Nástroje pro usnadnění přístupu

  • A + - Velikost písma 100%
  • B A Výška řádků 100%
  • A B Mezery mezi písmeny 100%
  • Škálování obsahu 100%
.
eubabel.eu
Česko Evropská unie

Společný evropský jazyk




eubabel.eu

Proč potřebujeme společný evropský jazyk?



<span class=boxpz1><span class=boxpz11><span id=boxpz0 class=cs-cz></span><span class=boxpz2>Česko, Praha</span></span><span class=boxpz12><span class=boxpz3><a href=/cs-cz/vývoj/#Zdroj target=_blank>(Zdroj)</a></span></span></span>
Česko, Praha

V Evropě je mnoho států, a v mnoha zemích se hovoří více jazyky. Hranice v EU a v některých dalších zemích zmizely, je možné volně cestovat. Ale kvůli rozdílnosti jazyků, tyto hranice jako neviditelný Berlínská zeď přece jen nás rozdělují. Vždyť jak dobře by bylo, kdybychom rozuměli svým blízkým, nebo vzdálenějším sousedům. Mohli bychom se vzájemně hodně naučit jeden od druhého. Znalosti "obyčejných lidí" se nejeví tak důležitým, jako znalosti vědců, slavných lidí, ale disponují rozsáhlými každodenními zkušenostmi a informacemi a ty bychom věděli mezi sebou si povyměňovat, kdybychom měli jeden společný jazyk. Evropa by se vyvíjela mnohem rychleji, kdyby se ty "každodenní znalosti" by se uměli volně šířit přes hranice. Naše zkušenosti nám ukazují, že když navštívíme jiné evropské země, cítíme se v nich jako cizinci, protože nerozumíme jazyku toho druhého, pokud se chceme domluvit s tamními obyvateli. Vždyť jak dobře by bylo je poznat, jejich zvyky, kulturu, myšlenky. Mohli bychom se podělit o mnoho nápadů, nemuseli bychom všude vymýšlet to samé znovu a znovu. Byla by to obrovská výhoda jednak po stránce nášho duševního vývoje, ale i po stránce ekonomické, pokud bychom jsme se všude uměli s každým domluvit se. V ekonomických velmocích mimo Evropu (např. USA, Čína) říkají jedním úředním jazykem. To je velkou výhodou pro ně, kterou bychom ani my nemuseli postrádat.



čeština Čeština‎   (čeština)
Je podle tebe potřeba jeden společný úřední jazyk v Evropě?


eubabel.eu

Jaká je momentální situace?



<span class=boxpz1><span class=boxpz11><span id=boxpz0 class=cs-cz></span><span class=boxpz2>Česko, Praha</span></span><span class=boxpz12><span class=boxpz3><a href=/cs-cz/vývoj/#Zdroj target=_blank>(Zdroj)</a></span></span></span>
Česko, Praha

