Mimo rámec francouzského materialismu:
John Locke (1632-1704)
Primární kvality – rozlehlost, tvar, tuhost, pohyb a číslo = reálné
Sekundární kvality – barva, zvuk, chuť, pach, teplo = nikoli vlastnosti věcí, ale důsledky jejich působení na naše smysly
George Berkley (1658- 1753)
I primární kvality jsou sekundární – vše je subjektivní představou -> EEP
Princip ontologické úspornosti – hmota je zbytečná, protože nedokáže přidat nic navíc k tomu, co je nám dáno jako vlastnosti našimi smysly.
David Hume (1711-1776) a kritika kauzality a substance
Vychází z teorie poznání, ve které se snaží domyslet Lockovu empirickou koncepci a modifikuje ji > imprese (vjemy) a ideje (představy) – kombinace idejí > asociativní vyvolávání představ = sdružování představ – tři typy sdružování
podobnost časová, prostorová blízkost poměr příčiny a účinku Vztahy idejí nejsou totéž co faktické okolnosti. Kauzalitu nelze nahlédnout a priori
Post hoc, ergo propter hoc
Smyslové vnímání má vždy jen časový sled, nikoli kauzální souvislost.
Francouzský materialismus
Francouzské osvícenství - rozum, nové ideje, pokrok
F. M. A. Voltaire - kritika teleologického vysvětlování přírody, Candide
Encyklopedisté (Encyclopédie française). Francouzská encyklopedie vychází od r. 1750 bez jednotného zaměření. Podílejí se na ní zejména Diderot, d’Alembert, La Mettrie a Holbach.
Denis Diderot
obraz světa, který je charakteristický spontánní tvořivostí, nepředvídatelností a citlivostí,
indeterminismus
dynamický vesmír,
Julien Offray de La Mettrie (1709-1751)
odmítá jakoukoli podobu finalismus
odmítá i náhodu
zdůrazňování přežití druhu
i člověk je stroj
duše je bezpředmětná hypotéza
Paul Henri Dietrich Thiry, baron d’Holbach (je mecenáš filosofů)
proti jakémukoli náboženství
být šťastný (neindividuální cit)
správný pohled na svět
Jean le Rond d’Alembert (1717-1784)
deista, matematik, fyzik. Rozpory metafyzických tvrzení jsou jen důkazem toho, že nemá smysl jiné poznání než smyslové, vše, co přesahuje smyslovou skutečnost je vědecky nejisté (předjímámí pozitivismu).
Claude Adrien Helvétius
věda o lidském štěstí
Jean-Jacques Rousseau
http://pages.globetrotter.net/pcbcr/discours.html
Literatura:
Jean-Pierre de Beaumarchais, Daniel Couty, Alain Rey: Dictionnaire des littératures de langue française, Bordas Paris 1994.
Gilbert Hottois: De la Renaissance à la Postmodernité. Une histoire de la philosophie moderne et contemporaine. De Boeck & Larcier s. a., Paris, Bruxelles 1997.