí odborné i laické veřejnosti, je ale natolik tíživá, že by bylo omluvitelné překonání vakua mezi jejím rychlým odvoláním a jmenováním nového nejvyššího státního zástupce dočasným svěřením řízení Nejvyššího státního zastupitelství ČR prozatímnímu náhradníkovi. Vláda s plným politickým mandátem by neměla váhat.>>>
Soud jako chytrá horákyně
Zdeněk Jemelík
Když jsem 30.srpna 2010 vydal článek Soud jako sfinga, netušil jsem, že část jeho obsahu ztratí aktuálnost hned nazítří. Uvedl jsem v něm, že Ústavní soud ČR mlčí jako sfinga o ústavní stížnosti Johna Boka z 22. července 2010 proti postupu Parlamentu ČR při volbě veřejného ochránce práv. Ale plénum soudu o ní rozhodlo dne 31. srpna 2010 na neveřejném zasedání, bez ohledu na ústavní zásadu veřejnosti jednání. Nedal stěžovateli možnost vyjádřit se k stanoviskům Parlamentu, na která se v usnesení odvolává. Ze zákona měl na neveřejné projednání právo. Ústavní práva lze upřesnit a omezit podústavními předpisy, domnívám se však, že s ohledem na citlivost věci bylo nedbání zásady veřejnosti jednání a krácení procesních práv stěžovatele nevhodné, zvlášť když jde o rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek není možný. Právní zástupce stěžovatele obdržel usnesení Ústavního soudu ČR dne 2. září, ale to již měla informaci média. John Bok se o rozhodnutí dověděl téhož dne těsně před vystoupením v Impulsech Václava Moravce, v nichž se ctihodný supermoderátor snažil manipulovat jej k vyjádření k jeho obsahu, který stěžovatel znal jen z povrchní telefonické informace od advokáta. Usnesení obdržel stěžovatel až následující den. Je to takový hezký český (zlo)zvyk: příjemce soudního rozhodnutí se o něm dozvěděl nejdříve z médií.>>>
Radek John: "Dopady úspor na činnost policie, hasičů i ministerstva budou velmi drsné"
Jiří Reichl, ředitel tiskového odboru a tiskový mluvčí Ministerstva vnitra
V příštím roce bude muset resort Ministerstva vnitra oproti letošnímu roku ušetřit 8,3 miliard korun. Ministerstvo vnitra tedy nebude šetřit 10, 5 miliard korun, jak původně požadovalo Ministerstvo financí, ale o zmiňované 2, 2 miliardy korun méně. Podle ministra vnitra bude mít i přesto takové šetření velmi dramatické dopady. Cílem bude například menší, výkonnější a lépe placený policejní sbor. Změny pro příští rok a léta následující se dotknou rovněž Hasičského záchranného sboru ČR a zajištění podpory výkonu veřejné správy.
"Už teď je jisté, že dopady na činnost policie, hasičů i ministerstva budou velmi drsné. Policie bude muset omezit částečně svůj výkon a v oblasti veřejné správy bude utlumena řada potřebných činností. Začíná pracovat expertní tým, který připraví harmonogram jednotlivých kroků. Pozitivní je, že přislíbené rámce rozpočtů na léta 2012 – 2014 jsou zárukou následné stabilizace tzn., že rozpočet Ministerstva vnitra nebude v těchto letech dále krácen,“ sdělil k tomuto ministr vnitra Radek John.
Hledání světce
Zdeněk Jemelík
V čase nedávno minulém se v novinách psalo, že proces volby veřejného ochránce práv je „hledáním Motejla“, čili hledáním člověka, jenž by do důsledků odpovídal ideální představě osobnosti ombudsmana, kterou za sebou zanechal charismatický Otakar Motejl. Zobecnění různých zveřejněných představ o vlastnostech, jimiž by se měl vyznačovat nový veřejný ochránce práv vede ale k závěru, že se jde ještě dále: hledá se přímo světec nadpozemských ctností, samozřejmě charismatický, vzdělaný, znalý práva a moudrý. Nesmí být členem politické strany či hnutí, i když o jeho zvolení nakonec rozhodne parlamentní aritmetika v souběhu s diktátem vedení poslaneckých klubů. Nezávislost veřejného ochránce práv na politických stranách se tak stává pouhou chimérou. Přestože veřejný ochránce práv má hájit občany proti nemravnému chování úřadů, nežádá se, aby byl silnou, nezávislou osobností, schopnou být v případě potřeby vůči narušitelům práva i nepříjemný. Pozornost se soustřeďuje jen na otázku, kdo usedne do osiřevšího křesla po Otakaru Motejlovi, ale veřejnost se nezamýšlí nad tím, zda současná podoba institutu veřejného ochránce práv je konečná, zda by vývoj neměl jít dále. Budeme-li upřímní, musíme připustit, že 
v současném stavu velmi omezených pravomocí je veřejný ochránce práv spíše ozdobou soustavy státní správy, která nikoho příliš neznepokojuje a nikomu nevadí. Proto ani lidem příliš nepomáhá.>>>
Prezident republiky nominoval své kandidáty pro volbu veřejného ochránce práv
Prezident republiky Václav Klaus zaslal v úterý dne 24. srpna 2010 dopis předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslavě Němcové, v němž navrhl své dva kandidáty pro druhou volbu veřejného ochránce práv: "Vážená paní předsedkyně, navrhuji Poslanecké sněmovně Parlamentu k volbě veřejného ochránce práv tyto kandidáty: RNDr. Jana Zahradníka a Johna Boka. Navržení kandidáti splňují podmínky pro jmenování z hlediska zákona č.349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv. S pozdravem Václav Klaus
Kolik stojí Čunek
Martin Stín
Díky křečovitému úsilí Jiřího Čunka o udržení vydobytého postavení na výšinách, jeho mediální neobratnosti a v důsledku velkého zájmu médií se jeho trestní stíhání stalo obrovskou zátěží pro vládu Mirka Topolánka. Trpěla důvěryhodnost vlády a bortila se jednota vládní koalice, jejímž opuštěním hrozila Čunkova mateřská KDU-ČSL. Zrodilse proto nápad předejít soudnímu řízení proti Jiřímu Čunkovi zastavením trestního stíhání státním zástupcem. Protože severomoravští žalobci, kteří se případem zabývali, pro nápad na záchranu neměli porozumění, bylo třeba jim věc odebrat a svěřit ji někomu „rozumnému“ Salichovi. Podle něj nebyl trestný čin prokázán, tedy se nestal. Pro veřejnost ovšem hodnocení věci státním zástupcem za zavřenými dveřmi není rovnocenné se soudním rozsudkem. Původci patrně nepočítali, že ohlas případu ve veřejném mínění úplně nedozní ještě ani za tři roky. Výsledkem toho všeho bylo znechucení občanů politikou, ztráta důvěry k vládě, k politickým stranám a k politikům obecně. Vládní koalice, jejíž soudržnost měla být upevněna, se rozpadla, vláda, která měla být zachráněna, padla. Začala zapadat hvězda Mirka Topolánka, bez jehož vědomí a souhlasu by se věci nemohly dát do pohybu. ODS utrpěla katastrofální porážku v krajských a senátních volbách r. 2008, vyšla neslavně z voleb r. 2010 a je dále na sestupu. Je na místě otázka, zda hubený výsledek stál za vynaloženou námahu.>>>
Jiří Pospíšil chce snížit pravomoci ministra spravedlnosti
Zdeněk Jemelík
Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti z 13. srpna 2010 se Jiří Pospíšil rozhodl zúžit jednou provždy pravomoc ministra spravedlnosti zrušením práva nařídit odklad nástupu trestu nebo přerušit jeho výkon až do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o současně podané stížnosti ministra pro porušení zákona. Za tím účelem odeslal k připomínkovému řízení příslušný legislativní návrh. Podle mediálního doprovodu jej k rozhodnutí inspirovalo příliš časté využívání těchto nástrojů exministryní Danielovou Kovářovou, ale hlavně jej prý k němu vede starost, aby jejich používáním nebyly sníženy záruky vykonání spravedlnosti. Právo podat stížnost pro porušení zákona a případně ji doprovodit rozhodnutím, týkajícím se výkonu trestu, je dosud osobním právem ministra. Zamýšlenou legislativní úpravou by Jiří Pospíšil zbavil práva i své nástupce, kteří mohou mít na věc úplně jiný názor. Dosud ministr podává stížnost pro porušení zákona v dobré víře, že rozsudkem asi byla způsobena odsouzenému křivda. V případě, že předjímá úspěch své stížnosti, odloží nebo přeruší výkon trestu, aby odsouzenému nebyla způsobena újma vězněním na základě vadného rozsudku, který později zruší Nejvyšší soud ČR. Na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bude odsouzený čekat nejméně několik týdnů a možná i měsíců, zatímco ministr mohl rozhodnout okamžitě. Pokud svého práva nebude mici využít, nechá odsouzeného zbytečně za mřížemi a až zpětně se prokáže, že jeho věznění bylo zbytečným trýzněním nevinného člověka. Má-li ministr svědomí, bude se pak muset vyrovnat s nemilou skutečností, že nedostatečnou vstřícností způsobil zbytečné, nijak užitečné utrpení. Čekání neprávem odsouzeného na návrat na svobodu je velmi trýznivé, byť by šlo jen o „pouhých“ pár dnů.>>>
„Odžákovat“ pohled na ombudsmana
Zdeněk Jemelík
Blížící se nový pokus o zvolení veřejného ochránce práv opět povede ke kladení otázek po smyslu této funkce a nárocích na vlastnosti jejího držitele. Souběžně se odehrají silové hry mezi politickými stranami o její obsazení, protože bez ohledu na své vznešené poslání je ombudsman státním úředníkem, požívajícím mnoho výsad. Jeho křeslo je měkoučké, neboť jeho držení není spojeno s přímou odpovědností za nepříjemné úkoly. Snadno se může stát příjemnou „trafikou“. Proto přímo láká k obsazení podle klíče stranických zásluh, byť spojení uchazeče s politickou stranou zůstává zamaskováno. Potíž je v tom, že větší část veřejnosti, novináře a politiky nevyjímaje, nemá jasno, co by se mělo skrývat za pojmem „ochrana práv občanů“, jak daleko lze ombudsmana s jeho pravomocemi pustit a jakým osobnostním nárokům má vyhovovat. Strach z neznáma podporuje lpění na zakonzervování institutu veřejného ochránce práv do podoby, kterou mu dal charismatický Otakar Motejl. Uchazeči a jejich vize o náplni funkce jsou poměřováni jejich způsobilostí a ochotou držet se zavedených hranic působnosti, nabídka novot se přijímá s nedůvěrou. >>>
Ministři spravedlnosti napadáním prohřešků soudů kultivují trestní řízení
Zdeněk Jemelík
Tím, že Daniela Kovářová požadovala obnovení procesu s Tomášem Pitrem, nezpochybnila jeho vinu, pouze neodmítla napravit bezpráví a křivdu na obžalovaném. Tomáš Pitr žádal o povolení obnovy na základě nových znaleckých posudků. Jejich závěry aspoň zčásti zpochybnily dřívější rozhodnutí a vznikla tak situace, za které bylo na místě v hlavním líčení obnoveného procesu zasadit jejich vyznění do souvislosti s dalšími důkazy. Obnova procesu přesto nebyla povolena, čímž byla také popřena zásada „in dubio pro reo“. V tom spatřovala paní exministryně pochybení, které napadla stížností. Daniela Kovářová stížností nikterak nezpochybnila Pitrovu vinu. Nepodala stížnost „ve věci“, ale proti nepovolení žádosti o obnovu procesu. K tomu je třeba říci, že trestní řízení je přísně formalizované. Dodržování předepsaných postupů rozhodování je pro obviněné zdrojem naděje, že se jim snad dostane spravedlnosti. Je proto zcela namístě, že ministři spravedlnosti aspoň občas zjištěné prohřešky soudů napadají stížnostmi, protože tím kultivují trestní řízení. Měli by to dělat častěji, a je zcela lhostejné, komu tím pomohou, neboť v právním státě mají právo na spravedlnost úplně všichni, i ti nejméně sympatičtí vyvrhelové.>>>
Pomáhat a chránit? Nebo otravovat a kasírovat?
Petr Paulczynski
Tak jsem si projel zprávy a zprávičky. Okurková sezona jak vyšitá. Co mne však vyděsilo, že kdesi v Práglu nasadila policie 80(sic!) policistů na zátah v jakési diskotéce aby mohli zkontrolovat, zda mladiství nepožili. Opravdu nemá policie nic pilnějšího na práci? Vsadím se, že mezitím co kontrolovali a kontrolovali, chybělo těchto 80 polišů v temných uličkách, kde se určitě děly horší věci než že si pár "týnejdžrů" dalo panáka nebo pivíčko. Osobně si myslím, že odpovědnost za chování svých potomků nesou v první řadě rodiče a nikoliv stát. Takováto akce mi silně připomíná pověstné Kryštofy, když všechno u policie co mělo nohy a udrželo v ruce plácačku vyrazilo do ulic a zastavovali skoro všechno co jelo okolo. Zajímavé na tom bylo, že rozpadávající se Žigulíky se železným šrotem na zahrádce projely bez povšimnutí a Bavoráky a Meďoury byly prohlíženy, jakoby vezly kontraband. A tak se ptám: Opravdu se naše Policie řídí Langrovým heslem "Pomáhat a chránit", nebo spíš lidovou tvořivostí přetvořené "Buzerovat a vybírat?" >>>
Zvýšení soudních poplatků podpoří nespolehlivé i podvodníky
Mgr. Miroslav Zeman, advokát
Ministerstvo spravedlnosti chystá rázné zdražení soudních poplatků pro občany i firmy. Chce tak získat do rozpočtu o několik stovek milionů korun
Pijí víno, ale lidu podávají splašky…
Martin Stín
Pokud nadpis článku někomu připomíná známé biblické rčení „kážou vodu, pijí víno“, není to náhoda. Tato parafráze „v opačném gardu“ mě napadla při četbě komentářů k nezdařené volbě veřejného ochránce práv z minulého týdne a při domýšlení některých souvislostí.Všechny parlamentní strany při lákání voličů nabízely víno zájmu o budování právního státu. Sotva se usadily v parlamentních křeslech, nabídly lidu splašky pohrdání právem při volbě veřejného ochránce práv tím, že připustily k volbě nevolitelnou kandidátku Ivu Brožovou. Riskovaly, že jimi řízený proces bude napaden ústavní stížností. Nejednaly nevědomě a neúmyslně: Senát varovala před zahájením volby předsedkyně ústavněprávního výboru senátorka Jiřina Rippelová, vedení Poslanecké sněmovny právníci legislativního odboru Kanceláře informací z 2.července 2010. Jako za totality: zejména strany bývalé vládní koalice nadřadily politický zájem na uskutečnění volby nad požadavek právní čistoty rozhodování zákonodárných sborů. Sotva může být něco horšího než lehkomyslného nedbání práva, kterého se bezprostředně dopouštějí zákonodárné sbory. Situaci zachránili myšlenkově nezdeformovaní parlamentní nováčci: díky statečnosti 41 „rebelů“, zejména poslanců Věcí veřejných a zřejmě části členů poslaneckých klubů TOP 09 a KSČM, demokratický mechanismus volby vyplivl zpackané řízení jako nepoživatelné sousto: nikdo nebyl zvolen a za 60 dní se začíná znova s nově ustanovenými kandidáty.>>>
