Syn.: Aralia racemosa var. occidentalis Torr.
Česká jména: prodara (Presl 1846), arálie (Mareček 1994)
Čeleď: Araliaceae Juss. – aralkovité
Rozšíření: Druh západní části Severní Ameriky, vyskytuje se v Kalifornii a jihozápadním Oregonu.
Ekologie: Roste v sekvojových, douglaskových i borových lesích a jejich lemech, na horských svazích a v horských údolích, objevuje se podél vodních toků, vždy na stanovištích stinných a vlhkých, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1830 m. Kvete od června do července.
Popis: Statná vytrvalá bylina s horizontálním oddenkem, 150–350 cm vysoká. Lodyha je přímá, zelená až červeně naběhlá, jemně chlupatá, se 3–5 listy. Listy jsou dlouze řapíkaté, 40–150 cm dlouhé a 35–160 cm široké, až 3krát zpeřené, lístky jsou řapíčkaté, úzce vejčité až široce vejčité, 8–45 cm dlouhé a 4,5–22 cm široké, na bázi srdčité nebo zaokrouhlené, často na bázi nesouměrné, po okraji až 2krát pilovité, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, s 9–12 vedlejšími žilkami na každé straně listu, na žilkách chlupaté. Květenství jsou terminální i axilární, terminální květenství je delší, 30–75 cm dlouhé a až 25 cm široké, složené z mnoha kulovitých okolíků, 2–3krát větvené, terminální okolík 30–75květý, postranní okolíky jsou 20–30květé; listeny jsou čárkovité až kopinaté, chlupaté, 10–20(–30) mm dlouhé; kališních lístků je 5, jsou trojúhelníkovité, až 0,6 mm dlouhé, i za plody vytrvávající; korunní lístky jsou drobné, úzce trojúhelníkovité až úzce vejčité, 2–2,3 mm dlouhé, bělavé; tyčinek je 5, jejich nitky jsou až 2,6 mm dlouhé. Plody jsou 6–7 mm dlouhé a 5–6 mm široké bobule, v době zralosti tmavě nachové až načernalé, vytrvávající čnělka je až 2,6 mm dlouhá.
Využití: Kořeny rostliny se využívají v tradiční medicíně.
Poznámka: Rod Aralia v současnosti zahrnuje 71 druhů, přičemž 57 druhů se vyskytuje v Asii, 14 druhů najdeme v Novém světě.
Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Berlín, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).