Surová realita plná nepřátelství a peněz. Ano, opět se vracíme do 90let ke kontraverznímu tématu Andreje Babiše a jeho souboj o Unipetrol.
Nacházíme se v roce 1998, kdy se Babišovo impérium povážlivě rozrůstá. Tématu se dlouhodobě věnuje spolupracovník redakce Lukáš Závodský na svém YouTube kanálu TOP témata, který dopodrobna zmapoval všechny kroky Andreje Babiše od jeho úplných začátků, kdy jako řadový komunista pracoval v tehdejším zahraničním obchodě až do současnosti.
V minulém příspěvku jsme se zaměřili v Babišově „chobotnici“ na téma, jak Andrej Babiš získal původně český státní podnik Lovochemii, což je v podstatě taková „vyšší dívčí“ a málo koho toto téma nechá chladným. Mnoha čtenářům u tohoto tématu zůstává rozum stát, jak je vůbec možné, že to vše Babišovi prošlo nebo jinými slovy řečeno bylo možné Babišem a lidmi kolem něj vůbec realizovat.
Bezohledná Válka o Lovochemii aneb chemický Alí útočí
Vše se motá kolem „velmi ostrých loktů“ samotného Babiše a velkého byznysu. Dále jeho velmi zajímavého vlivu na bývalé ale i současné vysoce postavené politiky a také na moc peněz, která v tomto tématu hraje vysokou roli.
Po převzetí Agrofertu, ze kterého sám Babiš vyšachoval Slovenský Petrimex a který ovládal skrze švýcarskou společnost O.F.I. se Babišovi také podařilo ovládnou Lovochemii klíčového hráče na trhu s hnojivy. Samotnou Lovochemii ovládal přes dceřinou společnost Agrobohemia, kde vlastnil polovinu akcií Agrofert a druhou tehdejší státní Unipetrol se kterým měl Babiš řekněme nadstandardní vztahy.
Unipetrol stál v Babišově další expanzi, neboť to byl jeden z hlavních dodavatelů Lovochemie, které dodával čpavek, který je klíčovou složkou pro výrobu hnojiv. Unipetrol byl rovněž i významným hráčem na poli petrochemického průmyslu tedy výroba a zpracování ropy potažmo také výroby a prodeje pohonných hmot a dalších petrochemických produktů. Unipetrol byl tedy ve výrobě pohonných hmot něco podobného, jako byla Lovochemie, ve výrobě hnojiv.
Jeho ovládnutím by tedy Babiš úplně monopolizoval celý trh z hnojivy, ale zároveň se dostal, jak uvádí autor reportáže Lukáš Závodský z YouTube kanálu Top témata k dalšímu zlatému prasátku, čímž byl a je dodnes trh s pohonnými hmotami.
Sdílené video je o tom, jak se Babiš pokusil zaútočit na Unipetrol…
Od počátku 90let působil Babiš na vysokých manažerských funkcích, a tak si dokázal udělat více, než-li nadstandardní vztahy s politiky napříč všemi politickými stranami. Šlo především o konexe, informace a vliv z těchto aspektů sám Babiš těžil i v dobách komunismu, kdy měl dobré vazby na bývalé příslušníky STB (Státní tajné bezpečnosti). Pokud se domníváte, že se po Sametové revoluci něco změnilo, pak vás můžeme zcela ujistit, že nikoliv. Byli to právě oni bývalí příslušníci STB, kteří po revoluci v 90letech drželi otěže v rukou a do klíčových pozic strategických velkých podniků dosazovali své lidi, korumpovali a manipulovali. Vše samozřejmě pro svůj prospěch tak, aby se mohli chopit moci v rádoby nové demokracii.
Jedinou konkurencí těmto lidem byli bývalí vexláci, kteří si do nově vznikající mladé demokracie přinesli rovněž značný finanční kapitál či prostředky. Ti šli většinou ale jinou – spíše kriminální činností.