Klišé v justiční politice
Zdeněk Jemelík
Pod tlakem záplavy mediálních informací jsme se naučili vnímat společenské dění jako skládanku ze stále nových klišé, o jejichž obsahu do podrobností nepřemýšlíme. Proměnilo se v ně i slovo „korupce“, kterého nyní mají všichni plná ústa. Novináři, politici, chlapi v hospodě u piva a ženy, čekající na pořadí u kadeřníka, ti všichni je skloňují a mají jasno: ta potvora nám ukusuje ze společného krajíce a až se jí zbavíme, začnou nám padat pečení holubi do huby. Jak vlastně vypadá, ale nikoho nezajímá. Zabývaly se jí i Otázky Václava Moravce. K jejímu přetřásání si moderátor přizval dosti nesourodou společnost, jež měla reprezentovat justici. Bůhvíproč proti staronovému ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi posadil řadovou advokátku Marii Benešovou, která nepůsobí v resortu již pět let a o dění ve státním zastupitelství ztrácí přehled. Není již ani stínovou ministryní sociální demokracie. Hovoří se o opatřeních k předcházení korupci, ale mediálně přitažlivější je debata o jejím potírání nástroji trestního práva, které je heslem dne stejně jako kdysi akce čisté ruce. Zavedení pevného funkčního období pro státnáí zástupce je rozumné. Naproti tomu stanovení předem určených podmínek pro odvolání dá nejvyššímu státnímu zástupci možnost vést nekonečné soudní spory o neplatnost propuštění. Bylo zřejmé, že ministerstvo, státní zastupitelství a soudy jsou rozdílné světy, které výraznou vzájemnou přilnavost neprojevují. S posilováním nezávislosti soudnictví a státního zastupitelství by mělo ruku v ruce jít posilování veřejného dohledu nad nimi a s ním i zvyšování důslednosti represe proti pokleslým jedincům. Mimo resort spravedlnosti by měl být zřízen nezávislý orgán šetření stížností a veřejné žaloby.>>>
Ombudsmanské trapasy na pokračování
Martin Stín
V tisku a na internetu ještě stále doznívají ohlasy trapasu s nezvolením veřejného ochránce práv či spíše s nezdařeným pokusem předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové obejít zákon za účelem získání křesla ombudsmana a tím zažehnání nebezpečí, že několik posledních let před odchodem do důchodu bude jen řadovou soudkyní. Veřejnost nevěnovala pozornost tiskové zprávě z 16. července 2010 Jitky Seitlové, zástupkyně veřejného ochránce práv a jedné z neúspěšných uchazeček o zvolení ombudsmanem, o výsledku šetření nečinnosti České obchodní inspekce ve vztahu ke stížnostem zákazníků autobazarů kvůli prodeji ojetých aut s přetočenými tachometry. Vzal jsem ji na vědomí s údivem: netušil jsem, že by se ombudsman zabýval také záležitostmi tohoto druhu. Přetáčení tachometrů je darebáctví, které provází obchod s ojetými auty od samého začátku. Klamání zákazníků, ať již se jej dopouštějí bazary vědomě či nevědomě, je nekalá obchodní praktika, určitě důvod k občanskoprávnímu vymáhání náhrady škody, někdy možná také k trestnímu oznámení. Jde ale skutečně o takové krácení občanských práv, aby se jím měl zabývat právě ombudsman? A potřebujeme skutečně tuto instituci na ochranu občanů v takových případech? Když nic jiného, v tomto případě ombudsman zasáhl do oboru působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, které je nadřízeným orgánem nečinné České obchodní inspekce a mělo jednat z úřední povinnosti. >>>
Země bez ombudsmana
Zdeněk Jemelík
Námětu volby nástupce zesnulého prvního českého veřejného ochránce práv Otakara Motejla jsem se věnoval v několika článcích, jež vyšly v krátkých intervalech po sobě: Skrytá velká koalice, Ombudsmanská bramboračka a Test způsobilosti, s nimiž postavou Ivy Brožové volně souvisel článek Soudce soudci vlkem. Obsahově je doplnila veřejná výzva Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun a prezidentova kandidáta na funkci veřejného ochránce práv z 28. června 2010 k resignaci vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové. Všechny se zabývaly děním předcházejícím nezdařenému pokusu o zvolení veřejného ochránce práv v Poslanecké sněmovně dne 9. července 2010. Je na místě doplnit je zpětným ohlédnutím za dovršeným dějem.Poslanecká sněmovna jednala při volbě veřejného ochránce práv pod tlakem času, daným malým odstupem mezi její ustavující schůzí a ze zákona vyplývajícím mezním datem pro vykonání volby, které padlo na 9. července 2010. Nedostatku času padlo za oběť představení všech kandidátů na schůzích všech poslaneckých klubů, které bylo dříve zvykem. Pouze preferované kandidátky Eva Dundáčková a Anna Šabatová, podporované oběma velkými parlamentními stranami, navštívily kluby ČSSD a TOP 09, Anna Šabatová navíc klub KSČM. >>>
Zákulisní partajní čachry při volbě ombudsmana
Martin Stín
Volba významného veřejného činitele- veřejného ochránce práv – nabyla poněkud absurdistánsky fraškovitého charakteru. Prvním krokem k jejímu ztrapnění bylo zvolení vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČT Ivy Brožové jednou ze dvou kandidátek Senátu. Druhým krokem je vytvoření účelové koalice sociální demokracie s dvěma stranami vládní koalice, která se shodla na podpoře zvolení senátní kandidátky Anny Šabatové. Volba bude za těchto okolností zcela formální záležitostí: tři zbývající kandidáti ani nemusí do Poslanecké sněmovny chodit, neb byli degradováni do úlohy „křoví“. Pikantnost této taškařici dodává skutečnost, že jedním z vyzyvatelů Anny Šabatové byl podle jejího tvrzení také významný představitel ODS Saša Vondra. Doufejme, že není více poslanců ODS, kteří by byli ochotni domlouvat se s opozicí proti zájmům své strany, jejíž významnou členkou je paní Eva Dundáčková, prezidentova kandidátka na funkci veřejného ochránce práv. Mezi uchazeči se také vyskytlprezidentův kandidát John Bok, disident a občanský aktivista. Spolu s ostatními sedmi je z výše uvedených důvodů vyřazen ze soutěže. Funkci veřejného ochránce práv by vykonával s plným nasazením a působil by příliš mnoho potíží všem úřadům, jimž občasné porušování práv a svobod občanů umožňuje pohodlné úřadování.>>>
Skrytá velká koalice
Martin Stín
