UNIVERZITA KARLOVA Právnická fakulta Diplomová práce Antonín Paseka UNIVERZITA KARLOVA Právnická fakulta Antonín Paseka Finančněprávní aspekty alternativních platebních systémů z pohledu právní úpravy praní špinavých peněz Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Roman Vybíral, Ph.D. Katedra finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 24. června 2019 Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny a že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Dále prohlašuji, že vlastní text této práce včetně poznámek pod čarou má 227 809 znaků včetně mezer. …………………..…………. Antonín Paseka V Praze dne: 27 června 2019 Tímto bych rád poděkoval za vstřícný přístup a inspirativní poznámky vedoucímu své diplomové práce a dále děkuji rodině za trpělivost a podporu při studiu. Obsah Úvod................................................................................................................................................................. - 1 1. Fundamentální atributy ......................................................................................................................... - 4 1.1. Finanční trh ............................................................................................................................................................ - 5 1.2. Peníze a jejich finančněprávní aspekty ................................................................................................................ - 10 1.2.1. Žirální peníze ............................................................................................................................................... - 15 1.2.2. Elektronické peníze ..................................................................................................................................... - 18 1.2.3. Kryptoměna či virtuální měna? ................................................................................................................... - 18 1.3. Platební styk ........................................................................................................................................................ - 21 1.4. Informace doprovázející platby ........................................................................................................................... - 25 SWIFT .................................................................................................................................................................... - 26 1.5. Platební systémy .................................................................................................................................................. - 27 1.5.1. Stručný historický exkurs vývoje platebních systémů ................................................................................. - 27 1.5.2. Tržní infrastruktura ...................................................................................................................................... - 29 1.6. Dohled ................................................................................................................................................................. - 37 1.6.1. Vymezení pojmu dohled v souvislosti s právem finančních trhů................................................................. - 37 1.6.2. Právní rámec dohledu nad platebními systémy v Evropské unii a v České republice .................................. - 38 Oversight neboli výkon dohledu nad platebními systémy .................................................................................... - 38 - 2. Alternativní platební systémy .................................................................................................................... - 41 2.1. Právní vymezení alternativních platebních systémů ........................................................................................... - 42 2.2. Centralizované alternativní platební systémy ..................................................................................................... - 44 2.2.1. Karetní instituce .......................................................................................................................................... - 47 2.2.2. Finančně technologické platformy .............................................................................................................. - 49 PayPal .................................................................................................................................................................... - 51 Apple Pay............................................................................................................................................................... - 53 Twisto .................................................................................................................................................................... - 54 Revolut .................................................................................................................................................................. - 55 2.2.3. Mobilní platby ............................................................................................................................................. - 56 M – Pesa ................................................................................................................................................................ - 58 2.2.4. Zhodnocení centralizovaných alternativních platebních systémů ve světle opatření proti praní peněz ..... - 59 2.3. Decentralizované platební systémy ..................................................................................................................... - 60 2.3.1. Blockchain a jeho možnosti, cesta k efektivnější kontrole plateb? ............................................................. - 60 Otevřený systém ................................................................................................................................................... - 62 Uzavřený systém ................................................................................................................................................... - 63 2.3.2. Hawala......................................................................................................................................................... - 63 - -1- 2.3.3. Zhodnocení decentralizovaných platebních systémů ve světle opatření proti praní peněz ........................ - 64 - 3. Praní špinavých peněz prostřednictvím alternativních platebních systémů .............................................. - 66 3.1. Vliv globalizace na praní špinavých peněz a financování terorismu .................................................................... - 68 3.1.1. Finanční akční výbor .................................................................................................................................... - 70 Doporučení FATF ................................................................................................................................................... - 70 3.1.2. Moneyval ..................................................................................................................................................... - 71 3.2. Legislativní normy v boji proti praní peněz .......................................................................................................... - 71 3.2.1. Evropská právní úprava boje proti praní špinavých peněz .......................................................................... - 72 3.2.2. Česká právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ..................................................... - 75 3.3. Vybrané instituty práva praní špinavých peněz ................................................................................................... - 77 3.3.1. Holistický přístup a hodnocení rizik ............................................................................................................. - 78 3.3.2. Povinnosti povinných osob .......................................................................................................................... - 81 Povinnost identifikace, povinnost kontroly klienta a sběr a uchovávání dat ........................................................ - 81 Systém vnitřních zásad a hodnocení rizik .............................................................................................................. - 83 3.4. Aktuální otázky AML a možnosti jejich řešení de lege lata a de lege ferenda ..................................................... - 83 3.4.1. Je aktuální legislativa dostatečně flexibilní a efektivní? .............................................................................. - 83 3.4.2. Daňový rozměr AML aneb Spolupráce FIU, daňových orgánů a povinných osob ....................................... - 84 3.4.3. Veřejný zájem a ochrana spotřebitelských dat: Big Brother v našich financích? ......................................... - 89 3.4.4. Úvaha o možnostech implementace páté AML směrnice ........................................................................... - 89 3.4.5. Úvaha de lege ferenda k implementaci páté AML směrnice ....................................................................... - 91 - Závěr .............................................................................................................................................................. - 93 Seznam zkratek .............................................................................................................................................. - 98 Bibliografie .................................................................................................................................................. - 100 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................................................... - 100 Seznam použitých internetových zdrojů .................................................................................................................. - 104 Seznam použitých právních předpisů ....................................................................................................................... - 114 Česká republika ................................................................................................................................................... - 114 Evropská unie ...................................................................................................................................................... - 115 Důvodové zprávy, metodické pokyny a stanoviska .................................................................................................. - 117 Seznam použitých rozhodnutí .................................................................................................................................. - 118 Seznam ostatních zdrojů .......................................................................................................................................... - 118 - -2- Úvod Předmětem předkládané diplomové práce je v dnešní době stále aktuální a neustále se vyvíjející problematika regulatorní úpravy multidisciplinárního fenoménu, jímž je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu a boj proti financování šíření zbraní hromadného ničení, jenž se v českém právním řádu obecně označuje jako právo boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Volbou nadepsaného individuálního tématu své diplomové práce navazuji na svou studentskou vědeckou práci zaměřenou na platební systémy v souvislostech sdílené ekonomiky. Cílem této práce je především podat srozumitelnou definici pojetí alternativních platebních systémů, přičemž se budu snažit zhodnotit jak povinnosti obezřetnostní ve smyslu působení alternativních platebních systémů na finančním trhu, tak se pokusím zhodnotit aktuální přístup legislativy práva proti praní špinavých peněz a financování terorismu k aktuálním otázkám vyvstávajícím z novot, které se na finančním trhu v souvislosti s platebními systémy v posledních letech udály. Domnívám se, že vzhledem ke globalizaci finančních trhů a rozvoji internetu, zejména s nárůstem možností jednotlivých osob mnohem snáze a rychleji spravovat své finance, jde ruku v ruce vzrůstající potřeba tento segment vhodně a kvalitně regulovat, přičemž by mělo docházet k co nejmenšímu zásahu do soukromí jednotlivých osob. Vzhledem ke komplexnosti problematiky platebního styku, zejména bezhotovostního platebního styku a multidisciplinaritě práva praní špinavých peněž, považuji předložení této diplomové práce za velmi přínosné, neboť společným jmenovatelem uvedených problematik jsou peníze, které jsou fundamentálním institutem finančních trhů. S ohledem na poměrně kvalitně legislativně upravenou problematiku platebního styku a práva proti praní špinavých peněz se pokusím vycházet zejména z primárních zdrojů. Ačkoliv jsou zkoumané problematiky zevrubně regulovány, budu vycházet ze sekundárních zdrojů, neboť některé aspekty alternativních platebních systémů nejsou doposud účinně regulovány. -1- Vzhledem k multidimenzionalitě zvoleného tématu se pokusím o normativní přístup, který spatřuji důležitým, a proto jsem si v počátku své vědecké činnosti zvolil úkol, jimž je potvrzení či vyvrácení hypotézy která zní: Vede větší míra regulace a specifičtější formy přístupu k zamezování praní špinavých peněz a k boji proti financování terorismu k vyhledávání alternativních, finančně-transakčních systémů za účelem vyhnutí se regulovaným přístupům do finančního systému a tudíž vedou k odlivu finančních prostředků do nově vznikajících případně neformálních platebních systémů? Na tuto hypotézu se pokusím odpovědět v závěru této diplomové práce, přičemž budu vycházet z poznatků zjištěných v průběhu vědecké činnosti. Ačkoliv jsem si tedy zvolil normativní přístup, pokusím se provést i dílčí kvalitativní empirický výzkum, jenž zaměřím na porovnání centralizovaných a decentralizovaných alternativních platebních systémů a následně je budu analyzovat ve světle práva proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z vědecko-metodologického hlediska bude využita zejména analytická metoda a metoda syntézy, přičemž je již dopředu jasné, že se v některých pasážích této práce nevyhnu metodě deskriptivní. Vzhledem ke zvolenému tématu a druhu práce nevyužiji metodu mezinárodně právně komparativní, ačkoliv se o dílčí právně ekonomickou komparaci jednotlivých druhů platebních systémů pokusím. Předkládanou diplomovou práci budu členit do kapitol. V první části předkládané diplomové práce se pokusím obsáhnout zejména obecnější souvislosti finančního trhu se zaměřením na retail, přičemž v rámci kapitol a podkapitol budou probrány fundamentální aspekty platebního styku, zejména tedy peníze, platební systémy a příslušná právní úprava. Ve druhé části předkládané diplomové práce se zaměřím na samotné jádro – tedy alternativní platební systémy a jejich definiční znaky a základní atributy, přičemž se pokusím v rámci jednotlivých podkapitol shrnout klady a zápory analyzovaných alternativních platebních systémů. -2- A konečně ve třetí části se pokusím o hlubší normativní analýzu práva zaměřeného proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V této části se také pokusím o předložení možných řešení tuzemské právní úpravy praní špinavých peněz de lege lata s ohledem na materiální náplň práce a s ohledem na nutnost implementace Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále také jako „pátá AML směrnice“ nebo „5AMLD“). V závěru této práce se pokusím o vědecké shrnutí dosažených poznatků a definování adekvátní odpovědi na výše stanovenou hypotézu. -3- 1. Fundamentální atributy Ze široka pojatý termín platební systém (paymnet system) je podle definice Evropské centrální banky (dále také jako „ECB“) vícevýznamovým pojmem. Sensu lato jej lze chápat jako soustavu procesů, instrumentů a regulatorních pravidel, která umožňují převod hodnoty (zpravidla peněžní) mezi účastníky platebního systému v rámci státu nebo měnové unie.1 Stricto sensu se jedná o systém převodu hodnot (funds transfer system), definovaný ECB jako formální dohoda založená na soukromoprávních institutech s neomezeným množstvím členů uznávajících společně určité pravidla a formální dohody pro převod, clearing, netting neboli vypořádání peněžních závazků mezi členy platebního systému2. Platební systém je, pokud jej pojmeme z nejširšího možného hlediska, určitým zavedeným postupem či výpočetní mechanismem, jenž slouží k vypořádání plateb mezi osobami, které se obecně nazývají prodávající a kupující. Jinými slovy se tedy jedná o způsob vypořádání nabídky a poptávky. Historicky jsou nám známy různé druhy platebních systémů, jež se odvíjely od určitých vývojových stádií společnosti a různorodosti platebních instrumentů. V závislosti například na tom, zda se jedná o vnitrostátní nebo mezinárodní platební styk, zda se obchodují cenné papíry, komodity a jim obdobné suroviny anebo jde o nákup spotřebního zboží, služeb či potravin, rozlišujeme jednotlivé platební systémy. Platební systémy jsou tedy do značné míry ovlivňovány jak hospodářskými, sociálními, tak kulturně politicko-ekonomickými souvislostmi, které mají bezesporu vliv na podobu soudobých platebních systémů. Podle Barra3 je z pohledu regulatoriky konkrétních platebních systémů rozhodující spotřebitelské chování, kdy právě spotřebitel volí platební systém pro něj aktuálně nejvhodnější s ohledem na volbu platebního instrumentu. Zdali chce zaplatit platební kartou (debetní či kreditní), zda chce využít Apple Pay anebo využít k nákupu kávy ve Starbucks svou přednabitou 1 K tomu srovnej definici ECB viz Glossary of Terms related to payment, clearing and settlement systems. [online] European Central Bank, 2009 [cit. 2019-06-08] Str. 18. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/glossaryrelatedtopaymentclearingandsettlementsystemsen.pdf. 2 Tamtéž, str. 11, případně pokud jsou členy pouze banky, jedná se o mezibankovní platební systém (interbank funds transfer system) viz str. 13 tamtéž. 3 Viz BARR, Michael S. Howell E. JACKSON and Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 802. ISBN 978-1-64020-249-8. -4- Starbucks Card či případně rozdělit platbu s jinou osobu pomocí Venmo (v ČR poskytovaná služba rozdělení platby (split) je nabízena například platební institucí Twisto anebo finanční institucí Revolut. Barr současně upozorňuje, že je v dnešní době stále aktuálnější vnímat debaty ohledně platebních systémů z pohledu konvenčních platebních systémů založených na tradiční tržní infrastruktuře a v zásadě jim konkurujícím novým, rozuměj alternativním platebním systémům, využívajících inovativní technologie mobilních plateb, Blockchain a nebo obdobných technologických řešení4. 1.1. Finanční trh Za nejstarší platební systém je, v souvislosti s dělbou práce, možné považovat směnný obchod („barterový obchod“), který se vyznačoval směnou zboží a služeb5. Následná evoluce ve vývoji finančních vztahů, respektive peněžních vztahů vedla k rozvoji finančních trhů. Například Bakeš s Kotábem definují finanční vztahy jako: „vztahy, které souvisejí s tvorbou, rozdělováním (distribucí), přerozdělováním (redistribucí) a užitím (realizací) peněžních fondů“6. S rozvojem finančních vztahů se rozvíjely i finanční trhy. Pokud podrobnější analýzou zhodnotíme definici finančních trhů, tak Dvořák definuje finanční trhy jako: „[s]ystém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky“7. Podle Kurkovy definice finančních trhů se jedná o „systém institucí a instrumentů, zabezpečujících pohyb peněz a kapitálu (nabízeného ve formě cenných papírů) ve všech podobách mezi různými ekonomickými subjekty na základě poptávky a nabídky.“8. 4 Tamtéž, str. 802 a 803. 5 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. 744 s. Str. 17. ISBN 80-247-0769-1. 6 Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 7. ISBN 978-7552-935-0. 7 Viz REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. str. 95. ISBN 80-7216-031-7. 8 KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. 188 s. Str. 2. ISBN 978-80-7400-277-9. -5- Pokud vezmeme shora uvedené definice a porovnáme je s definicí platebního systému podle ECB, dojdeme k tomu, že se tyto pojmy v zásadě překrývají. Postupně se systém plateb rozvíjel a společně se společenskou potřebou ekvivalentu zboží a služeb, a to přes různé druhy platidel (komoditních peněz)9 až k penězům, do podoby tak jak jej známe dnes. Není tedy překvapením, že slovo peníze a jeho latinský název (Pecunia) je odvozen od slova (Pecus) tedy dobytek10. Problematika barterového obchodu a obchodu uskutečňovaného různými druhy komoditních peněz spočívá v tom, že se s nimi pojily nemalé transakční náklady. Tyto transakční náklady, které vyjadřují „náklady na čas strávený úsilím realizovat směnu jednotlivých zboží a služeb,“11 se však rapidně snížily se zavedením tzv. bullion coins12 (mincí z drahého kovu). Definičně je nutné rozlišovat mezi stěžejními instituty měnového práva, kterými jsou měna a peníze. Zatímco měna je pojmem právním, vyjadřujícím zpravidla kvalitativní formu konkretizace peněz stanovenou autoritativně, peníze jsou chápány jako zvláštní druh univerzálního zboží (legal tender) sloužícího k vyjádření hodnoty, zprostředkování nákupu či prodeje zboží a služeb a k uskutečňování široké plejády plateb.13 9 Historicky lze mezi platidla zařadit například zlaté pruty, cenné látky a koření. Toto určité zboží bylo parciálně vyčleněno ze spotřeby a došlo k jeho proměně v tzv. plnohodnotné peníze (full-value money), Jílkem také nazývaných jako komoditní peníze viz JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. Finance (Grada). 744 s. Str. 18. ISBN 80-247-0769-1. 10 Tamtéž, str. 18. 11 REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2014. 423 s. Str. 16. ISBN 978-80-7261-240-6. 12 Tamtéž, str. 18. 13 KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 186. ISBN 978-7552-935-0. -6- Vůdčí funkcí peněz je v zásadě jejich schopnost denominovat hodnotu14, Jílek definuje obecné tři účely peněz: „1. jako účetní jednotku kupní síly, tj. cen zboží a služeb; 2. jako platební prostředek mezi spotřebiteli, podniky a vládou a 3. jako prostředek uchování hodnoty“15. Peníze ve formě různých mincí či bankovek a jim obdobným formám 16, tedy fyzicky hmatatelným – dominují hotovostnímu platebnímu styku a jsou označovány za dokonale likvidní aktivum. Peníze ve formě bezhotovostní, které jsou pohledávkou za poskytovatelem platebních služeb, nikoliv méně hodnotné než fyzicky hmatatelné, jsou esenciálním platidlem využívaným v prostředí bezhotovostního platebního styku. Elektronické peníze, které mají obdobné vlastností jako peníze bezhotovostní, jsou v posledních letech stále více využívány a je třeba s nimi do budoucna počítat jako s rychle se rozvíjející formou platidla, byť nemají například stejné zajištění jako peníze bezhotovostní, neboť nejsou vkladem podle § 1 odst. 2) zákona č. 6/1992 Sb., o bankách (dále také jako „zákon o bankách“ nebo „ZOB“), jako svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Tím fakticky nevzniká závazek mezi vkladatelem a bankou ve smyslu ustanovení Části XIV. zákona o bankách o pojištění vkladů. Elektronické peníze jsou podrobněji zkoumány dále v této práci. V dnešních souvislostech nelze nezdůraznit, že z dosud známých informací, zejména pak dat získaných sledováním platebního styku, by bylo jakkoliv patrné, že by měl být hotovostní platební styk nahrazen platebním stykem bezhotovostním17. V říjnu 2017 byla zveřejněna studie 14 Tamtéž, str. 186. 15 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. Finance (Grada). 744 s. Str. 26. ISBN 80-247-0769- 1. 16 V ČR se dříve vyskytovaly hotovostní peníze ve formě státovek, viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 7. ISBN 978-7552-935-0. K tomu srovnej například oběživo ve formě mobilizačních státovek z roku 1939, viz 1926 – 1939 Národní banka Československá. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.historie.cnb.cz/cs/emisni_cinnost/. 17 Srovnej Zrušení hotovosti ve Švédsku se blíží. K čemu bude centrální banka? [online] Flowee.cz [cit. 2019-05-22] Dostupné z: https://www.flowee.cz/civilizace/5501-zruseni-hotovosti-ve-svedsku-se-blizi-k-cemu-bude-centralnibanka. -7- ECB18, která dokládá, že v Evropě je stále dominantní platební metodou platba v hotovosti, přičemž toto zjištění platí zejména pro drobné platby u obchodníků v obchodech. Ze 168 milionů provedených plateb na prodejním místě u obchodníka (dále také „POS“ nebo „Point of Sale“), tedy retailových plateb, bylo v evropském hospodářském prostoru 78 % plateb provedeno v hotovosti, 19,1 % plateb bylo provedeno prostřednictvím debetního nebo kreditního karetního platebního prostředku (dále také jako „platba kartou“) a pouze 2,1 % plateb bylo provedeno prostřednictvím jiné alternativní platební metody či instrumentu19. Je tedy zřejmé, že hotovostní platební styk je pro retail stále dominantním. Využívání hotovosti samovolně neklesá tak drastickým způsobem. Ovšem je nutné také podotknout, že některé země evropského hospodářského prostoru (dále také jako „EHP“), konkrétně Švédsko anebo mimo EHP Uruguay, mají za svůj cíl úplné vytlačení hotovostního platebního styku a nahrazení běžného oběživa20 digitální měnou. Nelze taktéž nepřihlížet k tomu, že kde se nacházel obchod, našli se vždy lidé, kteří chtěli maximalizovat svůj zisk více než druzí a na jejich úkor, přičemž jejich snahou bylo získávání osobního obohacení na úkor ostatních členů společnosti. V tomto ohledu považuji za klíčovou lidskou vlastnost vedoucí k osobnímu obohacení – navzdory obvyklým ctěným a chráněným konvencím, chamtivost. Již antický řecký filozof Démokritos pravil: „Získávat peníze není neužitečné, ale získávati je nespravedlivě je nade vše horší.“. Snaha o získání osobního prospěchu různými druhy aktivit právně relevantních z pohledu trestního práva, zejména podvody, korupčním jednáním, krácením daňové povinnosti a podobně, implicitně vede k nutnosti legalizovat případný příjem z nelegální činnosti. Tyto aktivity mají 18 ESSELINK, Henk a Lola HERNÁNDEZ. The use of cash by households in the euro area. Germany: Eurpoean Central Bank. 2017. 68s. ISBN: 978-92-899-2863-2. [cit. 2019-05-22] Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpops/ecb.op201.en.pdf. 19 Tamtéž, str.18. 20 Oběživem rozumíme bankovky a mince, viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 7 a 187. ISBN 978-7552-9350. -8- zpravidla za následek na jedné straně vznik škody a na druhé straně vznik obohacení, které však není legálně nabyto. V nedávné historii, zejména ve spojení s potřebou legalizovat nelegální příjmy pramenící zejména z nelegálního nakládání s omamnými a psychotropními látkami (dále také jen „drogy“)21, obchodu s lidmi a mimo jiné také s bojem proti šíření zbraní hromadného ničení, byla identifikována tato uvedená rizika, která jsou vyhodnocována jak lokálně, tak globálně. Globální iniciativa vyvíjená v rámci Financial Action Task Force, tedy Finančního akčního výboru G7 (dále také jako „FATF“), měla za následek vypracování 40 doporučení FATF 22. Tato stěžejní iniciativa v boji proti zneužívání finančního systému k praní špinavých peněz reaguje zejména na příjmy z nelegálního obchodu s drogami, jenž je problematikou široce překračující hranice států, kde se drogy vyrábějí. Iniciativa ze strany FATF je spatřována zejména ve stanovení obecného legislativně regulatorního rámce, jaký by měl být v minimální míře naplněn a jenž by měly členské státy aplikovat v rámci svých vnitrostátních legislativně regulatorních předpisech. S ohledem na vymezený zkoumaný segment platebních systémů je nezbytné charakterizovat platební styk. Platebním stykem rozumíme proces, jenž v zásadě spočívá v zájmu jedné strany, tedy plátce, poukázat, zaplatit či poskytnout, finanční prostředky na platební účet příjemce. Platební styk může proběhnout různými platebními metodami, které dále dělíme v závislosti na druhu platebního styku. Hotovostní platební styk je zpravidla vypořádán prostřednictvím fyzického předání peněžních prostředků. Bezhotovostní platební styk, jehož základní charakteristikou je absence hotovosti, dále členíme podle zvoleného platebního prostředku. V rámci konvenčního bezhotovostního platebního styku se jedná o platební styk, který je zabezpečován zpravidla centrálními bankami a bankami, které poskytují služby svým klientům. Tedy mimo klienta se v rámci bezhotovostního platebního styku setkáváme s dalšími osobami 21 Broom a Markham zdůrazňují právě problematiku praní špinavých peněz z drogového průmyslu, přičemž udávají, že pouze v roce 1997 se ve Spojených státech amerických „vypralo“ $ 500 milionů. Viz BROOM, Lissa L. and Jerry W. MARKHAM. Regulation of Bank Financial Service Actvities Casees and Materials. Second Edition. St. Paul (US): West Group, 2001. 1121 s. Str. 1086. ISBN 0-314-15137-0. 22 Podrobněji se náplni činnosti FATF věnuji dále v této práci. -9- vstupujícími do procesu zúčtování. K tomu je obvykle, nikoliv však nutně, zapotřební dalších dvou osob, jenž označujeme za poskytovatele platebních služeb plátce a poskytovatele platebních služeb příjemce. Lze tedy shrnout, že základní charakteristikou platebního styku je zprostředkování platební transakce (transferu peněžních prostředků), mezi jednotlivými osobami, tedy od plátce k příjemci23. Problematice platebního styku se věnuji podrobněji dále v této práci v podkapitole platební styk. Českým ekvivalentem pro praní špinavých peněz je zákonodárcem využívaný pojem „legalizace výnosů z trestné činnosti“, jenž je jevem, který je společensky vysoce škodlivý. Je to činnost dopadající v konečném důsledku na každého účastníka finančních vztahů. Skutečnost, že k této činnosti dochází, je nevyvratitelná. V souvislosti s tím je potřeba klást si několik otázek. Kde se tato činnost vzala a proč k ní dochází? Jakým způsobem je možné této činnosti předcházet, případně jak řešit její negativní dopady na společnost? Jakým efektivním způsobem zabránit využívání platebních systémů právě této celospolečensky negativní činnosti? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoduché, neboť pro celkové pochopení problematiky praní špinavých peněz prostřednictvím platebních systémů, tedy v rámci finančního trhu, je nezbytné přistoupit holisticky24 a vnímat tuto činnost v širších souvislostech také jako činnost sociologicky problematickou, která vyvěrá ze samotné nátury člověka tuto činnost páchajícího. 1.2. Peníze a jejich finančněprávní aspekty Fenomén peněz jako legálního platidla se neustále vyvíjí. Historicky známá legální platidla odrážela svou dobu a to zpravidla tak, že s dalším rozvojem vznikala a zanikala. V dnešní době již stěží budeme v běžném obchodním styku platit grošem. Současný vývoj v platidlech podléhá velkému množství různorodých zájmů, ale základní myšlenka měny jako platidla zůstává nedotčena. Platba (payment) vyjadřuje transfer likvidních prostředků, zpravidla peněz, přičemž samotná platba je realizována prostřednictvím oběživa, anebo za využití vkladů, respektive 23 Podle zákona o platebním styku se platební transakcí rozumí vložení peněžních prostředku na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředku, je-li taková transakce prováděna v rámci platební služby viz § 2 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku. Podle § 2 ods1. písm. e), f), g) je platební transakce prováděna inkasem, úhradou, a nebo trvalým příkazem. 24 Viz Holistický přístup je podrobněji charakterizován v kapitole Holistický přístup. - 10 - zůstatků, na běžných bankovních či platebních účtech25. Nové technologie a výpočetní postupy přinesly další možnosti plateb, mezi které řadíme platby prováděné čistě elektronicky (např. mobilními platbami) anebo různými druhy kryptoměn26. Nelze než souhlasit, že rozvinutý bezhotovostní platební styk je hlavním aspektem rozvinutých ekonomik27, současnost však ukazuje, že bezhotovostní platební styk se mnohem snáze a rychleji rozvíjí v některých rozvojových ekonomikách. Pakliže zohledníme, že v méně rozvinutých ekonomikách nenalezneme příliš rigidní úpravu platebního styku, přičemž státní, respektive nadnárodní zájmy nejsou v rozvojových ekonomikách významnějšího charakteru28, otevírá se zde prostor pro alternativní platební systémy, jež mohou operovat se státní měnou a to jak s penězi v běžné, bezhotovostní formě, tak s elektronickými penězi a také s virtuálními měnami. Dobrým příkladem je keňská platební metoda M-Pesa29, která si našla cestu i do jiných nikoliv jen afrických států. Musíme se však vypořádat s výzvami ležícími v několika rovinách. Pakliže vezmeme za fakt, že pro nás, občany Evropské unie, je běžné využívat různé metody placení za zboží a služby a využívat tím různých forem peněžních prostředků30, jako jsou stále hojně využívané bankovky 25 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. 744 s. Str. 685. ISBN 80-247-0769-1. 26 Viz kapitola Kryptoměna či virtuální měna. 27 K tomu srovnej BAKEŠ, Milan, Radim BOHÁČ a Marie KARFÍKOVÁ, et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 549 s. Str. 355, ISBN 978-80-7400-440-7. 