Pracovníci z nových členských zemí stále nemohou volně hledat práci na území všech států staré evropské patnáctky, s posledním prodloužením přechodných období stále počítá Německo a Rakousko. Odbourání překážek volného pohybu pracovních sil je tématem jednání ministrů práce, které v těchto dnech probíhá v Luhačovicích.
Luhačovice jsou po Praze prvním místem na území České republiky, které v rámci českého předsednictví hostí ministry evropské sedmadvacítky. Do lázeňského města na Zlínsku se včera sjeli ministři práce a sociálních věcí aby zde diskutovali o volném pohybu (mobilitě) pracovníků a profesní mobilitě (tj. změnách zaměstnání).
Profesní mobilita byla také hlavním tématem prvního dne neformálního setkání Rady. Až čtvrtina pracovníků v Evropské unii podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, který jednání předsedá, nikdy v životě nezměnila zaměstnavatele a tři čtvrtiny těch, kteří budou na trhu práce v roce 2020 jsou na něm již dnes.
Ministři sedmadvacítky se shodují podle Nečase v tom, že zvýšená konkurence v důsledku globalizované ekonomiky a také současná krize vyžaduje, aby lidé měnili častěji nejen zaměstnání ale i profese a vlády by měly zaměstnance ke změnám zaměstnání a podstupování rekvalifikací motivovat. Obdobně by měly být motivovány také firmy. Je třeba podporovat uznávání kvalifikací v jednotlivých členských zemích včetně vzdělání získaného neformální cestou a usnadnit tak pohyb na trhu práce. V souvislosti s krizí se navíc některé sektory dostanou do potíží a změna profese a zaměstnání je šancí pro lidi, kteří se ocitnou bez zaměstnání, dodal ministr.
Druhý den jednání se bude věnovat především přeshraniční mobilitě pracovníků. Občané nových členských zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a mezi něž patří Česká republika, Slovensko nebo Polsko, stále nemohou ve čtyřech členských zemích naplno využívat jednu ze základních svobod EU – volný pohyb pracovní síly. Mezi země, které dosud své pracovní trhy zcela neotevřely patří Belgie, Dánsko, Německo a Rakousko.
Letos v květnu těmto zemím vyprší druhé přechodné období, po něž mohly podle přístupových smluv nových členských zemí k EU omezovat občanům těchto zemí vstup na své trhy práce. O prodloužení přechodného období mohou staré členské země požádat ještě jednou (a naposledy) a to až do roku 2011, ovšem jen za předpokladu, že své rozhodnutí, které posléze posoudí Evropská komise, náležitě podloží argumenty.
Pracovní trh podle očekávání letos otevře Belgie i Dánsko, ale Německo a Rakousko dávají opět jasně najevo, že hodlají využít i posledního přechodného období. Podle ministra Nečase neexistují v současné době pro prodloužení přechodných období žádné ekonomické argumenty, důvody jsou spíše politické. Německo a Rakousko budou mít při hledání důvodů situaci komplikovanou i díky listopadové zprávě Evropské komise, podle níž pracovníci v nových členských zemí měli pozitivní vliv na ekonomiky zemí, které své trhy otevřely a k žádným závažným narušením trhů práce nedošlo.
Vedle přeshraniční mobility pracovníků se dnes budou ministři zabývat také mobilitou znevýhodněných osob a jejich reintegrací na trhu práce.