Navenek se koalice projevuje jako pevná hráz proti rozpínání ČSSD a za jejími zády se skrývajících komunistů. Praxe je ale poněkud jiná. Zdá se, že skutečný vliv ČSSD na chod exekutivy bude podstatně větší, než by připustila pevná, sourodá koalice, a to především díky možnému připuštění partnerství ČSSD prostřednictvím postoupení několika pozic náměstků ministrů. Prostor pro uplatnění vůle a moci politických stran je širší než rámec aktivit vlády a zastupitelských sborů. Je jím také veřejný ochránce práv, jehož se týká blížící se volba nástupce Otakara Motejla. Podle kuloárových zpráv se při ní uplatní úplně jiná koalice, z které bude nejsilnější strana poslanecké sněmovny zcela vyloučena. Její vedoucí sílou je ČSSD, ke které se vedle tradičních komunistů přidá TOP 09 a VV. Jejich společným kandidátem je levicově orientovaná Anna Šabatová, které za těchto okolností nikdo další nemůže konkurovat. Pro ODS jako rádoby vedoucí sílu koalice bude trpkým zjištěním, že její koaliční partneři nemilosrdně zbavili jakékoli naděje její kandidátku, bývalou poslankyni Evu Dundáčkovou, ač na její pověsti nelpí žádná skvrna. Neexistuje žádná účinná překážka, která by zabránila uplatnění „druhé“ koalice, pokud se na něm vedení stran dohodnou ke škodě obviněných. Navenek nám tedy bude vládnout koaliční vláda tří parlamentních stran, ale čí vliv se ve skutečnosti nakonec prosadí, je ve hvězdách (doufejme, že ne kremelských).>>>
Stanovisko MV a Policie ČR k testování tablet Extáze
Odbor tisku MV ČR
Orientační testování tablet Extáze v prostředí tanečních akcí provádějí v rámci preventivních aktivit nestátní neziskové organizace. Smyslem těchto aktivit má být snížení akutních zdravotních rizik spojených s užíváním syntetických drog. Testování se provádí následujícím způsobem: Pracovníci organizace, která testování provádí, mají v prostorách klubu zřízen stánek. Osoba, která má zájem o provedení testu, odškrábne na mističku ostrým kovovým předmětem nepatrné množství nelegálně zakoupené tablety Extáze. Mističku předá u stánku pracovníkům organizace. Pracovník nakape na vzorek 1 – 3 kapky Marquisova činidla. Změny vzorku na základě zabarvení sleduje terénní pracovník po dobu cca 20 vteřin. Na přítomnost MDMA a jí příbuzné látky reaguje testovaný vzorek zabarvením do fialové až černé barvy. Na přiložené barevné škále je potom výsledek porovnán a reprodukován.Zjistí se tak, zda tableta obsahuje blíže nespecifikované množství MDMA či nikoliv. Na ostatní substance nebo příměsi test reaguje jiným zabarvením anebo vůbec. Smyslem je údajně vyloučit tablety, které neobsahují MDMA. Pro uživatele jsou k dispozici propagační letáky, kde je uvedeno, jak tabletu užít, aby se konzument vyvaroval případným nežádoucím účinkům se současným upozorněním, že je lépe Extázi nebrat.
Soud bez překvapení
Zdeněk Jemelík
Pokud někdo čekal po závěrečných řečech v řízení u Krajského soudu v Praze dne 7.června 2010 na ochranu osobnosti pěti žalobců proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové, že soudce Vojtěch Cepl ml. překročí svůj stín a otočí rozhodnutí o 180° proti zrušenému rozsudku z června r.2008, zmýlil se. Je přece příjemnější být hrdinou a miláčkem bulváru než spravedlivým, nestranným soudcem. S žalobou opět uspěl pouze státní zástupce Libor Grygárek, ostatní jsou neúspěšní. Jejich neúspěch není zatím třeba dramatizovat: nepravomocný rozsudek má cenu ušpiněného papíru. Tím nechci říci, že předjímám, že odvolací soud rozhodne v jejich prospěch, neboť nepředvídatelnost soudních rozhodnutí je jednou z konstant našeho veřejného života.Soudce se proti stavu před dvěma roky přece jen názorově trochu posunul. Především nechal splasknout bublinu prokurátorské arogance paní žalované tím, že odmítl její názor, že jako stínová ministryně spravedlnosti sociální demokracie má nárok, aby při posuzování jejích výroků na ně byla brána jiná měřítka než na projevy běžných občanů. Prohlásil dále, že soud nemá za prokázané, že místopředseda Nejvyššího soudu ČR vyřkl pověstný výrok o přednosti politického zájmu před nezávislostí justice.>>>
Blogeři by neměli úmyslně lhát, zvláště v případě tragédií…
Břetislav Olšer
Stává se nezřídka, kdy blogeři z neznalosti problému někdy něco jen tak plácnou. Stane se. Znám to i podle sebe. Kdos bez chyby, hoď kamenem. Horší to však je s pisálky, co lžou záměrně. To když píší třeba o sociálních demokratech nebo o Židech, Izraeli, Číně či Rusku. V poslední době to bylo v souvislosti s tzv. humanitární flotilou do Pásma Gazy, o nizozemském politikovi Geertu Wildersovi, jehož protiislámská Strana svobody získala jeden a půl milionu voličů, a hlavně o tragédii ve Smolensku, kde havarovalo při letu na pietni akt do Katyně vládní letadlo Polska, v němž zahynulo 96 členů vládní elity v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho ženou Marií.>>>
Prezident vetoval zákon o loteriích
Radim Ochvat
Prezident republiky Václav Klaus ve středu dne 9. června 2010 využil své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon přijatý dne 20. května 2010, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění prezidenta republiky: Novela zákona, připravená ve vzrušené předvolební době, měla spíše sloužit jako předvolební argument. Místo aby problémy řešila, vytvořila řadu nových, a to velmi závažných.Je zjevné, že novela vykazuje závažné nedostatky, které zákonodárce v průběhu projednávání buď nedomyslel, anebo je obětoval zjednodušené předvolební rétorice, v níž se téma „regulace hazardu“ ve své heslovité podobě stalo pro některé politické subjekty lákadlem slibujícím zisk snadných politických bodů. Škody, které by jejím uplatněním vznikly – zvláště pak veřejně prospěšným subjektům, kulturním institucím a sportovním organizacím – ponechal zákonodárce zcela stranou a nevěnoval se jim. Z těchto důvodů jsem se rozhodl novelu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách vrátit Sněmovně k novému projednání, respektive k přepracování, které zohlední naznačené problémy a vazby.>>>
Co vše smí politici
Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky … ani v soudním řízení na ochranu osobnosti skupiny žalobců proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové u Krajského soudu v Praze. Poslední jednání prvé části této „bitvy právníků“ proběhlo téměř přesně před dvěma roky, 5.června 2008, kdy samosoudce Vojtěch Cepl ml. vynesl rozsudek v neprospěch šesti ze sedmi žalobců. K pokračování došlo až v pondělí 8. června 2010. V mezidobí proběhlo odvolací řízení a několik vedlejších procesů, v nichž obě strany předvedly svou znalost ovládání mimořádných prostředků, jimiž lze dosáhnout vylepšení postavení na úkor protistrany nebo aspoň průtahů.