28 Je potřeba upozornit na fakt, že například v USA a silněji v Evropě je mnohem silnější vliv nadnárodních karetních asociací, které hájí své zájmy, jež jsou představovány využívání platebních karet jako platebního prostředku. K tomu srovnej BARR, Michael S., Howell E. JACKSON and Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 692. ISBN 978-1-64020-249-8. 29 Viz. Mobile money case study: How M-Pesca is driving Africa’s cashless future. [online] Digital training academy, 2018. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: http://www.digitaltrainingacademy.com/casestudies/2015/01/mobile_money_case_study_how_mpesa_is_driving_af ricas_cashless_future.php nebo srovnej M-Pesa. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-22] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/M-Pesa. 30 Druhá PSD směrnice definuje peněžní prostředky jako bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu směrnice druhé EMD směrnice, tedy jako elektronici, a to i magneticky, uchovávaná peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem, vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí. - 11 - a mince v rámci hotovostního platebního styku. Nesmíme opomenout již vžité placení bezhotovostní a to prostřednictvím svých platebních účtů, na nichž uchováváme své peněžní prostředky, v rámci kterých autorizujeme platební transakce. Využívání platebních karet či přednabitých karet (pre-paid cards)31, karet pro odběr pohonných hmot32, platebních nálepek, šeků33, případně jiných obdobných platebních instrumentů je doménou bezhotovostního platebního styku. Hotovostní peníze jsou vydávané zpravidla centrálními bankami34 V České republice má podle § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance (dále také jako „zákon o ČNB“) monopol vydávat bankovky a mince. Bezhotovostní peníze nepodléhají monopolizaci centrálních bank a jsou tvořeny jak úvěrovými, tak neúvěrovými operacemi komerčních bank35. Elektronické peníze jsou vydávány, oproti vložení peněžních prostředků, k tomu oprávněnými institucemi elektronických peněz. Nesmíme ovšem zapomenout na fenomén posledních let, jež přinesly virtuální měny, nebo tzv. kryptoaktiva respektive kryptoměny. Již samotný název napovídá, že se jedná o zcela odlišnou formu platidla, než jsou dosavadně uznávané státem autoritativně vydávané fiat36 měny. Virtuální 31 Chápeme ve smyslu obecně přijímaného platebního prostředku. 32 Může se jednat i o platební nástroje využívané v omezené síti, přičemž je zde otázka, zda je omezená síť dostatečně veliká na to, aby se na tyto platební instrumenty hledělo jako na nevyňaté z působnosti druhé EMD směrnice. K tomu srovnej odstavec pátý recitálu druhé EMD směrnice. 33 Je třeba podotknout, že zákon o platebních službách, respektive druhá PSD směrnice vyňala vydávání šeků z platebních služeb jako takových, takže se zákonná úprava se pro vydávání šeků nepoužije. Viz také § 3 zákona o platebním styku. 34 Centrální banky mají zpravidla emisní monopol. Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 184. ISBN 9787552-935-0. 35 36 Hovoříme o tzv. bankovně úvěrové emisi. Tamtéž, Str. 200. Fiat měnou obecně rozumíme peníze s nuceným oběhem, nekrytou stabilními rezervními aktivy. - 12 - měny, nebo též digitální měny mohou být v některých případech vydávány centrálními bankami, k čemuž má nejblíže Švédsko. Kryptoměny, jako podmnožina kryptoaktiv37 V České republice se na úrovni českého měnového práva uplatňují pro regulaci oběhu hotovostní a bezhotovostní měny zákony: zákon o ČNB; zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona o ČNB, ve znění pozdějších předpisů; zákon o platebním styku a současně pro měnu Euro legislativa vychází ze SFEU a Statutu Evropského systému centrálních bank a ECB a dále se uplatňují přímo použitelná nařízení Evropské unie, zejména pak Nařízení o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh38, nařízení o opatřeních nutných k ochraně eura proti padělání, nařízení o vydávání euromincí. V oblasti českého měnového práva nestanovuje žádný legislativních právních aktů, tak zvanou výlučnost měny. Zákon o ČNB ve své části IV. upravuje emisi bankovek a mincí. Pro bezhotovostní peníze je však situace poměrně komplikovanější. V rámci bankovní licence se ve své obchodní činnosti mohou banky věnovat a zpravidla věnují poskytování úvěrů39, čímž se do oběhu dostávají bezhotovostní peníze, jenž následně mohou být buďto vybrány klienty banky prostřednictvím bankomatů, investovány v bezhotovostní formě, sloužit jako bezhotovostní platidlo jako fiat měna, případně mohou být vloženy prostřednictvím virtuálních peněženek do sítě elektronických peněz. Lze se tedy ztotožnit se závěry Kotába, že ačkoliv je regulace měny jedním z hlavních atributů státní suverenity, nemusí tvořit právní úprava výlučnosti měny pravidlo právního rámce státní měny40. 37 Srovnej například EBA opinion on virtual currencies. EBA/Op/2014/08. [Online] Eba.europa.eu, 2014. [cit. 2019- 06-03] Dostupné z: http://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014- 08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf. 38 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh. Dostupné z: WWW. https://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1551865353201&uri=CELEX:32010R1210 . 39 Úvěr je z pohledu eurokonformního výkladu chápán spíše jako úvěr (v jakékoliv formě poskytnuté peněžní prostředky) podle zákona o bankách, než jako úvěr vymezený v 40 K tomu srovnej KOTÁB, Petr (autor kapitoly). Právní ochrana zákonných peněz. In: Pocta prof. JUDr. Milanu Bakešovi, DrSc., k 70. narozeninám. 1. vyd. Praha: Leges, 2009, s. 169-180. ISBN 978-80-87212-23-3. - 13 - Tato skutečnost dává prostor pro diverzifikaci platebních instrumentů a směřovat tak k širší možnosti využívání virtuálních měn jako platidla ve společnosti. Byť je to otázka velmi diskutabilní a z pohledu finančněprávní teorie značně problematická a to zejména pak s ohledem na fakt, že virtuální měny nepodléhají přímé regulaci tak propracovaným způsobem jako státní nebo nadstátní měny, je dle mého názoru tento fenomén ve svém výsledku nedílným následkem stále se posilujících regulatorních povinnosti kladených strukturovaně na finanční sektor41. Fenomén Unbanked a Underbanked je globální jev vyjadřující určitou část populace, která z různých důvodů nemá v dnešním světě přístup k bankovnímu účtu či jeho obdobám poskytovaným finančními institucemi. Hodgson řekla, že v roce 2015 bylo celosvětově dvě miliardy lidí bez bankovního účtu, přičemž se tato problematika nejvíce dotýká rozvojových zemí,42 například afrického kontinentu43. S touto problematikou se pro tuto část populace stávají pro nás běžně dostupné finanční produkty, jako je například spotřebitelský úvěr, prakticky nedosažitelné. V návaznosti na tato fakta, jimiž jsou zejména okolnosti, které některým osobám a to buď v závislosti na jejich vůli, nebo v následku případných překážek, jež jsou jim kladeny pro vstup do běžného bankovního světa, je nutné zohlednit pozitivní přínosy alternativních platebních systémů. Jedná se především o problematiku osob, které ani v dnešním digitalizovaném světě nemají svůj bankovní účet. V této práci se práci se zaměřuji na alternativní platební systémy a právě z toho důvodu se v následujících podkapitolách budu věnovat zejména bezhotovostním formám měny jako platidla, respektive některým alternativním virtuálním platidlům, a budu se snažit artikulovat vis a vis klady a zápory jednotlivých platidel a možnosti jejich regulace v duchu některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činností a financování terorismu. 41 K tomu srovnej KOHAJDA, Michael. Teoretické důvody aktuální právní regulace finančního systému. Daně a finance. 2017, roč. 25, číslo 4, s. 4 - 10. ISSN 1801- 6006. 42 HODGSON, Camilla. The word’s 2 billion unbanked, in 6 charts [online] Business insider, 2017. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.businessinsider.com/the-worlds-unbanked-population-in-6-charts-2017-8. 43 K tomu srovnej Fintech for the people. [online] ECB, 2019. [cit. 2019-06-11] https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2019/html/ecb.sp190131~24b8e3fb49.en.html. - 14 - Dostupné z: Navzdory shora uvedenému je hotovost44 stále nejčastěji používaným prostředkem k praní peněz a financování terorismu. Není složité si odpovědět na otázku, proč právě hotovost. Je všeobecně známé, že ačkoliv byla zavedena potřebná opatření, zejména omezení nakládání s hotovostí45, poskytuje hotovostní oběh stále největší dojem anonymity a mimo to je to nejrozšířenější prostředek k placení, jak je uvedeno výše. 1.2.1. Žirální peníze V soudobém peněžním oběhu se kromě bankovek a mincí vyskytují i bezhotovostní peníze, jenž jsou též označovány jako žirální peníze46. Etymologie pojmu „žirální“ pramení již v antickém Řecku, přičemž v řečtině znamená kruh (gyros)47. V rámci kontinentálního platebního styku se historicky setkáváme jak s papírovými záznamy o pohybech na účtech (srovnej například sporožirní knížku48 v České republice anebo historie žirových účtů na území ČR sahající až ke konci 19. století49) anebo se setkáváme s elektronickou evidencí pohybu na účtech. Žirální peníze jsou podle některých autorů společně se směnkami a šeky řazeny do nástrojů bezhotovostního platebního styku50. Žirální peníze mají všechny vlastnosti běžného oběživa s tím, 44 Viz ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMUEVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ RADĚ o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s .přeshraničními činnostmi COM/ 2017/0340 final. [online] Evropská unie. 2017. [cit. 2019-04-30] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017DC0340&from. 45 Jedná se zejména o omezení pohybu hotovosti a také opatření zavedená 3AMLD o sledování hotovosti. 46 Viz HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1459 s. ISBN 978-80-7400-059-1. 47 K tomu srovnej ELLINGER, E. P., Eva LOMNICKA and Richard HOOLEY. Modern Banking Law. Third Edition. Oxford: Oxford University Press, 2002. 839 s. Str. 460. ISBN 0-19-924831-1, a nebo podrobnější etymologie Giro [online] Wikipedie. 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Giro. 48 Jedná se o bývalý produkt České spořitelny, nyní účet transakčního typu určený pro fyzické osoby. Viz. Sporožiro. [online] Wikipedie, 2016. [cit. 2019-06-01] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sporožiro. 49 Viz Vývoj platebního styku do roku 1939. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-01] Dostupné z: https://www.historie.cnb.cz/cs/bezhotovostni_platebni_styk/vyvoj_platebniho_styku_do_roku_1939/index.html. 50 Pro bezhotovostní platební styk je například typicky ve Spojených státech amerických hojně využíváno platby šekem a typickým příkladem v Evropské unii je Francie - 15 - že jejich likvidita je odvislá od konkrétního finančního produktu či služby, v níž je navázána51. Bezhotovostní peníze se vyznačují tím, že jsou jako dominantní platidlo využívány v každé rozvinuté ekonomice, přičemž tento fakt dokládá i vzrůstající objem plateb uskutečněných bezhotovostním platebním stykem. Bezhotovostní peníze naplňují požadavky zákonného platidla (legal tender52) a jsou, na rozdíl od bankovek a mincí53, emitovány formou zápisů na bankovních účtech bank rozdílných od centrálních, tedy komerčních54, jež mají bankovní licenci. Jedná se tedy o bankovně úvěrovou metodu emise peněz. Müllerová k problematice bezhotovostních peněz podává poměrně zdařile vyčerpávající analýzu pohledu na bezhotovostní peníze a bezhotovostní platební styk z pohledu české právní úpravy, přičemž stanovuje jako klíčovou premisu, že nejprve došlo ke vzniku bezhotovostních plateb a teprve od tohoto systému se odvíjí definice bezhotovostních peněz, přičemž je definuje: 51 V tomto ohledu rozlišujeme jako nejlikvidnější bezhotovostní peníze finanční prostředky na běžném účtu oproti například termínovaným vkladům, v jejichž případě jsou peněžní prostředky vázány po určité časově období sjednané ve smlouvě o termínovaném vkladu. 52 Srovnej KASIYANTO, Safari. Essay on Retail Payment Systems. Tilburg: 2018. ISBN 978-94-6167-284-1. 53 Bankovky a mince je jako jediná ve státě oprávněna emitovat Česká národní banka jako centrální banka viz § 12 zákona o ČNB. 54 Právní a ekonomická nauka v České republice dělí banky dle různých kritérií, z právního hlediska je český bankovní systém dvoustupňový, přičemž je tvořen Českou národní bankou jako centrální bankou a dále komerčními bankami jako bankami univerzálními, specializované banky za něž se považují stavební spořitelny a další specializované banky mezi než řadíme zejména Českou exportní banku, a nebo již zaniklou Konsolidační banku. Významnou roli v soudobém českém bankovním systému hrají i pobočky zahraničních bank, jenž na našem území poskytují své služby na základě sdílené licence (přeshraniční poskytování bankovních služeb v EU) a nebo povolení k činnosti zahraniční Banky. K tomu srovnej například REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. Str. 120. ISBN 80-7216031-7. nebo DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde, 2005. 675 s. Str. 119. ISBN 80-7201-515-X. - 16 - „bezhotovostní peníze jsou aktivem, které je všeobecně přijímáno a uznáváno při placení nebo při úhradě dluhu, existují však pouze ve formě záznamu na účtu, prostřednictvím něhož pak subjekt veškerý bezhotovostní platební styk uskutečňuje,“55 přičemž vychází z dikce daňového řádu, který v § 163 odst. 3, písm. b) definuje možnost způsobu placení daně mimo jiné jako možnost platit bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně. Domnívám se, že je zde nutné vycházet z eurokonformního výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (dále také jako „druhá PSD směrnice“ nebo „2PSD“) potažmo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (dále také jako „druhá EMD směrnice“ nebo „2EMD“), přičemž jak plyne z analýzy dopadu druhé EMD směrnice56 je pro některé členské státy, potažmo jednotlivé osoby, složité stanovit právní rámec, jenž by měl být užit na komplikovanější finanční produkty. Český zákonodárce tuto situaci vyřešil dle mého názoru zcela v souladu s eurokonformním výkladem uvedených směrnic, přičemž k transpozici a harmonizaci s unijní úpravou zvolil uvedení nového zákona o platebním styku. Podle mého názoru je česká právní úprava dostatečně vystihující ve smyslu druhé PSD směrnice a druhé EMD směrnice. Současně se však domnívám, že de lege ferenda by mělo dojít k podrobnějšímu rozčlenění bezhotovostních a elektronických peněz, neboť je v tomto ohledu v některých případech nedostatečně určeno, jaký má být zvolen přístup, což se týká například předplacených karet. 55 Viz MARTINÁK, Tomáš, Kristýna MÜLLEROVÁ, Zdenka PAPOUŠKOVÁ a Lukáš POSPÍŠIL. Bezhotovostní peníze versus elektronické peníze. Olomouc: Iuridica Olomoucense, o.p.s., 2015. 188 s. Str. 9. ISBN 978-80-8738274-5. 56 Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a dopadech směrnice 2009/110/ES, zejména o uplatňování obezřetnostních požadavků na instituce elektronických peněz. COM (2018) 41 final. [online] Evropská komise. 2018. [cit. 2019-06-08] Dostupné content/CS/TXT/?qid=1561123347232&uri=CELEX:52018DC0041. - 17 - z: https://eur-lex.europa.eu/legal- 1.2.2. Elektronické peníze Doba internetová, mající za následek postupný přesun společenských aktivit do on-line, do virtuální reality, se nijak nevyhýbá ani finančnímu sektoru. Zatímco před rokem 1990 nebylo nikterak myslitelné, že peníze mohou mít jinou podobu než jako mince a bankovky, tak se již v dnešní době prakticky nikdo nepozastavuje nad tím, že peníze mohou mít velmi rozličnou podobu a to obzvlášť v digitálním, respektive virtuálním světě. Legální definice elektronických peněz je obsažená v § 4 zákona o platebních službách, jež stanovuje za elektronické peníze peněžní hodnotu, která (1) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, (2) je uchovávána elektronicky, (3) je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a (4) je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal. Legální definice v české právní úpravě vychází z transponované druhé EMD směrnice. Vydavatelem elektronických peněz jsou dle § 6 zákona o platebních službách úvěrové instituce disponující oprávněním inkorporovaném ve své licenci, jedná se především o banky, zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva. Na základě povolení ČNB mohou podle § 6 zákona o platebním styku vydávat elektronické peníze další právnické osoby. Obecně hovoříme o institucích elektronických peněž a institucích elektronických peněz malého rozsahu. Základním typovým znakem elektronických peněz je také jejich zpětná vyměnitelnost a jejich ochrana vydavatelem, a to právě z důvodu zachování důvěry držitelů elektronických peněz.57 Elektronické peníze dělíme na dva subsystémy v závislosti na tom, jak jsou uchovávány, a to na Card-based anebo Server-based. 1.2.3. Kryptoměna či virtuální měna? Počátek rozvoje kryptoměn zaznamenáváme od roku 2008. Jako první zmínka o nově vznikajícím systému Bitcoin, jenž byla zveřejněna v eseji, ve kterém se poprvé objevily informace o novém decentralizovaném systému Blockchain. Bitcoin, jenž je historicky první vzniklou kryptoměnou, se stal vzorem a inspirací pro mnoho dalších vznikajících kryptoměn, jejichž vznik byl buďto odvozen od zdrojového kódu Bitcoinu anebo byly tvořeny alespoň na základě systému sdílených paketů (Distributed Ledger Technology) – Blockchain. 57 Viz odstavec 22 recitálu druhém EMD směrnice. - 18 - Blokchain, česky označovaný také jako tzv. bločenka, je v zásadě matematická posloupnost jednotlivých bloků, které jsou provázané prostřednictvím každého navazujícího bloku. Počáteční blok je obsažen spolu s každým následujícím vzniklým blokem jako hash v každém nově vzniklém bloku. Tím je zaručena nezměnitelnost předcházejících informací, jež jsou obsaženy v každém následujícím vzniklém bloku. Blockchain je tvořen řetězcem na sebe navazujících bloků, jenž jsou tvořeny transakcemi. Tyto transakce představují informace o vstupu či výstupu kryptoměny na konkrétních uživatelských účtech.58 Kryptoměna (Crpytocurrency) si po dobu svého vývoje s postupnou penetrací finančního trhu prošla řadou milníků, které z pohledu laické veřejnosti nebyly nikterak významné. Avšak v prostředí odborné veřejnosti bylo řešeno několik významných otázek, jejichž řešení se dle mého názoru jeví jako do značné míry šalamounské. Mezi odbornou veřejností zabývající se možností implementace systému Blockchain do běžných finančních vztahů, respektive tedy možnost využívat Blochainu jako relativně bezpečné a nezměnitelné informační sítě, převládají názory, že navzdory možným přínosům, jsou energetické nároky tohoto systému tak vysoké, že v současné době není provozně-ekonomicky možné tento systém užívat v masovém měřítku59. Hampl se ve svém příspěvku60 pro Lidové noviny ze dne 2. března 2018, vyjádřil na konto kryptoměn vcelku otevřeně, že Bitcoin shledává, spíše než měnou, digitální komoditou a že stěží může konkurovat reálným konvenčním penězům a běžnému bankovnictví, a dále se domnívá, že s ohledem na značnou volatilitu a nedostatečnou penetraci běžného bankovního trhu, nemá tato pro některé komodita, pro jiné peněžní hodnota, dostatečný potenciál dostát zamýšlenému cíli tak, jak jej nastínil neznámý autor vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto ve zveřejněném eseji v roce 2008.61 58 LÁNSKÝ, Jan. Kryptoměny. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2018. 144 s. Str. 12. ISBN 978-80-7400-722-4. 59 Fintech, KLUB INVESTORŮ, VŠE. Dostupné z: http://klubinvestoru.com/cs/events/detail/283 60 Kryptoměny? Nepomáhat a nechránit. [online] Česká národní banka, 2018. [cit.: 2019-03-29] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2018/cl_18_180302_hampl_ln.html. 61 NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. [online] Bitcoin.org, 2008. [cit. 2019-06- 13] Dostupné z: https://bitcoin.org/bitcoin.pdf. - 19 - Kryptoměny v zásadě postrádají záštitu jakékoliv státní moci a tedy i legální základ. Z toho následně plyne omezená možnost regulace v rámci konvenčního bankovního systému. Kryptoměny jsou využívány prostřednictvím decentralizovaných platebních systémů postrádajících právně regulativní rámec a tím spíše jsou tyto systémy náchylnější pro zneužití k praní peněz a financování terorismu. Vzhledem k těmto vysokým rizikům se pokusila evropská právní úprava proti praní špinavých peněz rozšířit i na tyto decentralizované systémy, a to prostřednictvím čtvrté AML směrnice62. Toto rozšíření bylo v rámci transpozice čtvrté AML směrnice provedeno zařazením nové kategorie povinných osob transponované do českého právního řádu v § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona tak, že povinnou osobou je osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta. V České republice dohlížející FAÚ ještě před nabytím účinnosti čtvrté AML směrnice, respektive novely AML zákona, vydal Metodický pokyn č. 2, ze dne 16. září 201363. V tomto metodickém pokynu bylo stanoveno, že by všechny povinné osoby měly: „v souvislosti s nákupem/prodejem jakékoli digitální měny, jako je například Bitcoin, byla jako velmi riziková k posouzení a k rozhodnutí o dalších opatřeních podle okolností každá platba nad hodnotu 1.000 EUR a vždy jako podezřelý obchod postupem podle § 18 AML zákona oznámena transakce nad hodnotu 15.000 EUR“. Z praktického pohledu tento metodický pokyn přinesl velmi efektivní prostředek sledování transakcí 62 směřujících na anebo z virtuálních peněženek poskytující služby spojené KAISER, Carolin. The Classification of Virtual Currencies and Mobile Payments in Terms of the Old and New European Anti-Money Laundering Frameworks. In: GIMIGLIANO, Gabriella. Bitcoin and mobile payments: constructing a European Union framework. London: Palgrave Macmillan, 2016. 314s. Str. 204. ISBN 978-1-13757512-8. 63 – Metodický pokyn č. 2, ze dne 16. září 2013, č.j.: MF-86584/2013/24. [online] Ministerstvo financí České republiky Finanční analytický útvar. [cit. 2019-05-22] Dostupné http://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent1133285150/1506340773_cs_1481699516_cs_2-pokyn-mf_c-002_2013-09_metodicky-pokyn-o-pristupupovinnych-osob-k-digitalnim-menam.pdf . - 20 - z: s kryptoměnami. Situace se poměrně radikálně změnila s výše uvedenou novelou AML zákona, jenž nabyla účinnosti 1. ledna 2017 a která vedla k obsolenci Metodického pokynu č. 2 a tedy k pominutí povinnosti povinných osob hlásit transakce spojené s kryptoměnami. Od té doby tato povinnost přechází na osoby poskytujících služby spojené s virtuální měnou, tak jak je vyjádřeno v § 2 odst. 1, písm. l) AML zákona. 1.3. Platební styk Fenomén platebního styku je svým způsobem transcendentním vyjádřením komplexních hospodářských atributů, jejichž prostřednictvím je možné definovat jak pozitivně, tak negativně, co to vlastně platební styk je. Obecně o platebním styku hovoříme jako o hotovostním a bezhotovostním platebním styku, jehož bezproblémové zajištění patří mezi klíčové, takřka nejvýznamnější činnosti, prováděné zpravidla centrálními bankami, které k jeho zajištění využívají platebně zúčtovací produkty – tedy platební systémy64. Mimo toto základně rozčlenění existují další formy platebního styku, které se rozlišují dle použité platební metody či konkrétního platebního prostředku. V zásadě lze říci, že česká právní úprava postrádá legální definici platebního styku a nijak nedefinuje, co se platebním stykem rozumí65. Nikterak tomu není jinak ani v jiných evropských platebních legislativách, mnohdy neexistuje ani termín platební styk z důvodu absence vhodného a přesného ekvivalentu. Etymologický původ termínu platební styk se odvozuje od německé právně hospodářské terminologie (Zahlungsverkher) a anglická obdoba definuje spíše jako platební služby (payment services). Mnohé evropské úpravy vycházejí právě z pojmu platebních služeb, který je však dostatečně nevystihujícím pojmem pro všechny fundamenty platebního styku.66 Evropské směrnice nám dávají alespoň bližší vodítko, co si pod pojmem platební styk 64 REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2014. 423 s. Str. 108. ISBN 978-80-7261-240-6. 65 Viz. LIŠKA, Petr, Karel DŘEVÍNEK, Štefan ELEK, Petr KOTÁB, Tomáš RÝDL. Zákon o bankách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, 668s. Str. 12. ISBN: 978-80_7552-385-3. a nebo srovnej BERAN, Jiří, Daniela DOLEŽALOVÁ, Dalibor STRNADEL, Alice ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 676 s. Str. 4. ISBN 978-80-7400-361. 66 BERAN, Jiří, Daniela DOLEŽALOVÁ, Dalibor STRNADEL, Alice ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 676 s. Str. 4. ISBN 978-80-7400-361. - 21 - představit, přičemž stanovují okruh činností, které spadají pod platební služby, a to dle přílohy I, bod 4. směrnice 2013/36/EU67, která odkazuje na první PSD směrnici, jež stanovuje demonstrativní okruh činností chápaných jako platební služby. Poskytovat platební služby jsou oprávněny jak úvěrové instituce,68 tak finanční instituce69. Domnívám se, že tato skutečnost není nijak zásadně negativní, ba naopak. Dle mého názoru by jakýkoliv pokus o stanovení mantinelů prostřednictvím jak pozitivní či negativní definice měl spíše negativní následky, jež by mohly vést až k absurdním závěrům, a to s ohledem na neustálý technologický pokrok, jenž se právě ve finančním sektoru velmi výrazně projevuje. Za velmi zdařilou definici považují Schlossbergerovu, jenž vyjádřil v širší definici platebního styku tak, že: „platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů“70. Platební styk je tedy zastřešujícím pojmem, jenž je chápán velmi široce. Obsahem platebního styku jsou vztahy mezi osobami podílejícími se v zásadě jakýmkoliv způsobem na aktivitách souvisejících s placením. Téma platebního styku by samo o sobě dostálo samostatného zpracování, ale vzhledem k povaze a účelu této práce se zabývám pouze problematikou platebního styku zaměřenou na bezhotovostní platební styk. 67 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 68 Uvěrovou institucí rozumíme podle definice obsažené v CRR „podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet“. 69 Finanční institucí rozumíme podle definice CRR „podnik jiný než instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu a společnosti spravující aktiva, avšak nezahrnuje pojišťovací holdingové společnosti a pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. g) směrnice 2009/138/ES“ 70 Viz SCHLOSSBERG, Otakar. Platební služby. 1. vyd.. Praha: Management Press, 2012. 325 s. Str. 11. ISBN 978- 80-7261-238-3. - 22 - Z právně ekonomického pohledu mezi stěžejní fundamenty platebního styku řadíme poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz a činnosti platebních systémů, těmto fundamentům odpovídají příslušné části zákona o platebním styku.71 Platební styk se v České republice dělí s ohledem na teritorialitu na vnitrostátní, přeshraniční a mezinárodní. Mezinárodní platební styk lze s ohledem na členství České republiky v Evropské unii členit na přeshraniční a zahraniční. V případě hotovostního platebního styku chápeme obecně měnu vyjádřenou zpravidla bankovkami a mincemi jako instrumenty umožňující převod oproti uhrazené peněžní částce. Zpravidla dochází k okamžité fyzické směně peněz oproti poptávanému zboží či službám. U bezhotovostního platebního styku se na první pohled může zdát, že se vše zbytečně komplikuje, ale v tomto případě je opak pravdou. Bezhotovostně nerozlišujeme bankovky a mince, nýbrž volíme konkrétní platební instrument, jenž je spojen s naším platebním účtem, na kterém uchováváme své peněžní prostředky. Jak je uvedeno výše72, bezhotovostní platební styk je svým způsobem nezbytností dnešní doby. Zavedení bezhotovostního platebního styku má výjimečný národohospodářský přínos, a to nejen z hlediska celkové bezpečnosti platebního styku73, ale zejména z důvodu snížení celkových nákladů na provádění platebního styku. Výhody bezhotovostního platebního styku dle mého názoru převažují nad nevýhodami. Systematické zařazení platebního styku v rámci finančního práva má svůj specifický charakter. V první řadě se jedná o nefiskální finanční právo. Specifickým zařazením bezhotovostního platebního styku je nutné zohlednit i zařazení do dílčích subsystémů, které jsou specifické tou kterou oblastí bezhotovostního platebního styku, jimiž jsou měnové právo, devizové právo a veřejné bankovní právo74. 71 Tamtéž, str. 4. 72 Srovnej výše kapitola Žirální peníze. 73 S hotovostním platebním stykem se váží mnohá přímá rizika, spočívající například ve falšování peněz, většina těchto rizik je však ošetřena prostřednictvím tzv. monopolu centrální banky, která je jako jediná oprávněna vydávat oběživo. 74 Viz MRKÝVKA, Petr a Ivana PAŘÍZKOVÁ. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Str. 122. ISBN 978-80-210-4514-9. - 23 - Bezhotovostní platební styk nabývá globálně velkého významu. Zásluhou rychlého rozvoje telekomunikačních technologií, ke kterému došlo zejména na počátku 21. století, došlo ke vzniku nových právních norem, jenž pozvolna opouští rovinu kogentní veřejnoprávní regulace75. Byť se může zdát tato cesta riskantní, domnívám se, že odklon od striktních pravidel nebude mít za následek rozvrácení dosavadního finančního světa, jemuž dominují bankovní domy, pakliže zde bude snaha o otevřenost trhu finančních služeb. Takový otevřený trh finančních služeb bude tím spíše lépe reagovat na možné následující krize a v jeho rámci bude rychleji docházet ke vzniku alternativních platebních systémů (metod), které budou lépe reagovat na poptávku po platebních službách. Platební styk patří mezi jednu ze základních činností bank, která vyplývá ze zákona o bankách (dále také jako „ZOB“), který v § 1 odst. 3, písm. c) uvádí jako další vedlejší činnost obsaženou v bankovní licenci činnosti spočívající v provádění platebního styku a zúčtování. Je to tedy činnost vedlejší, mimo přijímání vkladu od veřejnosti a poskytování úvěru jako tzv. hlavní činnosti, které jsou však dlouhodobě chápány jako výhradně činnosti bankovní, přičemž banky mají vedený svůj účet v platebním systému ČNB – CERTIS76. Platební institucí podle § 7 zákona o platebním styku je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila ČNB. Z pohledu AML zákona jsou povinnými osobami všechny platební instituce, tedy finanční instituce oprávněné k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dle § 2 odst. 1, písm. b) bod 5. anebo jako k tomu oprávněné úvěrové instituce podle § 2 odst. 1, písm. a). Z tohoto vcelku jasně vyplývá, že jakákoliv osoba provádějící či poskytující jakýmkoliv způsobem služby spojené s platebním stykem, je povinnou osobou. Tento fakt je nutné mít neustále na zřeteli při přístupu k problematice zneužívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu. 75 Viz BAKEŠ, Milan, Radim BOHÁČ a Marie KARFÍKOVÁ. et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 549 s. Str. 356. ISBN 978-80-7400-440-7. 76 K tomu srovnej REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualizované. vyd. Praha: Management Press, 2014. 423 s. Str. 108. ISBN 978-80-7261240-6. - 24 - 1.4. Informace doprovázející platby Provádění platebních transakcí je tvořeno nejen samotným převodem peněžních prostředků mezi plátcem a příjemcem platby, respektive mezi poskytovateli platebních služeb, nýbrž je nedílnou částí převodu peněžních prostředků i poskytnutí zákonem vyžadovaných informací platbu doprovázejících. V tomto ohledu je jedním z klíčových legislativních aktů na úrovní Evropské unie přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (dále také jako „druhé WTR nařízení“ anebo „2WTR“), toto druhé WTR nařízení bylo zavedeno společně se čtvrtou AML směrnicí77 a s druhou PSD směrnicí a je součástí unijní legislativy pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Cílem tohoto nařízení je přinutit povinné osoby, aby dbaly získání úplných informací o plátci a příjemci platby. Druhé WTR nařízení je zakomponováno i do AML zákona, který v § 14 uvádí výjimky z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků. Takto povinnost se nevztahuje na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb pokud (1) se převod uskuteční v České republice; (2) poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat převod peněžních prostředků od fyzické nebo právnické osoby, která má s příjemcem dohodu o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb a za (3) převáděná hodnota nepřekročí 1 000 EUR. Globálně se problematice předávání informací o platbě věnuje zejména společnost SWIFT78, ale vzhledem k inkompatibilitě tzv. swiftových zpráv s například čínskými platebními systémy byla v rámci čínských platebních systémů iniciována nová řešení, jež měla za následek vznik nového platebního systémů China Union Pay79. 77 78 V současné době je v transpozičním procesu 5AMLD. Zkratka pro Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, nadnárodní společnost sídlící v Bruselu, založena v roce 1973, jako nevýdělečná právnická osoba. 