Česká jména: postrminec (Presl 1846)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Endemit Tasmánie, vyskytuje se v horských oblastech západní a centrální části ostrova. Dříve byl zmiňován i z nejvýše položených oblastí jihovýchodní Austrálie, odkud je v současnosti uváděn samostatný endemický druh Epacris glacialis.
Ekologie: Roste v subalpínské a alpínské keříčkové vegetaci, na horských vřesovištích, společně například s druhy Dracophyllum persistentifolium, Olearia ledifolia, Orites acicularis, Sprengelia montana aj. Kvete od října do února.
Popis: Keřík dosahující výšky okolo 30 cm, s větvemi poléhavými, vystoupavými či přímými. Listy jsou vejčité, 2–6 mm dlouhé, na bázi klínovité, po okraji s úzkým bělavým lemem, na vrcholu špičaté. Květy vyrůstají v horní části větví z úžlabí listů, kališní lístky jsou asi 3 mm dlouhé, někdy červeně naběhlé, koruna je nálevkovitá, bílá, korunní trubka je delší než kališní lístky, korunní cípy jsou kratší než korunní trubka. Plodem je tobolka.
Poznámka: Rod Epacris je na Tasmánii zastoupen 28 původními druhy, z nichž je 22 endemických.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park).