V Evropě se snaží obyvatelé jednotlivých zemí navzájem dorozumět se pomocí tří-čtyř jazyků velkých zemí. Mezi jinými i pomocí angličtiny. Tento jazyk (pravděpodobně díky Ameriky) se oproti jiným jazykem dostal do popředí. Přičemž angličtina je v Evropě, která sestává ze 46 (+19) států, jen ve tři státech úředním jazykem. Právě proto si mnozí nepřejí, aby se stala společným úředním jazykem. Proč bychom měli mluvit právě jejich jazykem? Proč je jejich jazyk lepší, než náš? Evropa je mnohem pestrobarevnějším, než bychom měli svou příslušnost k Evropě vyjádřit nějakým, pro většinu nás cizím jazykem. Evropa nemůže být kolonii anglického jazyka. Angličtina potlačuje naše vlastní jazyky. Mnoho z nich se dostává do našich jazycích bez překladu. Znějí nám jako cizí, nečeské. Píšeme SMS-ky, dopisujeme si s e-maily, like-ujeme, v televizi se díváme na celebrity, svá data si ukládáme na pendrive, na tabletách jako users klikám na widgety. Pomalu se z veřejného jazyka vytratí jazyky našich zemí a národnostních menšin. Od obyvatel malých zemí očekávají, aby se naučili jazyk jedné velké země. Pokud to neučiní, považují je za nevzdělaných, a za neschopné přizpůsobit se. Přičemž i jazyky malých zemí jsou stejně důležité jako těch velkých. Jejich občané ho mají rádi a váží se k nim. Mnozí ani nejsou schopni naučit se jazyk jedné velké země, protože mají pocit, že tímto je chtějí přimět k jakési asimilaci. Pokud se i naučí, není zaručeno, že se budou umět dorozumět, pokud se např. jeden z nich naučí německy a druhý francouzsky. Ani obyvatelé velkých zemí nemají ochotu vzájemně se naučit jazyk té druhé země. Není možné ve Francii nebo v Rusku se s obyčejným člověkem domluvit anglicky nebo německy, protože ze zásady se to nenaučí a naopak. Zato je důležité, aby byl jeden společný jazyk, který je přijatelný pro všechny země. Jazyk některé velké země si nemůže svévolně přivlastnit roli evropského společného jazyka. Ani jeden jazyk není lepší, nebo více, než nějaký jiný jazyk.



Pokud by byl jeden společný evropský jazyk, naučil by ses to?


eubabel.eu

Jaký má být společný evropský jazyk?



<span class=boxpz1><span class=boxpz11><span id=boxpz0 class=cs-cz></span><span class=boxpz2>Česko, Karlovy Vary</span></span><span class=boxpz12><span class=boxpz3><a href=/cs-cz/vývoj/#Zdroj target=_blank>(Zdroj)</a></span></span></span>
Česko, Karlovy Vary

Bude to jazykem Evropy, proto země skutečně podle území patřící do Evropy s úředním jazykem své země a úředně schválenými regionálními jazyky by se měly v něm účastnit. Jazyk by měl být vytvořen z jazyků používaných v současnosti, aby si v něm každý našel i ten svůj, aby to pociťoval jako i svůj. Slova, která jsou si velmi podobné, nacházejí se ve více jazycích, ty by byly přednostně zahrnuty do tohoto jazyka. Je vhodné usilovat o použití kratších slov. České slovo "úd" rusky je "конечность" (konečnost). Česky jsou to dvě písmena, kdy totéž rusky je již 10 písmen. Kratší slova vyžadují méně místa i na klasických i na digitálních nosičích dat. Méně inkoustu, papíru, CD, paměti, nosičů dat, atd. Kratší slova se dají snadněji naučit, vyslovit, rychleji a správněji se dají napsat. Při telefonování při posílání textových zpráv se zadávají kratší texty, slova netřeba zkracovat. Je výhodné kvůli jednoduchosti a úspornosti místa jednu hlásku označit jedním znakem (písmenem). Písmena sestávající ze dvou (nebo více) písmen (složky) je možné zapsat jedním písmenem a s použitím diakritických znamének. Vyplatí se používat takové písmena, která lze zapsat pomocí jednoho znaku. Jazyk ať je jednoznačný, jedné hlásce ať odpovídá jedno písmeno. Takto každý bude vědět, že co co znamená.

Např. angličtina, nebo francouzština těmto požadavkům většinou, nebo vůbec neodpovídá. Skoro každé slovo je třeba zvlášť naučit vyslovit, neboť použité písmeno má 2-3 nebo více způsobů výslovnosti, nebo jednu hlásku zapisují pomocí 2-3-4 písmen. Kromě toho napsaná slova obsahují i takové zbytečné písmena, která se při vyprávění ani nevyslovují. Těžké je jejich se naučit a nešetří se znaky. Jako příklad uvádím z angličtiny: to, too, you, crew, two. Všechna tato slova se při vyslovení končí na "U", ale zcela různě se píšou: U = O, OO, OU, EW, WO. Ten, kdo je poprvé vidí, nebude umět je správně vyslovit. Ačkoli anglický jazyk používá zkrácenou latinskou abecedu, z uvedeného příkladu je zřejmé, že to sám o sobě ještě nestačí na to, aby i jazyk byl jednoduchý. Dokonce země, kde obyvatelé hovoří anglicky, značně odlišně vyslovují stejná slova, ba dokonce i uvnitř jednotlivých oblastí země.