90léta obecně byly velmi divoká především, ve velkém byznysu. Šlo o moc, konexe, kontakty, korupci, zastrašování a nechyběly ani mafiánské praktiky mnohdy propletené až do špiček tehdejšího politického spektra nebo dokonce policie.
Ve volbách roku 1998 zvítězil Miloš Zeman, který sestavil menšinovou vládu s podporou ODS se slibem pozavírat tisíce tunelářů. („Jak by řekl klasik slibem nezarmoutíš…“) Sestavení tehdejší menšinové vlády bylo garantováno tzv. Opoziční smlouvou. Vzápětí začala masivní výměna vedení ve státem provozovaných podnicích. Babiš rychle využil svých blízkých kontaktů uprostřed ČSSD a začal lobovat za své zájmy ohledně Unipetrolu. Všechny formální kroky pak dělali tehdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr a jeho náměstkyně Milada Vlasáková pod kterou Unipetrol a řada dalších českých podniků spadali.
Boss Babiš: chemický Alí přichází – Petrimex vs Agrofert
Generálním ředitelem Unipetrolu se po „rychlé výměně“ vedení stal Pevel Švarc, což byl blízký spolupracovník Andeje Babiše defacto taková jeho „prodloužená ruka.“ Pikle mohly začít… V čele dozorčí rady zasedla tehdejší náměstkyně ministra průmyslu Milada Vlasáková. Vše se točilo ohledně přeprodávání a dodávání čpavku a močoviny, jehož největším odběratelem byla Lovochemie. Došlo i na stížnosti odborů, které poukazovali na velmi nestandardní nízké ceny čpavku, které nakupovala Babišem spojená a ovládaná Agrobohemie. Tehdejší předsedkyně dozorčí rady Vlasáková všechny tyto odborářské stížnosti či výhrady shodila ze stolu, jako neopodstatněné. Vyšší ceny čpavku by podle ní přivedly Lovochemii do problémů. Dokonce tvrdila, dle tehdejších svědectví, že by společnost mohla přijít do úplného krachu.
Byznys snů…
Babiš sám levně nakupoval čpavek od státní firmy, sám sobě jej prodával, aby pak s pořádnou obchodní přirážkou mohl zemědělcům prodávat nezbytná a potřebná hnojiva. Není to geniální?!
Dokonce se v té době neprůhlednými smlouvami o dodávání čpavku mezi Chemopetrolem, Agrobohemií a Lovochemií začala zabývat kriminální policie. Policie zjistila, že v říjnu roku 2000 podepsali Pavel Švarc za Chemopetrol a ing. Andrej Babiš za Agrobogemii nevypověditelnou smlouvu o odběru čpavku na dobu 10let a potvrdila skutečnost, že Agrobogemie nakupovala výrazně levněji, než-li ostatní. Jednalo se tak o zásadní konkurenční výhodu pro Babiše. V roce 2000 byl čpavek pro Agrobohemii o ¼ levnější. Tehdejší vyšetřovatelé nebyli schopni zajistit si všechny potřebné podklady z Chemopetrolu a Agrobohemie a tak po 9 měsících celý případ odložili.
Politikům se v dané době výrazně dařilo, a tak k Lovochemii v majetku Agrobohemie se měla připojit i její velká sestra tedy holding Aliachem, což byly chemičky padlého Chemapolu v čele s pardubickou Synthesií, kterou se stát pod vedením Miloše Zemana (tehdy za ČSSD) rozhodl prodat Babišovi respektivě jeho spoluvlastněné Agrobohemii. Agrobohemie samotná tak v průběhu roku 2000 získala většinu v Aliachemu za 820 mil. korun s příslibem, že chemička půjčí cca 230 mil. korun na provoz. Peníze se Agrobohemia vypůjčila od Unipetrolu, kterému na konci roku dlužila celkem 560 mil. korun a Babišovu Agrofertu pouhých 72 tis. Korun. „Ano, je to tak! Babišovi se zjevně podnikalo za státní peníze, jako v pohádce,“ konstatoval autor videoreportáže. Výnosy šli do kapsy Babišovi a náklady, ty platil stat. Vzhledem k tomu že generálním ředitelem Unipetrolu byla pravá ruka Babiše Pavel Švarc realizovali se tyto transakce, jako po másle. A nejen to Babiš spolu se Švarce respektivě s Unipetrolem uzavřeli smlouvu o tom, že pokud se v Unipetrolu změní vlastnická struktura Agrofert bude mít právo na koupi podílu v Agrobohemii. Smlouva platila oboustranně. Nicméně následně tehdejší Zemanova vláda rozhodla o privatizaci Unipetrolu samotného. Jednalo se o nevyhnutelný krok.