79 Inkompatibilita systému SWIFT je v zásadě zapříčiněna globálním bojem na trhy platebních karet, přičemž dva hlavní světoví hráči VISA a MasterCard blokují technické řešení pro čínské platební systémy, z toho důvodu přišla čínská společnost China Union Pay s novým platebním systémem provádějící zúčtování. Viz WEINLAND, Don and - 25 - SWIFT Na mezinárodní úrovni je nejrozšířenějším systémem pro sdělování informací doprovázející hladké platby80, systém SWIFT. Jedná se o telekomunikační síť umožňující napojeným finančním institucím sdílet v reálném čase příkazy a informace. Historicky systém SWIFT sloužil ke sdělování příkazů v mezinárodním mezibankovním styku, pakliže však vezmeme v úvahu posilování a utahující se regulatorní povinnosti, zejména pak s ohledem (v duchu této práce) na AML problematiku, bylo nutné k pouhému sdílení příkazů a informací sdílených prostřednictvím SWIFT systému připojit i nadstavbové služby, jež se týkají zejména standardů identifikace a poznání klienta (dále také jako „KYC“). Problematika zpráv předávaných prostřednictvím mezibankovní telekomunikační sítě je technologicky zajištěná na bázi TCP/IP protokolů. V minulosti se však ukázalo, že toto technické zabezpečení není neprolomitelné. Zneužití mezinárodní telekomunikační sítě SWIFT vedlo k několik útokům na globální bankovní systém. Za jeden z nejvýznamnějších podvodů lze považovat krádež 1 miliardy amerických dolarů z účtu bangladéšské centrální banky právě podvodným iniciování platebního příkazu prostřednictvím sítě SWIFT81. Gabriel WILDAU. China’s fight with Visa and MasterCard goes global. [online] Financial Times, 2017. [cit. 201906-02] Dostupné z: https://www.ft.com/content/a67350fa-1f6f-11e7-a454-ab04428977f9. 80 Hladké platby jsou v pražské učebnici finančního práva definovány jako prosté úhrady případně převody peněžních prostředků, zahrnující jak obchodní, neobchodní a kapitálové platby. Viz BAKEŠ, Milan, Radim BOHÁČ a Marie KARFÍKOVÁ, et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 549 s . Str. 399. ISBN 978-80-7400-440-7. nebo srovnej DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde, 2005. 675 s. Str. 345. ISBN 80-7201-515-X. 81 Podvodné jednání směřující k poškození státu Bangladéš je přisuzováno Severokorejskému totalitnímu režimu. Blíže srovnej 12 more banks now being investigated over Bangladeshi SWIFT heist. [online] arstechnica.com [cit. 2019-03-23] Dostupné z: https://arstechnica.com/information-technology/2016/05/12-more-banks-now-being- investigated-over-bangladeshi-swift-heist/ nebo dále Hackers’ $81 Million Sneak Attack on World Banking. [online] Nytimes.com, 2016. [cit. 2019-03-23] Dostupné z: https://www.nytimes.com/2016/05/01/business/dealbook/hackers81-million-sneak-attack-on-world-banking.html. - 26 - S neustálým rozvojem informačních technologií a zejména pak s nástupem nové technické normy ISO2002282 je patrný rozvoj bezpečnostních systémů. Kromě zabezpečení sdílených informací mají tyto technologie mnohem obsáhlejší možnosti co do obsahu a rychlosti sdělovaných příkazů a zasílaných informací. Systém SWIF v současné době nabízí širokou škálu služeb nad rámec obvyklých informací o příkazech k úhradě. Jedná se o produkty, které umožňují účastníkům systému SWIFT sdílet i KYC informace o jednotlivých osobách a umožňuje tak předcházení obcházení mezinárodních sankcí, podvodům a celkově přispívá k efektivnějšímu nastavení Compliance programů finančních institucí83. 1.5. Platební systémy 1.5.1. Stručný historický exkurs vývoje platebních systémů Historicky se platební systémy v soudobé podobě začaly vyvíjet ruku v roce s potřebou rychlého a efektivního převodu hodnot, aneb jak napsali Broom a Markham: „time is money and such transfer facilitate business“, neboli volně přeloženo – čas jsou peníze a takovýto převod (hodnoty) podporuje obchod84. Vývoj mezibankovních platebních systémů v US se vyznačuje dvěma stěžejními platebními systémy, přičemž prvním vzniklým v roce 1972 byl platební systém Clearing House Interbank Payments Systém (CHIPS), který sloužil zejména bankám situovaným v New Yorku. Následně v roce 1978 vznikl při Federal Reserve Bank platební systém Fedwire, který stejně jako platební systém CHIPS provádí zúčtování dodnes85. 82 Standard ISO20022 je nový datovým schématem pro interoperabilitu plateb v reálném čase. Norma obsahuje 8 dílčích částí, jejichž účelem je zajistit bezproblémový přenos systémových zpráv ve finančním sektoru. Viz The ISO 20022 Standard. [online] ISO20022, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.iso20022.org/the_iso20022_standard.page. 83 Viz Financial Crime Compliance. [online] Swift.com, 2019. [cit.: 2019-03-27] Dostupné z: https://www.swift.com/our-solutions/compliance-and-shared-services/financial-crime-compliance. 84 BROOM, Lissa L. and Jerry W. MARKHAM. Regulation of Bank Financial Service Actvities Casees and Materials. Second Edition. St. Paul (US): West Group, 2001. 1121 s. Str. 796. ISBN 0-314-15137-0. 85 Tamtéž, str. 797. - 27 - Za jeden z prvotních impulzů k vytvoření silnějšího a strukturálního dohledu nad platebními systémy lze nicméně považovat kolaps německé banky Herstatt-Bank. Její bankrot86, jenž byl důsledkem výkyvů a nejistoty finančních trhů v roce 1974, které spolu s absencí konkrétního dohledového rámce, všeobecné obezřetnosti a prozřetelnosti a do značné míry také riskantnímu chování vedení banky při provádění měnových operace v rámci tehdejšího zúčtovacího systému, vedl do situace neschopnosti banky krýt své závazky v rámci vypořádacího systému. V konečném výsledku měly za následek kolaps banky a v té době velmi drastické důsledky pro celý německý bankovní sektor87 avšak i pozitivní efekt na fungování bankovního sektoru tak jak jej známe dnes. Pád německé banky Herstatt-Bank je považován za nejvýznamnější bankrot v německém bankovním sektoru od konce druhé světové války. Zajímavostí v tomto případě je, že pád německé banky Herrstatt-Bank přišel prakticky rok po kolapsu BrettonWoodského systému. Tento incident na německém bankovním trhu měl za následek celou řadu mezinárodních impulzů, mezi nimiž vyčnívá zejména založení Basilejské komise pro bankovní dohled v roce 197488. Mimo jiné měl vliv na vznik regulatorních povinností týkajících se platebních systémů a jejich dohledu89. Tak jak tomu obvykle bývá, finanční krize je zpravidla cyklickým jevem, má jak pozitivní, tak negativní důsledky. U finanční krize, která vypukla v Asii v roce 1998, tomu nebylo jinak. Bankovní svět ve svém tehdejším nastavení stál před nelehkými rozhodnutími. Propad globálních 86 K pojmu bankrot srovnej LIŠKA, Petr, Štefan ELEK a Karel MAREK. Bankovní obchody. 1. vyd.. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 214 s. Str. 15. ISBN 978-80-7478-510-8. 87 K tomu srovnej Umbrüche, Kontinuitäten und Strukturwandel am Finanzplatz Köln nach dem Zweiten Weltkrieg. Harald Wixforth, Bielefeld / Bremen. IBF-Frankfurt. S 15. nebo BARR, Michael S., Howell E. JACKSON, Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 834. ISBN 978-1-64020-249-8. Podrobněji viz Banking Failures in Mature Economies. [online] BIS, 2017. [cit. 2019-03-01] Dostupné z: https://www.bis.org/publ/bcbs_wp13.pdf. Str. 7. 88 K tomu srovnej Basel Committee on Banking Supervision. [online] Britannica.com. 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Basel-Committee-on-Banking-Supervision. 89 K tomu srovnej History – the BIS going global (1961- ). [online] BIS, 2019. [cit. 2019-03-01] Dostupné z: https://www.bis.org/ about/history_4global.htm. - 28 - trhů, jenž následoval po událostech v Asii90, měl jako jeden z pozitivních jevů vliv jak na upevnění a posílení bezpečnosti a předcházení kolapsu stávajících platebních systémů91, tak na vznik nových platebních systémů, jenž měly a dodnes mají za cíl doplnit Large-Value platební systémy a ve svém konečném důsledku přispět k větší elasticitě platebního styku a pružněji reagovat na poptávku po platebních službách. Finanční krize dle mnohých analytiků podmíněná prasknutím hypoteční bubliny ve Spojených státech amerických v roce 2008 následně potvrdila, že diverzifikace platebních systémů do různých vrstev v závislosti na objemu zpracovávaných transakcí co do jejich výše i objemu finančních prostředků, má pozitivní vliv na pružnost celého finančních systému. Patrný odklon od klasického modelu bankovnictví, vyvolaný zejména poslední globální finanční krizí, má za následek potřebu diverzifikace a vzniku nových flexibilnějších platforem umožňujících platební styk. Tento trend je do značné míry podpořen virtualizací a digitalizací finančního sektoru, zejména ve vztahu ke spotřebiteli, přičemž právě tato skutečnost vede ke vzniku alternativních platebních systémů, které dále navazují a rozvíjejí moderní formy platebního styku. 1.5.2. Tržní infrastruktura Platební systémy jsou nepostradatelnou součástí každé ekonomiky, zejména pak tržních ekonomik vyspělého světa, neboť svým klíčovým přínosem, tedy zpracováním plateb, tvoří nepostradatelné jádro tržní infrastruktury. Payment system nebo funds transfer system92, jak jsou 90 Viz The Global Financial Crisis during 1998 [online] LaRouchePub [cit. 2019-03-01] Dostupné z: https://larouchepub.com/eiw/public/1998/eirv25n32-19980814/eirv25n32-19980814_071the_global_financial_crisis_duri.pdf 91 Toho budiž důkazem přijmutí Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. 92 K tomu srovnej například definici podle § 4A – 104. Funds Transfer – Definitions. Uniform Comercial Code. [online] Law Cornell, 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/ucc/4A/4A-104. - 29 - platební systémy nazývány v angličtině, slouží k převodu hodnoty. Podle některých autorů je však mnohem výstižnější pojem value transfer system93. Platební systém je soustava instrumentů94, procesů a pravidel pro převod hodnoty (peněz) mezi jednotlivými účastníky platebního systému. Podle legální definice obsažené v § 2 odst. 1, písm. k) zákona o platebním styku je platební systém systémem s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí. K tomu důvodová zpráva95 k zákonu o platebnímu styku dodává, že pojem je chápán extenzivně a je převzat ze směrnice o platebních službách, která platební systém definuje jako: „systém sloužící k převodu peněžních prostředků, s formálními a standardizovanými postupy a společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí,“ oproti směrnici 98/26/ES, která za platební systémy považuje pouze platební systémy s neodvolatelností zúčtování, považuje za platební systém i systémy bez tak zvané definitivy zúčtování. Komentář k předchozímu zákonu o platebním styku k předmětnému komentovanému ustanovení § 2 odst. 2, písm. l) uvádí, že: „[z]a platební systém považuje zákon jakýkoliv „systém“, který má jednotná pravidla a slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.“96. Systémy s neodvolatelností zúčtování mají zpravidla omezený okruh účastníků, přičemž tito účastníci musí naplňovat zákonem stanovené předpoklady k tomu býti účastníkem. Dále 93 Viz ELLINGER, E. P., Eva LOMNICKA and Richard HOOLEY. Modern Banking Law. Third Edition. Oxford: Oxford University Press, 2002. 839 s. Str. 462. ISBN 0-19-924831-1. 94 Dle definice BIS lze dále upřesnit platební systém bezhotovostního platebního styku jako „clearing system - a set of procedures whereby financial institutions present and exchange data and/or documents relating to funds or securities transfers to other financial institutions at a single location (clearing house). The procedures often also include a mechanism for the calculation of participants’ bilateral and/or multilateral net positions with a view to facilitating the settlement of their obligations on a ne tor net basis“ viz Commitee on payment systems. A Glossary of terms used in payments and settlements sytems.“. BIS. 2003. Str. 14. ISBN 92-9197-133-2. 95 Viz Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2017 Sb., o platebním styku. [online] Poslanecká sněmovna PČR, 2017. Sněmovní tisk 1059/0 [cit. 2019-06-01] Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=121276. 96 Viz komentované ustanovení k § 2 odst. 2, písm. l) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku v BERAN, Jiří, Daniela DOLEŽALOVÁ, Dalibor STRNADEL, Alice ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 676 s. ISBN 978-80-7400-361. - 30 - komentované ustanovení uvádí jako platební systémy ty systémy, které nemají povinnost neodvolatelnosti zúčtování. O systémech, u nichž absentuje povinnost neodvolatelnosti zúčtování, jako o platebních systémech alternativních, pojednává kapitola druhá této práce. Obecně řečeno, platební systémy umožňují, respektive zprostředkovávají a zabezpečují řádný a pokud možno bezproblémový platební styk – konkrétně provádění bezhotovostních či elektronických plateb97. Nedílnou součástí technologických postupů a požadavků, příslušné právní regulace jak na národní, tak globální úrovni, soukromoprávních kontraktů, asociačních požadavků je zejména důvěra v samotný platební systém. 98 Banka pro mezinárodní zúčtování - Bank for International Settlements (dále také jako „BIS“) prostřednictvím své komise pro platební a vypořádací systémy – Committee on Payment and Settlement Systems (dále také jako „CPSS“) se v rámci své činnosti zabývá mimo jiné i fragmentací platebních a zúčtovacích systémů a jejich interoperabilitou. V roce 2012 CPSS identifikovala několik dílčích kategorií, které považuje za klíčové pro komplexní rozvoj platebních a zúčtovacích systémů. Jedná se především o: - rozvoj segmentu platebních karet; - internetové platby; - mobilní platby; - elektronickou fakturaci a - rozvoje tržní infrastruktury a její bezpečnostní zajištění. Těchto několik kategorií není vyčerpávajícím seznamem, jedná se pouze o stanovení kritických fundamentů pro rozvoj platebních a vypořádacích systémů. Německá Deutsche Bank v témže roce v rámci evropského panelu CPSS zdůraznila, že značný dopad na současné platební systémy budou mít tzv. instantní platby a technologie blockchain, přičemž by nemělo docházet k ignorování pokroku, které tyto technologie a přístupy přináší, a měla by být v první řadě 97 Slossbereger rozlišuje bezhotovostní a elektronický platební styk, přičemž rozeznává v zásadě hotovostní, bezhotovostní a elektronický platební styk. Viz SCHLOSSBERG, Otakar. Platební služby. 1. vyd.. Praha: Management Press, 2012. 325 s. Str. 12. ISBN:978-80-7261-238-3. 98 Viz 2. BARR, Michael S., Howell E. JACKSON, Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 834. ISBN: 978-1-64020-249-8. - 31 - zabezpečena integrace těchto možných vylepšeních platebních systémů. 99 Skutečnost, že drtivá většina plateb, tedy převodů finančních prostředků v bezhotovostní formě je zprostředkovávána zpravidla na základě mezibankovního platebního styku, je nepopíratelná. Mezibankovní platební styk je obecně zprostředkováván národními bankami, případně nadnárodními společnostmi provádějícími například přeshraniční clearing. Samotný proces zúčtování (clearingu) je prováděn různými způsoby, a to v závislosti na množství transakcí a objemu jednotlivých transakcí co do jejich nominální výše. Rozlišujeme tedy Real-Time Gross Settlemet systémy a Netting systémy, případně jejich hybridní modely. S ohledem na výše uvedené v zásadě rozlišujeme dva typy mezibankovních platebních systémů. Jedním z nich jsou wholesale platební systémy, mezi které například patří platební systém ECB TARGET2, jenž je dohlížený Evropskou centrální bankou a náš národní platební systém CERTIS. Dalším druhem jsou retailové platební systémy, které se v české republice nevyskytují, neboť výkonost platebního systému CERTIS nevyžaduje vstup na trh dalšímu případnému platebnímu systému. Pro zajímavost v roce 2018 zpracovalo zúčtovací centrum ČNB celkem 672,8 mil. položek v celkové hodnotě 319 028 mld. Kč. Průměr činil 2,69 mil. položek denně. Průměrná denní hodnota položek činila 1 276 mld. Kč. Z hlediska struktury plateb provedených systémem CERTIS platí, že cca 97,7 % plateb je nižších než 100 000 Kč a cca 99,7 % plateb je nižších než 1 milion Kč. 100 Michl se na to konto k výkonnosti CERTISu vyjádřil že: „Díky ČNB máme vybudovanou infrastrukturu a všechny platební transakce mezi bankami mohou probíhat v řádech sekund. Realita? Používají to tři banky“101.102 99 Viz BOLT, Wilko, Nicole JONKER and Mirjam PLOOJ. European Retail Payments Systems: Cost, Pricing, Inovation and Regulation. In: BECK, Thorsten a Barbara CASU, ed. The Palgrave handbook of European banking. New York: Palgrave Macmillan, 2016. 678 s. Str. 174. ISBN 9781137521439. 100 Viz Statistické údaje. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni- styk/certis/statisticke-udaje/. 101 MICHL, Aleš. Mimina s nápady a banky v plenkách. [online] CNB.cz, 2019. [cit. 2019-06-03] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/3be9a567-4ed111e9-a54b-0050560103d6/. 102 Viz Seznam účastníků okamžitých plateb. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/platebni-styk/.galleries/certis/download/seznam_okamzite_platby.pdf. - 32 - Dalšími neméně významnými platebními systémy jsou systémy zpracovávající zúčtování obchodů na kapitálových trzích. Jedná se o platební systémy pro vypořádání cenných papírů a centrální protistrany. Jako řádné definování alternativních platebních systémů z finančněprávního hlediska se jeví nejvhodnější možností využití negativního vymezení k platebním systémům s definitivou, tedy s neodvolatelným zúčtováním103. Alternativními platebními systémy jsou z mého pohledu platební systémy provozované na základě konvenčního finančního trhu, jenž je představován zejména platebními systémy provázanými s mezibankovním platebním stykem, avšak v duchu diverzifikace platebních služeb. Druhou větví alternativních platebních systémů jsou systémy decentralizované, jež se vymykají konvenčním platebním a zúčtovacím metodám. Samozřejmé je, že konvenční platební systémy jsou mnohem lépe regulovány na rozdíl od decentralizovaných platebních systémů – například neformální platební systém Hawala je považován za nelegální, byť je v prostředí islámského bankovnictví velmi využívaný a také zneužívaný k financování terorismu a obcházením finančních sankcí104. Jedním ze stěžejních faktorů v rozvoji nových platebních systémů je v poslední době, přibližně období od roku 2000 do současnosti, stále se posilující role spotřebitele jako determinanta a hlavního uživatele finančních produktů a služeb. Společně se spotřebiteli jsou neméně důležitými i samotní obchodníci, kteří v rámci svého obvyklého obchodního styku 103 K tomu srovnej „Zákon o platebním styku umožňuje vznik alternativních platebních systémů vedle dosavadního jediného mezibankovního platebního systému provozovaného Českou národní bankou již od jejího vzniku.“ Nová Pražská učebnice finančního práva (Teorie finančního práva a finanční vědy) uvádí, že: „Bezhotovostní platby mezi sebou banky a další osoby nebo jiné jednotky poskytující platební služby provádějí prostřednictvím platebních systémů,“ a dále že jsou rozlišovány dva hlavní druhy platebních systémů a to systém korespondenčního bankovnictví a systém zúčtovacího centra“ viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 200. ISBN 978-7552-935-0. 104 Viz například prokázání zneužití platebního systému Hawala k obcházení mezinárodních sankcí a financování terorismu, jak je uvedeno v Prováděcím nařízení Rady (EU) 2017/404 ze dne 7. března 2017, kterým se provádí čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) č. 753/2011 o omezujících opatřeních mířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu. [online] Evropská unie, 2017. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1558952953815&uri=CELEX:32017R0404 . - 33 - přijímají platby od spotřebitelů a ostatních osob, s nimiž přicházejí do obchodního kontaktu. Zejména rozvoj elektronického obchodování (dále také jako „e-komerce“), jenž s rapidním rozvojem internetu mění obchodní prostředí, přičemž se nikoliv zanedbatelná část retailového obchodu se zbožím a službami odehrává právě na internetu105. Tendence směřující k co možná nejjednoduššímu systému pro spotřebitelské využití mají vliv na vznik vysoce diverzifikovaného prostředí ve sféře spotřebitelského úvěrového i neúvěrového finančního sektoru. Velmi výraznou roli v posledních letech přebírá Evropská unie prostřednictvím svých spotřebitelských iniciativ spočívajících zejména v lepší regulaci spotřebitelského úvěrování106, ochrany osobních dat107 a bezpečnosti finančního sektoru, která spočívá zejména v AML regulaci. Zejména revidovaná druhá PSD směrnice přináší mnohem větší ochranu spotřebiteli například v případě neoprávněné transakce, kdy musí poskytovatel platebních služeb vrátit platební prostředky okamžitě108. Problematické je v tomto ohledu zejména vypořádání se s tímto jevem po stránce finančněprávní, neboť jak je tomu důkazem zejména na evropské úrovni, neustálý vývoj spotřebitelských finančních služeb je do značné míry spojen s tendencí jednotlivých poskytovatelů platebních 105 Viz Elektronické obchodování. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronické_obchodován%C3%AD . 106 Spotřebitelské financování se vyznačuje posílenou státní regulací kdy je spotřebitel ochraňován před podnikatelovým záměrem co nejvíce maximalizovat svůj zisk. Právní úprava spotřebitelského úvěru je obsažena v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru který nabyl účinnosti dne 1. prosince 2016 a vychází například ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman Vybíral. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 258. ISBN 978-7552-935-0. 107 Významným evropským legislativním aktem v této oblasti je obecné nařízení GDPR. 108 Viz odstavec 71 recitálu 2PSD. Podrobněji je postup upraven v článku 71 2PSD. Uživatel platebních služeb má povinnosti neprodleně po zjištění a nejpozději do třinácti měsíců ode dne odepsání částky z účtu oznámit neautorizovanou transakci svému poskytovateli, pokud tak neučiní, nárok na nápravu odpadá, to však neplatí v případě, kdy poskytovatel platebních služeb neposkytl nebo nezpřístupnil informace o dané platební transakci. V případě že je transakce provedena pomocí poskytovatele služeb iniciování platby odpovídá za náhradu poskytovatel platebních služeb, nikoliv poskytovatel služeb iniciování platby. - 34 - služeb obejít aktuální legislativní požadavky a tím de facto krátit nároky spotřebitele na jeho ochranu109. Z globálního pohledu jsou patrné následující tři atributy vývoje: (1) pokročilé digitální technologie vytvářející inovativní prostředí, jež ve své podstatě pohání finanční sektor, tedy klasické bankovnictví a v posledních letech velmi dynamicky se rozvíjející se finančně technologický sektor110, (2) narůstající regulatorní povinnosti upravující podmínky podnikání v retailovém platebním styku a (3) narůstající počet hráčů na poli retailového platebního styku, jenž již nečítá pouze institucionální bankovní hráče, ale v poslední době stále více nebankovních poskytovatelů platebních služeb, mezi něž řadíme zejména poskytovatele telekomunikačních služeb a poskytovatele platebních služeb třetích stran111, tedy například strany vystupující jako správci informací o platebním účtu112. Kasiyanto uvádí, že vzrůstající přetlak v retailových platebních službách má kromě pozitivního následku, jímž je dostupnost a zjednodušování platebních služeb z uživatelského pohledu, i narůstající konkurenční boj mezi samotnými poskytovateli platebních služeb, jenž má ve svém důsledku negativní vliv. Pakliže si doposud dominantní hráči, zejména karetní instituce, budou chtít udržet své postavení, budou muset a zpravidla již nyní přistupují k agresivním obchodním praktikám a vytvářejí tak umělé překážky pro vstup na trh s platebními službami113. 109 K tomu srovnej odstavec 13 recitálu 2PSD – činnosti spadající pod vynětí omezených sítí. 110 Finančně technologické společnosti, též označovány za („FinTech“) představují svá řešení finančních služeb za použití pokročilých technologií, které umožňují snadnější přístup k finančním službám. Podrobněji se tomuto tématu věnuji v kapitole Finanční technologie. 111 Ke dni 5. března 2019 Česká národní banka registruje 111 poskytovatelů služeb 3. stran. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=05.03.201 9&p_ses_idx=384 [cit. 2019-03-05]. 112 Viz § 41 zákona o platebním styku: „Správce informaci o platebním účtu je ten, kde je oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu na základě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, které mu udělila Česká národní banka.“ V současné době je na základě oprávnění uděleného Českou národní bankou registrován pouze jeden subjekt a to společnost SPENDEE s.r.o. https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2. 113 Viz KASIYANTO, Safari. Essay on Retail Payment Systems. s. 4. - 35 - [cit. 2019-03-05] Dostupné z: Dalším neméně důležitým příznivým vlivem na rozvoj alternativních platebních systémů je posílení bezpečnosti platebního styku, jež je představováno efektivnějšími bezpečnostními systémy ověřujícími jednotlivé platby, čehož je důkazem například potvrzení platby otiskem prstu nebo Face ID. Tyto metody ověření identity jsou založeny na personifikaci mobilního zařízení a jedinečnosti každé osoby. Není však novinkou, že i tyto identifikační metody je možné falzifikovat114 anebo obejít115. Zákon o platebním styku v tomto ohledu přinesl několik opatření, které mají souhrnně přispět k větší bezpečnosti platebních transakcí prováděných pomocí pokročilých výpočetních online technologií, jež jsou souhrnně označovány jako silné ověření klienta116. Skutečnost, že tato nová opatření jsou zaváděna na jednotném evropském trhu společně, vede k prohlubování harmonizace finančních služeb napříč celou Evropskou unií. Z pohledu AML zákona je ovšem otázkou, zdali tyto pokročilé technologie využívat například k identifikaci klienta. Tyto otázky jsou v poslední době řešeny stále více, neboť je patrný nárůst podvodů s krádežím identity a tyto pokročilé technologie do značné míry přispívají k jejich nárůstu. Pakliže hovoříme o rozvoji alternativních platebních systémů v globálním měřítku, je nezbytné upozornit, že hovoříme o tak zvaném vícerychlostním rozvoji a to s ohledem na rozvinuté ekonomiky a ekonomiky rozvojového světa. V již rozvinutých ekonomikách je znatelný trend, jenž je pod významným vlivem zejména karetních institucí a tedy stávajících bankovních institucí. V rozvojových ekonomikách je vývoj odlišný a ve své podstatě mnohem otevřenější 114 Jsou známy případy, kdy hackeři obešli Face ID pomocí speciální masky na obličej viz iPhone X není neprůstřelný. Hackeři obelhali Face ID maskou. [online] Mobilmania, 2018. [cit. 2019-05-24] Dostupné z: https://www.mobilmania.cz/bleskovky/iphone-x-neni-neprustrelny-hackeri-obelhali-face-id-maskou/sc-4-a1340187/default.aspx . 115 Známým příkladem obejití Face ID je případ z USA, kdy v zájmu odhalování organizovaného zločinu byl vlastník mobilního zařízení donucen se podívat do kamery za účelem odemknutí telefonu. Feds Force Suspect To Unlock An Apple iPhone X With Their Face. [online] Forbes.com, 2018. [cit. 2019-05-24] Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/thomasbrewster/2018/09/30/feds-force-suspect-to-unlock-apple-iphone-x-with-theirface/#70d938ac1259 . 116 Silné ověření klienta bylo zavedeno 2PSD směrnicí a spočívá zejména v poskytnutí osobního prvku poskytovatelem platebních služeb uživateli, který je nezbytnou součástí ověření uživatele. Viz § 2 odst. 2) písm. l) a m) zákona o platebním styku. - 36 - k alternativním platebním metodám117, zejména pak tak zvaným peer-to-peer, které již nejsou pouze dominantou konvenčního bankovnictví. K převodu peněžních prostředků nedochází pouze mezi bankovními účty, nýbrž jsou však uskutečňovány převody například mezi telefonními čísly v případě platebního systému M-Pesa nebo mezi uživatelskými účty Apple Pay. 1.6. Dohled 1.6.1. Vymezení pojmu dohled v souvislosti s právem finančních trhů Finanční právo, jakožto právo obecně upravující finanční vztahy, zahrnuje určitý systém záměrné činnosti – slovy Bakeše a Kohajdy „při které je porovnáván stav nebo činnost reálná se stavem nebo činností žádanou podle konkrétních pravidel“118. Zpravidla tuto činnost označujeme pojmy dohled, dozor a kontrola. V zásadě se jedná o činnost státních nebo nadstátních orgánů, případně se souhlasem státu může být tato činnost svěřena subjektům rozdílným od státu119. Vzhledem k povaze a fragmentaci jednotlivých pojmů, které jsou mnohdy zaměňovány a napříč českým právním řádem užívány rozdílně, budu vycházet z vymezení Bakešem a Kohajdou: „Je možné konstatovat, že dozorové postupy označované pojmem dohled jsou součástí množiny dozorových postupů označovaných pojmem dozor (sensu lato). Dohled tedy spočívá v dozorových postupech ve finančním právu, při kterých je pozorováno jednání nebo stav existující 117 Již v Zelené knize z roku 2011 bylo publikováno, že průnik platební metody m-payment měl mnohem větší dopad na Asijské trhy než na území Evropské unie. Vysvětlení Zelená kniha nabídla v tom smyslu, že trh v Evropě je mnohem více fragmentovaný než například v Asii viz 2.4. 2) Zelené knihy. 118 Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 91. ISBN 978-7552-935-0. 119 K tomu srovnej například nazírání Kotába na prolínání pojmů dozor a dohled viz BAKEŠ, Milan, Radim BOHÁČ a Marie KARFÍKOVÁ, et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 549 s. Str. 52. ISBN 978-80-7400440-7, nebo pohled Kohajdy na pojem Dohled nad finančním trhem viz HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 1459 s. ISBN 978-80-7400-059-1, nebo pohled Karfíkové a Kohajdy na Bankovní dohled (dozor) tamtéž. K pojmu bankovní dohled se vyjadřuje i Rýdl viz LIŠKA, Petr, Karel DŘEVÍNEK, Štefan ELEK, Petr KOTÁB a Tomáš RÝDL. Zákon o bankách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, 668s. Str. 274. ISBN 978-80-7552-385-3. - 37 - u nepodřízených subjektů, který je následně zkoumán a hodnocen z hlediska jeho souladu s jednáním nebo stavem, který je pozitivním finančním právem požadován“ 120. V souvislosti s výše uvedeným je patřičné zdůraznit, že jsou zkoumána pouze právní hlediska stanovená normativně, a to i v souvislosti s jejich aplikací formou rozhodnutí121. V České republice vykonává podle § 44 zákona o ČNB působnost a pravomoc dohledu nad finančním trhem ČNB, přičemž vystupuje jako orgán veřejné moci s kompetencemi správního úřadu. ČNB vystupuje jako právnická osoba vrchnostenské správy, přičemž rozhoduje o právech a povinnostech nepodřízených subjektů122. Sektorově je ČNB dohledovým orgánem pro 1. úvěrové a finanční instituce; 2. instituce kapitálového trhu a 3. pojišťovací a zajišťovací instituce. 1.6.2. Právní rámec dohledu nad platebními systémy v Evropské unii a v České republice Oversight neboli výkon dohledu nad platebními systémy V Evropské unii vykonává dohled nad platebními systémy Evropská centrální banka. Podle článku 127 SFEU patří mezi základní úkoly Evropského systému centrálních bank podpora plynulého fungování platebních systémů. Evropský systém centrálních bank prostřednictvím dohledu naplňuje zejména cíle spočívající v předcházení systémovému riziku, podporování efektivity platebních systémů a platebních prostředků, zajišťování bezpečnosti měny a veřejné důvěry v měnu.123 V České republice ve smyslu dohledu nad platebními systémy je ČNB podle § 38 zákona o ČNB oprávněna provozovat platební systémy. Toto oprávnění ČNB naplňuje způsobem odpovídajícím požadavkům na zabezpečení bezhotovostního platebního styku na území České 120 Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 102. ISBN 978-7552-935-0. 121 Tamtéž, str. 102. 122 K tomu srovnej RÝDL, Tomáš, Josef BARTÁK, Luděk SAŇA a Petr VÝBORNÝ. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Str. 149. ISBN 978-80-7478-622-8. 123 Viz Oversight – dozor nad platebními systémy a dalšími infrastrukturami finančního trhu. [on-line] Česká národní banka, 2018 Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/oversight/ [cit. 2018-04-06] - 38 - republiky tak, že provozuje platební systém s průběžným zúčtováním CERTIS124. Platební systém CERTIS řadíme mezi real time gross settlement – RTGS, platební systémy s neodvolatelností zúčtování. Pravidla125 platebního systému CERTIS vydává a pravidelně aktualizuje ČNB, která je provozovatelem tohoto platebního systému. V současnosti má platební systém CERTIS 46 účastníků126. V souvislosti se zabezpečením bezhotovostního platebního styku má ČNB, tak jak tomu v případě národních bank tradičně bývá, povinnost monitoringu tržní infrastruktury odpovídajícího odbornému výrazu oversight, jenž podle § 38a zákona o ČNB, vyjadřuje, že: „Česká národní banka je oprávněna k zabezpečení svých úkolů vyplývajících z § 2 odst. 2 písm. c) požadovat po provozovateli platebního systému, provozovateli vypořádacího systému, poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz informace vztahující se k provozování těchto systémů a informace vztahující se k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz a tyto osoby jsou povinny České národní bance informace poskytovat.