<span class=boxpz1><span class=boxpz11><span id=boxpz0 class=cs-cz></span><span class=boxpz2>Česko, Český Krumlov</span></span><span class=boxpz12><span class=boxpz3><a href=/cs-cz/vývoj/#Zdroj target=_blank>(Zdroj)</a></span></span></span>
Česko, Český Krumlov

Společný evropský jazyk by používal jen jeden druh abecedy, nemá význam používat latinku i cyrilici. Je důležité, aby každý věděl, bez ohledu na to, že v které zemi se nachází přečíst všechny nápisy. Latinka je úspornější, je v nich méně písmen zabírajících místo dvou průměrných znaků. Rozlišování rodů (ženský, mužský, střední) je také nehospodárným řešením, zbytečně používá různé slova téhož významu. Vykání a tykání je jakoby souběžně dva jazyky v jednom jazyce. I toto jen plýtvá místem a je zbytečné.

Slova z jednotlivých jazyků by se vybrali v tom poměru, v jakém poměru je ten jazyk zastoupení, kolik lidí s ním mluví. (Délka slov i zde je důležitým aspektem.) Pokud ovšem z rozlohy jedné země je evropský podíl jen 5%, tak pak úměrně počtu obyvatel na tomto evropském území a s úředním jazykem této oblasti se může zúčastnit na společném jazyce. Ovšem nebylo by dobré, kdyby v společném jazyce nejběžněji používané každodenní věty sestávaly ze slov 2-3 největších zemí. Celé úsilí by zbytečně vyšlo nazmar. Z toho důvodu ta slova, která v každodenní řeči tvoří nejčastěji používaných 7 000 - 8 000 slov by byly zvoleny z úředních jazyků jednotlivých zemí stejným podílem. I gramatiku třeba vytvořit s ohledem na jednoduchost. Třeba upřednostnit kratší předpony a přípony.

Mrtvé jazyky, uměle vytvořené jazyky (např. esperanto), národní a náboženské jazyky přistěhovalců mimo Evropu by v nich neměly být. Má to být živý, moderní, neutrální jazyk Evropanů.



Jaký má být společný evropský jazyk?


eubabel.eu

Šíření společného evropského jazyka



<span class=boxpz1><span class=boxpz11><span id=boxpz0 class=cs-cz></span><span class=boxpz2>Česko, Berounka</span></span><span class=boxpz12><span class=boxpz3><a href=/cs-cz/vývoj/#Zdroj target=_blank>(Zdroj)</a></span></span></span>
Česko, Berounka

Takto vytvořený společný evropský jazyk je pak možné šířit prostřednictvím médií, internetu, TV a rádia, aby se mohla stejným způsobem vyvíjet na území celé Evropy. V dnešní doby to už není problémem. Vedle národních jazycích jej lze vyučovat již počínaje školkou. Neztratil by se přitom ani náš rodný jazyk, neboť doma by se i nadále používal a částečně by byl i v tom společném jazyce. Společný evropský jazyk by měl i další výhody. Dali by se např. zrušit vícejazyčné návody na výrobcích, což je dosti nákladné pro výrobce, pokud chce v tomto směru splnit místní předpisy. Často takový návod k použití má rozsah brožury, či menší knížky ke které je třeba zcela zbytečně mnoho papíru. Má to nepříznivý dopad i na životní prostředí.



Cílem eubabel.eu je vytvoření Společného evropského jazyka. Byl bych rád, kdyby se na jeho vytvoření stejně zúčastnili i laici i odborníci. Čím více se nás zúčastní na její tvorbě, tím více to bude společenským jazykem.



Při psaní krátké textové zprávy (SMS) nebo rozhovou (chat)...