Negace je dnes v módě, uměním je upřímně pochválit
Mgr. Miroslav Zeman, advokát
Je velmi snadné najít si jeden negativní případ a na jeho základě odsoudit všechny a všechno. Je naopak v dnešní době velmi odvážné a nezvyklé všimnout si dobrých a fungujících věcí a umět pochválit. Spolupracovník redakce MF Dnes ve vydání těchto novin zpochybňuje kompetentnost a kvalitu našich soudců s odůvodněním již 19 let se vlekoucího sporu tří studentů s jejich učitelem v době revoluce v roce 1989. Černobílé vidění světa bychom měli mít již za sebou. Studenti měli svého učitele obvinit z toho, že je kariérista a zneužívá politicky svého postavení. Je třeba se zamyslet, zda výběr jednoho případu ač s extrémními prvky a na základě něj hodnocení několika tisíc soudců že jejich práce není nekorektní. Soudy úspěšně každý rok rozhodují statisíce kauz, mnohdy výrazně složitějších a bez jakýchkoliv problémů. Je to stejné, jako bychom na základě úmrtí jednoho pacienta ve špičkové nemocnici dospěli k závěru, že kvůli této události máme v ČR mizerné a zaostalé zdravotnictví. Již během devadesátých let došlo v justici k rozsáhlým prověrkám, na základě kterých odešla z justice až třetina soudců. Velká většina aktivních soudců jsou lidé, kteří do justice přišli v době po revoluci, nebo lidé, kteří politické kauzy nikdy nesoudili.>>>
Bezplatná právní pomoc, zkracování soudního řízení a modernější zákony
Martin Kupka
Občanští demokraté chtějí po volbách pokračovat v reformě českého soudnictví. Lídr ODS v Plzni a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil má připraveno 8 návrhů, které povedou ke zlepšení právního prostředí a pomohou všem občanům České republiky.
„Právo musí být přístupné i těm, kteří nemají na nákladnou pomoc. Proto máme připraven zákon o bezplatné právní pomoci. Především mladé právníky chceme využít k tomu, aby radili těm, kteří nemají na drahé právní zastoupení. Dále chceme prosadit změnu ústavy, která povede ke zrušení vrchních soudů. Tím se zrychlí a dále zjednoduší soudní řízení. Chceme zachovat třístupňovou justiční soustavu: okresní, krajské a nejvyšší soudy. ODS ví, jak pokračovat v reformě české justice, chceme navázat na úspěchy Topolánkovy vlády. Délka soudního řízení se zkracuje a doufám, že česká justice bude na srovnatelné úrovni s Německem nebo s Rakouskem,“ vysvětluje plzeňský lídr ODS Jiří Pospíšil.>>>
Skupina senátorů podala návrh na změnu zákona o mimosoudních rehabilitacích
Tomáš Grulich, senátor, místopředseda Stálé komise Senátu PČR pro české krajany žijící v zahraničí
Skupina 32 senátorů Parlamentu České republiky, a to: Tomáš Grulich, Vítěslav Jonáš, Pavel Čáslava, Jan Hálek, Bedřich Moldán, Karel Šebek, Alena Palečková, Jiří Liška, Luděk Sefzik, Miroslav Škaloud, Richard Svoboda, Jiří Stříteský, Milan Bureš, Tomáš Töpfer, Daniela Filipiová, Zdeněk Schwarz, Jiří Šneberger, Tomáš Kladívko, Jiří Pospíšil, Jiří Oberfalzer, Jaroslav Kubera, Václav Vlček, Jiří Žák, Jiří Nedoma, Alexandr Vondra, Pavel Eybert, Pavel Sušický, Vlastimil Sehnal, Tomáš Jirsa, Zdeněk Janalík, Tomáš Julínek a Přemysl Sobotka podává návrh na změnu zákona o mimosoudních rehabilitacích. Je zastoupena senátory Tomášem Grulichem a Luděkem Sefzikem a s odvoláním na ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky, v platném znění, a na ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, podává návrh na zrušení § 5 odst. 2 a 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění, a na zrušení § 13 odst. 2 až 4, § 22 odst. 10 a § 26 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění. Své podání odůvodňuje tím, že smyslem podaného návrhu je docílit toho, aby občané České republiky, kteří nebyli držiteli českého státního občanství v době, kdy probíhaly restituce podle zákonů, jejichž některá ustanovení jsou napadána, mohli být alespoň dodatečně účastni těchto restitucí, neboť jejich vyloučení z restitucí považujeme za protiústavní svévoli zákonodárce, která dosud nebyla korigována.>>>
ODS vyzvala Jiřího Paroubka, aby odmítl finanční dar od obchodníka se zbraněmi
Občanští demokraté se prostřednictvím dopisu obrátili na předsedu Strany evropských socialistů (PES) Poula Nyrupa Rasmussena a vyzvali předsedu ČSSD, aby odmítl sponzorský dar ve výši 13 milionů od rakouského občana Tomáše Melicha. Ten působil jako bývalý spolupracovník komunistické státní bezpečnosti a je také znám jako obchodník se zbraněmi. Údajně se také podílel na zbrojních obchodech s Íránem a Irákem. „Obrátili jsme se na předsedu evropských socialistů, aby takový způsob financování socialistické politiky odmítl. Přestože máme rozdílné politické postoje, jsme přesvědčeni, že názor na některé základní principy slušné politiky by nás měl spojovat,“ poznamenal na dnešní tiskové konferenci místopředseda a lídr ODS v Ústeckém kraji Petr Gandalovič.
Hříchy advokátů
Martin Stín
Obvykle v článcích pojednávám o nepřístojnostech státních zástupců, soudců, někdy i policistů. Neznamená to, že mimo mé zorné pole zůstali i další herci, vystupující na divadle, zvaném soud. Zvláště mě zajímají advokáti, kteří jsou obecně nepřehlédnutelní.Za nejcitlivější stránku působení advokátů považuji okolnost, že stát použití jejich služeb v některých případech stranám řízení vnucuje zákonem a v případě použití obhájce ex offo při nutné obhajobě přímo určí, kdo bude hájit práva obžalovaného. Stát tedy rozhoduje, určuje, ale za úroveň vnucené služby, ani za důsledky jejího případného selhání neručí. Občan se v takovém případě stává proti své vůli rukojmím advokáta na své riziko. Pro srovnání uvádím, že stížnost k štrasburskému Evropskému soudu pro lidská práva může podat každý, a to podle osnovy, uveřejněné na internetu. Při podání dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a ústavní stížnosti musí stěžovatel použít služeb advokáta. Honoráře za zpracování podání jsou v těchto případech obvykle dosti vysoké a někteří advokáti se objednávky ujmou i kdyby předem věděli, že zákonné podmínky pro přeložení mimořádného opravného prostředku nelze naplnit, čili neúspěch je dán předem.>>>
Sdružení žaluje vnitro: Policie nám ukradla název
Adam B. Bartoš
Občanské sdružení POMÁHAT A CHRÁNIT podalo žalobu na stát Městskému soudu v Praze. Policie podle něj neoprávněně používá jím zaregistrovaný název. Předseda sdružení Marek Hirato tvrdí, že ministerstvo vnitra používá slovní spojení protizákonně. Podal proto žalobu na ochranu názvu. Vnitro totiž v prosinci 2008 schválilo vyhlášku O způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a označení služebních vozidel, podle které začala policie používat název ´POMÁHAT A CHRÁNIT´ jako vlastní reklamní prostředek náborových a jiných kampaní. Vyhlášku podepsal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, který postup polici obhajuje. "´POMÁHAT A CHRÁNIT´ začala policie používat podle mne už v roce 2007," uvedl. Ministerstvo opožděnou žádost vysvětluje tím, že žádost o registraci podalo až ve chvíli, kdy prý začalo být spojení sloganu s policií ze strany veřejnosti vnímáno.>>>
Dětští vrazi musí zůstat pod dohledem státu
Martin KUPKA
ODS připravila novelu zákona, která zajistí ochranu před dětskými vrahy. Mladiství vrazi by měli být pod dohledem státu. Proto dnes představili hotovou novelu zákona, která řeší klíčový problém, kdy dětští vrazi mohou být po dosažení plnoletosti prakticky bez kontroly státu. Novela zákona je reakcí na výzvu občanů obce Kmetiněves, ke které se připojilo 426 tisíc lidí z celé České republiky. „Chceme u dětských pachatelů závažné trestné činnosti prosadit ochranné léčení bez časového omezení, v případě potřeby tedy i doživotní izolaci. To dosud zákony neumožňovaly. Sexuální devianti by měli být v ochranném léčení – a to jak ambulantním, tak ústavním. U nejzávaznějších forem – agresorů, vrahů, po dosažení 18 let je v plánu zadržovací detence,“ vysvětlil filozofii novely zákona lídr plzeňské kandidáty ODS a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Detenční ústavy už prosadila vláda Mirka Topolánka. „Je to mnohem efektivnější řešení než pouhé snížení věkové hranice. To samo o sobě nezaručí, že po dosažení 18 let bude mít stát nad agresorem dohled. Právě to je ale v nejvážnější případech nutné. Diskusi o snížení věkové hranici se rovněž nebráníme,“ dodal Pospíšil. Senátor Alexandr Vondra připomněl, že původní návrh z dílny Jiřího Pospíšila počítal i se snížením hranice trestní odpovědnosti. „Předpokládám, že se tím Poslanecká sněmovna bude znovu zabývat, protože to reflektuje vývoj moderní doby,“ poznamenal Vondra, který zároveň poděkoval občanům Kmetiněvsi za jejich pomoc při dopadení třináctiletého vraha v roce 2004, který zavraždil stejně starou dívku. Znění novely zákona Jiří Pospíšil předal starostovi obce Kmetiněves Luďkovi Kvapilovi, a zároveň inicioval spuštění legislativního procesu, aby mohl být účinný ještě v tomto roce. „Jsem rád, že se věc dala do pohybu a že dnes máme konkrétní návrh. Děkuji jménem občanů obce, kteří tuto událost velice sledují, i těm 426 tisícům lidí, kteří do dnešního dne připojili svou podporu v naději, že se tato chyba napraví,“ poděkoval Luděk Kvapil.