“ Rýdl k tomu v komentovaném ustanovení dodává, že: „Zatímco role ČNB při provozování platebního systému CERTIS podle § 38 odst. 1 je sice významná a vůdčí, ale stále jen soukromoprávní, úloha stanovená centrální bance v oblasti platebního styku v § 38a má jednoznačně veřejnoprávní charakter127. V tomto duchu je na tento úkol ČNB zapotřebí nahlížet a ČNB by měla plně uplatňovat své pravomoci spočívající ve vyžadování potřebných informací za účelem naplňování zejména cíle spatřovaného ve stabilizační úloze oversight. Rýdl ovšem dodává, že norma představovaná § 38a je v zásadě normou imperfektní, neboť nejsou upraveny další náležitosti normy, například 124 Viz Popis systému CERTIS. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni- styk/certis/popis-systemu-certis/ . 125 Viz Pravidla platebního systému CERTIS. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni-styk/certis/pravidla-platebniho-systemu-certis/ . 126 Viz Seznam účastníků systému CERTIS. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/platebni-styk/.galleries/certis/download/seznam_certis.pdf. 127 Viz RÝDL, Tomáš, Josef BARTÁK, Luděk SAŇA a Petr VÝBORNÝ. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Str. 127. ISBN 978-80-7478-622-8. - 39 - ve stanovení možnosti vydat prováděcí vyhlášku a v případě klasické trichotomie normy nejsou stanoveny ani sankce v případě nesplnění informační povinnosti.128 Z hlediska právní úpravy provozu platebních systémů je klíčovou a stále aktuální Směrnice 98/26/ES, která položila základ unijní úpravy platebních systémů. Z recitálu směrnice vyplývá, že její stěžejní zaměření je zejména na mezibankovní zúčtování, podporu a celkovou kultivaci clearingového systému. Směrnice 98/26/ES dále, kromě mezibankovního zúčtování, upravuje i systémy zúčtování regulovaných trhů. Klíčovým prvkem zavedeným touto směrnicí je nezrušitelnost převodního příkazu. Tato směrnice má ve svém důsledku dopad zejména na platební systémy s neodvolatelností zúčtování a zavádí jednotná pravidla pro vypořádání transakcí od chvíle, kdy jsou transakce zadány do platebního systému. Jako s možným a efektivním přístupem k regulaci finančního sektoru se lze ztotožnit se závěry Kohajdy129, který považuje možný vývoj dohledu nad finančním trhem směrem k nizozemskému modelu Twin Peaks, za přínosný i pro Českou republiku. 128 Tamtéž, str. 128. 129 Viz KOHAJDA, Michael. Twin Peaks - model uspořádání dohledu nad finančním trhem v Nizozemí. Daně a finance. 2016, roč. 24, číslo 1, s. 4 - 9. ISSN 1801- 6006. - 40 - 2. Alternativní platební systémy Pojem platební systém lze chápat poměrně velmi široce, jak je například předestřeno výše, pakliže však budeme nahlížet na platební systémy stricto sensu, jako na vysoce specializované výpočetní mechanismy, je nutné je chápat mnohem úžeji. Ze široka pojatý význam platebních systémů zahrnuje systém plateb, zadáním platebního příkazu plátce počínaje a připsáním peněžní částky na platební účet příjemce konče. V rámci tohoto procesu v zásadě není plátce ani příjemce limitován volbou svého poskytovatele platebních služeb a v dnešní době je v zásadě možné propojit plátce a příjemce vícero způsoby. Nejstarším typem platebních systémů jsou mezibankovní platební systémy (interbank transfer funds). Tyto platební systémy jsou odborně nazývány tržní infrastrukturou130. Platební systémy mezibankovního zúčtování tvoří jádro tržní infrastruktury a jsou to v zásadě výpočetní systémy, které zpracovávají pouze salda jednotlivých účastníků platebního systému. Takovéto systémy zároveň nutně musí mít zajištění proti jejich kolapsu131. Za tržní infrastrukturu je ovšem nutné považovat i ryze nebankovní platební systémy, neboť, jak vyplývá ze samotné dikce zákona o ČNB, který v § 38a stanovuje, že v rámci svých povinností stanovených § 2 odst. 2, písm. c) spočívajících v: „péči ČNB o hotovostní i bezhotovostní oběh peněž, včetně řádného chodu platebních a vypořádacích systémů,132“ je Česká národní banka oprávněna požadovat po provozovateli platebního systému, provozovateli vypořádacího systému, poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz informace vztahující se k provozování těchto systémů a informace vztahující se k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz a tyto osoby jsou povinny České národní bance informace poskytnout. Monitoringem tržní infrastruktury je v České republice pověřena ČNB a tato činnost se odborně nazývá oversight a věnuji se jí výše v této diplomové práci. 130 Viz RÝDL, Tomáš, Josef BARTÁK, Luděk SAŇA a Petr VÝBORNÝ. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Str. 129. ISBN 978-80-7478-622-8. 131 K tomu srovnej kapitolu platební systémy. 132 Viz RÝDL, Tomáš, Josef BARTÁK, Luděk SAŇA a Petr VÝBORNÝ. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Str. 18. ISBN 978-80-7478-622-8. - 41 - Platební systémy jsou tedy mezibankovní – tedy ty s neodvolatelností zúčtování a dále jsou to platební systémy provozované provozovateli vypořádacích systémů v rámci kapitálových trhů, dále platební systémy provozují poskytovatelé platebních služeb a vydavatelé elektronických peněz. Dalšími platebními systémy jsou decentralizované platební systémy, které jsou v zásadě nezávislé na konvenčním bankovnictví a mezi tyto platební systémy řadím například platební systémy kryptoměn, založené na systému Blockchain anebo islámský platební systém Hawala, kterým se podrobněji věnuji dále v této diplomové práci. V návaznosti na členění platebních systémů na platební systémy podléhající regulaci ve smyslu Směrnice 98/26/ES a na ty ostatní nabízím další členění, a to v závislosti na množství zpracovávaných transakcí a jejich výši. Tyto posledně jmenované systémy bych dělil na MultiValue a Retailové, jedná se tedy o obdobné členění jako u konvenčních platebních systémů, avšak s přihlédnutím ke specifickým atributům jednotlivých alternativních platebních systémů. Vycházím z premise, že prostřednictvím systémů založených na struktuře Blochchain, respektive DLT technologie nebo Hawala, je možné převádět libovolné množství peněžních prostředků, a to vzhledem k absenci stanovení konkrétních mantinelů v rámci daného systému – tyto systémy bych řadil do podkategorie Multi-Value. Pakliže chceme alternativní platební systémy blíže kategorizovat, nabízí se jedna z možností členění na centralizované platební systémy a decentralizované. 2.1. Právní vymezení alternativních platebních systémů Právní rámec alternativních platebních systémů, jenž vymezuji negativně oproti platebním systémů s neodvolatelností zúčtování, je na evropské úrovni ukotven ve druhé PSD směrnici, která v Článku 18 stanovuje další činnosti mimo poskytování platebních služeb, mezi něž mimo jiné patří provozování platebních systémů. Tuto činnost jsou oprávněny provozovat platební instituce, platební instituce malého rozsahu, instituce elektronických peněz a instituce elektronických peněz malého rozsahu. V českém právním řádu jsou alternativní platební systémy upraveny nutně způsobem vycházejícím z druhé PSD směrnice s nutností harmonizace s jednotným evropským trhem. Zákon o platebních službách zahrnuje transpozici jak druhé PSD směrnice, tak druhé EMD směrnice a také Směrnice 98/26/ES. Zákon o platebním styku ve své třetí části, hlavě první, upravuje přístup - 42 - k platebním systémům, přičemž stanovuje povinnost provozovatelům nebo účastníkům platebního systému nediskriminační povinnosti a rovný přístup právnických osob do platebního systému s tím, že nesmí nepřiměřeně bránit a omezovat přístup do platebního systému více, než je nezbytně nutné pro naplnění zabezpečení proti rizikům a pro ochranu stability provozu finančního trhu. Pravidla pro provozovatele nebo účastníka platebního systému se vztahují též na povinnosti k ostatním poskytovatelům, uživatelům a jiným platebním systémům a jejich provozovatelům a účastníkům, zakládají povinnosti omezující vznik omezení týkajících se účasti v jiných platebních systémech, zákaz diskriminačních opatření a omezení založených na kategorizaci osob133 oprávněných poskytovat platební služby. Dle mého názoru je vhodné zdůraznit odstavec dvanáctý recitálu druhé EMD směrnice jenž zní: „provozování platebních systémů je činnost, která není vyhrazena zvláštním kategoriím institucí. Je však třeba uznat, že stejně jako tomu je u platebních institucí, ji mohou provádět instituce elektronických peněz.“ Legislativní vývoj v regulaci alternativních platebních systémů je svým způsobem velice specifický, dle mého názoru je tomu tak z toho důvodu, že recentní vývoj finančního sektoru je ovlivněn velkým množstvím nebankovních finančních institucí, které vstupují do dění na finančním trhu a mají oproti konvenčním úvěrovým institucím flexibilnější a méně náročnou provozní strukturu. Tato skutečnost se promítá zejména v nižších nákladech na provoz, což má v konečném důsledku pozitivní přínos pro spotřebitele, neboť dochází ke zkvalitňování poskytovaných služeb a současně tlačí v rámci konkurenčního prostředí na ostatní poskytovatele finančních služeb, a tím dochází ke snižování ceny za provedení transakce. Nesmíme však opomenout, že každá mince má svůj rub a líc, zde tomu není jinak – ruku v ruce s inovacemi se nesou i možná dílčí rizika pro celý finanční trh, a tedy i pro samotného spotřebitele. 133 Zákon o platebním styku ve svém § 5, řadí mezi osoby oprávněné poskytovat platební služby osoby, kterými jsou za stanovených podmínek banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, finanční instituce, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, správce informací o platebním účtu, zahraniční správce informací o platebním účtu, držitele poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem a konečně Českou národní banku. - 43 - Například Douglas vyzdvihuje přínosy mobilních a internetových aplikací, které mohou mnohem více uspokojit nároky spotřebitelů v efektivnosti, rychlosti, přístupnosti a bezpečnosti, avšak jakkoliv mohou být tyto novoty přínosné, znamenají komplikované regulatorní nároky na tvorbu operativních rámců pro vhodnou regulaci134. Je tedy otázkou, do jaké míry je tato situace přínosná a kdy dojde k narušení statusu quo v takové míře, jež by měla za následek ochromení fungování celého retailového segmentu finančního trhu. Zejména je zapotřebí si tuto otázku klást s ohledem na doposud neregulované platební systémy nebo platební systémy, jež byly z různých důvodů doposud neregulovány. 2.2. Centralizované alternativní platební systémy V této podkapitole se věnuji centralizovaným platebním systémům, jež jsou zpravidla systémy specializované v rámci jedné, popřípadě více finančních institucí, které nepodléhají přísným regulatorním požadavkům kladeným na platební systémy s neodvolatelností zúčtování, avšak současně na tyto platební systémy navazují a jejich existence v zásadě stojí a padá se zavedeným mezibankovním platebním stykem. Schlossberg uvádí, že lze za platební systémy nepodléhající regulaci považovat například platební systémy karetních asociací nebo platební systémy zprostředkovávající cashless nákupy135. V zásadě lze stanovit, jak je uvedeno výše, že obecnou definici platebního systému naplňují i systémy umožňující například platbu za zboží a služby prostřednictvím elektronických peněz, a tedy jsou taktéž tyto vypořádací systémy platebními systémy ve smyslu provádění zúčtování. Za centralizované alternativní platební systémy považuji platební systémy provozované konvenčními finančními či úvěrovými institucemi, jež zprostředkovávají zúčtování retailových plateb pro účastníky platebního systému, kterými jsou zpravidla spotřebitelé na jedné straně a obchodníci nabízející své produkty a služby na druhé straně a zároveň jsou tyto platební systémy 134 DOUGLAS, John. New Wine into Old Bottles: Fintech Meets the Bank Regulatory World. [online] N. C. BANKING INST., 2016. roč: 20 číslo: 1. article 6. s 17 – 66. [Cit. 2019-06-10] Dostupné z: https://scholarship.law.unc.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.google.com/&httpsredir=1&article=1391& context=ncbi. 135 Viz SCHLOSSBERG, Otakar. Platební služby. 1. vyd.. Praha: Management Press, 2012. 325 s. brož. Str. 191. ISBN 978-80-7261-238-3. s. 191 - 44 - bezpodmínečně závislé na účasti prostřednictvím buď poskytovatele platebních služeb plátce nebo poskytovatele platebních služeb příjemce v klasickém mezibankovním platebním systému. Provozovatelé centralizovaných alternativních platebních systémů zpravidla nemají přímý přístup k vypořádacím systémům136. Na evropské úrovni se Zelená kniha z roku 2011137 a aktualizovaná Zelená kniha z roku 2015138 zabývá problematikou integrovaného evropského trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu, respektive retailovými finančními službami, kvalitnějšími produkty, větším výběrem a vice příležitostmi pro spotřebitele a podniky. Cestou, kterou se vydala Evropská unie, se stala jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA)139, jež přinesla jednotný účinný rámec pro provádění úhrad a inkas v eurech v celé Evropské unii140 a dala vzniknout robustnímu rámci pro provádění bezhotovostního platebního styku v rámci Evropské unie. Č eská republika, jež není doposud účastníkem měnové unie, má povinnosti dle SEPA Nařízení pouze plynoucí z článku 4 a 5 a těmto povinnostem se řádně podřídila v termínu stanoveném v Nařízení SEPA, tedy do prosince 2016. Jedná se zejména o povinnosti interoperability141 a požadavky na úhrady a inkasní transakce. 136 K tomu srovnej Oversight [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni- styk/oversight/. 137 ZELENÁ KNIHA Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu (CKOM/2011/0941). [online] Evropská unie, 2011. [cit. 2019-03-05] Dostupné z: https://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF /?uri=CELEX:52011DC0941&from=EN. 138 ZELENÁ KNIHA o retailových finančních službách Kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM/2015/0630 final). [online] Evropská unie, 2015. [cit. 2019-03-10] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/? qid=1552395088301&uri= CELEX:52015DC0630. 139 Vznik jednotné oblasti pro platby v Eurech je legislativně podložen Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009. 140 Viz ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování nařízení (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (COM/2017/0683 final). [online] Evropská unie, 2017. [cit. 2019-06-10] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1552400829338&uri=CELEX:52017DC0683. 141 Interoperabilita je v českém právním řádu definována například v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a to v § 2 písm. w) jako takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje - 45 - Povinnost interoperability podle 4 článku Nařízení SEPA stanoví, že: „provozovatel platebního systému malých plateb v Unii, případně jeho účastníci, pokud daný systém nemá formálního provozovatele, zajistí technickou interoperabilitu svého platebního systému s ostatními platebními systémy malých plateb v Unii pomocí norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány. Nepřijímají obchodní pravidla, která omezují interoperabilitu s ostatními platebními systémy malých plateb v Unii. Platební systémy určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES“. Z přímo použitelné evropské právní úpravy tedy vyplývají jednotná pravidla interoperability pro platební systémy celkově. V České republice se však vzhledem k výkonnosti mezibankovního platebního systému CERTIS, provozovaného ČNB,142 nesetkáváme s alternativním platebními systémy v pravém slova smyslu, tak jak jsou například definovány v pražské učebnici Finančního práva. Jednoduše je tomu tak zejména proto, že náklady na zpracování transakci v mezibankovním platebním systému CERTIS zdaleka nedosahují takové výše, jako je tomu například u platebního systému TARGET2, přičemž se se stále jedná o RTGS mezibankovní platební systémy. Na českém trhu postupně vznikaly a zanikaly různé platformy alternativních platebních systémů zaměřených na cashless nákupy, tedy zejména na e-komerci. Mezi nejznámější alternativní platební systémy na českém finančním působící řadíme zejména platební bránu PaySec, Monetku, mPeníze a eWallet. Tyto platební systémy se ve většině případů potýkaly s malým ziskem a postupně zanikly. Velkým projektem, který se snažil co nejvíce proniknout na český trh e-komerce, byl platební systém mPeníze, který byl vyvíjen ve spolupráci společností Seznam a retailové banky mBank. Stejně jako PayPal či PaySec se jedná o platební bránu, která je v zásadě propojena s bankovním (platebním) účtem uživatele, který prostřednictvím uživatelského účtu slouží komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých elektronických komunikací. Tato definice se vztahuje na elektromagnetické komunikace, tedy přenos signálu prostřednictvím elektromagnetických vln. 142 Srovnej SCHLOSSBERG, Otakar. Platební služby. 1. vyd.. Praha: Management Press, 2012. 325 s. Str. 196 – 197. ISBN 978-80-7261-238-3. - 46 - k úhradě zboží a služeb. V případě mPeněz je podmínkou pro využívání této služby vlastnit bankovní účet mBank143. 2.2.1. Karetní instituce Mezi klíčové provozovatele platebních systémů bezesporu řadíme karetní instituce. Karetní instituce jsou nadnárodní entity, jejichž účastníky jsou zejména banky a finanční instituce po celém světe. Karetní instituce začaly vznikat v polovině 20. století ve Spojených státech amerických, jako tradiční retailové platební systémy, umožňující platbu za zboží a služby obchodníkům. Karetní instituce jsou entity,144 jež prostřednictví své licence, respektive povolení k činnosti145 vydané regulátorem, poskytují platební služby, které spočívají ve vydávání platebního prostředku a zprostředkování plateb. Zpravidla se jedná o tak zvaný čtyřstranný platební model. Karetní instituce poskytují svým participantům službu vydávání platebního prostředku, tedy platební karty. Jedná se o platební prostředek umožňující bezhotovostní elektronický platební styk. V rozvinutých ekonomikách se jedná o neustále vzrůstající počet platebních operací provedených kreditní či debetní kartou. Karetní instituce mají v soudobém platebním styku významný vliv, a to nejen díky svému globálnímu působení, ale také díky výrazné penetraci trhu s platebními nástroji, neboť, jak dokládá statistika Evropské centrální banky, platby zprostředkované kartou, tedy prostřednictvím systému provozovaného jednou z karetních institucí, neustále rostou. Tento fakt je důležité zohlednit v případě, pokud chceme hodnotit rigiditu trhu s platebními prostředky, jež se odvíjejí od platebních karet, jako nejfrekventovaněji využívaného platebního instrumentu, je pak zřejmé a zcela účelné co nejvíce harmonizovat tuto problematiku napříč Evropskou unií. 143 Viz Nový platební systém mPenize: Chceme být nejlevnější. [online] Živě, 2018. [cit. 2019-05-13] Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/novy-platebni-system-mpenize-chceme-byt-nejlevnejsi/sc-3-a-143118/default.aspx 144 Zpravidla hovoříme o asociacích bank. 145 Povolení k činnosti finanční instituce vydává Česká národní banka ve správní řízení za předpokladu, že jde o licenci a contrario tak zvané pasportizace v rámci Evropské unie, kdy má žádající zahraniční instituce již udělenou licenci v jiném členském státě na základě které poskytuje licencí oprávněné služby. - 47 - Platební schémata karetních institucí jsou v zásadě dvojího druhu, a to čtyřstranná a třístranná. Otevřený platební systém je charakterizován jako čtyřstranný systém 146, který propojuje jednotlivé účastníky systému platebních karet, jimiž jsou v zásadě plátce a poskytovatel platebních služeb plátce na jedné straně a příjemce s poskytovatelem platebních služeb příjemce na druhé straně. Mezi typické představitele otevřeného čtyřstranného karetního systému řadíme společnosti VISA a MasterCard. Uzavřený platební systém platebních karet je v zásadě třístranný a nejznámějším provozovatelem tohoto systému je společnost American Express. Dominantním znakem uzavřeného karetního systému je skutečnost, že obhospodařovatel takového systému v zásadě sám uzavírá smlouvy s jednotlivými účastníky systému, tedy s držiteli karet a obchodníky vstupujícími do takového karetního systému. Karetní platební schémata (Card Payment Schemes), jak karetní platební systémy nazýváme, působí na území ČR prostřednictvím přeshraničních poboček na základě tzv. pasportizace. Pro dohled nad jednotlivými karetními platebním systémy je v případě společnosti MasterCard příslušným dohledovým orgánem Belgická národní banka a pro karetní platební systémy VISA, Diners a AmEx je dohledovým orgánem ECB147. Právní regulace platebních karet podléhá harmonizaci jednotného evropského trhu, a proto jsou přijímána zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady. Mezi klíčové legislativní akty řadíme zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platby (dále také jako „nařízení MIF“), které přineslo zejména snížení poplatků za platební terminály a také snížení mezibankovních poplatků za platby kartou. Toto nařízení bylo svým způsobem reakcí na problematické stanovování poplatků účtovaných karetními institucemi obchodníkům. Nařízení MIF jako svůj cíl sleduje efektivní využívání vnitřního trhu elektronických plateb jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky. Současně se snaží o průhledné stanovování mezibankovních poplatků, jež jsou neseny poskytovateli v rámci platebního systému 146 Viz bod 17 Rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 24. května 2012 ve věci T – 111/08 - MasterCard, Inc. a další v. Evropská komise. ECLI:EU:T:2012:260 147 Oversight Framework for Card Payment Schemes-Standards. [online] Ecb.europa.eu. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/oversightfwcardpaymentsss200801en.pdf. - 48 - (schématu) a snaží se o stanovení efektivní výše poplatků, jež by měla „napomáhat spravedlivé hospodářské soutěži, inovacím a vstupu nových hospodářských subjektů na trh“148. Dle hodnotící zprávy ministerstva financí splnilo nařízení MIF účel a vede, byť s nutnou aktivitou obchodníků, ke snížení a zprůhlednění systému mezibankovních poplatků v rámci čtyřstranných karetních systémů149. 2.2.2. Finančně technologické platformy V první řadě je důležité položit si otázku: jaký je rozdíl mezi Fintech platformami a zavedenými institucemi ve finančním sektoru? Z pohledu laika se nabízí odpověď, že rozdíl je ve velikosti a v jakési inovátorské vlně, na které se Fintech platformy vezou. Samozřejmě lze takovéto odpovědi dát za pravdu, ovšem zároveň nelze říci, že by zavedené finanční instituce neměly tendenci inovovat poskytované služby, tím spíše nelze říci, že by to nedělaly150. Fintech platformy spíše než vlnu konkurence, vnesly do finančního sektoru, konkrétně pak do retailového bankovnictví velké množství inovativních instrumentů, zejména pak biometrické ověřování identity a s tím související bezpečnější možnosti iniciace plateb151, rozvoj AI programů pro boj proti podvodům, rozvoj kryptoměn a tak svým způsobem pomáhají rozšiřovat nabídku 148 149 Viz článek 9 recitálu nařízení MIF. Viz VYHODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE MEZIBANKOVNÍCH POPLATKŮ ČÁST 2 – SOUKROMÍ OBCHODNÍCI. [online] Ministerstvo financí, 2018. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=2ahUKEwjbqrmi4bviAhUIKlAKH Y3zDDwQFjADegQIBRAC&url=https%3A%2F%2Fwww.mfcr.cz%2Fassets%2Fcs%2Fmedia%2FStudie_201802-16_Vyhodnoceni-dopadu-narizeni-MIF-obchodnici.pdf&usg=AOvVaw0SCzYI1uTb-7owdEjoGjt8 . 150 Důkazem toho je například v roce 2016 v Portugalsku konaný Web Summit pod záštitou banky BNP Paribas. Viz World Finance. [online] BNP Paribas driving digital change, 2019. [Cit: 2019-05-01] Dostupné z: https://www.worldfinance.com/wealth-management/bnp-paribas-driving-digital-change . 151 K tomu srovnej například Authentication: Keeping customer payment information safe in a digital age. [online] Global Banking & Finance review, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z https://www.globalbankingandfinance.com/authentication-keeping-customer-payment-information-safe-in-a-digitalage-2/ /. - 49 - stávajících finančních služeb a neustále přicházet s novými nápady, jak neustále rozvíjet finanční sektor152. Na úrovni Evropské unie je v rámci jednotného trhu patrná snaha o jednotný přístup k Fintech platformám, jež by měl vycházet z principů zajišťující rovné podmínky přístupu na finanční trh Evropské unie, přičemž by neměly být kladeny nepřiměřené překážky pro vstup, ba naopak by měla být vyvíjena snaha o zjednodušování přístupu Fintech platformám, a to na základě jednotících zásad: (1) stejné služby a stejná rizika, (2) technologická neutralita a (3) přístup založený na posouzení rizik (…)153. Evropský parlament ve svém akčním plánu ze dne 14. listopadu 2017 v oblasti retailových finančních služeb dále uznává právo spotřebitelů využívat finančních technologie pro iniciování plateb a poskytování informací o sobě, podporuje vytvoření a rozvoj jednotného integrovaného trhu retailových finančních služeb a zavedení příslušných ochranných opatření, která budou účinně krýt nově vznikající rizika zejména v ochraně spotřebitelů boji proti praní špinavých peněz a tak zvaného „pákového efektu úvěrových platforem v oblasti finančních technologií154“. Evropský parlament ve svém usnesení dále zdůrazňuje, že Fintech platformy nejsou nikterak vyňaty z působnosti stávajících regulatorních pravidel, která pro ně platí stejným způsobem, jako pro již zavedené konvenční finanční instituce a služby. 152 Viz What does FinTech disruption look like in 2020?. [online] Global Banking & Finance review. [cit. 2019-06- 13] Dostupné z https://www.globalbankingandfinance.com/what-does-fintech-disruption-look-like-in-2020/. 153 Přístup založený na posouzení rizik zohledňující proporcionalitu kroků vůči rizikům a významnosti rizik v oblasti právních předpisů a dohledu Viz Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI) (2018/C 307/06) 154 Viz Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb (2017/2066(INI). - 50 - EBA v tomto ohledu vypracovala soubor několika kroků, který byl zveřejněn jako Fintech: regulatory challenges and opern questions155, jež by měly vést ke kvalitní a efektivní regulaci Fintech společností. Mezi základní atributy přístupu k regulaci Fintech řadí: - charakterizace konkrétní inovace, - identifikaci typu účastníka, - identifikaci klíčových přínosů, - identifikaci možných rizik, - posouzení zda je stávající regulatorní úprava dostatečná, - posouzení, dalších možných rizik a definování příslušných opatření. V zásadě lze stanovit, že byť někteří představitelé Fintech mají představu o tom, že Fintech platformy v blízké budoucnosti překonají klasické bankovní domy, většina je však toho názoru, že klíčovým prvkem je kooperace a inkluze. PayPal Společnost PayPal a její historie počíná v roce 1998. Jedná se o jednu z prvotních finančně technologických společností, které svou činností konkurují konvenčnímu bankovnictví. Služba poskytovaná společností PayPal je vystavěna na myšlence, že pro zasílání peněžních prostředků postačí elektronická adresa156. Síť platebního systému PayPal je založena na již existující finanční infrastruktuře, což v zásadě znamená, že se jedná o jakousi nástavbu konvenčního bankovního systému plateb, avšak technologické propojení mezi plátcem a příjemcem se odehrává prostřednictvím internetu na zabezpečené interní síti společnosti PayPal. Každá zaregistrovaná elektronická adresa, na jejímž základě je veden platební účet, představuje jednoho uživatele157 155 Fintech: regulatory challenges and opern questions. [online] EBA, 2017. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://eba.europa.eu/documents/10180/1887024/Andrea+Enria+-+Lecture+on+FinTech+-+Utrecht+University.pdf. 156 Rozuměj e-mailová adresa. 157 Platební systém PayPal propojuje malé firmy, online obchodníky, soukromé uživatele a další osoby, kterým nevyhovují tradiční platební mechanismy. Viz PayPal. O nás. [online] PayPal, 2019. [cit: 2019-05-01] Dostupné z: https://www.paypal.com/cz/webapps/mpp/about - 51 - platebního systému PayPal. Jakmile se uživatel zaregistruje, může provádět platby prostřednictví platformy PayPal. V zásadě je tato platforma schopna propojit uživatele z jakékoli země. V České republice je PayPal158 registrována na základě notifikace jako zahraniční finanční a úvěrová instituce poskytující přeshraniční služby v ČR. Primárním regulátorem je Lucemburský regulátor159, tedy CSSF - Commission de Surveillance du Secteur Financier160 (dále také „CSSF“). Přestože činnosti povolené na základě notifikace odpovídají činnosti úvěrové instituce podle nařízení CRR a čtvrté CRD směrnici161, působí PayPal v ČR jako poskytovatel platebních služeb, jehož hlavním předmětem činnosti je vydávání elektronických peněz a poskytování služeb spojených s vydáváním elektronických peněz. Právě skutečnost, že služba poskytovaná na území ČR vztahující se veskrze pouze na elektronické peníze, není dle lucemburského práva chápána jako investice či vklad, není uživatel služeb PayPal chráněn lucemburským systémem pojištění vkladů a odškodnění investorů162. PayPal provozující platební systém s odvolatelností zúčtování přenáší veškerou odpovědnost za uživatelem zrušené platby, vrácení peněžních prostředků163 na kartu, poplatků, pokut, penále a jiných obdobných závazků, jež by měly způsobit společnosti PayPal a nebo třetím straním v užívání služeb případnou škodu.164 158 PayPal (Europe) S.a r.l. et Cie S.C.A., sídlem 22-24 Boulevard Royal , L-2449 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství viz Seznam subjektů. ČNB. [online] Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=917&p_VER_ID=1001&p_DAT UM=14.05.2019&p_ROL_KOD=33 [cit. 2019-05-13] 159 Dohled na finančním institucemi finančního sektoru v Lucembursku vykonává CSSF. Viz. Commission de Surveillance du Secteur Financier. [online] Wikipedia, 2019. [cit. 2019-05-13] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Commission_de_Surveillance_du_Secteur_Financier. 160 Viz CSSF – Commission de Survillance fu Secteur Financier. [online] CSSF, 2019. [cit. 2019-05-13] Dostupné z: https://www.cssf.lu/en/about-the-cssf/about-the-cssf/. 161 162 Viz článek 1.1. smluvních podmínek PayPal. Smlouva s uživatelem služby PayPal. [online] PayPal, 2019. [cit. 2019-05-13] Dostupné z: https://www.paypal.com/cz/webapps/mpp/ua/useragreement-full?locale.x=cs_CZ 163 Jedná se o elektronické peníze, neboť je PayPal v rámci českého finančního trhu pouze institucí elektronických peněz. 164 Viz článek 10.1. a. Smluvních podmínek PayPal. - 52 - Platební systém PayPal je z titulu finanční instituce povinnou osobou podle AML zákona. Má tedy povinnosti stanovené zákonem a tyto povinnosti musí dodržovat, jedná je zejména o identifikaci klienta a hlášení podezřelých obchodů. Ze smlouvy s uživatelem služeb vyplývá, že ze strany uživatele je nutné dodržovat určité povinnosti, které spočívají zejména v odpovědnosti uživatele za případné podezřelé transakce. Společnost PayPal si vyhrazuje v případě možné zakázané aktivity165 podniknout různá opatření, jejichž cílem je ochránit společnost PayPal, případně jiného uživatele či třetí stranu před „zrušením platby, vrácením peněz na kartu, reklamací, poplatky, pokutami, penále a jinými závazky libovolného druhu.166“ Za tímto účelem si společnost PayPal vyhrazuje učinit veškeré potřební kroky, které mimo jiné zahrnují pozastavení, zablokování, omezení nebo úplného zrušení používání platebního systému PayPal.167 Společnost PayPal tímto plní svou zákonnou povinnost a explicitně ji vyjadřuje ve svých obchodních podmínkách. Apple Pay Služba Apple Pay je obchodním produktem společnosti Apple. Platební systém Apple Pay je založen na tradiční konvenční tržní infrastruktuře, tedy klasickém bankovním systému. Služba Apple Pay je platebním systémem inkorporujícím platební účet svého uživatele, který je veden poskytovatelem platebních služeb klienta. V zásadě se jedná o technologické řešení, jehož účelem je proklientsky zjednodušit samotný proces placení, a to při současném dodržení nejvyšších bezpečnostních standardů168. 165 Mezi zakázané aktivity z pohledu praní peněz prostřednictvím platebního systému PayPal jsou „umožnění aby používání našich Služeb představovalo pro společnost PayPal riziko porušení našich zásad týkajících se boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a podobných regulatorních povinností (mimo jiné včetně případů, kdy nemůžeme ověřit vaši totožnost, (…) nebo vystavujete společnost PayPal riziku regulatorních pokut ze strany evropských, amerických nebo jiných úřadů za zpracování vašich transakcí“ viz článek 9.1. ag. tamtéž. 166 Viz článek 10.2. tamtéž. 167 Viz článek 10.2. a. tamtéž. 