Syn.: Hieracium astolonum Vuk., Hieracium florentinum All., Hieracium multicaule Tausch, Hieracium prealtum Vill. ex Gochnat, Hieracium piloselloides Vill., Pilosella ×pseudeffusa (Peter) Holub
Česká jména: jestřábník chlupáčkovitý (Dostál 1950), jestřábník úzkolistý (Kubát 2002), chlupáček úzkolistý (Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: jastrabník chlpánikovitý (Dostál 1950), chlpánik úzkolistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste ve střední, jihovýchodní a východní Evropě, na sever souvisle po jih Skandinávie a severozápad Ruska, na jihu po Korsiku (chybí však na Sardinii), Řecko a pobřeží Černého moře, na východ po střední část evropského Ruska, izolovaně i v Malé Asii a na Kavkazu. Nejasný je výskyt v Tunisku. Byl zavlečen do Severní Ameriky, kde se objevuje především ve východní části kontinentu. U nás roztroušeně v teplejších oblastech severní poloviny Čech, v jižní části vzácně až velmi vzácně, na celém území Moravy roztroušeně. Převážně v termofytiku a mezofytiku, do oreofytika zasahuje vzácně.
Velmi proměnlivý druh. V současnosti jsou u nás rozlišovány dva poddruhy – P. piloselloides subsp. piloselloides a P. piloselloides subsp. praealta, zahrnující skupiny poddruhů (gregy) označované dříve jako Hieracium piloselloides grex praealtum a H. p. grex obscurum a vyznačující se četnými hvězdovitými chlupy na stopkách úborů. Druhý jmenovaný poddruh je zachycen na našich fotografiích.
Ekologie: Roste na výslunných travnatých, často narušovaných stanovištích nezřídka antropogenního charakteru na různě hlubokých, živinami chudších půdách. Kvete od května do srpna, druhé kvetení někdy probíhá na podzim, v říjnu a listopadu.
Popis: Vytrvalá, téměř lysá, nasivěle až sivě zelená bylina s přízemní růžicí listů, bez výběžků, často s vedlejšími lodyhami. Lodyha přímá, 20–80 cm dlouhá, v dolní části s ojedinělými až roztroušenými světlými jednoduchými chlupy, ve střední a horní části lysá nebo s ojedinělými, tuhými, světlými jednoduchými chlupy s černou bází, ojedinělými stopkatými žlázkami a roztroušenými, v horní části někdy až četnými hvězdovitými chlupy. Listy celokrajné, někdy s navzájem oddálenými mukronátními žlázkami, na ploše obvykle lysé, někdy při okrajích s ojedinělými tužšími jednoduchými chlupy, na okraji a na rubu na střední žilce s ojedinělými až roztroušenými tužšími jednoduchými chlupy, na líci vždy bez hvězdovitých chlupů, na rubu vzácně s ojedinělými hvězdovitými chlupy, tužší, nasivělé až sivozelené, listy přízemní růžice v počtu 3–10, řapíkaté, vnější s čepelí obkopinatou, na vrcholu zaokrouhlenou, k bázi postupně se zužující, vnitřní s čepelí podlouhle eliptickou, úzce podlouhle eliptickou, podlouhle obkopinatou až úzce podlouhle kopinatou, na vrcholu špičatou, k bázi postupně se zužující, lodyžní listy obvykle v počtu 1–3, směrem k vrcholu lodyhy rychle se zmenšující, nejdolejší list blízko nad bází lodyhy přisedlý nebo křídlatě řapíkatý, s čepelí úzce podlouhle kopinatou, na vrcholu špičatou, k bázi postupně se zužující, střední a horní lodyžní listy přisedlé, úzce podlouhle kopinaté nebo čárkovité, na vrcholu špičaté, k bázi postupně se zužující. Úbory malé, nejčastěji v počtu 10–25, skládající stažený latovitý nebo v horní části až okolíkovitý vrcholík, dolní větev často mírně oddálená, akladium 2–30 mm dlouhé, stopky úborů s ojedinělými až četnými stopkatými žlázkami, roztroušenými až hustými hvězdovitými chlupy a často i s roztroušenými světlými jednoduchými chlupy s kratičkou černou dolní částí, zákrov válcovitý, 5–7 mm dlouhý, zákrovní listeny čárkovitě kopinaté, na vrcholu tupě špičaté až špičaté, s roztroušenými až četnými stopkatými žlázkami, ojedinělými až četnými hvězdovitými chlupy a často i ojedinělými až roztroušenými světlými nebo šedavými jednoduchými chlupy, šedozelené až černozelené, vnitřní světleji lemované. Květy jazykovité s ligulou plochou, až 9 mm dlouhou, žlutou, čnělka a bliznová ramena žluté. Plodem je hnědočerná nažka.
Záměny: Druh dobře rozpoznatelný podle úzkých, špičatých a téměř lysých vnitřních listů přízemní růžice.
Poznámka: Hlavní druh, od kterého je na našem území odvozeno do deseti druhů vedlejších, vesměs vzácných.
Fotografováno dne 7. 11. 2013 (Česko, fotografovaná rostlina pochází z kultury). Za pomoc při determinaci druhu děkuji Františku Krahulcovi.