volně žijící živočichové

Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.

Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.

Pokud chodíte na procházky do přírody a narazíte na srnče nebo zajíčka, který se „sám“ krčí v trávě, ruce pryč. Vaši pomoc nepotřebuje, naopak ho můžete svým pachem i zabít. Stejně tak je nutné mít své psy na vodítku, i když si k mláděti „jen“ přičichnou a nic mu neudělají, jeho matka ho už nejspíš nepřijme a odsoudíte ho tak ke smrti hlady.

Právě v těchto měsících je období, kdy ty nejrychlejší veverky přivádějí na svět svá mláďátka. Obecně se traduje, že se veverky rodí na jaře, ale není tomu tak vždy. Některé rezavé maminky mohou porodit už na konci ledna. Pro nás z toho vyplývá několik upozornění.

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.

Extrémní horko, které panovalo na počátku července, netrápilo pouze lidi, ale i zvířata. Záchranné stanice po celé republice přijaly například nezvykle velké množství mláďat rorýsů, která vyskakovala z hnízd předčasně kvůli nesnesitelnému vedru.

Během minulého měsíce byli záchranáři zvířat v New Hampshiru v Americe upozorněni na opuštěné mládě rysa, které mělo strádat. Šestitýdenní kotě bylo sice v dobré fyzické kondici, ale psychicky na tom nebylo dobře, chyběla mu matka.

Vedení hlavního města se rozhodlo bojovat s přemnoženou populací holubů vybudováním holubníku na Mariánském náměstí. Vznikne na půdě jednoho z domů a pojme asi 150 holubů. Odborníci tam ptákům pak budou měnit část vajec za umělá, čímž bude město jejich populaci regulovat. Vybudování holubníku vyšlo na 142 000 korun. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. V metropoli je počet holubů odhadován na 100 000 kusů. Podobu svého holubníku našla v architektonické soutěži Praha 3, která jej plánuje na Vítkově.

Velmi zajímavého parťáka si u sebe doma hýčká mladá dáma jménem Bella. Jejich soužití se stalo hitem sociálních sítí.

Malý medvěd narazil na včelí farmu na severovýchodě Turecka a nejspíš si pomyslel, že našel jackpot. Jenže netušil, že se nejedná o klasickou medovou pochoutku, ale o takzvaný deli bal – známý také jako „šílený med“.

Žena si z ničeho nic ve své kůlně všimla pohybu pod starou dekou. Když deku odhrnula, všimla si dvou kukadel, která na ni nedůvěřivě zírala. K jejímu překvapení to byl vombat, který u ní v kůlně našel útočiště.

Český svaz ochránců přírody, který založil a koordinuje Národní síť záchranných stanic, upozorňoval, právě kvůli zkušenostem záchranných stanic, na lepové pasti proti hmyzu. V těchto pastech hynou děsivou smrtí desítky, spíše stovky zvířat ročně. Nyní Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že takové pasti lze zakázat a jejich výrobu, prodej i aplikaci pokutovat.