S biskupem Malým si rád pohovořím, hysterickou reakci Paroubka odmítám
Petr Nečas, volební lídr ODS
Církve v České republice dosud do volebních kampaní nezasahovaly, na rozdíl od Slovenska či Polska. Biskupa Malého si osobně vážím. Je jistě otevřený věcným argumentům. Rád mu podrobně představím náš návrh zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který reálně může přispět k ozdravení veřejných financí. Není to populistický slib. A rád mu ukážu i nezávislé statistické údaje, které dokládají odpovědnou politiku ODS i v rozpočtové oblasti. Respektuji ale právo každého vyjádřit svůj názor. Tolik k dopisu rady Iustitia et Pax. Reakci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka odmítám jako hysterickou a ve své podstatě nedemokratickou. Navíc pan Paroubek zopakoval celou řadu prokazatelných nesmyslů a lží. Jiří Paroubek podle svého zvyku jen okřikuje každého, kdo vyjádří kritický nebo odlišný názor.
Policejní prezident nám musí vysvětlit, proč policisté perlustrovali účastníky mítinku v Pardubicích
Petr Nečas, volební lídr ODS
Několik posledních kroků a vyjádření sociální demokracie a Jiřího Paroubka hraničí s útoky na svobodu slova. , David Rath ředitelům krajem zřizovaných škol dokonce vyhrožoval, pokud by umožnili průběh studentských voleb. ČSSD si vymohla odklad výsledků studentských voleb až po volbách. Šéf kampaně ČSSD Jaroslav Tvrdík vyhrožuje všem, kteří by přišli na jeho mítink s jiným než souhlasným nebo obdivným názorem. Doslova uvedl, že by se jim taky mohlo něco stát. Žijeme a chceme žít ve svobodném státě, právo na vyjádření názoru nám všem zaručuje ústava. Pro ODS je svoboda slova jedna z nejvážnějších hodnot, kterou bude bránit. Odsuzujeme jakékoliv projevy násilí, agresivity, či jiné projevy, které by znemožňovaly využití shromažďovacího práva, k ničemu takovému ale v Pardubících nedošlo – přesto policie zasáhla. Obracíme na policejního prezidenta, aby vysvětlil, proč na mítinku v Pardubicích uniformovaní, ale pravděpodobně i policisté v civilu perlustrovali účastníky mítinku. Dále žádáme informaci o tom, co se stalo s osobními údaji takto identifikovaných osob. Obáváme se, aby tato data nemohla posloužit ke vzniku seznamu nepohodlných osob.>>>
Odmítáme výhrůžky a zastrašování lidí policií
Ivan Langer, šéf volebního štábu ODS
Občanská demokratická strana odmítá výhrůžky a zastrašování odpůrců ČSSD ze strany Jaroslava Tvrdíka a uniformovaných a neuniformovaných policistů na včerejším mítinku v Pardubicích. Věty o tom, že na mítincích ČSSD se některým lidem „taky může něco stát“, znovu evokují nepříjemnou atmosféru normalizace, kdy byli oponenti režimu také mláceni na demonstracích a zatahováni do postranních uliček. Dnešní slova volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka tak opět potvrzují, jakou vládu hodlá sociální demokracie po svém případném volebním vítězství zavést. Podivujeme se také nad aktivitou policie pod řízením „nestranického“ ministra Peciny. Místo zlepšení boje proti extremismu, který naši zemi trápí, se zaměřuje na monitoring mítinků své vlastní strany a obtěžuje jejich odpůrce. Ptáme se, co přijde příště? Začíná to zřetelnou legitimací neuniformovanými policisty a končí mlácením lidí Paroubkovou policí na CzechTeku. Jak daleko ještě hodlá sociální demokracie v umlčování nepohodlných názorů zajít?>>>
Nezneužívám policii v předvolební kampani
MArtin Pecina
Důrazně odmítám nařčení z toho, že bych jakýmkoli způsobem zneužíval Policii České republiky v souvislosti s předvolební kampaní. Tato obvinění, která dnes vznesli někteří politici, mne osobně urážejí a považuji je za nechutný osobní útok v rámci předvolebního boje. Nikdy jsem policii neúkoloval, nikdy jsem ji nenařizoval, jak má v konkrétních případech postupovat. Je to v příkrém rozporu s mými zásadami a taktéž s mými pravomocemi ministra vnitra. Je obecně známo, že jsem vždy kladl důraz na to, aby nebyly na policii vytvářeny politické tlaky, aby mohla fungovat jako nezávislý bezpečnostní sbor. V tuto chvíli nemám důvod o postupu policie pochybovat. Pokud by ale měl kdokoli pocit, že v rámci mítinků jakékoli politické strany neproběhlo ze strany policie vše v souladu se zákonem, může se obrátit na Inspekci Policie ČR, která vše prošetří.