168 O Apple Pay. Apple. [online] Dostupné z: https://support.apple.com/cs-cz/HT201469 [cit. 2019-05-17] - 53 - Finančně technologické řešení služby Apple Pay spočívá ve využití podporovaných zařízení169. Princip usnadnění placení je založen na propojení platebního prostředku170 uživatele služby se softwarovou aplikací Wallet. Služba využívá NFC technologie a je tedy možné platit u obchodníků majících platební terminály s možností bezkontaktního placení. Pro platby na internetu je v rámci Apple Store možné také platit pomocí služby Apple Pay za služby a produkty, nebo prostřednictvím prohlížeče Safari. Podmínkou pro toto využití je nutnost, aby poskytovatel platebních služeb klienta podporoval službu Apple Pay. V současné době v České republice tuto službu podporují banky Air Bank, mBank, J&T Bank, Česká spořitelna, Komerční banka a MONETA Money Bank, mezi nebankovní finanční instituce podporující službu Apple Pay řadíme společnost Revolut, Twisto a Edener171. Služba Apple Pay je na České trhu velmi krátce, poprvé bylo možné využít tohoto platebního systému 19. února 2019. Twisto Platební služba poskytovaná platební institucí Twisto payments a.s. (dále také jako „Twisto“), jež poskytuje platební služby na základě povolení od 11. listopadu 2017172. Platební služby poskytované společností Twisto zahrnují platební služby, kterými jsou provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu poskytnutých jako úvěr, k němuž dává plátce platební příkaz, a to jako plátce, příjemce, plátce prostřednictvím příjemce a dále platební službu vydávání a správu platebních prostředků a předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí v případech, kdy je uživatel příjemcem. Společnost Twisto je v rámci své licence oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr. Tento relativně úzký okruh poskytovaných služeb poskytuje 169 Jedná se o iPhone, iPad, Apple Watch a Mac, tedy hardwarové produkty společnosti Apple. 170 Propojit lze pouze podporované kreditní a debetní platební karty. 171 Viz Apple Pay oficiálně startuje v České republice. Kde a jak můžete platit? [online] Nearfield, 2019. [cit. 2019- 05-17] Dostupné z: https://nearfield.cz/clanky/apple-pay-oficialne-startuje-v-ceske-republice-kde-a-jak-muzeteplatit-320 172 Viz Seznamy a evidence. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=10764841&p_VER_ID=1001&p_ DaTUM=27.05.2019&p_ROL_KOD=75 - 54 - společnosti Twisto relativní výhodu v rámci její obchodní činnosti, neboť jimi provozované obchodní systémy nevyžadují nadměrnou finanční nákladnost173. Revolut Fintech start-up založený 1. července 2015 je společností sídlící v Londýně, která nabízí své služby v rámci Evropské unie na základě sdílené licence, tzv. pasportizace. V prosinci 2018 byla společnosti Revolut udělena litevskou Centrální bankou speciální licence k poskytování služeb úvěrové instituce (oprávnění přijímat vklady a poskytovat úvěry) s vynětím poskytování investičních služeb. Současně s touto speciální bankovní licencí získala společnost Revolut licenci instituce elektronických peněz174. Poskytování investičních služeb společností Revolut je pouze v zastoupení společnosti Sapia Partners LLP, která je zahraničním obchodníkem poskytujícím přeshraniční služby v ČR. Společnost Revolut poskytuje svým uživatelům širokou škálu služeb, přičemž k jejich využívání postačí uživatelům v zásadě pouze chytrý telefon a obdobně, jako je tomu například u jiných ryze internetových bank obdobného typu (např. německá N26), není nutné a zejména u Revolutu ani možné, navštívit kamennou pobočku. Revolut,175 jako alternativní platební systém, poskytuje v rámci svých služeb jedinečnou možnost jako centralizovaný alternativní platební systém, současně nabízí svým uživatelům služby 173 Toto je patrné ze zveřejněné účetní závěrky společnosti Twisto, neboť zveřejněné účetní náklady na IT vývoj v roce 2016 a 2017 tvořili 3.516 tis. Kč a 7.107 tis Kč, což je v porovnání s vývojem a udržováním komplexních finančních systémů velmi nízká částka. Viz. Účetní závěrka [2017], zpráva auditora. [online] Justice, 2019 [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=53699097&subjektId=400325&spis=89630 174 Viz KAHN, Jeremy. U. K. Fintech Revolut Gets European Banking License. [online] Bloomberg, 2018. [cit. 2019- 06-13] Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-12-13/u-k-fintech-revolut-gets-european- banking-license-via-lithuania. Nebo srovnej Revolut. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Revolut. 175 K tomu srovnej Revolut. [online] Squarespace, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/598bf8de37c58117428b6863/t/5c94d96715fcc04451cd481e/1553259000551/ Revolut+-+2019+-+Fintech+gamechangers_Oslo.pdf. Nebo srovnej KOVÁŘ, Libor. 11 důvodů proč mít revoluční bankovnictví Revolut. [online] Idnes.cz, 2019. https://liborkovar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=708616. - 55 - [cit. 2019-06-13] Dostupné z: spojené s nákupem a prodejem vybraných virtuálních měn176. Během roku 2017 vzrostl celkový počet provedených transakcí na 1, 5 miliardy177. V případě virtuálních měn je omezeno nakládání s virtuálními měnami v tom smyslu, že služby poskytované společností Revolut spočívají pouze v držení virtuální měny pro uživatele, který však není vlastníkem, má pouze práva plynoucí z držení virtuální měny. Nemůže tedy nakupovat za virtuální měnu prostřednictvím platebního instrumentu (platební karta, či virtuální platební karta)178. 2.2.3. Mobilní platby Mezi nebankovní provozovatele elektronických platebních systémů řadíme poskytovatele telekomunikačních služeb (dále také jako „telco“ nebo „mobilní operátor“). Mobilní platby, prostřednictvím mobilních operátorů, jsou v dnešní době již minimálně využívanou platební službou. Český trh mobilních plateb se vyvíjel přibližně od konce devadesátých let 20. století. Český trh platebních technologií byl v té době pod silným vlivem konvenčního bankovnictví. Banky a mobilní operátoři vytvořili pracovní skupinu, která měla za úkol vytvořit rámec pro mobilní platby, tato iniciativa však vyšla naprázdno, neboť banky na jedné straně a mobilní operátoři na straně druhé, nebyli schopni společného konsensu ani nad tím, co mobilní platby jsou179. Mobilní platby prostřednictví telekomunikačních sítí mobilních operátorů jsou platebními systémy, které fungují v rámci telekomunikační sítě prostřednictvím speciální SIM karty, která umožňuje přijímání a odesílání finančních prostředků buď na základě WAP (Wireless Application 176 Poskytované služby jsou spojeny s Bitcoin, Ether, Litecoin, Ripple, Bitcoin Cash viz Cryptocurency [online] Revolut, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.revolut.com/en-CZ/legal/cryptocurrency-terms. 177 ANDREASYAN, Tanya. Revolut records annual loss but revenue grows fivefold. [online] Fintechfutures, 2018. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.bankingtech.com/2018/09/revolut-records-annual-loss-but-revenuegrows-fivefold/. 178 179 Tamtéž, bod 3. Viz Mobilní platby po desetiletích marných nadějí. [online] Lupa, 2015. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/mobilni-platby-po-desetileti-marnych-nadeji/. - 56 - Protocol180), tedy internetového přístupu anebo prostřednictvím SMS a speciálního kódu jako server-based transakce181. Provozovat mobilní platby mohou jak samotní mobilní operátoři, tak také banky ve spojení s mobilními operátory. Základní myšlenkou mobilních plateb je umožnění mimo jiné zpracování mikro plateb zejména za digitální obsah. S příchodem nového zákona o platebním styku přišli mobilní operátoři o licence poskytování platebních služeb, čímž však nepřišli o možnost zpracovávat platby úplně, ale mohou provádět pouze transakce, které naplňují výjimku ze zákona. Jedná se o výjimku pro digitální obsah182 a hlasové služby, přičemž podle § 3 odst. 3 písm. e), bod 1 zákona o platebním styku je stanoveno, že platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže: (1) částka platby odpovídá nejvíce 50 eurům; (2) celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za jeden měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a za (3) platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby. Oproti předcházejícímu zákonu o platebním styku má nová právní úprava negativní vliv na řadu poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou nuceni v rámci nové právní úpravy přizpůsobit své služby tak, aby spadaly pod některou z výjimek podle zákona o platebním styku183. Z pohledu AML zákona je zapotřebí dodat, že podle § 13a odst. 1, písm. c) není zapotřebí povinnost identifikovat a kontrolovat klienta u platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní sítě jinak, než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé 180 WAP je sada protokolů uvedená společností WAP Forum v roce 1998, jejímž cílem bylo zjednodušení přístupu k internetu prostřednictvím mobilních zařízení, zejména mobilním telefonům. Viz Wireless Application Protocol. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol 181 Viz. ePayment Systems Database – Trends and Analysis. [online] Insitute for Prospective Technological Studies, 2018. Str. 9. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: ftp://ftp.jrc.es/pub/EURdoc/eur20264en.pdf. 182 Příkladem digitálního obsahu je například mobilní aplikace, vyzváněcí melodie, e-kniha, program a podobně, pokud jsou zpřístupněny pouze online, bez toho aniž je podnikatel dodá na trvalém přenositelném nosiči dat. Viz Co je vlastně digitální obsah? [online] Česká obchodní inspekce, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.coi.cz/faq/a-co-je-vlastne-digitalni-obsah/ . 183 Viz Mobilní platby podle zákona o platebním styku. E-pravo. [online] Dostupné https://www.epravo.cz/top/clanky/mobilni-platby-podle-zakona-o-platebnim-styku-108873.html [cit. 2019-05-17] - 57 - z: transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje 2500 EUR. Současně však musí být dodrženy podmínky spočívající v zákazu využití této platební metody k jiným činnostem než nákup zboží nebo služeb. Explicitně se povinnost kontroly a identifikace uplatní v případech, kdy jsou pořizovány nebo dobíjeny anonymní elektronické peníze (například dobíjení předplacených karet – pre-paid card). Současně se povinnost kontroly a identifikace uplatní při zpětné výměně částky vyšší než 100 EUR z iniciativy držitele platebního prostředku. Z toho důvodu je nutné, aby povinné osoby sledovaly transakce jednotlivých uživatelů za účelem zjištění možného podezřelého obchodu. M – Pesa Alternativní platební systém M – Pesa využívá mobilních technologií moderních chytrých telefonů (smartphones). Tento platební systém je založen na myšlence mobilních plateb a byl vyvinut v Keni. V současné době je to platební systém poskytující platební služby v několika afrických státech (Tanzanie, Lesotho, Demokratická republika Kongo, Ghana, Mosambik a Egypt) mimo africký kontinent je platební systém M – Pesa provozován i v Indii184. Mobilní operátor Vodafone měl snahu zavést platební systém M – Pesa i na evropském kontinentu, konkrétně v Albánii, avšak zdá se – neúspěšně, neboť v souvislosti s údajným interním rozhodnutím společnosti došlo k zastavení provozování platebního systému M – Pesa v Albánii.185 Jedná se o platební systém, který v rámci své geografické oblasti, tedy v rozvojovém světě, má velmi pozitivní dopad na ekonomickou inkluzi osob, které nemají prakticky žádnou reálnou možnost zřídit si běžný bankovní či platební účet. Jedná se o inkluzi osob, které obecně nazýváme unbanked nebo underbanked populaci. Tento platební systém v některých zemích světa umožňuje jeho využívání osobami, které nemají žádný bankovní či platební účet – je tomu tak například u mobilního operátora Safaricom (v současné době je participujícím provozovatelem platebního systému i Vodafone), který provozuje platební systém M – Pesa. V Keni využívá služby M – Pesa 184 185 M – Pesa. [online] Wikipedie. 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/M-Pesa. Viz Vodafone to shut down M-Pesa in Albania. [online] CapitalFM. 2017. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.capitalfm.co.ke/business/2017/07/vodafone-shut-m-pesa-albania/. - 58 - více než 50 % dospělé populace186. Uživatelům mobilních služeb v rámci operátora je poskytována služba mobile-phone based money, která umožňuje vložení peněžních prostředků na mobilním telefonu. Peněžní prostředky jsou v zásadě spravovány pomocí SMS technologie. Pokud bychom však měli zhodnotit možný přínos platebního systému M – Pesa v rámci rozvinutých světových ekonomik, kde je již poměrně rigidní regulatorní rámec nastaven187, není zcela vhodné uvažovat o obdobném platebním systému jako vhodném pro inkluzi unbanked / underbanked části populace. 2.2.4. Zhodnocení centralizovaných alternativních platebních systémů ve světle opatření proti praní peněz Platební systémy provádějící platby jsou povinnými osobami podle AML zákona a tedy na ně dopadají základní povinnosti spočívající zejména v identifikaci klienta, hlášení podezřelého obchodu a v neposlední řadě spolupráce s příslušnou FIU a nebo daňovými orgány podle daňového řádu.188 Pro alternativní platební systémy založené na konvenčním bankovnictví je implicitně nutné dodržovat legislativní požadavky. Je však otázkou, zdali benevolentnější přístup, jenž je vůči nim v současné době uplatňován, neotevírá enormně velký prostor pro praní špinavých peněz v malých objemech. Skutečnost, že některé alternativní platební systémy mohou uplatňovat výjimky z identifikace anebo případně nemusí identifikaci provádět vůbec, je dle mého názoru špatnou cestou, kterou se regulace menších subjektů finančního trhu ubírá. S ohledem zejména na požadavky kladené na systémy vnitřních zásad a klasifikaci rizik těchto povinných osob by bylo vhodné, aby právě na tyto klíčové instrumenty práva proti praní špinavých peněz bylo podrobněji nahlíženo a důsledně vynucováno. 186 Viz BARR, Michael S., Howell E. JACKSON, Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 830. ISBN 978-1-64020-249-8. 187 Viz například snížení možného maximálního objemu plateb prostřednictvím mobilních operátorů v rámci vyňatých služeb podle směrnice PSD2. 188 K tomu blíže srovnej podkapitolu této diplomové práce s názvem Daňové rozměry AML. - 59 - 2.3. Decentralizované platební systémy Decentralizované platební systémy představují v dnešní době zajímavé a vysoce inovativní platební řešení, které se zdá být nezávislé na konvenčních platebních systémech. Vznik decentralizovaných platebních systémů byl bezesporu podmíněn opakovanými krizemi finančního sektoru, které měly variabilní průběh, za zmínku v tomto případě stojí pravděpodobně nejdelší finanční krize, která postihla východoasijský finanční trh, nejvíce Japonsko. Průkopníkem v oblasti decentralizovaných platebních systémů se stala virtuální měna Bitcoin, které se věnuji výše v této práci. Způsob zpracování plateb je pro kryptoměny189 v zásadě stejný. Vypořádání plateb probíhá prostřednictvím systému Blockchain, který v rámci svého operačního protokolu zúčtovává peer-to-peer transakce, které jsou kryptograficky zaznamenávány v otevřeném (veřejném) či uzavřeném (neveřejném) řetězci, čímž je zajištěna posloupnost a dohledatelnost předchozích transakcí. 2.3.1. Blockchain a jeho možnosti, cesta k efektivnější kontrole plateb? Pokud bychom uvažovali o základní myšlence kryptoměn jako o systému, který se záměrně snaží vyhnout konvenčnímu bankovnictví, bude v zásadě odpověď na shora uvedenou otázku velmi jednoduchá. Museli bychom konstatovat, že vzhledem k absenci státní regulace systému Blochchain, miningu jednotlivých kryptoměn a faktu, že platební systémy kryptoměn fungují prostřednictvím počítačů jednotlivých uživatelů, je zde velká míra různých rizik. Jedná se zejména o systémová rizika, která jsou v rámci konvenčních platebních systémů ošetřena licencováním poskytovatelů platebních služeb, licencováním konvenčních mezibankovních platebních systémů a dohledem nad všemi účastníky platebních systémů obecně. Tato systémová rizika se již mnohokrát ukázala jako natolik závažná, že mnoho regulátorů doporučilo se zdržet investování a využívání kryptoměn obecně, neboť se činnosti spojené s využíváním kryptoměn téměř vylučují s finanční stabilitou190. Nesystémová rizika, jako jsou hacker krádeže kryptoměn z uživatelských 189 190 Mezi další kryptoměny kromě Bitcoinu řadíme například Etherum, Litecoin, Ripple a Dash. Viz EBA report on crypto assets. [online] EBA, 2018. [cit. https://eba.europa.eu/documents/10180/2545547/EBA+Report+on+crypto+assets.pdf - 60 - 2019-05-28] Dostupné z: účtů (virtuálních peněženek) a také krpytosměnáren dosahují astronomických částek, příkladem za všechny je krádež $ 400 milionů z japonské kryptosměnárny Coincheck191. Europol ve svém každoročním hodnocení internetového organizovaného zločinu192 pro rok 2018 poznamenává, že ačkoliv se jedná o poměrně velké škody, je nepravděpodobné, že by měly obdobný dopad jako například krádeže měn, případně obdobnému zneužití dat v konvenčním bankovnictví193. Zatímco ČNB se vyhýbá debatám na téma kryptoměn, EBA společně se speciálně zřízeným orgánem Evropské komise (European Commision’s Blockchain Observatroy) vyvíjí setrvalou aktivní snahu o možné efektivní regulaci a využití systému na bázi DLT a Blockchain. Na evropské úrovni je na základě FATF doporučení z roku 2018 důležité vyzdvihnout holistický a vyvážený přístup, který by měl sledovat jak operativní činnosti jednotlivých kryptoměn se zaměřením na styčné body, ve kterých je protínáno konvenční bankovnictví, a zaměřit se na ochranu uživatelů194. Systém Blockchain jako systém vypořádání plateb je však vysoce energeticky náročný. Během debaty Klubu investorů – Fintech – budoucnost & příležitosti (diskuze), konané dne 12. března 2019 v Praze, vyjádřil Adam Šoukal svůj názor, že energetická náročnost systému Blockchain je tak enormní, že myšlenka masového využití tohoto systému je takřka nereálná v současných energetických podmínkách. Na toto téma uskutečněná studie195 fakticky dokládá, že těžba Bitcoinu je několikanásobně dražší než například těžba některých komodit jako je například zlato, měď či platina. Z tohoto důvodu nevidím v dohledné době jako reálné řešení využití systému Blockchain pro masové využití. 191 Viz Coincheck loses $ 400 milion in massive cryptocurrency heist. Engadget.com [online] Dostupné z: https://live.engadget.com/2018/01/27/coincheck-hack/ [cit. 2019-05-28] 192 IOCTA - Internet Organised Crime Threat Assessment – jedná se oblast kybernetické kriminality, kterou se zabývá Europol a vydává každoroční hodnotící zprávu. 193 Viz. Internet Organised Crime Threat Assessment 2018. [online] Europol, 2019. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/iocta2018.pdf 194 Tamtéž, s. 18 -– 19. 195 Quantification of energy and carbon costs for minig cryptocurrencies. [online] Nature.com, 2019. [cit. 2019-05- 28] Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41893-018-0152-7 - 61 - Otevřený systém Pokud odhlédneme od množství rizik souvisejících se systémem Blockchain, je nasnadě zdůraznit, že jeho otevřená varianta má mnoho významných benefitů. Barr zdůrazňuje, že: „underlying encryption technology and the system of distributed ledgers196 are ingenious and efficient methods of settling transactions.197“ Současně zdůrazňuje, že pokud odhlédneme od jednotlivých virtuálních měn (ty nesou rizika s nimi spojená – extrémní volatilita, nezajištěnost vkladů atd.), má otevřený systém předpoklad k možnému zdokonalení současné tržní infrastruktury, přičemž jako hlavní přínosy zdůrazňuje rychlost systému a nízké transakční náklady na vypořádání plateb. Mezi další klíčové předpoklady otevřeného systému Blockchain řadí (1) efektivní možnost inkluze unbanked a underbanked populace; (2) v reálném čase může přímé zúčtování zabránit výskytu kontokorentních poplatků, které stojí zákazníky téměř $ 32 miliard ročně. Podobně nízké náklady by mohly změnit základní ekonomiku internetu, což by spotřebitelům poskytlo větší kontrolu nad jejich soukromím a informace, které obvykle musí vynaložit výměnou za používání internetu; (3) Technologie distribuovaného řetězce (Distributed Ledger Technology) – (dále také jako „DLT“), by mohla být používána ke sledování toku finančních transakcí (Transaction Monitoring), což by regulačním orgánům a účastníkům trhu umožnilo překonat obtíže, s nimiž se setkávají, přičemž by bylo jasně vidět, kdo komu za co platí, čas transakce, související transakční řetězec a případné další transakce (tedy by bylo možné v zásadě sledovat transakční historii v reálném čase, případně ex ante). Technologie DLT by mohla být také používána k významnému zlepšení schopnosti investorů zjistit, co se v současné době děje v rozvaze firem, a snížit výskyt případných podvodů. V roce 2016 byl spuštěn společný projekt ECB a japonské centrální banky (dále také jako „BOJ“ nebo „Bank of Japan“), který má za cíl zkoumat možnosti této technologie s ohledem na 196 Technolgie Distributed Ledger, je technologie fungující obdobným způsobem jako Blockchain, respektive se jedná o technologie distribuovaného řetězce bez centrálního administrátora nebo jednotného úložiště. Viz Distributed Ledger [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Distributed_ledger. 197 Viz BARR, Michael S., Howell E. JACKSON, Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. Str. 839. ISBN 978-1-64020-249-8. - 62 - RTGS platební systémy. Jedná se zejména o zrychlení mezinárodních plateb, přičemž by měla být posílena ochrana a věrohodnost transakcí198. Uzavřený systém Mechanismus zápisu dat v systému blockchain sebou nese i možná rizika (nemožnost vrchnostenského zásahu, případně konsenzu většiny ve prospěch změny dat), tato rizika narůstají v případech, kdy je celý řetězec neveřejný externímu přístupu. Proto si myslím, že jakékoliv masově užívané systémy operující na uzavřeném systému Blockchain či DLT technologie nemají dostatečné zajištění právní jistoty pro jejich uživatele. Důkazem toho je například virtuální měna Monero199, která je založena na protokolu CryptoNote, jenž vychází z DLT technologie, avšak má neveřejné řetězce, což v praxi znamená, že ke zjištění podrobností jednotlivých transakcí jsou oprávnění pouze účastníci transakcí, není tedy veřejně dohledatelné kdo, kolik a komu za co zaplatil. Tato virtuální měna se stala uznávanou a obecně přijímanou na Darknetu.200 2.3.2. Hawala Základním principem odlišujícím pro nás všeobecně známé konvenční bankovnictví a islámské bankovnictví je skutečnost, že z pohledu islámského bankovnictví nemají mít peníze vlastnost, aby v duchu známého „money never sleeps,“ tvořit další peníze. Tedy, za klíčový princip islámských finančních služeb se považuje absence vlastnosti peněz vytvářet samovolně další peníze.201 198 STELLA – joint research project of the ECB and BOJ, Synchronised cross-border payments. [online] STELLA – ECB, 2019 [cit. 2019-06-10] Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/paym/intro/publications/pdf/ecb.miptopical190604.en.pdf?0068653254cab466efaf07727 95fc82a 199 Monero. [online] Getmonero.org, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.getmonero.org 200 Monero. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Monero. 201 Viz HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Praha: A.M.S. trading, 2013. 174 s. Str. 45. ISBN 978-80-902419-5-4. - 63 - Islámský finanční svět je velmi akcentován sociální orientací islámu, jež má za cíl podporovat chudé rodiny a jako základní postulát slouží užití zisku ve prospěch ostatních, zejména pak chudých, studentů, vdov a sirotků.202 Hrdličková ve své monografii poznamenává, že k islámskému finančnictví je nutné přistupovat komplexně, neboť pouze jako celek je tento systém životaschopný, nikoliv pak v případech, kdy jsou jednotlivé produkty islámského finančnictví individuálně používány v rámci klasického konvenčního trhu finančních služeb.203 Etymologický původ termínu Hawala má kořeny v pojmu aval – tedy směnečný ručitel. Systém Hawala řadíme mezi neformální služby převodu peněz (Money Transfer Without Payment). Z tohoto titulu je systém Hawala považován za nelegální systém převodu peněz, pakliže se však poskytovatel finančních služeb v rámci systému Hawala nezaregistruje u příslušného dohledového orgánu, neboť z podstaty činnosti jím provozované, se jedná o činnost finanční instituce. Zpráva Komise uvádí i rizika spojená se systémem Hawala, která spočívají zejména v neformálním způsobu placení či převádění peněz. Tato rizika jsou spíše než s legalizací výnosů z trestné činnosti spojována s financováním terorismu204. Je ovšem pravdou, že prostřednictvím tzv. Hawaladorů (osoby či brokeři poskytující služby v rámci platebního systému Hawala), dochází v současné době k masivnímu transferu peněžní masy mezi migranty a jejich rodinami.205 2.3.3. Zhodnocení decentralizovaných platebních systémů ve světle opatření proti praní peněz Decentralizované platební systémy, jak jsou definovány výše, mají zajisté znamenitý potenciál, pakliže však budou odpovídajícím způsobem regulovány. Holisticky vzato, regulace těchto systémů v současné době znamená zejména jejich integraci v rámci stávajících konvenčních 202 Tamtéž, s. 45. 203 Tamtéž, s. 63. 204 Financování terorismu je uskutečňováno prostřednictvím legálně nabytých finančních prostředků anebo nelegálně nabytými finančními prostředky. Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 176. ISBN 978-7552-935-0. 205 Viz ŠIMEK, Jaromír. Trade-based money laundering a obcházení mezinárodních sankcí. Praha: 2018. Prezentace na semináři AML (Anti Money Laundering) v detailech, dne 6. prosince 2018. - 64 - bankovních systémů, a to způsobem, který umožní eliminovat rizikové faktory decentralizovaných platebních systémů pro stávající konvenční finanční systém. Současný způsob regulace je z pohledu například nařízení CRR nedostatečný, neboť fakticky vzato není zřejmé, na kom by měly lpět současné obezřetnostní standardy a nebo obezřetnostní standardy stanovené druhou PSD směrnicí. Z pohledu právní úpravy praní peněz je situace poměrně jednodušší, byť legislativní akty a regulatorika obecně, nemají doposud takovou efektivitu jako v konvenčních platebních systémech. Kaiser206 stanovuje základní tři přístupy k regulaci kryptoměn, jenž vytyčuje jako: (1) harmonizování kryptoměn s ekonomickými a monetárními politikami, a to navzdory absenci státního vlivu na emisi kryptoměn a fungování jejich platebního systému; (2) ochranu spotřebitele před riziky spojenými s novými technologiemi z důvodu neznalosti jejich fungování a; (3) zabránit zneužití kryptoměn k praní špinavých peněz a financování terorismu. Výzvu pro stanovení přístupu regulace k alternativnímu platebního systému Hawala spatřuji zejména ve zvládnutí faktu spočívajícího v absenci jakéhokoliv formálního základu. Za současného stavu je podle mého názoru takřka nereálné přinutit Hawaladory k naplňování povinností povinných osob podle AML zákona. Za předpokladu, že bychom byli schopni identifikovat tyto povinné osoby konkrétně, dalo by se hovořit o možném přístupu k jejich regulaci obdobným způsobem, jako například k brokerům anebo poskytovatelů peněžních služeb obecně. Domnívám se, že takto možnost je v rámci současných podmínek takřka nemožná. 206 KAISER, Carolin. The Classification of Virtual Currencies and Mobile Payments in Terms of the Old and New European Anti-Money Laundering Frameworks. In: GIMIGLIANO, Gabriella. Bitcoin and mobile payments: constructing a European Union framework. London: Palgrave Macmillan, 2016. 314s. Str. 207. ISBN 978-1-13757512-8. - 65 - 3. Praní špinavých peněz prostřednictvím alternativních platebních systémů Praní špinavých peněz, jako forma páchání nelegální činnosti, je odedávna známý společenský jev, který souvisí zejména se sociopolitickými problémy vývoje lidské společnosti207. Problematika praní špinavých peněz se v širším hledáčku společnosti ocitla teprve relativně nedávno, a to zejména v souvislosti s potřebou potírat snahu legalizovat výnosy z drogového průmyslu. Podle Vybírala lze za klíčové roviny považovat zejména: „boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, dále pak boj proti financování terorismu a v neposlední řadě stále aktuálnější oblast mezinárodních finančních sankcí“208. Tuto klíčovou triádu pak doplňuje podle aktualizovaných FATF doporučení i boj proti šíření zbraní hromadného ničení. V souvislosti s předestřenou triádou je nutné poznamenat, že ačkoliv se jedná o problematiku úzce související a vycházející z doporučení FATF, je zapotřebí na oblast mezinárodních finančních sankcí hledět jiným způsobem, než na standardy práva proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a to zejména z toho důvodu, že se jedná o neustále se měnící seznamy sankcionovaných osob. Samotný pojem praní špinavých peněz je v našem právním řádu do značné míry problematický, neboť český legislativec nepoužívá právě takovéto slovní spojení (praní špinavých peněz či praní peněz), nýbrž je používán pojem „legalizace výnosů z trestné činnosti“. Legální definice tohoto pojmu obsažena v § 3 odst. 1 AML zákona, vyjadřuje: „jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem“. Někteří autoři uvádějí, že zejména z teoretického hlediska je nutné zohledňovat i byť legálně nabyté finanční prostředky, avšak řádně nezdaněné209. Tento názor podkládá fakt, že mezi povinné osoby podle AML zákona 207 Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 291. ISBN 978-7552-935-0. 208 Tamtéž, s. 291. 209 Viz BAKEŠ, Milan a Michael KOHAJDA. Finančněprávní instituty související s bojem proti trestné činnosti In: JELÍNEK Jiří a kolektiv. Trestní právo procesní – minulost a budoucnost. Praha: Leges, 2016. s 313-320. Str. 316. ISBN 978-80-7502-185-4. - 66 - jsou řazeni mimo jiné i „auditor, daňový poradce a účetní“210, z čehož je možné racionálně dedukovat, že předmětná regulace má mít dopad i na tyto způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy například i na krácení daně. V tomto ohledu je však velmi složité vybalancování souvisejících trestních opatření, neboť není snadné prokázat právě záměr legalizace výnosů z trestné činnosti a orgány činné v trestním řízení se mnohdy na úkor nedostatku důkazů zmohou pouze na prokázání dílčích trestných činů – například podvodu či krácení daňové povinnosti211. Historicky je tedy praní špinavých peněz pojmem zejména trestněprávním, který nabyl na významu z pohledu finančního práva v souvislosti s globalizací, internetem a rozvojem platebních systémů. Z trestněprávního hlediska se jedná zejména o skutkové podstaty obsažené v českém právním řádu v trestním zákoníku (například § 216212, § 217213, § 312d214, § 312e215). Trestné činy související s terorismem byly transponovány do českého právního řádu prostřednictvím novely trestního zákoníku č. 455/2016 Sb., a v zásadě kopírují unijní právní úpravu216. Samotnou problematiku právní úpravy praní špinavých peněz do značné míry ovlivňuje globální vývoj zejména po událostech z 11. září 2001, které měly za následek vynesení této problematiky do popředí a spojení s bojem proti financování terorismu. Převážná většina aktuálně využívaných instrumentů proti praní špinavých peněz a financování terorismu byla iniciována právě po událostech ze září 2001. 210 Viz § 2 AML zákona. 211 Viz příspěvek Hylmana na semináři AML v detailech konaného dne 6. prosince 2018. 212 Legalizace výnosů z trestné činnosti. 213 Nedbalostní legalizace výnosů z trestné činnosti. 214 Financování terorismu. 215 Podpora a propagace terorismu. 216 Výchozími dokumenty pro transpozici byla rámcová rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu a rámcové rozhodnutí Rady 2008/919/SVV, kterým se mění rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu. Zároveň jsou zpracovány požadavky FATF vznesené v rámci hodnotící zprávy Moneyval. Viz Právní rozhledy. Vláda: Vláda schválila novelu trestního zákoníku proti financování a podpoře terorismu. [online] In. Beckonline.cz. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document- view.seam?documentId=nrptembrgzpxa4s7ge3v6427nfuxa&rowIndex=0 [cit. 2019-05-28] - 67 - Hlavní globální iniciativy vzešly ze Spojených států amerických, a to zejména zákonem známým pod názvem Patriot Act z roku 2001217, který vedl mimo jiné ke globálním rozšíření pojmu terorismu a boji proti jeho financování a přinesl klíčový proces identifikace klienta (KnowYour-Client nebo též KYC) spočívající v procesu identifikace klienta při vstupu do obchodního vztahu, znalost a schopnost zařadit klienta do určitého segmentu a aktualizování klientských informací po celou dobu obchodního vztahu s klientem. Globálně se však činnost proti praní špinavých peněz vyvíjela mnohem dříve. Výbor ministru FATF vydal a pravidelně aktualizuje svých 40 + 9 doporučení, která každoročně vyhodnocuje a podává o nich veřejnou zprávu218. Z těchto doporučení vyvstává i současný právní rámec pro boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a boj proti šířením zbraní hromadného ničení. Na úrovni evropské unie je regulatorika této problematiky vystavěna prostřednictvím nařízení a směrnic, které upravují boj proti praní špinavých peněz a blízce související směrnicí o platebních službách. V České republice se problematice praní špinavých peněz v rámci finančního systému uplatňuje AML zákon. V souvislosti s právní úpravou praní špinavých peněz je nutné zmínit i další neméně důležitou součást této problematiky, tedy uplatňování finančních sankcí. Problematice uplatňování finančních sankcí se operativně věnuje zejména Rada bezpečnosti OSN, která vydává aktualizované seznamy sankcionovaných osob 219. Obdobný seznam je vydáván na evropské úrovni. 