Privatizační komise tehdy doporučila výherce a zájemce britskou společnost, která nabídla za Unipetrol 444 mil. euro, což tehdy bylo přibližně 14,5 mld. korun Zemanova vláda v prosinci 2021 rozhodla o prodeji Unipetrolu společnosti Agrofert za 361 mil. euro tedy asi 11,7 mld. korun. Proč vláda rozhodla prodat společnost Unipetrol zájemci, který nabízel o téměř 3 mld. korun méně než první zájemce zmiňovaná britská společnost si můžeme dnes pouze domýšlet. Agrofert však nezaplatil a požádal o ukončení privatizační smlouvy. Následující rok 2022 tehdy Špidlova vláda rozhodla o vyhlášení nové soutěže. Zájemců bylo několik, nicméně soutěž vyhrála za patřičné pomoci Andreje Babiše polská společnost Orlen, která Babišovi slíbila prodat některé dceřiné společnosti z jejich portfolia zejména Chemopetrol. Bohužel polským vlastníkům se výrazně nelíbilo to, co našli v Unipetrolu především tedy již zmiňovanou zcela nevýhodnou smlouvu a další podepsané smlouvy, které hráli do karet Babišovy. Následně začaly spory, dokonce i žaloby a polská strany odmítala zavázané dohody splnit. Babiš následně uplatnil i tzv. Švarcovy smlouvy o právu na odkup. Následně vyzval Unipetrol k převodu půlky Agrobohemie a společných podílů.
Polští manažeři, kteří přišli do privatizovaného Unipetrolu převzít řídící pozice zjistili, že Unipetrol měl nulovou kontrolu v Agrobogemii i Synthesii. Unipetrolu následně začali naskakovat vysoké penále stanovené ze smluv, které podepsal Švarc s Babišem došlo následně ke smíru. Babiš odpustil novému vlastníkovi smluvní pokutu, která dosahovala cca 1,5 mld. korun. Na oplátku získal Babiš druhou půlku Agrobohemie za doplatek 503 mil. korun a rovněž i zbytek Synthesie za 680 mil. korun. Pro polské vlastníky Unipetrolu to byl za daných okolností dobrý obchod. Taktéž i pro Babiše samotného, který si následně mohl dělat s Lovochemií, co potřeboval tedy pustit se do biopaliv, kterým věštil velkou budoucnost. Díky těmto machinacím již Babišovi nestálo nic v cestě. Svou pozornost tak směřoval k Čepru a Setuze, kde ho čekal vrcholný boj o ovládnutí trhu s biopalivy.
Vážení čtenáři, podrobnosti si můžete poslechnout v proloženém videu.
Vážení čtenáři, tématu „Boss Babiš“ se samozřejmě budeme následně věnovat i nadále. Detailní podrobnosti můžete shlédnout v přiloženém videu z našeho partnerského YouTube kanálu TOP témata. Závěrem musíme dodat skutečnost, ačkoliv sám Andrej Babiš má mnoho svých příznivců či fanoušku stejně tak ale i odpůrců, že zveřejněný text (výpis z publikovaného videa) či přiložené video samotné není žádnou politickou kampaní proti jeho osobně. Jedná se výhradně o prokazatelně doložená fakta ke kterým skutečně došlo. Ing. Andrej Babiš nebyl nikdy v žádné kauze pravomocně odsouzen a ani proti jeho osobně není vedeno žádné trestní stíhání a podobně.