Temná moc žalobců XII
Zdeněk Jemelík
POKRAČUJÍCÍ SOCIALISTICKÉ BEZPRÁVÍ POD ZÁŠTITOU STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
Kdyby nedošlo k trestnímu stíhání Jiřího Čunka a skandálnímu předání jeho věci na samém konci vyšetřování z přerovského státního zastupitelství na jihlavské, drtivá většina národa by nikdy neslyšela o § 25 trestního řádu, který za určitých okolností umožňuje odebrání trestní věci místně a věcně příslušnému soudci a její předání jinam, a už vůbec ne o možnosti jeho použití per analogiam v soustavě státního zastupitelství. Ale protože k pověstnému zásahu státního zástupce NSZ Stanislava Potoczka z 4. června 2007 došlo, dosud nenápadný paragraf vešel do povědomí veřejnosti a našli se „koumáci“, kterým se zachtělo rovněž těžit z jeho dobrodiní a vyzkoušet, zda je jeho použití dostupné také pro běžné žadatele, či je pouze výsadou VIP zájemců. Někdy proto dochází k pokusům o jeho použití ve zvláštních spojitostech. Ač je to k nevíře, po více než dvaceti letech od pádu totalitního režimu na venkově ještě někde dožívají pozůstatky socialistického bezpráví (měl bych říci: socialistických právních vztahů, ale je soubor předpisů protiprávního režimu právem?). A leckde z toho těží bývalí mocní, kteří zahodili rudou knížku a stali se příslušníky nové vládnoucí vrstvy, propojené vztahy „soudružské“solidarity.>>>
Spravedlnosti se lze dovolat… občas
Martin Stín
Čtenáři mi často píší, že se v trestním řízení u našich soudů nelze domoci spravedlnosti. Přenášejí na celé soudnictví trpkou zkušenost ze svého případu, který nemusí být zrovna typický. Mnoha účastníkům trestního řízení se skutečně někdy děje křivda, jejíž základ byl položen již v nesprávně vedeném přípravném řízení. Domnívám se, že za mřížemi našich věznic žije při nejmenším několik jednotlivců (spíše stovky), kteří se tam neměli nikdy dostat. Považuji to za neodpustitelné provinění státu na občanech, jejichž práva má ochraňovat. Nicméně jako dlouholetý soustavný pozorovatel vývoje v justici, a v trestním řízení zvlášť, musím připustit, že věci se sice téměř neznatelně, ale přece jen pomalu pohybují směrem k lepšímu. Je to patrné například na úplných maličkostech, jako je připouštění pořizování fotokopií spisů vlastním fotoaparátem nebo trpění pořizování zvukových záznamů. Bránění stranám řízení ve využívání jejich práv v těchto věcech je již dnes hodně výjimečné. Spíše je překvapivé, že se dosud stává u soudů, jež si velmi zakládají na své pověsti. A přímo šokující bývá setkání s ojedinělými soudci, kteří netuší, že právo na pořizování zvukového záznamu je součástí ústavního práva na veřejnost soudního jednání a je upraveno zákonem o soudech a soudcích.Zdá se mi, že pod tlakem veřejného mínění se rychleji vyvíjí k lepšímu trestní soudnictví než civilní.>>>
Novela ODS ochrání lidi před sexuálními devianty
Martin Kupka
ODS bere velmi vážně Kmetiněveskou výzvu. Má již připravenou legislativní změnu, která reaguje na to, že třináctiletý vrah byl v osmnácti letech puštěn na svobodu a stát nad ním ztrácí kontrolu. Novela bude chránit občany před sexuálními devianty, kteří páchají závažnou brutální trestnou činnost a je jedno, jak jsou staří. Zda jsou to děti, mladiství nebo dospělí. "Potkal jsem se se sexuology, s odborníky a je již připravena novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, která bude umožňovat, aby třináctiletý vrah, sexuální deviant, v osmnácti letech neodešel z dozoru státu, ale aby byl celý život v tzv. ochranném léčení. A to buď přímo v ústavu, pokud bude pro společnost nebezpečný, anebo pod permanentní ambulantní kontrolou," říká bývalý ministr spravedlnosti a plzeňský lídr za ODS Jiří Pospíšil. Novelu chce prosadit hned po volbách. Platit by tak mohla ještě letos. Dnes představený návrh ČSSD je podle názoru Jiřího Pospíšila velmi pokrytecký. Více než polovina sociálních demokratů loni v létě podpořila zvýšení věkové hranice trestní odpovědnosti na patnáct let. Není důvěryhodné, pokud dnes tvrdí, že zpracují návrh, který bude přinášet třinácti či dvanáctiletou věkovou hranici, nebo rozhodnutí o trestněprávní odpovědnosti přenese v konkrétních případech soud. "Mezinárodní úmluva na ochranu práv dítěte říká, že právní státy mají mít jasnou věkovou hranici trestní odpovědnosti pro děti. Nemůže to posuzovat soud v konkrétních případech a rozhodovat, zda dítě je odpovědné či není, jak to navrhují sociální demokraté. Jejich návrh bude v rozporu s mezinárodními závazky ČR," dodává Pospíšil.
Prověřila PČR skutečně zásah do kauzy Čunek?
Martin Stín
Právo přineslo dne 12.dubna 2010 článek Patrika Biskupa „Zásah do kauzy Čunek prověřila policie“. V něm s odvoláním na vyjádření Zdeňka Slepičky, okresního státního zástupce v okresu Plzeň-jih tvrdí, že protikorupční policie prověřila zásah státních zástupců do kauzy Jiřího Čunka a zjistila, že jím nebyl porušen zákon, takže případ byl odložen a nikdo za něj stíhán nebude. Autor uvedl, že prověřování vyvolalo občanské sdružení Šalamoun-Spolek na podporu nezávislé justice v ČR. Jinak je celý článek jen opakováním směsi pravd, polopravd a lží, jimiž se různí oficiální činitelé, lobbisté a někteří novináři snaží dosáhnout konečného vymazání z paměti veřejnosti největšího skandálu státního zastupitelství od jeho vzniku. Seriózní novinář má informace ověřit nejméně ze dvou zdrojů. Patrik Biskup se informoval jen u státního zástupce, oznamovatelé mu nestáli za pozornost. Je to škoda pro něj i pro čtenáře, protože se mohl dovědět více a podat plastičtější informaci, která by umožnila objektivnější orientaci ve věci.>>>
Úděl český. Prezident beztrestně vydírán!
Jan Zeman
Třetího listopadu minulého roku "neimperiální impérium" Evropského svazu po dlouhých politických tahanicích a proti vůli možná i většiny národů Evropy a každopádně většiny českého národa a jeho prezidenta nakonec bez tanků, ale zato za vydatného přispění místní páté kolony definitivně pohltilo český stát. Ačkoli je právní platnost tohoto faktu nanejvýš sporná, neboť jej již veřejně známo (viz článek Václava Klause chtěli lékaři prohlásit za blázna, pozn. redakce), že a veškeré právní akty s tím spojené by byly tedy nejspíš de-jure neplatné a nevymahatelné u žádného soudu, ukončil fakticky tento den krátké období samostatnosti našeho státu. Čistky posledních mohykánů obrany národní svobody začaly téhož dne kdy byla LS ratifikována prezidentem republiky. Můj kolega Adam Bartoš, který se velmi zasloužil o informování české veřejnosti o Lisabonské smlouvě, byl vyhozen z iDnes, prý pro jeho styky s Hradem. Byl to totiž on, který v průběhu několika týdnů předtím získal unikátní důkazy o zcela vážně míněném spiknutí směřujícímu k ničemu menšímu než státnímu převratu v České republice pod heslem: Z chronologie celé věci je víceméně jasné, že iDnes zdržovala zveřejnění dokumentů pana Bartoše a nakonec, aniž by je vydala, Adama Bartoše vyhodila, přesně v den, kdy k onomu palácovému puči za vydatného přispění politických elit napříč spektrem došlo. V den, kdy došlo k nátlaku o zbavení svéprávnosti prezidenta jakož i celé ČR z moci úřední a bez odvolání.