3.1. Vliv globalizace na praní špinavých peněz a financování terorismu Na mezinárodní úrovni se v rámci historického vývoje v boji proti praní špinavých peněz událo mnoho významných událostí a na základě těchto událostí postupně vznikaly mezinárodněprávně významné akty s jednotným cílem, a to vytvoření globálně právně závazných 217 Patriot Act z roku 2001 je mimo jiné stěžejním zákonem spojených států, který umožňuje v případě kvalifikované hrozby terorismu omezit určité svobody občanů. Jedná se o poměrně velký zásah do soukromí každého občana. 218 Hodnotící zpráva za rok 2018 je dostupná zde: Hodnotící zprávy jsou dostupné zde: http://www.fatf- gafi.org/publications/mutualevaluations/?hf=10&b=0&s=desc(fatf_releasedate). 219 Aktualizace sankčních seznamů poskytuje na svých stránkách http://www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce/archiv-sankci.html. - 68 - FAU. Dostupné z: opatření, jejichž cílem je vytvořit jednotící a zastřešující rámec pro společný postup, jenž by měl být uplatňován s cílem předcházet a zamezovat nelegálním a škodlivým aktivitám spatřovaným v praní špinavých peněz a financování terorismu. Mezi klíčové dokumenty přijaté na mezinárodní úrovni je příhodné zařadit Úmluvu OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, jež byla podepsána 20. prosince 1988 ve Vídni a jménem Československé socialistické republiky byla podepsána v New Yorku dne 7. prosince 1989 a dodnes je platná a účinná220 (dále také jako „Vídeňská úmluva“). Vídeňská úmluva ve své preambuli zakotvila, dle mého názoru, základní kámen pro rámcový boj proti praní špinavých peněz, jak je uvedeno v preambuli: „(…) jsouce pevně rozhodnuty připravit osoby zabývající se nedovoleným obchodem o jejich zisky a tím zlikvidovat jejich hnací motiv.“ Neméně důležitým faktorem je z pohledu Vídeňské úmluvy i kriminalizace a stanovení výčtu úmyslných trestných činů, které souvisejí s obchodem s drogami a legalizací výnosu z takové trestné činnosti. Vídeňská úmluva ve svém 3. článku stanovuje trestné činy spáchané úmyslně: „ (…) přeměna nebo převod majetku, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku jakéhokoliv trestného činu nebo trestných činů, (…), případně v důsledku účasti na trestném činu nebo trestných činech za účelem ukrytí nebo zatajení nedovoleného zdroje příjmů (…) ukrytí nebo zatajování podstaty, zdroje, místa kde se nachází, způsobu šíření, převozu, práv k majetku, včetně práva vlastnického, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů a které jako takové byly (…),“ na základě čehož lze stanovit relativně pevné propojení práva trestního s právem finančním, přičemž trestní právo poskytuje v zásadě ultima ratio prostředky k ochraně chráněných zájmů ve společnosti221. 220 Sdělení č. 462/1991 Sb., o Úmluvě Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, Federálního ministerstva zahraničních věcí. Úmluva vstoupila, nabyla účinnosti dne 2. záři 1991. 221 K tomu srovnej BAKEŠ, Milan a Michael KOHAJDA. Finančněprávní instituty související s bojem proti trestné činnosti In: JELÍNEK Jiří a kolektiv. Trestní právo procesní – minulost a budoucnost. Praha: Leges, 2016. s 313-320. Str. 314. ISBN 978-80-7502-185-4, anebo v širším smyslu ve vztahu k ostatním právním oborům viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 292 – 293. ISBN 978-7552-935-0. - 69 - 3.1.1. Finanční akční výbor Na mezinárodní úrovni byl na Summitu států G – 7 v Paříži, jenž se uskutečnil v roce 1989 zřízen nezávislý mezivládní výbor zabývající se ochranou celosvětového finančního systému před praním špinavých peněz, financováním terorismu222 a financování šíření zbraní hromadného ničení223. Finacial Action Task Force (FATF)224, jak se organizace celým jménem nazývá, má v současné době 38 stálých členů, asociačně propojené organizace, mezi které řadíme Výbor Rady Evropy Moneyval (Committee of Experts on the Evaluation of Anti-Money Laundering Measures and the Financing of Terrorism)225. Posláním FATF je vytváření obecných standardů umožňujících efektivní implementaci potřebných právních, operativních a v zásadě regulatorních opatření, směřujících proti praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším souvisejícím hrozbám, jimž čelí globální finanční systém. Za tímto účelem bylo v roce 1990 přijato čtyřicet doporučujících opatření, která byla v souvislosti s událostmi 11. září 2001 doplněna v říjnu roku 2001 o osm doporučujících opatření směřujícím proti financování terorismu a v roce 2004 doplněna o deváté doporučující opatření. FATF tato opatření pravidelně podrobuje diskuzi v rámci periodického zasedání představitelů členských států a participujících organizací. Doporučení FATF Pro komplexní pochopení předmětných čtyřiceti a doplňkových devíti doporučení FATF je stěžejní osvětlit jejich systematiku. Systematicky jsou řazena první tři doporučení jako stanovení právního základu pro implementaci v rámci lokálních právních řádů. Doporučení čtvrté až dvacáté páté se zaměřují zejména na opatření, která by měla být uplatňována finančními institucemi a nefinančními osobami k předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu. Doporučení dvacet šet až třicet čtyři jsou zaměřena na povinnosti, jež by měly být naplňovány ze strany 222 Boj proti financování terorismu přibyl jako stěžejní pilíř aktivit FATF až v roce 2001 v reakci na události z 11. září 2001, které vedly ke globalizaci pojmu terorismus a zároveň proměnily celosvětový pohled na terorismus. 223 O způsoby řešení problematiky spojené se šířením zbraní hromadného ničení byly doporučení rozšířena v únoru 2012. 224 Viz About FATF. [online] FATF-GAFI, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: http://www.fatf-gafi.org/about/. 225 Viz Moneyval. [online] COE, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/moneyval/. - 70 - státního zřízení tak, aby bylo vytvořeno co nejvhodnější prostředí pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Zabývajících pět doporučení je zaměřeno na mezinárodní kooperaci v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Doplňkových devět doporučení se zaměřuje výhradně na boj s financováním terorismu a boj proti šíření zbraní hromadného ničení. 3.1.2. Moneyval Moneyval je výborem Rady Evropy, jenž byl zřízen v roce 1997 jako stálý monitorovací orgán pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V rámci své činnosti vyhodnocuje naplňování cílů vytyčených jednotným přístupem zároveň je prostředníkem pro iniciaci, implementování a hodnocení přístupů k implementaci a dodržování stanovených pravidel v rámci participujících států, mezi něž se řadí jako člen Rady Evropy i Česká republika. Dne 11. února 2019 byla oficiálně vydána hodnotící zpráva226 výboru Moneyval pro Českou republiku, jenž byla vypracována ke konci roku 2018 (dále také jako 5. zpráva Monevyal“), která se zabývá vyhodnocením dosavadního přístupu České republiky k uplatňování FATF doporučení. 3.2. Legislativní normy v boji proti praní peněz Problematika praní špinavých peněz jako stále více akcentovaný fenomén posledních let, spadá v rámci obvyklého členění práva na právo soukromé a veřejné, do odvětví práva veřejného. Je tomu tak vzhledem k potřebám a zájmům celospolečenským, jež mají být chráněny a více regulovány. Není však pravdou, že by se jednalo o disciplínu čistě veřejnoprávní. Z podstaty platebního styku a provozování platebních systémů musíme zohlednit i soukromoprávní, tedy zejména kontraktační a odpovědnostní instituty práva soukromého, neboť na takovýchto pilířích spočívá právní úprava platebního styku. 226 Combatting money laundering in the Czech Republic: despite progress more investigations are needed, says Council of Europe report [online] COE, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/moneyval//combatting-money-laundering-in-the-czech-republic-despite-progress-more-investigations-are-needed-sayscouncil-of-europe-report. - 71 - Lze tedy v zásadě stanovit, že co do míry vztahu práva zabývajícího se bojem proti praní peněz prostřednictvím platebních systémů budeme hovořit o právu veřejném, zejména tedy trestním a správním, pakliže zohledníme i finanční právo, které nevyvratitelně tuto problematiku taktéž upravuje, je nezbytné konstatovat, jak již vyplývá z obecného nahlížení práva finančního jako práva zahrnujícího jak veřejné právo, tak soukromé právo. Jedná se tedy o specifické právní odvětví – hovoříme tedy o tzv. multidisciplinaritě práva proti praní špinavých peněz227. V širších souvislostech komplexnosti problematiky praní špinavých peněž je nutné obsáhnout nejen právní dimenzi, ale také ekonomickou, sociologickou a do značné míry i filozofickou dimenzi společenských věd, jedná se tedy tzv. multidimenzionální fenomén. 3.2.1. Evropská právní úprava boje proti praní špinavých peněz Na evropské úrovni se rozumí prvotním dokumentem, akt přijatý v souvislosti s reakcí předchůdce Evropské unie, tedy Evropského hospodářského společenství (dále také jako „EHS“) na Vídeňskou úmluvu, Úmluva Rady ze Štrasburku z listopadu 1990228. Evropské společenství v té době chápající problematiku praní peněz nejen pouze trestněprávně, nýbrž také finančněprávní a obchodněprávně, započalo práci na příslušném legislativním rámci. Bylo zapotřebí ochránit nejen hospodářství jako takové před organizovanou trestnou činností, ale zejména též hodnoty vznikajícího jednotného vnitřního trhu229 na základně Jednotného evropského aktu230, které spočívaly v jednotném finančním trhu pramenícím z volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu231. Obava z možného zneužití volného trhu a zneužití finančního systému, vedle obavy 227 K tomu srovnej KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. Str. 292 – 293. ISBN 978-7552-935-0. 228 Štrasburská úmluva byla v České republice vyhlášena jako sdělení ministerstva zahraničních věcí pod č. 33/1997 Sb. 229 Pojem vnitřní trh byl zaveden Jednotným evropským aktem a mělo ho být dosaženo do 31.prosince 1992. Viz SVOBODA, Pavel. Úvod do evropského práva. 4. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2011. Beckovy mezioborové učebnice. 362 s. Str. 9. ISBN 978-80-7400-334-9. 230 Jednotný evropský akt. [online] Evropská unie. [cit. 2019-05-10] Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:11986U/TXT&from=CS. 231 Vyjadřuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. - 72 - z individuálního nastavení právního rámce v jednotlivých zemích Společenství, vedla k přijetí směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz232 (dále také jako „první AML směrnice“ nebo „1AMLD“). První AML směrnice převzala definici praní peněz obsaženou ve Vídeňské úmluvě233, současně také proklamovala soulad se všemi doporučeními vydanými v rámci FATF a stanovila pouze základní povinnosti kladené na úvěrové finanční instituce234 v jejich vztahu s klienty. Nejdůležitější povinností pro členské státy stanovenou první AML směrnicí bylo zakázání a kriminalizování jednání spočívající v praní špinavých peněz235 pocházejícího z drogové trestné činnosti podle Vídeňské úmluvy. Mezi klíčové povinnosti zavedené touto směrnicí řadíme povinnost identifikace klienta, která musí nastat ze strany úvěrové a finanční instituce, a to na základě podpůrných důkazů při vstupování do obchodních vztahů, zejména při otevírání účtů nebo spořitelních účtů, nebo při nabídce služeb úschovy, současně byla stanovena hranice 15000 EUR, při jejímž překonání v rámci jednoho obchodu musí být vždy identifikace klienta provedena236. V neposlední řadě byla též stanovena povinnost archivace získaných klientských informací. První AML směrnice byla doplněna Společnou akcí Evropské unie přijatou Radou Evropské unie dne 3. prosince 1998, jež směřovala k posílení spolupráce justičních a vyšetřovatelských orgánů237. Podle Martiníka však toto jednání na úrovni Evropské unie nemělo vzhledem k vágnosti formulování spolupráce šanci na úspěch, a to vzhledem k absenci stanovení konkrétních povinností.238 V následném, poměrně dlouhém období nebylo dosaženo jednotného konsenzu v přístupu k AML problematice, avšak v roce 2001 bylo schváleno rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, 232 Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz. [online] Dostupná z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?qid=1557473993866&uri=CELEX:31991L0308 [cit.: 2019-05-09]]. 233 Viz devátý odstavec recitálu 1AMLD. 234 Viz 1. článek 1AMLD, jenž definoval úvěrové a finanční instituce. 235 Viz 2. článek 1AMLD . 236 Viz 2. a 3. článek 1AMLD. 237 Vyšetřovatelskými orgány rozumíme příslušné národní útvary FIU. 238 Viz MARTINÍK, Pavel. Implementace 6. AML směrnice. Doktrorandská vědecká práce SVOČ. 2019. - 73 - zajištění nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní, kterým byla eliminována vágnost ustanovení Společné akce z roku 1998. Krátce poté došlo k přijetí novelizační směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (dále také jako „druhá AML směrnice“ nebo „2AMLD“). V roce 2005 následovala zbrusu nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (dále také jako „třetí AML směrnice“ nebo „3AMLD“). Po dobu 10 let se nedostalo k novelizaci třetí AML směrnice, avšak s jednou výjimkou, a to prováděcí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006 pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (dále také jako „prováděcí směrnice Komise 2006/70/ES“) V roce 2015 následovala tedy Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále také jako „čtvrtá AML směrnice“ nebo „4AMLD“). Ve velmi krátkém časovém sledu, a to zejména v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži, byla přijata novelizační směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále také jako „pátá AML směrnice“ nebo „5AMLD“). Martiník uvádí jako na pátou AML směrnici navazující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (dále také jako „šestá AML směrnice“ nebo „6AMLD“), která však pouze aktualizuje přístup k trestněprávnímu, tedy represivnímu, aspektu opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tato směrnice má být implementována nejpozději do 3. prosince - 74 - 2020. V zásadě by se mělo jednat pouze pro úpravu skutkových podstat trestných činů odpovídajícím článku 3 šesté AML směrnice v trestním řádu.239 3.2.2. Česká právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Jak je již uvedeno shora, problematice praní špinavých peněz a financováním terorismu, potažmo šíření zbraní hromadného ničení se věnuje AML zákon. Mnohem více, než u jiných zákonů, je zapotřebí využít výklad e ratione legis, a to právě vzhledem k preventivnímu rozměru AML regulace, spočívající v zabránění zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, případně k šíření zbraní hromadného ničení240. Je však důležité zdůraznit, že nedílnou součástí boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je i boj proti financování terorismu, jenž, na rozdíl od legalizace výnosů z trestné činnosti, nemusí být činností spojenou s nelegálními finančními prostředky, ale právě s legálními. Prvotním zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti byl na území České republiky zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (dále také jako „zákon č. 61/1996“), který nabyl účinnosti 1. července 1996. Tento zákon zavdal vytvoření národní FIU, který se v České republice nazýval Finanční analytický útvar (dále také jako „FAÚ“)241, jenž byl zřízen jako odbor v rámci Ministerstva financí a jeho činností bylo zejména přijímat a analyzovat oznámení o podezřelých obchodech povinnými osobami. V rámci současné platné právní úpravy je na území České republiky uplatňován zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „AML zákon“), který vstoupil v účinnost dnem 1. září 2008. AML zákon derogoval předchozí zákon č. 61/1996, přičemž se současně jednalo o implementaci třetí AML směrnice ve znění prováděcí směrnice Komise 2006/70/ES. 239 Viz MARTINÍK, Pavel. Implementace 6. AML směrnice. Doktrorandská vědecká práce SVOČ. 2019. 240 Viz KATOLICKÁ, Michaela. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). str. 2. ISBN 978-80-7552-8230. 241 V rámci implementace 4AMLD prostřednictvím novely č. 368/2016 Sb., byl FAÚ oddělen od ministerstva a vyčleněn do samostatného úřadu – Finanční analytický úřad. - 75 - Dle mého názoru byl vzhledem k mnohonásobné novelizaci zákona č. 61/1996 správně učiněn legislativní krok spočívající v uvedení nového zákona upravujícího komplexně a přehledně problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jednou z klíčových novelizací posledních let je bezesporu novelizace č. 368/2016 Sb., která implementovala požadavky čtvrté AML směrnice a harmonizaci s druhým WTR nařízením. Klíčové rozšíření se týkalo zejména okruhu povinných osob, který byl rozšířen zejména o provozovatele hazardních her a osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou. Dále došlo ke specifikaci definice politicky exponovaných osob (dále také jako „PEP“ nebo „PEPs“) a v neposlední řadě byla touto novelizací začleněna i povinnost bojovat proti financování šíření zbraní hromadného ničení, jež vychází z posledního, tedy devátého doplňujícího doporučení FATF.242 Český AML zákon je dělen do sedmi částí a to na obecnou část, Základní povinnosti povinných osob, Činnost Úřadu a dalších orgánů, Správní dozor, Mlčenlivost, Přeshraniční převozy, Přestupky a Společná a závěrečná ustanovení. V zásadě je zvoleno vhodné členění, přičemž pro povinné osoby je stěžejní částí část první a druhá, potažmo část šestá, která upravuje přestupky povinných osob. Zákon je členěn, dalo by se říci, po vzoru znění implementované třetí AML směrnice, přičemž v první části je uveden výčet povinných osob a dále definice klíčových AML institutů. V právním řádu České republiky je AML zákon prováděn vyhláškou č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „vyhláška“), která nahradila vyhlášku č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dalšími klíčovými dokumenty jsou stanoviska FAÚ a výkladové materiály České bankovní asociace. Nedílnou součástí je i uplatňování mezinárodních sankcí, jenž mají svůj původ převážně politický či humanitární, směřující ke snaze udržet globální mír a bezpečnost, chránit lidská práva a boj 242 K tomu dále srovnej Vývoj AML zákona s ohledem na transpozici čtvrté AML směrnice. [online] E-pravo, 2018. [cit. 2018-06-15] Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyvoj-aml-zakona-s-ohledem-na-transpozici-ctvrteaml-smernice.htm. - 76 - proti financování terorismu243. V našem právním řádu je tato problematika upravena zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcích. Uplatňování mezinárodních sankcí je v České republice závislé od účasti v mezinárodních organizacích, které vydávají příslušné sankční předpisy a seznamy. V obecné rovině dopadá uplatňování mezinárodních sankcí nejen na finanční instituce, ale na všechny dotčené sankcionované fundamenty, tedy se dle dikce zákona může jednat o omezení týkající se obchodu a služeb, dopravy, spojů, technické infrastruktury, vědeckotechnických styků, kulturních styků, sportovních styků anebo konkrétně peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů244. Mezinárodní sankce jsou na území České republiky uplatňovány na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, ze společných postojů, společných akcí anebo obdobných opatření přijatých EU anebo z přímo použitelných předpisů EU245. V České republice plní koordinační a dohledovou funkci Finanční analytický úřad, jako tak zvaného nezávislého kompetentního orgánu. Mezinárodní finanční sankce jsou v zásadě opatřeními obsahující nástroje spočívající v různých druzích omezení, jež sledují jednotící cíl, kterým je udržování a posilování mezinárodní bezpečnosti, míru a demokracie jako takové. 3.3. Vybrané instituty práva praní špinavých peněz Jednou z hlavních náplní Compliance oddělení finančních institucí je implementace vnitřních předpisů, procesů a systémů, které účinně zabraňují zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Boj proti využívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti patří společně s protikorupčními opatřeními, opatřeními na ochranu osobních údajů a bankovního tajemství, ochraně trhu před zneužitím dominantního postavení či zneužitím vnitřních informací (tzv. insider trading) a dalšími povinnostmi stanovenými obecně závaznými právními předpisy, ke klíčovým povinnostem finančních institucí. Odpovídající nastavení 243 Viz HURYCHOVÁ, Klára a Michal SÝKORA. Compliance programy (nejen) v České republice. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). 304 s. Str. 228. ISBN 978-80-7552-667-0. 244 Viz § 4 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. 245 Tamtéž, § 2. - 77 - vnitřních předpisů finančních institucí eliminuje vznik různého druhu rizik, jedná se zejména o systémová rizika, a dále také reputační rizika a rizika jednotlivých finančních institucí. Níže jsem vybral některé fundamentální prvky, které považuji s ohledem na zaměření této práce jako důležité, jež by měly být naplňovány každým, kdo má zájem na bezproblémovém fungování hospodářských trhů jako celku. 3.3.1. Holistický přístup a hodnocení rizik Navzdory shora uvedenému je více než zřejmé, že problematika praní peněz není vymezena pouze úzkým okruhem konkrétních činností aktivního či pasivního praní peněz, nýbrž se jedná o víceúrovňový proces. Tento proces zahrnuje širokou škálu činností, které mají právně relevantní význam. Povinné osoby taxativně určené v AML zákoně nezahrnují pouze finanční instituce, nýbrž také například starožitníci, realitní makléři a finanční poradci. Z toho lze odvodit, že problematika praní peněz nevychází v jádru z finančního sektoru, ale vzniká na základě převážně obchodních aktivit, které generují zisk a tedy peníze. Aktivity, jež samy o sobě nebudí zdání podezřelého obchodu podle AML zákona, jsou v mnohých případech vyhodnoceny jako nepodezřelé, případně pouze jako false positive246. Tato skutečnost je známá každému, kdo se v prostředí operativců bojujících proti praní peněz, pohybuje. Bohužel je ve velkém množství případů prakticky nemožné docílit řádného prošetření a zabránění praní peněz a v případech, kdy k prošetření dojde, je mnohdy pozdě a inkriminované finanční toky jsou dávno mimo jurisdikci příslušné FIU a není již reálně možné zabrat (konfiskovat) majetek pocházející z páchání protiprávní činnosti. Holistický přístup v zásadě vyjadřuje nazírání na praní peněz, financování terorismu a obcházení sankcí jako na proces, který se neuskutečňuje pouze prostřednictvím finančního systému, neboť jak je uvedeno shora, jedná se o proces dalece přesahující finančního sektor 246 K tomu srovnej Less Is More In AML: The Truth About False Positivees And The Next 5 Years. [online] Globalbankingandfinance.com, 2017. [cit. 2019-06-10] Dostupné z: https://www.globalbankingandfinance.com/lessis-more-in-aml-the-truth-about-false-positives-and-the-next-5-years/. - 78 - a zahrnující fundamentální stránky lidské osobnosti, jenž spočívají ve snaze se explicitně vyhnout konvenčnímu řádu. 247 Holistický přístup vychází z jednoho z filosofických proudů holismu248, který akcentuje postulát, zjednodušeně řečeno, že celek je důležitější než jeho samostatné části, tedy že skutečnost není možné přímo pochopit pouze na základě fundamentálních částí, nýbrž jako celistvou mozaiku. Vůdčím principem, který byl zaveden čtvrtou AML směrnicí je velmi úzce související a z pohledu holistického nazírání na problematiku praní peněz tzv. přístup založený na hodnocení rizik (Holistic Risk-Based Approach)249. Vize, jež předcházela zavedení holistického přístupu k praní špinavých peněz, vychází z předpokladů, že je zapotřebí se zabývat všemi otázkami souvisejícími s finanční kriminalitou uceleně. Tento klíčový postup odráží stěžejní doporučení č. 1 FATF (Hodnocení rizik a uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik). Jedná se tedy o problematiku kybernetické kriminality250, korupci, nečestných obchodníků v rámci obchodování zasvěcených osob na regulovaném trhu251 a v neposlední řadě financování 247 Viz TVRDÝ, Jiří a Adriana VAVRUŠKOVÁ. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018. 563 s. ISBN 978-80-7400-688-3. 248 Holismus byl poprvé zmíněn v Aristotelově díle Metafysika, ze kterého pochází citát „celek je víc než souhrn jeho částí“ viz Holismus. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-16] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Holismus 249 Viz The Fourth EU AML/CTF Directive: A Holistic Risk-Based Approach. [online] Acams Today, 2018. [cit. 2019-05-16] Dostupné z: https://www.acamstoday.org/fourth-eu-aml-ctf-directive/. 250 Viz odstavec 69 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci, ve kterém Evropský parlament zdůrazňuje, že jednám ze stále se rozšiřujících prostředků používaných při praní peněz je kyberkriminalita. Zločinecké skupiny stále rozšiřují objem zakázané činnosti jako je obchodování s lidmi a drogami, k čemuž využívají internetové podvody. Tento stav shledává Evropský parlament jako vysoce alarmující. Dostupné z: https://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1558096538755&uri=CELEX:52016IP0403 [cit. 2019-05-17] 251 Recentní rekordní pokuta Evropské komise ve výši 1,07 miliardy eur, udělená bankám zúčastněným (Barclays, Citigroup, JP Morgan, MUFG a RBS, přičemž švýcarská UBS sankci unikla, neboť kartel nahlásila Komisi a spolupracovala) na kartelových dohodách (např. „Essex Express“), jenž spočívali ve sdílení neveřejných informací mezi účastníky chatových místností (chat rooms). Viz EU fines Barclays, Citi, JP Morgan, MUFG and RBS $1.2 billion for FX rigging. [online] Reuters, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-euantitrust-banks-idUSKCN1SM0XS?fbclid=IwAR0wXLexPnD-231j5xLy73BEXPNBc8OT0xQccAGLS7bS5zlBvoL7Xl38vQ&utm_source=Forbes+Espresso&utm_campaign=bc34737b4e- - 79 - terorismu a obcházení finančních sankcí. V tomto ohledu je nutné zabezpečit společný a jednotný přístup a najít způsob v rámci celku, který přispívá za využití velkého množství dat („big data“252) k vybudování potřebných nástrojů k potírání předmětných aktivit.253 Problematikou Big Data je nutné se zabývat v širších souvislostech s ohledem na regulatorní pravidla (například problematika GDPR254 a férovost konkurenčního prostředí) tak, aby bylo dosaženo potřebných cílů bez excesů proti legislativním normám255 a bez nadměrného zásahu do soukromí osob. Jak je uvedeno shora, do evropské, potažmo české právní úpravy byl vnesen, mimo jiné, holistický přístup hodnocení rizik čtvrtou AML směrnicí a do českého právního řádu novelou AML zákona č. 368/2016 Sb., která vstoupila v platnost 1. ledna 2017256. Zavedení holistického přístupu založeného na posouzení rizik není dle EU nepřiměřeně liberální možností, přičemž povinné osoby a v zásadě i členské státy257, mají vyjít z předpokladu, že rizika praní peněz a financování terorismu nejsou všude stejná. Z recitálu čtvrté AML směrnice dále vyplývá, že: „je nutné, aby členské státy i Unie podpořily přístup založený na posouzení rizik s cílem identifikovat EMAIL_CAMPAIGN_2019_05_17_05_15&utm_medium=email&utm_term=0_7e62846cb2-bc34737b4e353767185 252 Pojem Big Data podle OECD chápeme jako použití velkoplošného výpočetního výkonu a technologických vyspělého softwaru pro sběr, zpracování a analýzu dat charakterizovaných velkým objemem, rychlostí, rozmanitostí hodnot, jenž jsou ve vzájemné souvislosti. Viz Big Data: Bringing Competition Policiy to the Digital Era. [online] OECD, 2016. [cit. 2019-05-16] Dostupné z: http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DAF/COMP/M%282016%292/ANN4/FI NAL&docLanguage=En 253 Viz Taking a Holistic Approach to Anti-Money Laundering. [online] Global Banking and Finance, 2018. [cit. 2019- 05-16] Dostupné z: https://www.globalbankingandfinance.com/taking-a-holistic-approach-to-anti-money-laundering/ 254 Obecně řečeno není kladena podmínka informovat klienta o nakládání s jeho osobnímu údaji. K tomu srovnej článek č. 14 nařízení GDPR ve spojení s § 24 odst. 2 AML zákona. 255 Viz HOLKOVÝ LUBYLOVÁ, Linda. Big Data in the EU Competition Law. Praha: Univerzita Karlova. 2018. s. 7-8. ISSN 2336-5811. 256 Zajímavostí u této novelizace je fakt, že Česká republika byla jako první ze zemí v EU kdo implementoval s půlročním předstihem příslušné novoty zavedené 4AMLD. Viz Výroční zpráva FAÚ 2017. [online] FAÚ, 2018. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: http://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent- 1519645003/1523605640_cs__vyrocni_zprava_fau_2017.pdf 257 Členské státy mají povinnost vypracovat národní hodnocení rizik. - 80 - rizika praní peněz a financování terorismu, která jim hrozí, porozumět jim a zmírňovat je. Význam nadnárodního přístupu k identifikaci rizik byl uznán na mezinárodní úrovni“. Za tímto účelem je nutné využít citlivého rozhodování vycházejícího z hodnocení důkazů s cílem účinněji zaměřit rizika praní peněz a financování terorismu258. Domnívám se, že tento přístup je doposud ne zcela implementovaný, není efektivně využívaný a do budoucna představuje výzvu pro stanovení systematického řešení sdílení informací mezi povinnými osobami a příslušnými orgány, a to jak činnými v trestním řízení, tak daňovými a v neposlední řadě i mezi jednotlivými FIU. 3.3.2. Povinnosti povinných osob Níže jsou popsány podle mého názoru klíčové povinnosti osob spadajících mezi provozovatele platebních systémů, respektive alternativních platebních systémů tak, jak jsou definovány výše v této diplomové práci. Jedná se tedy především o povinnosti identifikace a kontroly klienta ve spojení s uchovávání nashromážděných klientských informací, v praxi povinných osob je využívám termín Know Your Client a Customer Due Diligence, případně Enhanced Due Diligence. Dále se jedná o povinnost vypracovat systém vnitřních zásad a vypracování hodnocení rizik na základě národního hodnocení rizik, případně evropského či mezinárodního hodnocení rizik. Povinnosti níže uvedené jsou doplněny o povinnost oznámení podezřelých obchodů (dále také jako „OPO“), pro něž je často využívám anglický název suspicious aktivity report (SAR). Tyto stěžejní povinnosti jsou níže rozvedeny pouze v obecné rovině, neboť jejich podrobnější analýza z hlediska praxe by vydala na samostatnou práci obdobného charakteru diplomové práci. Povinnost identifikace, povinnost kontroly klienta a sběr a uchovávání dat Historicky již v roce 1988 byla ve Spojených státech amerických stanovena povinnost identifikace, a to zákonem The Money Laundering Prosecution Improvements Act of 1988, který zakázal finančním institucím vydávat výplatní šeky, cestovní šeky, příkazy k platbě nebo bankovní 258 K tomu srovnej článek 22 recitálu 4AMLD. - 81 - šeky ve výši vyšší než $ 3000 bez řádné identifikace klienta.259 260 Tato povinnosti stanovená bankám (finančním institucím) spočívá ve sběru konkrétních klientských informací při všech domácích a mezinárodních platbách nad $ 3000. V rámci evropské úpravy boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu legislativní normy pramení z pátého doporučení FATF (Customer Due Diligence and RecordKeeping). Na úrovni unijní úpravy se kromě AML směrnice uplatní i přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006. V českém AML zákoně je povinnost identifikace vyjádřena v části druhé mezi povinnostmi povinných osob. Jedná se především o povinnost identifikace podle § 7 AML zákona, provádění identifikace podle § 8 AML zákona, kontrola klienta podle § 9 AML zákona a uchovávání informací podle § 16 AML zákona. Identifikaci rozlišujeme jako limitní a bez limitu. Limitní identifikaci provede povinná osoba vždy, pokud je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, avšak mimo případy kdy si povinná osoba stanoví částku nižší. Hodnota 1 000 EUR odpovídá i nutnosti podat tzv. „úplnou informaci o plátci“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2015/847 o informacích doprovázejících převody prostředků. Pro provedení tzv. limitní identifikace není rozhodné, zdali se jedná o jednorázovou transakci anebo řetězec transakcí, jež mají společnou souvislost.261 Dalšími možnostmi identifikace je zprostředkování identifikace podle § 10 AML zákona, které je možné provést na základě žádosti klienta prostřednictvím notáře, případně kontaktního místa veřejné správy, kterým je v České republice CzechPoint. Dále je možné uplatnit převzetí identifikace podle § 11 AML zákona, přičemž cílem této modality je zjednodušit identifikaci, kterou je možné provést, pokud byla identifikace již provedena úvěrovou nebo finanční institucí, a to i zahraniční, přičemž byla stanovena výjimka, že není možné provést 259 BROOM, Lissa L. and Jerry W. MARKHAM. Regulation of Bank Financial Service Actvities Casees and Materials. Second Edition. St. Paul (US): West Group, 2001. 1121 s. ISBN 0-314-15137-0. 