Integrace v LatAm Duben 2015.

Prezentace na téma: "Integrace v LatAm Duben 2015."— Transkript prezentace:

1 Integrace v LatAm Duben 2015

2 Počátky integrace Od 60. let Vychází z tradice „bolívarského snu“
Mnoho integračních seskupení, jejich mapa je nepřehledná První integrací je Latinskoamerické sdružení volného obchodu (ALALC) – 1960 Ihned následuje Středoamerický společný trh (CACM) V roce 1969 podepsána Cartagenská dohoda – vznik Andské skupiny

3 70. a 80. léta Vývoj světové ekonomiky paralyzoval integrační snahy –ropné krize Po celé LA dluhová krize a narůstá státní protekcionismus a neochota spolupracovat Přesto vznikají další iniciativy – CARICOM, Amazonský pakt „Ztracená dekáda“

4 90. léta „Renesance integrace“ Nový regionalismus
Velké změny v politické i bezpečnostní oblasti v regionu Jak obnovení spolupráce či její transformace, tak vznik nových projektů, jako je Mercosur či NAFTA

5 Etapy integračního procesu
Dle Bély Ballasy: 1: zóna volného obchodu – odstranění překážek obchodu mezi zeměmi, nikoliv navenek 2: celní unie – koordinace obchodní politiky, existence společného celního sazebníku 3: vnitřní trh – kromě zboží též volný pohyb služeb, osob a kapitálu 4: HMU – odstranění národních měn, koordinace ekonomických politik a rozpočtové politiky

6 Supranacionalismus vs. Intergovernmentalismus
Souvisí s konceptem národní suverenity Ochota vzdát se určitých kompetencí a přesunout je na nadnárodní těleso V rozvojových zemích státy na suverenitu daleko opatrnější

7 Důvody pro integraci Primárně ekonomické – využití potenciálu většího ekonomického celku V případě pokusů o politickou integraci též snaha o to, aby státy jako celek měly větší váhu v mezinárodním dění V rozvojovém světě často politické motivy převyšují nad ekonomickými Přináší stabilitu

8 Trade promotes peace Ekonomická integrace zvyšuje interdependenci mezi jednotlivými státy – zájem na dobrých vztazích roste Posilování vztahů mezi společnostmi a důvěry

9 Podmínky pro integraci
Obecně ochota spolupracovat – zvyšuje se mezi demokratickými režimy Výhodnost pro všechny zapojené země Existence podobných zájmů Sdílení obdobných hodnot

10 Dopady integrace Zvýšení intraregionálního obchodu
Kapitalizace výhod většího trhu Větší dopad v mezinárodním prostředí Tvorba pravidel na vyšší úrovni (nutné hlídat dodržování) Vyšší bezpečnost v regionu

11 Možné problémy Existence vnitřních konfliktů
Různorodost států s ohledem na velikost a ekonomický potenciál Nedostatek zdrojů a omezená schopnost nakládat s nimi Různorodost zájmů Nerovnoměrné rozdělení benefitů integrace Nacionalismus, suverenita Nedostatek „osobní chemie“ mezi lídry v regionu Podílení se na více procesech

12 Možné problémy II Nedostatečná role soukromého sektoru
Neodstatečná infrastruktura Nedostatek integrace do globální ekonomiky Obecně slabé státy Nedostatečná úroveň byrokratů Integraci není přikládána vysoká důležitost Nejasný, široký záběr integrace

13 Průběh integrace Pohybuje se kupředu tempem nejpomalejšího státu
Vztah mezi hloubkou integrace a počtem zainteresovaných států Tendence k ochraně národních zájmů zpomaluje integraci Otázka existence nezávislého a silného „soudce“

14

15 Andské společenství národů
Dohoda z Cartageny již z roku 1969 V 70. letech vystupuje Chile z důvodu rozdílného pohledu na ekonomiku 80. léta poněkud ustrnulý proces V 90. letech nový impuls, snaha o vytvoření společného trhu s politickými prvky (náznaky společné zahraniční politiky) V současné chvíli v krizi, vystoupila Venezuela, Bolívie je do budoucna s otazníkem