Spravedlnost pro Renatu Veseckou
Zdeněk Jemelík
V těchto dnech doplácí paní nejvyšší státní zástupkyně na toleranci tím, že se stala terčem rozhořčené veřejné kritiky ze strany některých státních zástupců za to, že navrhla paní ministryni spravedlnosti jmenování dvou mladých právníků přímo do funkcí státních zástupců NSZ s určením pro legislativně analytickou činnost.Je třeba ocenit, že vylepšila „kádrový profil“ svého úřadu, když mezi normalizační dinosaury přivedla mladé lidi, nezatížené aktivní účastí na potlačování občanských práv a svobod předlistopadovou prokuraturou. A to se dinosaurům nelíbí. Neodpustili jí, že sotva se v úřadě trochu ohřála, vypudila prvního náměstka Marie Benešové Jaroslava Fenyka, kdysi pro neblahé zásluhy opakovaně povyšovaného vojenského prokurátora, a sesadila z vedoucích funkcí jiné pohrobky totalitního režimu, jako Tomáše Havlíka, Lumíra Crhu či Romana Hájka. Po nich přišel postupně na řadu větší počet dalších, méně významných, na všech stupních státního zastupitelství. V tomto ohledu bylo vystřídání Marie Benešové, bývalé dlouholeté prokurátorky ve službách protiprávního režimu, podstatně méně zkompromitovanou Renatou Veseckou nesporným přínosem. Nicméně kolonie pohrobků protiprávního režimu uvnitř státního zastupitelství je stále velmi početná a patří k ní velká část vedoucích pracovníků všech stupňů soustavy.
Český úděl: " Vivat Imperator"
Jan zeman
Co dokáže zotročit lidskou duši natolik, že dokáže uvěřit, že farao je bůh, či naopak uvěřit, že bůh neexistuje? Jak věřit nevěřícímu? Jak věřit tomu, kdo káže vodu a pije víno? Jak může spolek pojmenovaný po bájném pachateli samých leváren proti lidem i bohům Sisyfovi, hodit balvanem zrovna po Hájkovi za víru v Boha a přesvědčení, že nepochází z opice? Zcela zřejmě to tento spolek dělá proto, aby tím v éře globálních podvodů, proti nimž prezident v rámci svých možností vystupuje, zoufale ukázal, jaké že to bludaře má kolem sebe. Nepřipadá vám to poněkud zbloudilé až obludné? Jako Planeta opic. Kdosi pojal čecháčkovství jako: "Co jsme se nakazili světovostí, je pro nás to, čemu říkáme svět, stále předlohou a vzorem!" Bylo to proneseno v přímé souvislosti s Kunderou a stojí za zmínku, že právě pan ehm smysluplný Havel nás za čecháčkovství často kárá. Není ale právě on s jeho činností pro různé ty (neo)kolonializační spolky humanitárních bombarďáků a s jeho věčným moralizováním stále častěji přímo ukázkovým příkladem takového čecháčkovství?>>>
Ministerstvo nespravedlnosti
Martin Stín
V době předlistopadové se ministerstvu vnitra přezdívalo „ministerstvo strachu“. Již za časů exministra Jiřího Pospíšila mě napadlo, že by v době polistopadové bylo vhodné jeho úřad přejmenovat na „ministerstvo nespravedlnosti“. V poslední době se mi tato myšlenka vrací stále častěji. Nápad se může zdát mylný na pozadí mediálního vystupování paní ministryně, která nedávno před televizními kamerami prohlásila: „...jsem tady od toho, aby se každému občanu tohoto státu dostalo stejné spravedlnosti…aby s každým bylo zacházeno stejně…“ Měřítkem hodnoty výroku je ovšem praxe, a ta jej dosti často zpochybňuje: hledači spravedlnosti většinou odcházejí z ministerstva spravedlnosti s prázdnou, a to mezi ně nezahrnuji ty stěžovatele, kteří sem přicházejí s nerealistickou vidinou ničím neomezené moci ministryně nad soudci, státními zástupci a exekutory, a nechtějí pochopit, že vyřízení jejich přání je mimo vymezenou kompetenci ministerstva a paní ministryně. I tak není jasné, zda uvedený citát je upřímným vyjádřením filozofie paní ministryně, nebo jen reklamním sloganem, jenž má zvýšit její oblíbenost a pomoci jí zamést cestičku k setrvání v úřadě i po volbách. >>>
Nepatřil by Pavel Němec místo do Kataru spíše za katr?
Petr Paulczynski
Když tak člověk poslouchá politiky všech barev a stran, nabývá dojem, že všem leží na srdci křišťálová čistota nakládání s veřejnými prostředky. A mezitím se propírají Diag Humany, Grossovy unikátní obchody, Čunkiáda, Gripeny či Pandury. Čistí se scházejí s čistými ve Špindlu, Argentariu či na Štrbském plese. Ty hloupější pak chytí s milionkem v kufříku. Průhlednost je nepoužívanější slovo. Když to tak člověk poslouchá, oko nezůstane suché. A pak si přečtete titulek: "Exministr dostal zakázku za stamiliony". Ano, exministr Pavel Němec z advokátní kanceláře Němec, Bláha a Navrátilová, v níž mají podíl i exekutor Juraj Podkonický a vymahačská firma BSP Lawyer Partners, podle Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu, si má přijít v následujících čtyřech letech na více než 400 milionů korun. Pro VZP bude vymáhat pohledávky. Pěkný byznys. Neslyšel jsem však, že by na tuto činnost byla někde vypsána veřejná zakázka. Pro Němcovu kancelář to přitom není první lukrativní zakázka. V lednu vyšlo najevo, že například ministerstvo spravedlnosti jí platí až statisíce měsíčně za právní služby. S BSP Lawyers se podílí i na vymáhání nedoplatků za mýtné. Myslíte si někdo, že katarského prince pan Němec pustil domů ze sympatií? A čistě náhodou potom v Kataru strávil dovolenou? A ta stomilionová zakázka za vymáhání pohledávek je úplně ze stejného soudku. Co kdyby tak pánové politici místo medových řečí o boji s korupcí prozkoumali jak se k této zakázce pan Němec dostal a jak moc je reálná je ta cena za ni. Protože korupce není jen přistižený trouba s kufříkem s bankovkami. Korupce to jsou i takovéhle zakázky.>>>
Soudci už na Listopad zapomněli
Martin Stín
Listopadový převrat v r.1989 zapůsobil na justici a prokuraturu podobně jako první jarní deštík na zablácenou vesnickou ulici, který odnese prach a drobné smetí, ale hutná přischlá lejna nechá na místě a ta poněkud méně vzdorná přenese o kousek dál. Nastupující demokratická moc se pokusila očistit zmíněné orgány prostřednictvím občanských komisí od soudců a prokurátorů, kteří si nejvíce zadali s předlistopadovým kolaborantským režimem. O průchodnosti ok jejich „cedníků“ svědčí skutečnost, že na svých místech zůstali někteří činitelé, vedení v seznamech Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných jako škůdci lidských práv, a také nerušeně soudí např. soudkyně, které disidenti přičítají odpovědnost za smrt Pavla Wonky, nebo jiná, jež je spoluodpovědná za poslední uvěznění Václava Havla. Vzhledem k tomu, že KSČ byla zřizovatelkou StB a jí nadřazenou vedoucí silou, nevidím tedy důvod pro tak zásadní ochranu ochranu soukromí bývalých komunistů, působích v justici a státním zastupitelství. Jejich bleskový přerod ze strážců zákona protiprávního režimu v ochránce právního řádu demokratického státu zavání schizofrenií. Síť jejich bývalých „soudružských“ vztahů může být základem pro skryté ovlivňování procesů, o němž se mezi lidem mluví jako o mafiánských praktikách. Není jistě náhodou, že taškařici s delegací trestní věci Jiřího Čunka z Přerova do Jihlavy p. Strany řízení by měly vědět, kdo jsou ti lidé v talárech. >>>
.