260 Konkrétně se jedná o ustanovení podle Pub. L. No. 100 – 690, 102 Stat. 4354 (1988). 261 K tomu srovnej TVRDÝ, Jiří. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. 2. vydání. V Praze: C. H. Beck, 2018. Beckovy komentáře. 563 s. Str. 224. ISBN 978-80-7400688-3. - 82 - převzetí identifikace, pokud byla provedena osobou oprávněnou ke směnárenské činnosti. Dále je možné provést zjednodušenou identifikaci podle § 13 AML zákona, ovšem tato možnost se jeví jako problematická a v souvislosti s výroční zprávou FAÚ za rok 2018, která upozorňuje na vzrůstající rizika spojená s vydavateli elektronických peněz či předplacených karet, je dle mého názoru nezbytné, aby ke zjednodušené identifikaci docházelo pouze v takových případech, kdy instituce tuto možnost uplatňující má dostatečně kvalitně vypracovaný systém vnitřních zásad a hodnocení rizik. K možným výjimkám z povinnosti identifikace a kontroly klienta podle § 13a jsem se vyjádřil již výše v této diplomové práci v kapitole mobilních plateb. Stručně se jedná o odpadnutí povinnosti identifikace a kontroly klienta. Povinnost uchovávání informací stanovená § 16 AML zákona stanovuje obecně dobu 10 let od uskutečnění nebo ukončení obchodního vztahu s klientem. Systém vnitřních zásad a hodnocení rizik Povinné osoby uvedené v § 2 AML zákona musí zavést a FAÚ písemně předložit odpovídající systém vnitřních zásad. Jedná se opatření uplatňovaná prostřednictvím strategií a postupů vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a AML zákona. Obecně vzato je povinností každé povinné osoby zavést a uplatňovat jistou míru vnitřní kontroly k minimalizování rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. 3.4. Aktuální otázky AML a možnosti jejich řešení de lege lata a de lege ferenda 3.4.1. Je aktuální legislativa dostatečně flexibilní a efektivní? V každém právním státě je zapotřebí si klást otázku, zda je současná právní úprava dostatečná a efektivně plní svou úlohu ba dokonce, zda není již obsoletní. Problematika praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, a s tím úzce spjatá problematika globálních finančních sankcí, je z hlediska shora položené otázky mnohem složitější. Nejedná se totiž o jednotný kodex, jakým je například obecné trestní právo, či občanské právo, nicméně z pohledu neustálého vývoje společnosti a složitosti problematiky praní peněz se jedná o velmi rychle se měnící prostředí, na které tato komplexní regulace směřuje, přičemž je zapotřebí tomuto neustálému vývoji přizpůsobovat právní normy. Zároveň je zapotřebí k této problematice - 83 - přistupovat natolik citlivě, aby nedošlo k narušení vyváženosti regulace a zaručení určité míry právní jistoty. 3.4.2. Daňový rozměr AML aneb Spolupráce FIU, daňových orgánů a povinných osob Problematika praní peněz je bezesporu stále více akcentována a prostupuje napříč takřka všemi právními odvětvími, a to zejména trestním právem, správním právem, unijním právem, mezinárodním právem veřejným a v neposlední řadě také právem finančním. Z pohledu finančního práva a jeho stěžejních institutů, tedy občanské daňové povinnosti, jež je legitimně vymahatelná státní mocí a tvoří příjem veřejných rozpočtů, má praní peněz mnoho významů. Lze se ztotožnit s názorem Vybírala že: „nelegálně získané prostředky však mohou mít na daňový výnos paradoxně též pozitivní vliv, neboť jejich legalizace bývá spojována s výkonem legální činnosti a s vytvářením (byť často fiktivních) příjmů, které bývají následně podrobovány zdanění.262“ Nad efektivitou výběru daní, respektive vymáháním daňové povinnosti v případech, kdy daňový subjekt svou povinnost neplní, se vedou diskuze, a to jak na půdě Evropského parlamentu, našeho poslaneckého parlamentu, tak v akademické obci i mezi osobami touto povinností povinnými. S ohledem na fakt, že výběr daní je jednou z fundamentálních náplní státu, přičemž bez příjmů do veřejných rozpočtů by bylo stěží možné jednotně řídit jakékoliv státní či nadstátní zřízení, je bezpodmínečně nutné zavést efektivní daňové předpisy. Fenomén praní peněz s plněním daňové povinnosti implicitně souvisí, a to ačkoliv by se mohlo zdát, že při praní špinavých peněz peníze někde „mizí“, opak je pravdou. Nemizí, avšak vstupují do finančního sektoru prostřednictvím nákupů nemovitých věcí, zboží a služeb, za které je obecně vzato potřeba odvést daň. 262 Viz KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018. str. 293. ISBN 978-7552-935-0. - 84 - Jak shrnuje Sejkora263, na tuto problematiku efektivně reaguje unijní daňová legislativa prostřednictvím směrnice Rady 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen „směrnice DAC“) ve znění směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice DAC, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím v souvislosti s některými opatřeními proti praní peněz (dále také jako „pátá DAC směrnice“ nebo „5DACD“). Tento přístup v zásadě odpovídající standardům FATF a zohledňujícím nutnost spolupráce mezi správcem daně, příslušným FIU a povinnostmi povinných osob podle čtvrté AML směrnice. Účelem páté DAC směrnice je zejména posílení pravomocí při mezinárodní spolupráci při správě daní a integrovat procesy spolupráce povinných osob podle AML zákona s daňovými orgány. Dosavadní spolupráce se týká zejména povinnosti FIU sdílení přístupu daňovým orgánům k informacím zjištěným v rámci šetření prováděných FIU na základě oznámení o podezřelém obchodu ze stran povinných osob podle čtvrté AML směrnice a předchozí novelizace DAC směrnice. Pátá DAC směrnice přináší zejména povinnost povinných osob sdílet informace 264 se správcem daně, respektive je zaveden nový článek 1a, který zavádí povinnosti poskytnout daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedeným v článcích 13, 30, 31 a 40 čtvrté AML směrnice. Do českého právního řádu byla pátá DAC směrnice transponována zákonem č. 94/2018 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další souvislé zákony, jež nabyla účinnosti 5. června 2018265. Novelizace daňového řádu spočívá v rozšíření povinností poskytovatelů platebních služeb266 jako povinných osob poskytnout na vyžádání správce daně údaje o: „(a) číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech; (b) majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech; (c) stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní 263 SEJKORA, Tomáš. Návrh novely daňového řádu DAC V a relativní povaha advokátní mlčenlivosti. [online] Dauc.cz, 2018. [cit. 2019-05-31] Dostupné z: https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=249611&rez=0&q=sejkora 264 Jedná se zejména o údaje získané při provádění identifikace klienta a údaje získané při provádění kontroly klienta. 265 http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=47 266 Daňový řád v § 57 odst. 3 uvádí banky, spořitelní a úvěrová družstva, platební instituce, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. - 85 - prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb; (d) úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.“ Nově je zařazen § 57a, znějící: „Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, že se jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty: (a) údaje získané při provádění identifikace klienta; (b) údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; (c) údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b); (d) dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta obsahující údaje podle písmen a) a b). Druhý odstavec stanoví, že: „Pokud je povinnou osobou podle odstavce 1 advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor, může vyžádat údaje a dokumenty podle odstavce 1 pouze ústřední kontaktní orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, a to pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Ustanovení § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1, 2 a 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se použijí obdobně.“ Z dikce zákona plynoucí nové povinnosti povinných osob, mohou podle mého názoru negativně ovlivnit důvěrný vztah klienta a poskytovatele platebních služeb, popřípadě klienta a ostatních povinných osob dle AML zákona. V tomto ohledu se domnívám, že byť je na jednu stranu nějaké řešení zapotřebí, tento způsob není zcela odůvodněný a jde nad rámec požadavků stanovených pátou DAC směrnicí. Oproti tomu za zcela legitimní považuji prolomení daňové mlčenlivosti správce daně vůči FAU267, jež vyplývá z § 30 AML zákona. Dle mého názoru se jedná o postup, který vede k prošetření konkrétního případu popsaného v rámci oznámení o podezřelém obchodu. V zásadě je nutné si klást otázku, zda případná reciproční opatření, tak jak jsou stanovena v rámci daňového řádu, mají dostatečné odůvodnění a zdali je vhodné poskytnout důvěrné informace mezi platební institucí, případně jinou povinnou osobou podle AML zákona ve prospěch ryze státních zájmů, 267 Viz TVRDÝ, Jiří. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. 2. vydání. V Praze: C. H. Beck, 2018. Beckovy komentáře. Str. 164. ISBN 978-80-7400-688-3. - 86 - jimiž právě výběr daní je. V souvislosti s tím je nutné připomenout, že povaha AML legislativy je v zásadě preventivní. Za důležité považuji komparaci s ohledem na reciprocitu sdílení informací správce daně a FIU. Transponované páté DAC směrnice do ustanovení 57a daňového řádu zavádí povinnost advokáta a v zásadě prolomení advokátního tajemství, ke kterému se trefně vyjádřil Sejkora: „tak v případě, kdy advokát ví o klientem protiprávně nabytých peněžních prostředcích a umožní jejich uložení na účet advokátní úschovy nebo pomůže k jejich vložení formou vkladu do právnické osoby, není legitimní umožnit v takovém případě dovolávání se mlčenlivosti klientem advokáta i samotným advokátem napomáhajícím tomuto klientovi k páchání protiprávní činnosti. Pakliže však advokát o této skutečnosti neví, nebo se jedná o peněžní prostředky, které byly opatřeny v souladu s právními předpisy, není jediný důvod, proč by mělo být rozlišováno mezi uložením peněžních prostředků u finanční instituce nebo u advokáta. V prvním případě totiž není cílem výkonu advokacie pomáhat skrývat nelegální činnost klientů, nýbrž naopak poskytovat právní pomoc, tzn. uplatnit ve prospěch klientů veškeré zákonné prostředky. Ve druhém případě naopak klientovi advokáta nebude ze strany veřejné moci hrozit žádný postih, ani vyměření daně sensu lato.“ S ohledem na povinnosti stanovené § 27 AML zákona, jež spočívají ve vynětí advokátů a notářů z povinnosti kontroly klienta podle § 9 AML zákona, hlášení podezřelého obchodu podle § 18 odst. 1 AML zákona a nemá povinnost sdělit informace podle § 24 AML zákona přímo FAÚ, nýbrž má notář a advokát případná zjištění sdělit příslušné samosprávné komoře. Tvrdý a Vavrušková říkají, že: „uvedené právní profese nemají oznamovací povinnost vůči zaměstnancům FAÚ v případech, kdy se rozhodují o uzavření smlouvy, resp. přijetí zmocnění od případného klienta a k tomu účelu získávají o něm informace, ať již přímo od potenciálního klienta, či z dalších zdrojů; stejně tak i ve vztahu k informacím, které získávají v rámci právního poradenství, ať se jedná přímo o zastupování klienta v soudním řízení, nebo o poradenství v souvislosti s případným takovým řízením. Samozřejmě je z oznamovací povinnosti vyloučen advokát při výkonu obhajoby“268. 268 Tamtéž, str. 151. - 87 - Jednoznačně lze tedy dodat, že právní úprava obsažená v daňovém řádu má mnohem údernější prostředky, jež umožní získání důvěrných informací. Jako problematické spatřuji to, jak byla pátá DAC směrnice vystavěna na čtvrté AML směrnici a shledávám jako čistě účelné narušit status quo důvěrnosti konkrétních právních a obchodních vztahů, byť je zde sledován vyšší cíl. Sejkora podotýká, že: „Je však třeba poukázat na skutečnost, že nemůže být povinnost mlčenlivosti advokáta prolomena zákonným opatřením v jakémkoliv případě. K prolomení povinnosti mlčenlivosti, tedy ze strany veřejné moci např. formou zákona, by mělo docházet pouze v nezbytných případech a v nezbytném rozsahu“269. Domnívám se, že mlčenlivost by neměla být prolamována ani v jiných obdobných vztazích bez adekvátního důvodu, a že mnohem spíše než stanovení konkrétních povinností sdělovat informace státním orgánům na vyžádání, se přikláním k postupu byť složitějšímu, ale dlouhodobě efektivnějšímu s menší případnou negativní zátěží do důvěryhodnosti sdělovaných informací. Takovýto postup bych spatřoval v prohlubování povědomí všech povinných osob a důsledném dohledu nad povinnými osobami s ohledem na vypracování vnitřních systémů a postupů směřující k identifikaci případných AML rizik a také daňových rizik. Hodnotím, že v duchu Doporučení č. 1 FATF270 by mělo dojít ke zvýšení schopnosti a zkušenosti povinných osob finančního i nefinančního sektoru a jednotlivých problematických sektorů stanovených jako rizikových v rámci státního či mezinárodního hodnocení rizik. Rizikově orientovaný přístup by měl tvořit jádro preventivních opatření, jež budou efektivní a současně nebudou vzbuzovat nedůvěru v celý systém. Domnívám se, že postupné narušování důvěrných vztahů by ve svém konečném důsledku mohlo zapříčinit rozvrat současného systému a jeho odklon od současné centralizovaně řízené ekonomiky a společnosti celkově. Podle mého názoru je jistým důkazem i vznik decentralizovaných kryptoměn.271 269 Viz SEJKORA, Tomáš. Návrh novely daňového řádu DAC V a relativní povaha advokátní mlčenlivosti. [online] Dauc.cz, 2018. [cit. 2019-05-31] https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=249611&rez=0&q=sejkora 270 K tomu srovnej první doporučení FATF 1 str. 28. 271 K tomu srovnej kapitolu Kryptoaktiva. - 88 - Dostupné z: 3.4.3. Veřejný zájem a ochrana spotřebitelských dat: Big Brother v našich financích? S problematikou AML souvisí i sběr klientských informací získaných při identifikaci klienta (KYC) a s každým dalším obchodem, jenž je povinnou osobou pro klienta zpracováván a je současně vnitřním systémem povinné osoby vyhodnocen jako podezřelý obchod. Navzdory onomu kouzelnému sousloví „bankovní tajemství“ je nevyvratitelné, že s ohledem na povinnosti kladené na uchovávání klientských informací, dochází ke sběru obrovského množství dat, která mohou být velmi rozličného charakteru. Do značné míry je tím oslabeno bankovní tajemství ve prospěch globálního potírání praní špinavých peněz, a to do takové míry, že v případech, kdy dojde povinnou osobou k vyhodnocení transakce jako podezřelé a je vypracováno oznámení o podezřelém obchodu, aplikuje se striktní informační embargo na jakékoliv informace podávané klientovi. Jedná se informace a identifikační údaje podle § 5 AML zákona, doplňující údaje k jednotlivým obchodům v případech stanovených AML zákonem. V případě AML regulatoriky je dle mého názoru velmi důležité stanovit odpovídající legislativní rámec, jenž bude efektivní a proporcionální a nebude nadmíru zasahovat do soukromí jednotlivých klientů. Lze se ztotožnit s názorem Blaire a spol., že na finanční instituce, respektive na povinné osoby obecně nelze nahlížet jako na nějaké investigativní agenty, kteří v rámci své obvyklé obchodní činnosti budou na základě stanovených kritérií vyhodnocovat konkrétní obchody a případně je následně hlásit příslušné FIU.272 3.4.4. Úvaha o možnostech implementace páté AML směrnice V první řadě bych rád vyzdvihnul Ryderem definovaných 8 částí v rámci holistického přístupu založeného na hodnocení rizik, která jsou stěžejní pro celkovou harmonizaci globálního přístupu k problematice praní špinavých peněz, financování terorismu. Jedná se tedy o: - naplnění globálních požadavků v rámci dílčí implementace v lokálních právních řádech; 272 Viz BLAIR, William, Austin ALLISON, Guy MORTON, Peter RICHARDS-CARPENTER, George WALKER and Nicholas WALMSLEY. Banking and Financial Services Regulation. Third Edition. London (UK): Butterworths Lexis Nexis, 2002. 692 s. Str. 283. ISBN 0-406-94987-5. - 89 - - zavedení odpovídajících vnitřních „best practice“ a jejich rozpoznání a dodržování; - zavedení přístupu založeného na hodnocení rizik „risk – based approach“; - vytvoření kompetentních orgánů, tedy lokálních a globálních273 FIU; - kriminalizaci praní špinavých peněz; - uplatňování přeshraniční spolupráce - „Mutal Legal Assistence“; - zavedení preventivních opatření; a - zabrání finančních prostředků a majetku vzniklého v souvislosti s praním špinavých peněz.274 V současně době na evropské úrovni účinná a uplatňována čtvrtá AML směrnice, jež je v českém právním řádu transponována prostřednictvím AML zákona, přičemž novelizace a harmonizace s unijním právem byla provedena zákonem č. 368/2016 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2017 a současně zapracoval nařízení č. 1889/2005 a nařízení č. 2015/847. Zajímavostí v případě této novely je, že jsme byli prvním členským státem Evropské unie, který transponoval čtvrtou AML směrnici do svého právního řádu. Podle mého názoru však při transpozici čtvrté AML směrnice došlo k chybám, které mohly být zapříčiněny snahou o co nejrychlejší transpozici na úkor řádnosti a explicitní významové správnosti, přičemž nedostatky spatřuji zejména v klasifikaci osoby skutečného majitele, v anglickém jazyce znějící „ultimate beneficiary owner“ (dále také jako „UBO“) podle čtvrté AML směrnice oproti AML zákonu275. Zejména shledávám konkrétní nedostatek v transpozici článku 3, odst. 6, bod b) podbod v) znějící: „Jakoukoli jinou fyzickou osobu, která v konečném důsledku vykonává kontrolu nad svěřenským fondem prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví nebo jinými prostředky.“ Oproti znění AML zákona podle § 4, odst. 4), písm. c), bod 5. znějící: „Osoby oprávněné k výkonu 273 Na globální úrovni jsou jednotlivé státní FIU propojeny prostřednictvím Egmontské skupiny. Viz RYDER, Nicholas. Money Laundering – An Endless Cycle? Oxon (UK): Routledge, 2012. 182 s. Str. 20. ISBN 978-0-41558373-2. 274 RYDER, Nicholas. Money Laundering – An Endless Cycle? Oxon (UK): Routledge, 2012. 182 s. Str. 3. ISBN 978-0-415-58373-2. 275 K obdobnému závěru dospěla i Ronovská viz RONOVSKÁ, Kateřina. Evidence skutečných majitelů v mlze. Bulletin advokacie. 2018 – 4. s. 30 – 34. ISSN 1210-6348. - 90 - dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání.“ Současně se domnívám, že v některých aspektech došlo k provedení transpozice nad rámec požadavků směrnice, tedy k tzv. „pozlacování“ – čehož je výše uvedený příklad podle mého názoru taktéž důkazem, neboť se jedná o doplnění okruhu osob nad rámec stanovený čtvrtou AML směrnicí. V souvislosti s nutností implementace páté AML směrnice není z doposud neveřejného návrhu novely AML zákona patrné, že by mělo dojít k opravě této transpoziční minely, respektive navrhované neveřejné znění AML zákona pro inkriminovaný § 4, odst. 4) má znít: „Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba skutečného majitele podle zákona o evidenci skutečných majitelů a dále fyzická osoba, v jejíž prospěch se provádí obchod“. Pokud navrhovanou novelizační úpravu porovnáme se zněním páté AML směrnice, které je v případě článku 3, odst. 6, bod b) podbod v) zcela identické se čtvrtou AML směrnicí, musíme bezesporu dospět k závěru, že je navrhované provedení nesprávné. Jako správné řešení transpozice páté AML směrnice spatřuji například v tom, že by ustanovení článku 3 bod 4 mělo být převzato doslova do českého AML zákona. 3.4.5. Úvaha de lege ferenda k implementaci páté AML směrnice V souvislosti s implementací páté, popřípadě šesté AML směrnice je podle mého názoru nutné klást si otázku, zdali by nebyla vhodnější cesta implementace úplně novým zákonem, tak, jak tomu bylo například v případě implementace druhé PSD směrnice. Současný AML zákon již byl čtyřiadvacetkrát novelizován, což v porovnání s jinými zákony, například se správním řádem není tolik, ale vzhledem k poměrně rozsáhlým změnám, které spatřuji zejména v přístupu k povinným osobám, mezi něž už neřadíme primárně jen úvěrové a finanční instituce, které byly zpočátku jedinými povinnými osobami. Nyní máme poměrně rozsáhlý výčet povinných osob, který dle mého názoru nemusí být konečný a může se postupně rozšiřovat o dalších osoby, které ve své podstatě nebudou explicitně muset být osobami finančního trhu, čemuž tak již je (například advokáti a notáři). Je zapotřebí zohlednit i další instituty – zejména registr osob skutečných majitelů276, v tomto případě se jedná o povinnost plynoucí z AML zákona zapsat své UBO 276 K tomu srovnej RONOVSKÁ, Kateřina. Evidence skutečných majitelů v mlze. Bulletin advokacie. 2018 – 4. s. 30 – 34. ISSN 1210-6348. - 91 - v souladu se zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V součtu bych považoval za vhodnější zvolit přístup nikoliv novelizační. Je však otázkou, zdali s ohledem na poměrně rozsáhlé pravomoci FAÚ a povinnosti povinných osob spočívající zejména v možnosti blokovat finanční prostředky okamžitě a takřka nemuset podrobně informovat klienta, bude do budoucna snaha vytvořit nový zákon. Musíme zohlednit, že esenciálním cílem právní úpravy boje proti praní špinavých peněz je odčerpávání výnosů pocházejících z praní špinavých peněž z ekonomiky. V souvislosti s tímto základním postulátem se domnívám, že by nový zákon měl být vytvořen, přičemž by mělo dojít k zachování stávajících pravomocí FAÚ a povinných osob, a současně by mělo dojít k citlivějšímu stanovení povinností povinných osob odvozených od jejich kategorizace – což je v současném znění AML zákona řešeno výjimkami a jinými úpravami. S ohledem na krátící se čas k implementaci páté AML směrnice se obávám, že dojde opět pouze k dvacáté páté novelizaci AML zákona – shora uvedený dosud neveřejný návrh novely AML zákona budiž toho důkazem. - 92 - Závěr Problematika praní špinavých peněz a financování terorismu je v rámci soudobého vnímání finančního systému poměrně ožehavé téma. Je tomu tak zejména z důvodů, které pramení v rozličném vnímání celospolečenského fenoménu, jímž jsou peníze a jejich získávání. Ačkoliv mezi fundamentální zásady moderních demokratických právních států řadíme, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, tak je velmi důležité vnímat celkový globální řád. Je nutné si uvědomit, že ačkoliv jsme jako Česká republika součástí rodiny moderních demokratických právních zřízení, máme v rámci globalizovaného světa své místo, přičemž proti nám mohou stát jak osoby, tak státy, které takové štěstí nemají a jsou například pod vlivem totalitního státního zřízení. Finanční trhy, obzvlášť v době internetové a takřka plně digitální, se však na formu státního zřízení neptají, nezajímá je, kdo je dobrý či špatný, jednoduše plní svou funkci finančních trhů. Z hlediska platebních systémů a konkrétně alternativních platebních systémů tomu není jinak. Současná právní a povšechná regulatorní úprava platebních systému na území Evropské unie vychází z poměrně zastaralé směrnice 98/26/ES, přičemž tato směrnice upravuje zejména platební systémy s tzv. definitivou zúčtování, nikoliv pak nově vznikající, například decentralizované platební systémy, případně platební systémy ryze neformálního charakteru (např. Hawala). Dohledové orgány, zpravidla centrální banky, sice mají stanovenou povinnost dohlížet na tržní infrastrukturu, avšak jen v rámci zákona, přičemž hovoříme o tzv. konvenčním finančním systému. Je bláhové se domnívat a přehlížet fakt, že v globálním měřítku jsou decentralizované platební systémy rovnocenným soupeřem pro konvenční finanční sytém. Právě kvůli anebo díky mezinárodním iniciativám vedoucím k boji proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení (které jsou právě největším rizikem plynoucím z nestálých či totalitních státních zřízení), se současný konvenční finanční systém, jehož jsme součástí, potýká s výzvami, které díky internetu a digitalizaci, přinášejí enormní tlak na tvorbu legislativně regulativních norem a celkového směřování soudobého finančního trhu. V první části své diplomové práce jsem se zabýval klíčovými fundamenty finančního trhu, přičemž jsem se blíže zaobíral otázkami souvisejícími zejména s peněžním trhem. V rámci prvních - 93 - kapitol první části diplomové práce jsem se vypořádal s jak historickými, tak současnými otázkami týkajících se peněz a peněžního oběhu se zřetelem k bezhotovostnímu platebnímu styku. Vycházel jsem převážně z české a evropské právní úpravy, neboť v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii je nezbytné chápat přeshraniční význam jednotného evropského trhu. Národní finanční trhy jsou díky volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mnohem více propojené. S ohledem na globální rozměr a rozvoj internetu ve smyslu rozšíření možností jednotlivce získávat zboží a služby nejen v rámci jednoho státu je klíčové, aby byl jednotný evropský trh zabezpečen proti systémovým rizikům. V rámci peněžního trhu na území evropské unie však dochází k parciálnímu tříštění, neboť jednotná měna Euro není národní měnou ve všech členských státech Evropské unie. V rámci jednotného trhu je bezhotovostní platební styk ošetřen jednotným rámcem plateb nařízením SEPA, jehož klíčová pravidla se uplatňují ve všech členských státech Evropské unie. S ohledem na platební systémy provádějící zúčtování platebních transakcí se v Evropské unii uplatňuje dohled v rámci systému centrálních bank. Platební systémy jsou tržní infrastrukturou zajišťující řádné fungování finančních trhů s ohledem na zúčtování v rámci bezhotovostního platebního styku. S ohledem k přibývajícím možnostem daným rozvojem internetu a bezhotovostních plateb, vstupují na platební trh alternativní možnosti placení. Jedná se jak o možnosti v mezích konvenčního platebního styku, jenž je opraven na evropské úrovni SEPA nařízením, druhou PSD směrnicí, druhou EMD směrnici a co do zúčtování směrnicí 98/26/ES, tyto směrnice jsou v rámci českého právního řádu jsou transponovány prostřednictvím zákona o platebním styku. Je však neoddiskutovatelné, že fungování finančního systému do značné míry ovlivňují Fintech společnosti, které vnáší inovativní prvky do celého finančního sektoru. Dalším významným prvkem, jenž je klíčový pro budoucí rozvoj hospodářských trhů, zejména finančního trhu, jsou inovativní technologie jako je například technologie Blockchain založená na technologii sdílených paketů (Distributed Ledger technology). Tyto novoty přináší nové výzvy pro současný legislativně regulatorní rámec. Dobrým příkladem se jeví společný projekt ECB a Japonské národní Banky, který si stanovil za cíl prozkoumat možnosti DLT technologie a její možné přínosy, jež by mohly vést k vylepšení stávající tržní infrastruktury. - 94 - Ve druhé části své diplomové práce jsem se zaměřil na platební systémy bez výsady tzv. definitivy zúčtování. Podle mého názoru se jedná o rostoucí trh platebních systémů, které zasluhují stále více pozornosti. Rozvoj bezhotovostního platebního styku, jenž se nese v duchu rozšiřování možností správy osobních financí, jenž v některých zemích světa vede k úvahám o úplné potlačení hotovosti (např. Švédsko), má, společně s rozvojem alternativních platebních metod za využití například virtuálních měn anebo zrychlení platebních transakcí (např. instantní platby), podle mého názoru slušný potenciál k pozitivním změnám. S ohledem na chápání problematiky praní špinavých peněz a financování terorismu tak, jak je prezentováno například doporučeními FATF, může dojít k přínosným proměnám, jenž by zvýšily efektivitu celého hospodářského trhu. Již současný vývoj platebních systémů dává vodítko, jakým směrem se bude v následujících letech finanční sektor ubírat. Možné směry, kterými vývoj povede, mohou být jak v rámci konvenčních platebních systémů, respektive na základě klasické tržní infrastruktury, tak na základě decentralizovaných platebních systémů. V rámci centralizovaných platebních systémů fungujících v mezích konvenční tržní infrastruktury vznikají nové finančních instituce jako je například PayPal, Revolut či Twisto, které otevírají širokou škálu nových možností, které mají za následek usnadnění přístupu a správě osobních financí. Současně přispívají k dalšímu rozvoji konvenčních platebních systémů. V případě decentralizovaných či ryze neformálních platebních systémů je důležité zvládnout legislativně regulativní napojení těchto systému na konvenční platební systémy, neboť právě vhodnou regulací lze minimalizovat odklon peněžních prostředků za pomyslnou mez stínového či zdánlivě nelegálního prostoru. V případě platebních systémů založených na technologii DLT se vývoj ubírá pozitivním směrem, ovšem v případě ryze neformálního platebního sytému Hawala vyvstává mnoho problémů, které, obávám se, není možné vzhledem k povaze tohoto systému reálně postihnout. Ve třetí částí své diplomové práce jsem se zabýval problematikou praní špinavých peněz v širších souvislostech než pouze se zaměřením na platební systémy, neboť pro celkové pochopení vyvstávajících výzev a k jejich řešení je důležité pochopit širší kontext a vývoj některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Za klíčové v tomto ohledu považuji, aby v duchu těchto opatření bylo postupováno jednotně a ve společné shodě na - 95 - mezinárodní úrovni, neboť právě jen takovým způsobem lze dosáhnout globálně úspěšného potírání nelegální činnosti praní špinavých peněz a financování terorismu. Zároveň jsem v rámci třetí části diplomové práce zhodnotil stávající úpravu obsaženou v AML zákoně a podrobil jsem ji kritickému pohledu, zejména s ohledem na způsob, jakým dochází k transpozici AML směrnic. Navzdory vesměs pozitivnímu hodnocení páté hodnotící zprávy výboru MONEYVAL, je nutné přistoupit k implementaci lepším způsobem, jak uvádím v závěrečné podkapitole úvahu de lege ferenda o možné kvalitnější transpozici páté AML směrnice. S ohledem na v úvodu stanovenou hypotézu a její vyřešení, je otázka jejího potvrzení či vyvrácení předmětem diskuzí a odpověď na ní podle mě není jednoduchá, neboť je nutné zohlednit všechny klady a zápory nově vznikajících, případně již tradičních tzv. alternativních finančnětransakčních systémů. Lze vyvodit závěr, že ačkoliv technologický pokrok, digitalizace a internet v dnešní době do značné míry pozitivně přispívají ke zrychlování a vyšší efektivnosti platebních systémů, je v širším hledisku nezpochybnitelné, že tento pozitivní přínos má svá negativa, která spočívají zejména v rozšiřování plejády nelegálních činností. Je nutné také zdůraznit, že nově vznikající centralizované či decentralizované anebo již tradiční finančně-transakční systémy přispívají k inkluzi osob doposud nezapojených v žádném platebním systému, respektive nemajících bankovní účet. Podle mého názoru je nutné regulovat nově vznikající platební systémy a snažit se o regulaci i například systému Hawala, a to citlivým a vhodným způsobem, který spatřuji v přesné identifikaci a následně efektivní aplikaci legislativních pravidel. Pokud tedy vezmeme za prokázaný fakt, že prvotní iniciace v boji proti praní špinavých peněž spočívala v záměru odčerpat zisky z globálního obchodu s drogami podle Vídeňské úmluvy, musíme si nutně položit otázku, jaký je v současné době smysl a účel globálních aktivit proti triádě výše uvedených činností. Domnívám se, že byť prvotní smysl a účel boje proti praní špinavých peněz byl z čistě zištných důvodů, dnešní rozsah již velmi komplexních doporučujících opatření FATF má podstatně jiný účel. Podle mého názoru je v současné době primárním cílem ochrana moderních demokratických státních zřízení. - 96 - Pokud přijmeme tento můj názor jako možný aktuální cíl všech opatření proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, musíme si nutně uvědomit, že se tato opatření netýkají zdaleka pouze finančních trhů, ale týkají se v konečném důsledku každého, kdo zastává fundamentální myšlenky demokratického státního zřízení a v tomto duchu je na tato opatření také zapotřebí nahlížet. - 97 - Seznam zkratek AML zákon Zákon č. 253/2008 Sb., o některých o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů ČNB Česká národní banka ECB Evropská centrální banka Zákon o ČNB Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Zákon o platebním styku Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů Zákon o bankách Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Čtvrtá AML směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES Pátá AML směrnice Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU Druhá PSD směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES Směrnice 98/26/ES Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry - 98 - Druhá EMD směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES - 99 - Bibliografie Seznam použitých zdrojů 1. BABČÁK, Vladimír. I. slovensko-české dni daňového práva: I. Slovak-Czech days of tax law: daňové úniky a vyhýbanie sa daňovým povinnostiam: zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie, ktorá sa konala 24. a 25. októbra 2017 v Košiciach. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2017. ISBN 978-80-8152-584-1. 2. BAKEŠ, Milan a Michael KOHAJDA. Finančněprávní insitituty související s bojem proti trestné činnosti In: JELÍNEK Jiří a kolektiv. Trestní právo procesní – minulost a budoucnost. Praha: Leges, 2016. s 313-320. ISBN 978-80-7502-185-4. 