16 MERCOSUR Založen 1991 Smlouvou z Asunciónu (změněno již 1994 Smlouvou z Ouro Preta) Na počátku výrazný politický podtext – sbližování Argentiny a Brazílie Krizová léta – pád HDP, evidentní snížení provázání ekonomik V současné době dokončována celní unie, pak je v plánu společný trh

17 Problémy MERCOSURU Dominance Brazílie
Různý pohled na integraci ze strany malých a velkých států Politický nebo obchodní integrační proces? Dlouhé přistupování Venezuely Neschopnost vyjednat si obchodní smlouvy mimo oblast LatAmu Není oslabeno postavení vznikem Unasuru?

18 Integrace a demokracie
Demokracie může být jedním z „pravidel klubu“ Podmínka pro vstup či hrozba vyloučením v případě porušení Otázka důvěryhodnosti hrozby Hrozba je vyšší u bohatších zemí s velkou provázaností Regionální bloky v tomto silnější než WTO či OSN Paraguay a Mercosur v roce 1996

19 Reálné dopady - Paraguay
Vyloučení Paraguaye z Mercosuru po odvolání prezidenta Luga „Parlamentní puč“ Otázka, zda nebyly jiné důvody – vstup Venezuely

20 NAFTA Původně měla být jen US-CAN
Velká snaha prezidenta Salinase připojit se k projektu Vznik v roce 1994 Striktně mezivládní charakter

21 Kritika NAFTA Většinou zleva Dopad na mexické zemědělství
Nedostatečné snižování míry chudoby Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Mexika Dopady na životní prostředí - Maquiladoras Deindustrializace USA, ztráta pracovních příležitostí

22 Cesta k FTAA Iniciativa USA – Bush starší – 1990 – Iniciativa pro Ameriky „zóna volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi Summit v Miami – Deklarace principů – mezi jinými i závazek vytvořit FTAA do roku 2005 Hayes: úspěchu napomohla shoda na širokém spektru otázek, nutnost na nich spolupracovat a fakt, že vlády měly demokratický mandát

23 Další vývoj 1998 Summit v Santiagu Principy vytváření FTAA:
1) Vše založeno na konsenzu 2) V souladu s pravidly WTO 3) Přijímat se bude dohoda jako celek „single undertaking“ 4) Komplementarita s již existujícími procesy

24 Miami 2003 Zlom, nešťastné naplánování po neúspěšném jednání WTO v Cancúnu Snaha o vyjednávání buďto „variabilní geometrie“, nebo „FTAA-lite“ FTAA dodnes nevznikla

25 Největší problémy FTAA
Pozice některých zemí Problematika zemědělství Existence integračního seskupení zahrnujícího prakticky celou JA – Jihoamerické společenství národů

26 UNASUR Jihoamerický projekt pod taktovkou Brazílie
Navazuje na ideu SAFTA z 90. let Hlavní sídlo v Quito Výrazně institucionálně inspirováno Evropskou unií Vize volného pohybu osob, zboží ( ) společné měny Účastní se všechny státy jižní Ameriky

27 Výhledy UNASURu Budování důvěry Emancipace od USA Role Brazílie
Chile jako hodnotový leader? V minulosti nevypočitatelný Chávez, dnes další vývoj ve Venezuele

28 ALBA Bolívarská alternativa pro Ameriky
Ideologická integrace – spíše blok obdobně smýšlejících zemí Projekt bývalého venezuelského prezidenta Cháveze Kuba, Bolívie, Nikaragua, Dominikánská republika, Ekvádor Po smrti Cháveze význam upadá

29 Pacifická aliance Založena 2012 Chile, Perú, Kolumbie, Mexiko
„Pacifické pumy“ Třetina HDP LatAm Spojuje je liberální a proexportní přístup k obchodu Protiváha Mercosuru?