You are on page 1of 2

Náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti v ekonomii odpovídají hodnotě nejhodnotnější činnosti


(statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku).

Např. tím, že se člověk rozhodne jít večer do kina, se zbaví možnosti v ten samý čas pracovat
přesčas a vydělávat peníze. Tato nezískaná mzda je nákladem obětovaným příležitosti jít do
kina.

Náklady obětované příležitosti jsou základní ekonomický koncept. V ekonomii se vždy


používají ekonomické náklady, které v sobě zahrnují jak explicitní náklady (tzn. skutečně
vynaložené peníze, materiál, atd.), tak i implicitní náklady (tzn. náklady obětované
příležitosti). Podle tohoto postupu pak definujeme ekonomický zisk, který je rozdílem mezi
celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Často se lze setkat s tvrzením, že firmy dosahují
nulového ekonomického zisku. To neznamená, že by podnikatel strádal, neměl vůbec žádný
zisk (účetní zisk), ale že dosahuje právě takového zisku, kterého by dosahoval, kdyby se
věnoval své nejvýhodnější alternativě (např. podnikal v jiném oboru).

Při rozhodování je třeba vždy brát v úvahu i náklady obětované příležitosti, jen tak získáme
skutečné náklady dané činnosti. Opomenutí těchto nákladů vede k doměnce, že některé
činnosti nic nestojí. Je však třeba dát pozor na fakt, že náklady obětované příležitosti jsou
hodnotou pouze jedné – nejhodnotnější alternativy. Nikoliv sumou ostatních alternativ. Podle
příkladu výše nákladem obětovaným příležitosti jít do kina je nezískaná mzda NEBO užitek z
návštěvy galerie NEBO užitek ze spánku.

Citováno z
"http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1klady_ob%C4%9Btovan%C3%A9_p%C5%99%C3
%ADle%C5%BEitosti"

Implicitní náklady
nejsou reálně neplatí. jsou to alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví firmy (ušlý
příjem z jiné alternativy)
Explicitní náklady – náklady které firma reálně musí vynaložit v peněžní podobě na nákup
nebo nájem výrobních faktorů.
Implicitní náklady – firma reálně neplatí. jsou to alternativní náklady výrobních faktorů ve
vlastnictví firmy (ušlý příjem z jiné alternativy)

Protože celkové náklady zahrnují explicitní a implicitní náklady, rozdělujeme zisk na čistý ekonomický zisk a
účetní zisk. Čistý ekonomický zisk vypočítáme jako rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými, tedy explicitními i
implicitními náklady. Naproti tomu účetní zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a explicitními náklady.

Tudíž čistý ekonomický zisk = účetní zisk - implicitní náklady.

Čistého ekonomického zisku firma dosahuje jen tehdy, když je zisk větší než tzv. normální zisk. Normální zisk je
určen alternativními náklady použití výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy, rovná se implicitním nákladům.
Normální zisk je implicitní důchod, který zahrnuje výnos práce, podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních
faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podnikatelské riziko.
čistý ekonomický zisk = celkové příjmy - explicitní náklady - implicitní náklady
účetní zisk = celkové příjmy - explicitní náklady
čistý ekonomický zisk = účetní zisk - implicitní náklady

Cena ušlé příležitosti aneb alternativní náklady (Opportunity Cost)


Když jsme z počátku kapitoly hovořili o omezenosti nebo vzácnosti zdrojů, dotkli
jsme se natolik závažné podmínky pro hospodářskou činnost i pro život člověka, že
nás ve svých důsledcích bude provázet celým ekonomickým výkladem. Je tomu tak i
ve třetím příkladu měření. Jde v nim o takzvaný princip ceny ušlé příležitosti
(Opportunity Cost). Podstatou tohoto principu měření a posuzování hospodářské
činnosti jsou dvě myšlenky.

První myšlenka je, že když při hospodářské činnosti vynakládáme vzácné a omezené
prostředky, abychom dosáhli zvoleného cíle, současně tím ztrácíme příležitost je vynaložit na
dosažení odlišného cíle. Abychom získali toto, vzdali jsme se jiného. Druhá myšlenka
spočívá v tom, že pro posouzení vlastních výsledku používáme srovnání. Ze spojení těchto
dvou myšlenek vychází ekonomický princip hodnocení cenou ušlé příležitosti.

Cenu ušlé příležitosti platíme vždy za to, že děláme s danými prostředky to, co
děláme, a neděláme něco jiného. V ceně ušlé příležitosti můžeme poměřovat
výsledky realizované hospodářské činnosti možnými výsledky alternativní činnosti.
Jde-li např. o zisk, srovnáváme jej s ušlým ziskem z obětované příležitosti. V praxi
tržního hospodářství může jako cena ušlé příležitosti vystupovat úrok z vkladu. Lze
totiž předpokládat, že finanční prostředky vložené do firmy přinesou zisk, který
mužeme srovnat s úrokem, který by nám přinesly tytéž finanční prostředky uložené
jako vklad v bance.

Příklad 1.1

Získáme-li v našem kapitálovém projektu z 10 000 Kč ročně 15%, tj. 1 500 Kč, klidně
můžeme z hlediska — "Opportunity Cost" prohlásit, že ekonomický přínos je pouze
5%, tj. 500 Kč. V každé bance totiž by nám za vklad 10 000 Kč vyplatili ročně 10%
úrok, tj. 1 000 Kč. Proto při ekonomickém posuzování zatěžujeme naše náklady v
kapitálovém projektu (10 000 Kč) ještě o náklady příležitosti ve výši 1 000 Kč ušlého
zisku z možného vkladu. Tak je ekonomický efekt z využití našeho kapitálu přesnější.

Uvedený přístup je skutečným ekonomickým přístupem a je dobré jej dukladně


pochopit. Náklady příležitosti nebo alternativní náklady, jak je termín "Opportunity
Cost" také překládán, zatěžují při ekonomickém rozhodování naše náklady vždy o
zisk nebo přínos, který by mohl být získán, kdyby náklady byly vynaloženy jiným
zpusobem.

You might also like