3. BAKEŠ, Milan, Radim BOHÁČ a Marie KARFÍKOVÁ, et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 549 s. ISBN 978-80-7400-440-7. 4. BARR, Michael S., Howell E. JACKSON and Margaret E. TAHYAR. Financial Regulation: Law and Policy. Second Edition. St. Paul, MN: Foundation Press, 2018. 1376 s. ISBN 978-1-64020-249-8. 5. BERAN, Jiří, Daniela DOLEŽALOVÁ, Dalibor STRNADEL, Alice ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 676 s. ISBN 978-80-7400-361. 6. BECK, Thorsten a Barbara CASU, ed. The Palgrave handbook of European banking. New York: Palgrave Macmillan, 2016. 678 s. ISBN 9781137521439. 7. BLAIR, William, Austin ALLISON, Guy MORTON, Peter RICHARDS-CARPENTER, George WALKER and Nicholas WALMSLEY. Banking and Financial Services Regulation. Third Edition. London (UK): Butterworths Lexis Nexis, 2002. 692 s. ISBN 0-406-94987-5. 8. BOLT, Wilko, Nicole JONKER a Mirjam PLOOIJ. European Retail Payiments Systems: Cost, Pricing, Innovation and Regulation. In: BECK, Thorsten a Barbara CASU, ed. The Palgrave handbook of European banking. New York: Palgrave Macmillan, 2016. 678 s. ISBN 9781137521439. - 100 - 9. BROOM, Lissa L. and Jerry W. MARKHAM. Regulation of Bank Financial Service Actvities Casees and Materials. Second Edition. St. Paul (US): West Group, 2001. 1121 s. ISBN 0-314-15137-0. 10. DOBROWSKI, Clifford. Money, economics & finance: developments, analyses & research. New York: Nova Science Publishers, 2013. ISBN 978-1-62948-415-0. 11. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde, 2005. 675 s. ISBN 80-7201-515-X. 12. ELLINGER, E. P., Eva LOMNICKA and Richard HOOLEY. Modern Banking Law. Third Edition. Oxford: Oxford University Press, 2002. 839 s. ISBN 0-19-924831-1 13. GIMIGLIANO, Gabriella. Bitcoin and mobile payments: constructing a European Union framework. London: Palgrave Macmillan, 2016. 314s. ISBN 978-1-137-57512-8. 14. HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1459 s. ISBN 978-80-7400-059-1. 15. HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Praha: A. M. S. trading, 2013. 174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 16. HUERTA DE SOTO, Jesús. Peníze, banky a hospodářské krize. Přeložil Martin FRONĚK, Aleš TŮMA, Dan VOŘECHOVSKÝ, Jan HAVEL, a Michal JANDA. Praha: ASPI, 2009. 908 s. ISBN 978-80-7357-411-6. 17. HURYCHOVÁ, Klára a Michal SÝKORA. Compliance programy (nejen) v České republice. Praha: Wolters Kluwer, 2018. 304 s. ISBN 978-80-7552-667-0. 18. JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. 744 s. ISBN 80-247-07691. 19. KASIYANTO, Safari. Essay on Retail Payment Systems. Tilburg: University press, 2017. ISBN 978-94-6167-284-1. 20. KARFÍKOVÁ, Marie, Milan BAKEŠ, Radim BOHÁČ, Michal KOHAJDA, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Pavlína VONDRÁČKOVÁ a Roman - 101 - VYBÍRAL. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 356 s. ISBN 978-7552-935-0. 21. KATOLICKÁ, Michaela. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 248 s. ISBN 978-80-7552-823-0. 22. KOHAJDA, Michael. Teoretické důvody aktuální právní regulace finančního systému. Daně a finance. 2017, roč. 25, číslo 4, s. 4 - 10. ISSN 1801- 6006. 23. KOHAJDA, Michael. Twin Peaks - model uspořádání dohledu nad finančním trhem v Nizozemí. Daně a finance. 2016, roč. 24, číslo 1, s. 4 - 9. ISSN 1801- 6006. 24. KOLOUCH, Jan. CyberCrime. Praha: CZ. NIC, z.s.p.o., 2016. 522 s. ISBN 8088168155. 25. KOTÁB, Petr. K některým aspektům výlučnosti měny na státním území. In: Iuridica. Praha: Karolinum, 2018. 2018 (1). S. 43 – 53. ISSN 2336-6478. 26. KOTÁB, Petr (autor kapitoly). Právní ochrana zákonných peněz. In: Pocta prof. JUDr. Milanu Bakešovi, DrSc., k 70. narozeninám. 1. vyd. Praha: Leges, 2009. s. 169-180. ISBN 978-80-87212-23-3. 27. KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. 188 s. ISBN 978-80-7400277-9. 28. LIŠKA, Petr, Karel DŘEVÍNEK, Štefan ELEK, Petr KOTÁB a Tomáš RÝDL. Zákon o bankách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, 668 s. ISBN 978-80-7552-385-3. 29. MARTINÁK, Tomáš, Kristýna MÜLLEROVÁ, Zdenka PAPOUŠKOVÁ a Lukáš POSPÍŠIL. Bezhotovostní peníze versus elektronické peníze. Olomouc: Iuridica Olomouense, o.p.s., 2015. 188 s. ISBN 978-80-87382-74-5. 30. MRKÝVKA, Petr a Ivana PAŘÍZKOVÁ. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4514-9. - 102 - 31. REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2014. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. 32. REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7216-031-7. 33. RONOVSKÁ, Kateřina. Evidence skutečných majitelů v mlze. Bulletin advokacie. 2018 – 4. s. 30 – 36. ISSN 1210-6348. 34. RYDER, Nicholas. Money Laundering – An Endless Cycle? Oxon (UK): Routledge, 2012. 182 s. ISBN 978-0-415-58373-2. 35. RÝDL, Tomáš, Josef BARTÁK, Luděk SAŇA a Petr VÝBORNÝ. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478622-8. 36. SCHLOSSBERG, Otakar. Platební služby. 1. vyd.. Praha: Management Press, 2012. 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. 37. SCHULTE, Paul, The Next Revolution in our Credit-Driven Economy: The Advent of Financial Technology. Syngapore: Wiley, 2015. 256 s. ISBN 978-1-118-98960-9. 38. SCHUDELARO, Ton. Electronic Payment Systems and Money Laundering (Riks and Countermeasures in the Post-Internet Hype Era). Enfield, NH: Enfield Publishing & Distribution Company, 2003. 411 s. ISBN 978-9-058-50052-6. 39. SVOBODA, Pavel. Úvod do evropského práva. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011.362 s. ISBN 978-80-7400-488-9. 40. TASCA, Paolo, Tomaso ASTE, Loriana PELIZZON and Nicolas PERONY. Banking beyond banks and money. New York, NY: Springer Berlin Heidelberg, 2016. ISBN 9783-319-42446-0. 41. TVRDÝ, Jiří a Adriana VAVRUŠKOVÁ. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018. 563 s. ISBN 978-80-7400-688-3. - 103 - 42. ZOPPEI, Verena. Anti-Money Laundering Law: Socio-Legal Perspective on the Effectivness of German Practices. Berlin: Springer, 2017. 213 s. ISBN 978-94-6265-1791. Seznam použitých internetových zdrojů 43. 12 more banks now being investigated over Bangladeshi SWIFT heist. [online] Arstechnica.com, 2016. [cit. 2019-03-27] Dostupné z: https://arstechnica.com/information-technology/2016/05/12-more-banks-now-beinginvestigated-over-bangladeshi-swift-heist/. 44. 1926 – 1939 Národní banka Československá. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.historie.cnb.cz/cs/emisni_cinnost/. 45. About FATF. [online] FATF-GAFI, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: http://www.fatfgafi.org/about/. 46. ANDREASYAN, Tanya. Revolut records annual loss but revenue grows fivefold. [online] Fintechfutures, 2018. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.bankingtech.com/2018/09/revolut-records-annual-loss-but-revenue-growsfivefold/. 47. Apple Pay oficiálně startuje v České republice. Kde a jak můžete paltit? [online] Nearfield, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://nearfield.cz/clanky/apple-payoficialne-startuje-v-ceske-republice-kde-a-jak-muzete-platit-320 48. Authentication: Keeping customer payment information safe in a digital age. [online] Global Banking & Finance review, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z https://www.globalbankingandfinance.com/authentication-keeping-customer-paymentinformation-safe-in-a-digital-age-2/ 49. Banking Failures in Mature Economies. [online] BIS, 2017. [cit. 2019-03-01] Dostupné z: https://www.bis.org/publ/bcbs_wp13.pdf 50. Basel Committee on Banking Supervision. [online] Brtannica.com, 2019. [cit. 2019-0301] Dostupné z: https://www.brit-annica.com/topic/Basel-Committee-on-Banking- Supervision. - 104 - 51. Big Data: Bringing Competition Policiy to the Digital Era. [online] OECD, 2016. [cit. Dostupné 2019-05-16] z: http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DAF/COMP/ M%282016%292/ANN4/FINAL&docLanguage=En 52. Co je vlastně digitální obsah? [online] Česká obchodní inspekce, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.coi.cz/faq/a-co-je-vlastne-digitalni-obsah/. 53. Combatting money laundering in the Czech Republic: despite progress more investigations are needed, says Council of Europe report [online] COE, 2019. [cit. 201906-13] Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/moneyval/-/combatting-money- laundering-in-the-czech-republic-despite-progress-more-investigations-are-needed-sayscouncil-of-europe-report. 54. Commitee on payment systems. A Glossary of terms used in payments and settlements sytems. BIS. 2003. ISBN 92-9197-133-2. 55. Commitee on payment systems. A glossary of terms use dun payments and settlements systems. [online] BIS. 2003. [cit. 2019-02-26] Dostupné z: https://www.bis.org/cpmi/glossary_030301.pdf 56. Commission de Surveillance du Secteur Financier. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019Dostupné 05-13] z: https://en.wikipedia.org/wiki/Commission_de_Surveillance_du_Secteur_Financier. 57. Cryptocurrency [online] Revolut, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.revolut.com/en-CZ/legal/cryptocurrency-terms. 58. CSSF – Commission de Survillance fu Secteur Financier. [online] CSSF, 2019. [cit. 201905-13] Dostupné z: https://www.cssf.lu/en/about-the-cssf/about-the-cssf/. 59. Distributed Ledger [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Distributed_ledger. 60. DOUGLAS, John. New Wine into Old Bottles: Fintech Meets the Bank Regulatory World. [online] N. C. BANKING INST., 2016. roč. 20 čísl. 1, article 6. s 17 – 66. [Cit. 2019-0610] Dostupné - 105 - z: https://scholarship.law.unc.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.google.com/& httpsredir=1&article=1391&context=ncbi. 61. Giro [online] Wikipedie. 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Giro. 62. EBA report on crypto assets. [online] EBA, 2018. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://eba.europa.eu/documents/10180/2545547/EBA+Report+on+crypto+assets.pdf. 63. Elektronické obchodování. [online] Wikipedie. 2019 [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronické_obchodován%C3%AD. 64. ePayment Systems Database – Trends and Analysis. [online] Insitute for Prospective Technological Studies, 2018. Str. 9. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: ftp://ftp.jrc.es/pub/EURdoc/eur20264en.pdf. 65. ePayment Systems Database. [online] ePayment Systems Observatory. [cit. 2019-02-26] Dostupné z: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/5e2e2dfbbc3e-4a55-b02f-4852c0851a01/language-en. 66. ESSELINK, Henk a Lola HERNÁNDEZ. The use of cash by households in the euro area. Germany: Eurpoean Central Bank. 2017. 68s. ISBN: 978-92-899-2863-2. [cit. 2019-0522] Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpops/ecb.op201.en.pdf. 67. EU fines Barclays, Citi, JP Morgan, MUFG and RBS $1.2 billion for FX rigging. [online] Reuters, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-euantitrust-banks-idUSKCN1SM0XS?fbclid=IwAR0wXLexPnD231j5xLy73BEXPNBc8OT0xQccAGLS7bS5zlBvoL7Xl38vQ&utm_source=Forbes+Espresso&utm_campaign =bc34737b4eEMAIL_CAMPAIGN_2019_05_17_05_15&utm_medium=email&utm_term=0_7e628 46cb2-bc34737b4e-353767185. 68. Feds Force Suspect To Unlock An Apple iPhone X With Their Face. [online] Forbes.com, 2018 [cit. 2019-05-24] - 106 - Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/thomasbrewster/2018/09/30/feds-force-suspect-to-unlockapple-iphone-x-with-their-face/#70d938ac1259. 69. Financial Crime Compliance. [online] Swift.com, 2019. [cit.: 2019-03-27] Dostupné z: https://www.swift.com/our-solutions/compliance-and-shared-services/financial-crimecompliance. 70. Fintech for the people. [online] ECB, 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2019/html/ecb.sp190131~24b8e3fb49.en.htm l. 71. Fintech: regulatory challenges and opern questions. [online] EBA, 2017. [cit. 2019-0613] Dostupné z: https://eba.europa.eu/documents/10180/1887024/Andrea+Enria+- +Lecture+on+FinTech+-+Utrecht+University.pdf. 72. Funds Transfer – Definitions. Uniform Comercial Code. [online] Law Cornell, 2019. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/ucc/4A/4A-104. 73. Glossary of Terms related to payment, clearing and settlement systems. [online] European Central Bank, 2009 [cit. 2019-06-08]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/glossaryrelatedtopaymentclearingandsettleme ntsystemsen.pdf. 74. Hackers’ $81 Million Sneak Attack on World Banking. [online] Nytimes.com, 2016, [cit.: Dostupné 2019-03-27] z: https://www.nytimes.com/2016/05/01/business/dealbook/hackers-81-million-sneakattack-on-world-banking.html. 75. Histoy – the BIS going global (1961- ). [online] BIS, 2019. [cit. 2019-03-01] Dostupné z: https://www.bis.org/ about/history_4global.htm. 76. HODGSON, Camilla. The word’s 2 billion unbanked, in 6 charts [online] Business insider, 2017. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.businessinsider.com/theworlds-unbanked-population-in-6-charts-2017-8. 77. Holismus. [online] Wikipedie, 2019. https://cs.wikipedia.org/wiki/Holismus. - 107 - [cit. 2019-05-16] Dostupné z: 78. HOLKOVÝ LUBYLOVÁ, Linda. Big Data in the EU Competition Law. Acta Iuridica. Praha: Univerzita Karlova. 2018. ISSN 2336-5811. 79. Hotovost už nebereme. První stát směřuje k digitálně měně. Česko si na e-korunu počká. [online] Aktuálně.cz, 2019. [cit. 2019-05-22] Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/hotovost-uz-nebereme-prvni-stat-smeruje-kdigitalni-mene-ces/r~cf3e648e3d9b11e880d30cc47ab5f122/. 80. Internet Organised Crime Threat Assessment 2018. [online] Europol, 2019. [cit. 2019Dostupné 05-28] z: https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/iocta2018.pdf. 81. iPhone X není neprůstřelný. Hackeři obelhali Face ID maskou. [online] Mobilmania, 2018. [cit. 2019-05-24] Dostupné z: https://www.mobilmania.cz/bleskovky/iphone-xneni-neprustrelny-hackeri-obelhali-face-id-maskou/sc-4-a-1340187/default.aspx. 82. KAHN, Jeremy. U. K. Fintech Revolut Gets European Banking License. [online] Bloomberg, 2018. [cit. Dostupné 2019-06-13] z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-12-13/u-k-fintech-revolut-getseuropean-banking-license-via-lithuania. 83. KOVÁŘ, Libor. 11 důvodů proč mít revoluční bankovnictví Revolut. [online] Idnes.cz, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://liborkovar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=708616. 84. Less Is More In AML: The Truth About False Positivees And The Next 5 Years. [online] Globalbankingandfinance.com, 2017. [cit. 2019-06-10] Dostupné z: https://www.globalbankingandfinance.com/less-is-more-in-aml-the-truth-about-falsepositives-and-the-next-5-years/. 85. M-Pesa. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-22] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/M-Pesa. 86. MICHL, Aleš. Mimina s nápady a banky v plenkách. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-0603] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clankyrozhovory-s-predstaviteli-cnb/3be9a567-4ed1-11e9-a54b-0050560103d6/. - 108 - 87. Mobilní platby po desetiletích marných nadějí. [online] Lupa, 2015. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/mobilni-platby-po-desetileti-marnych-nadeji/. 88. Mobile money case study: How M-Pesca is driving Africa’s cashless future. [online] Digital training academy, 2018. [cit. 2019-06-13] Dostupné: http://www.digitaltrainingacademy.com/casestudies/2015/01/mobile_money_case_stud y_how_mpesa_is_driving_africas_cashless_future.php. 89. Monero. [online] Getmonero.org, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: Dostupné z: Dostupné z: https://www.getmonero.org. 90. Monero. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-06-13] https://cs.wikipedia.org/wiki/Monero. 91. Moneyval. [online] COE, 2019. [cit. 2019-06-13] https://www.coe.int/en/web/moneyval/. 92. NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. [online] Bitcoin.org, 2008. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://bitcoin.org/bitcoin.pdf. 93. Nový platební systém mPenize: Chceme být nejlevnější. [online] Živě, 2018. [cit. 201905-13] Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/novy-platebni-system-mpenize-chcemebyt-nejlevnejsi/sc-3-a-143118/default.aspx. 94. Oversight – dozor nad platebními systémy a dalšími infrastrukturami finančního trhu. [online] Česká národní banka, 2018. [cit. 2018-04-06] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/oversight/. 95. Oversight of payment and settlement system 2014. [online] De Nederladsche Bank, 2015. [cit. 2018-10-10] Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/eurosystemoversightreport2014.en.pdf. 96. Payment systems in the euro area. [online] Bank for international settlements. [cit. 201902-26] Dostupné z: https://www.bis.org/cpmi/paysys/ecbcomp.pdf 97. Popis systému CERTIS. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni-styk/certis/popis-systemu-certis/. - 109 - 98. Quantification of energy and carbon costs for minig cryptocurrencies. [online] Nature.com, 2019. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41893-018-0152-7. 99. Kryptoměny? Nepomáhat a nechránit. [online] Česká národní banka, 2018. [cit.: 2019Dostupné 03-29] z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2018/cl_18_18030 2_hampl_ln.html. 100.PayPal. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-06-01] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PayPal. 101.PayPal (Europe) S. a. r. l. et Cie S.C.A., sídlem 22-24 Boulevard Royal, L-2449 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství viz Seznam subjektů. [online] ČNB, 2019. [cit. Dostupné 2019-05-13] z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=917& p_VER_ID=1001&p_DATUM=14.05.2019&p_ROL_KOD=33. 102.Právní rozhledy. Vláda: Vláda schválila novelu trestního zákoníku proti financování a podpoře terorismu. [online] In. Beck-online.cz. [cit. 2019-05-28] Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=nrptembrgzpxa4s7ge3v6427nfuxa&rowIndex=0. 103.Revolut. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: 2019-06-13] Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Revolut. 104.Revolut. [online] Squarespace, 2019. [cit. https://static1.squarespace.com/static/598bf8de37c58117428b6863/t/5c94d96715fcc044 51cd481e/1553259000551/Revolut+-+2019+-+Fintech+gamechangers_Oslo.pdf. 105.SEJKORA, Tomáš. Návrh novely daňového řádu DAC V a relativní povaha advokátní mlčenlivosti. [online] Dauc.cz, 2018. [cit. 2019-05-31] Dostupné https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=249611&rez=0&q=sejkora. - 110 - z: 106.Seznam účastníků okamžitých plateb. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/platebnistyk/.galleries/certis/download/seznam_okamzite_platby.pdf. 107.Seznam účastníků systému CERTIS. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/platebnistyk/.galleries/certis/download/seznam_certis.pdf. 108.Smlouva s uživatelem služby PayPal. [online] PayPal, 2019. [cit. 2019-05-13] Dostupné z: https://www.paypal.com/cz/webapps/mpp/ua/useragreement-full?locale.x=cs_CZ 109.Sporožiro. [online] Wikipedie, 2016. [cit. 2019-06-01] Dostupné z: Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sporožiro. 110.Statistické údaje. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-13] https://www.cnb.cz/cs/platebni-styk/certis/statisticke-udaje/. 111.Taking a Holistic Approach to Anti-Money Laundering. [online] Global Banking and Finance, 2018. [cit. 2019-05-16] Dostupné z: https://www.globalbankingandfinance.com/taking-a-holistic-approach-to-anti-moneylaundering/. 112.The Fourth EU AML/CTF Directive: A Holistic Risk-Based Approach. [online] Acams Today, 2018. [cit. 2019-05-16] Dostupné z: https://www.acamstoday.org/fourth-eu-amlctf-directive/. 113.The Global Financial Crisis during 1998. [online] LaRouchePub. [cit. 2019-02-28] Dostupné z: https://larouchepub.com/eiw/public/1998/eirv25n32-19980814/eirv25n3219980814_071-the_global_financial_crisis_duri.pdf. 114.The ISO 20022 Standard. [online] ISO20022, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://www.iso20022.org/the_iso20022_standard.page. 115. Umbrüche, Kontinuitäten und Strukturwandel am Finanzplatz Köln nach dem Zweiten Weltkrieg. Harald Wixforth, Bielefeld / Bremen. [online] IBF- Frankfurt. s 15. [cit. 201903-01] Dostupné z: - 111 - https://www.ibf- frankfurt.de/components/getdata.php?file=1513585705_SFupLD_ibf_paper_series11_17-wixforth-umbrueche_kontinuitaeten_und_strukturwandel-first_draft.pdf. 116.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI)(2018/C 307/06) [online] Evropská unie, 2017. [cit. 2019-03-10] Dostupné z: https://eur- lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:520 17IP0211 &qid=1552337827761 117.Účetní závěrka [2017], zpráva auditora. [online] Or.justice.cz, 2019 [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl- detail?dokument=53699097&subjektId=400325&spis=89630. 118.Vodafone to shut down M-Pesa in Albania. [online] CapitalFM. 2017. [cit. 2019-06-11] Dostupné z: https://www.capitalfm.co.ke/business/2017/07/vodafone-shut-m-pesa- albania/. 119.VYHODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE MEZIBANKOVNÍCH POPLATKŮ ČÁST 2 – SOUKROMÍ OBCHODNÍCI. [online] Ministerstvo financí, 2018. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=2ahUK Ewjbqrmi4bviAhUIKlAKHY3zDDwQFjADegQIBRAC&url=https%3A%2F%2Fwww. mfcr.cz%2Fassets%2Fcs%2Fmedia%2FStudie_2018-02-16_Vyhodnoceni-dopadunarizeni-MIF-obchodnici.pdf&usg=AOvVaw0SCzYI1uTb-7owdEjoGjt8. 120. Výroční zpráva FAÚ 2017. [online] FAÚ, 2018. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: http://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent1519645003/1523605640_cs__vyrocni_zprava_fau_2017.pdf. 121. Vývoj AML zákona s ohledem na transpozici čtvrté AML směrnice. [online] E-pravo, 2018. [cit. 2018-06-15] Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyvoj-amlzakona-s-ohledem-na-transpozici-ctvrte-aml-smernice.htm. 122. Vývoj platebního styku do roku 1939. [online] ČNB, 2019. [cit. 2019-06-01] Dostupné z: https://www.historie.cnb.cz/cs/bezhotovostni_platebni_styk/vyvoj_platebniho_styku_do _roku_1939/index.html. - 112 - 123. What does FinTech disruption look like in 2020?. [online] Global Banking & Finance review. [cit. 2019-06-13] Dostupné z https://www.globalbankingandfinance.com/whatdoes-fintech-disruption-look-like-in-2020/. 124. WEINLAND, Don and Gabriel WILDAU. China’s fight with Visa and MasterCard goes global. [online] Financial Times, 2017. [cit. 2019-06-02] Dostupné z: https://www.ft.com/content/a67350fa-1f6f-11e7-a454-ab04428977f9. 125. Wireless Application Protocol. [online] Wikipedie, 2019. [cit. 2019-05-17] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol. 126. World Finance. [online] BNP Paribas driving digital change, 2019. [Cit: 2019-05-01] Dostupné z: https://www.worldfinance.com/wealth-management/bnp-paribas-drivingdigital-change. 127. ZELENÁ KNIHA Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu (COM/2011/0941). [online] Evropská unie, 2011. [cit. 2019-03-05] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF /?uri=CELEX:52011DC0941&from=EN. 128. ZELENÁ KNIHA o retailových finančních službách Kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM/2015/0630 final). [online] Evropská unie, 2015. [cit. 2019-03-10] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/? qid=1552395088301&uri= CELEX:52015DC0630. 129. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a dopadech směrnice 2009/110/ES, zejména o uplatňování obezřetnostních požadavků na instituce elektronických peněz. COM (2018) 41 final. [online] Evropská komise. 2018. [cit. 201906-08] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?qid=1561123347232&uri=CELEX:52018DC0041. 130. ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi COM/ 2017/0340 final. [online] Evropská komise. 2017. [cit. 2019-06-03] Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?qid=1561110577232&uri=CELEX:52017DC0340. - 113 - Seznam použitých právních předpisů Česká republika 131. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ústava, ve znění pozdějších předpisů. 132. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 133. Zákon č. 6/1993., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 134. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. 135. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů. 136. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 137. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 138. Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů. 139. Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. 140. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 141. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 142. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (derogován zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku, s účinností od 13 ledna 2018). 143. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 144. Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 145. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 146. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. - 114 - 147. Zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. 148.Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 149.Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. 150.Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 151.Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 152.Vyhláška č. 67/2018 sb., Vyhláška České národní banky o požadavcích na systém proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 153.Sdělení č. 462/1991 Sb., o Úmluvě Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, Federálního ministerstva zahraničních věcí. Úmluva nabyla účinnosti dne 2. záři 1991. Evropská unie 154. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. Úř. věst. L 309, 25. listopadu 2005, s. 9—12. 155. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 345, 8. prosince 2006, s. 1—9. (již neplatné, nahrazeno nařízením 2WTR). 156. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, Úř. věst. L 257, 28. srpna 2014, s. 73— 114. - 115 - 157. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, Úř. věst. L 94, 30. března 2012, s. 22—37. 158. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 141, 5. června 2015, s. 1—18. 159. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 119, 4. května 2016, s. 1—88. 160. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 254, 20. září 2016, s. 1—4. 161. Prováděcím nařízení Rady (EU) 2017/404 ze dne 7. března 2017, kterým se provádí čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) č. 753/2011 o omezujících opatřeních mířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu. 162. Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Úř. věst. L 166, 11. června 1998, s. 45—50. 163. Jednotný evropský akt. [online] Evropská unie. [cit. 2019-05-10] Dostupný z: https://eurlex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:11986U/TXT&from=CS. 164. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 165. Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz. - 116 - 166.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 141, 5. června 2015, s. 73—117 167. Směrnice o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Text s významem pro EHP). 168. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. 169.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 337, 23 prosince 2015, s. 35—127. Důvodové zprávy, metodické pokyny a stanoviska 170. Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2017 Sb., o platebním styku. [online] Poslanecká sněmovna PČR, 2017. Sněmovní tisk 1059/0 [cit. 2019-06-01] Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=121276. 171.EBA opinion on virtual currencies. EBA/Op/2014/08. [Online] Eba.europa.eu, 2014. [cit. 2019-06-03] Dostupné z: http://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf. 172.ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění a dopadech směrnice 2009/110/ES, zejména o uplatňování obezřetnostních požadavků na instituce elektronických peněz COM/2018/041 final. 173. Metodický pokyn č. 2, ze dne 16. září 2013, č. j.: MF-86584/2013/24. [online] Ministerstvo financí České republiky – Finanční analytický útvar. [cit. 2019-05-22] - 117 - Dostupné z: http://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent1133285150/1506340773_cs_1481699516_cs_2-pokyn-mf_c-002_2013-09_metodickypokyn-o-pristupu-povinnych-osob-k-digitalnim-menam.pdf . 174. Oversight Framework for Card Payment Schemes-Standards. [online] Ecb.europa.eu. [cit. 2019-05-26] Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/oversightfwcardpaymentsss200801en.pdf. 175.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (konečná zpráva) (2013/2107(INI) Seznam použitých rozhodnutí 176.Rozhodnutí Tribunálu ze dne 11. dubna 2011, T-461/07 - Visa Europe and Visa International Service v Commission, ECLI: EU:T:2011:181. 177. Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2012 – MasterCard a další v. Komise ve věci 5111/08, ECLI:EU:T:2012:260. Seznam ostatních zdrojů 178. Osobní konzultace s Ing. Tomášem Hládkem, odborným gestorem ČBA pro platební styk, dne 19. února 2018 v sídle ČBA v Praze. 179. Celodenní seminář AML aktuálně, pořádaný dne 22. listopadu 2018 v Praze, společností Business Continuity. 180. Celodenní seminář AML v detailech, pořádaný dne 6. prosince 2018 v Praze, společností Business Continuity. 181. Osobní konzultace s doc. JUDr., Ing. Otakarem Schlossbergem, Ph.D. dne 19. března 2019 v Praze. 182. ŠIMEK, Jaromír. Trade-based money laundering a obcházení mezinárodních sankcí. Praha: 2018. Prezentace na semináři AML (Anti Money Laundering) v detailech, dne 6. prosince 2018. 183. MARTINÍK, Pavel. Implementace 6. AML směrnice. Doktorandská vědecká práce SVOČ. 2019. - 118 - Abstrakt v českém jazyce Cílem této diplomové práce je poskytnout obecný přehled současného stavu alternativních platebních systémů s ohledem na jejich zařazení v rámci finančního trhu, jejich vlastnosti a potenciály pro širší využívání a zhodnotit jejich možnosti k efektivnějšímu potírání praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. V první kapitole diplomová práce podává vysvětlení širších souvislosti s ohledem na finanční systémy, zejména v rámci systémů peněžního trhu se zaměření na retail, současně poskytuje hlubší vysvětlení souvislostí v rámci evropského práva a práva České republiky. Druhá kapitola je zaměřena na bližší analýzu alternativních platebních systémů s ohledem na jejich využívání. Alternativní platební systémy jsou členěny do dvou základních kategorií na centralizované alternativní platební systémy a decentralizované alternativní platební systémy. Kategorie centralizovaných alternativních platebních systémů odpovídá soudobému konvenčnímu finančnímu trhu, přičemž zohledňuje novoty, které se objevují v posledních letech. Decentralizované alternativní platební systémy vychází z DLT technologie Blockchain a jako ryze neformální decentralizovaný alternativní platební systém je analyzován islámský platební systém Hawala. Třetí část diplomové práce poskytuje analýzu a možnosti práva proti praní špinavých peněz a financování terorismu v souvislostech s alternativními platebními systémy. Ve třetí části jsou současně prezentovány širší souvislosti s ohledem na platební styk celkově, přičemž je kriticky zhodnocena implementace recentních AML směrnic. Klíčová slova: platební styk; platební systémy; Blockchain; Hawala; AML/CTF -1- Abstract in English The aim of this thesis is to provide a general overview of the current state of alternative payment systems with regard to their inclusion in the financial market, their properties and potentials for wider use, and to evaluate their possibilities to more effectively combat money laundering, terrorist financing and the proliferation of weapons of mass destruction. In the first chapter, the thesis explains the broader context with regard to financial systems, especially within the money market systems focusing on retail, while providing a deeper explanation of the context of European law and Czech law. The second chapter is focused on closer analysis of alternative payment systems with regard to their use. Alternative payment systems are divided into two basic categories for centralized alternative payment systems and decentralized alternative payment systems. The category of centralized alternative payment systems corresponds to the current conventional financial market, taking into account the innovations that have emerged in recent years. Decentralized alternative payment systems are based on the DLT Blockchain technology and the Islamic Hawala payment system is analyzed as a purely informal, decentralized alternative payment system. The third part of the diploma thesis provides analysis and possibilities of the law against money laundering and terrorist financing in connection with alternative payment systems. In the third part, the broader context of payment system is presented, while the implementation of recent AML directives is critically evaluated. Key words: Payment services; Payment systems; Blockchain; Hawala; AML/CTF -1-